Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou
Banner

Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou

stredoveky kaleidoskop 200K osmdesátinám profesora Františka Šmahela (na snímku), našeho předního středověkáře, vyšla jako pocta objemná kniha Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Asi se musela chystat pracně a dlouho, protože od jubilantových oslav mezitím uplynuly dva roky (narodil se v roce 1934), než kniha vyšla – a její zvláštní název vysvětlují hned úvodní slova editorů: ve Smíškovské kapli  kutnohorského chrámu svaté Barbory se nachází freska s postavičkou středověkého učence, jenž hůlkou (nebo spíše ukazovátkem) zažíná světlo a učí přítomné ze svých knih. I František Šmahel, jenž vychoval řadu následovníků, může být považován za takového světlonoše, a odtud povstalo zdánlivě divné pojmenování.

Nicméně toto vyobrazení nikde v knize nespatříme – na obálce se skví tajemný „zelený muž“, jeden z tajemných ohyzdů  a šklebivců ( kteří z důvodů nám dnes ne zcela pochopitelných  zdobí i náboženské svatostánky), jemuž je v knize věnována jedna ze studií. Těch textů pokrývajících lidské dějiny od prvopočátků křesťanství po dnešek, kniha nabízí více než pět desítek.  Dlužno přiznat, že pro laika to není čtení pokaždé záživné, některé příspěvky jsou notně odtažité a zajímavé nepochybně jen pro úzký okruh duchovně spřízněných odborníků. Ostatně každou stať provází i obsáhlý soupis odkazů, aby autor mohl prokázat, s jakou literaturou se již seznámil, aby z ní čerpal.
 Kniha je rozdělena do tří oddílů, z nichž každý pokrývá určité badatelské pole: v prvním oddílu nazvaném „Myšlenky a slovo“se pisatelé zabývají především výkladem písemných materiálů, nalezených v dávných kronikách, básnických eposech, diplomatických listinách apod. Záběr je doširoka rozkmitnutý. Autoři se zabývají tak písemnostmi samotnými, tak tím, co vlastně sdělují, k jaké události se váží a co o ní vypovídají. Vyskytne se tu třeba úvaha o tom, zda už první křesťané uctívali svaté – a dle očekávání se tu zkoumají jen novozákonní doklady, protože pohanští myslitelé byli v tomto ohledu více než skoupí na jakákoli stanoviska. A naproti tomu nalezneme pojednání o německé reformaci na počátku 16. století.

stredoveky kaleidoskop1

Druhý oddíl „Prostor a obraz“ se váže k hmotným dokladům. Dočteme se třeba o detailním průzkumu dětské tuniky nalezené v Královské kryptě ve svatovítské katedrále, o středověkém umění mezi iluzí a realitou, jak se dochovalo v jižních Čechách, samozřejmě též o již zmíněných zelených mužíčcích. Ale za nejpřitažlivější příspěvek, který dokládá úzké sepětí i dávné minulosti s dneškem, považuji rozpravu Milady Krausové o lidové hře na husitské války, dodnes provozované v bavorském městečku Neunburg vorm Wald (v knize zkomoleném na Neunburg vom Wald).
Tato plenérové představení (na snímku) rozhodně nepřipomíná tolik oblíbené rekonstrukce třeba napoleonských bitev, naopak nejblíž má řekněme k podobně ustrnulým pašijovým hrám. Ochotničtí herci tu představují výsek událostí z jedné „spanilé jízdy“ husitů do blízkého příhraničí, kam však svými dozajista i loupeživými nájezdy nepřinášeli ani tak novou věrouku jako spíše hrůzu a děs. A v Neunburgu dodnes s láskou vzpomínají, jak tam byli husitští ďáblové na hlavu poraženi a zhubeni. V minulých desetiletích, např. po první světové válce, býval protičeský akcent těchto vystoupení prý mnohem ostřejší.

stredoveky kaleidoskop2

Třetí oddíl „Země a lidé“ se věnuje mezinárodnímu kontextu: v roce, kdy slavíme sedmisté výročí narození Karla IV., jistě zaujme stať pojednávající o tom, jak v roce 1331 vítali v italské Parmě českého krále Jana Lucemburského i jeho teprve patnáctiletého syna Karla – marně se pak snažili udržet v Itálii své državy. A lucemburskému věku jsou věnovány i další zařazené studie. Avšak nahlédneme i do Dalimilovy kroniky: její postoj k Polákům (jak víme, k Němcům – či obecněji cizincům vůbec- byl silně odmítavý), seznámíme se s okolnostmi mučednického skonu svatého Vojtěcha mezi pohany, jak to dokládají nejstarší dochované prameny, zamíříme až do vzdálené Rusi a přečteme si o možných „námluvách“ mezi pravoslavným knížetem Alexandrem Něvským rubajícím řád německých rytířů (protagonistou stejnojmenného Ejzenštejnova velkofilmu) a papežskou kurií. A k oblasti aktualizace dějinných událostí míří úvaha o vztahu Havlíčka Borovského k Janu Husovi. Svůj postoj vyjádřil jednoznačně: „Obraz mistra Jana neměl by v žádném obydlí pravého Čecha chyběti“.
Jednotlivé příspěvky se povětšinou vyznačují „vědeckou“ a „objektivní“ odosobněností, dokonce i jejich struktura tomu odpovídá (nejprve obeznámení s tématem a materiály o něm, v posledku přilepen i závěr, kde se stručně zopakuje zjištění, k němuž autor dospěl). Případné pisatelovo osobní zaujetí je odsunuto jako něco nepatřičného.  Proto si vážím posledního textu, v němž Petr Vorel líčí jako napínavé dobrodružství své pátrání po málo známých či úplně neznámých okolnostech v podstatě marginální události z roku 1486, kdy k volbě římského krále nebyl záměrně přizván český král coby jeden z kurfiřtských volitelů. Diváci, kteří si ještě pamatují nedávno uvedený televizní snímek Hlas pro římského krále, si jistě vybaví politickou důležitost tohoto aktu, protože český král byl jeho nedílnou součástí.

stredoveky kaleidoskop3

Eva Doležalová, Petr Sommer (eds.): Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu.
Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016. 735 stran.
https://www.nln.cz/knihy/stredoveky-kaleidoskop-pro-muze-s-hulkou-venovano-frantisku-smahelovi-k-zivotnimu-jubileu/
Hodnocení: 80 %
(Foto: kniha, www.reflex.cz, www.mittelbayerische.de)

( 9 hlasů )



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

„Chtěla bych vyfotit štěstí,“ sní fotografka Sára Saudková

Maminka čtyř dětí, fotografka a charismatická dáma. To vše a mnohem více je Sára Saudková, která vám nyní dovolí nahlédnout do jejího nitra.

 

...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Budova zlínského divadla oslaví v listopadu 50. narozeniny

divadlo zlin 200Přesně 11. listopadu roku 1967 odehráli herci na jevišti Velkého sálu nového Divadla pracujících v Gottwaldově první inscenaci. Šlo o hru Jiřího Mahena Jánošík v titulní roli s Miroslavem Moravcem. Padesáté výročí letos divadelníci oslaví...

Z archivu...


Literatura

Údolí rozhodnutí znovu po čtyřiasedmdesáti letech…

udoli rozhodnuti200Rozsáhlá sága vyprávějící o osudech bohaté ocelářské rodiny Scottů byla poprvé vydána ještě během druhé světové války v roce 1942 a o tři roky později byl na motivy tohoto románu natočen úspěšný film. Americká autorka Marcia Davenp...

Divadlo

Šrámkova Sobotka 2013

sramkova sobotka 200Festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka vznikl v roce 1957 u příležitosti nedožitých osmdesátin básníka Fráni Šrámka jako ohlas někdejších městských slavností autorova díla. ...

Film

ANIFILM 2019 vybral filmy do všech kategorií festivalových soutěží

anifilm perexV únoru skončila práce výběrové komise Mezinárodního festivalu animovaných filmů ANIFILM 2019, který proběhne 7. až 12. května. Celkově se do jednotlivých soutěžních kategorií přihlásilo přes 1 400 animovaných filmů z celého...