Druhý život Karla IV. v pražském Karolinu
Banner

Druhý život Karla IV. v pražském Karolinu

Karolinum 200Výstava Druhý život Karla IV. se snaží nastínit návštěvníkům, jakým způsobem byla vnímána osobnost Karla IV. v průběhu staletí, následujících po jeho smrti. Je tak zhodnocen z dlouhodobé perspektivy nejen Karlův odkaz státnický a politický, ale také historický a kulturní.

 

Císař a král Karel IV., který již za svého života usiloval o vytvoření vlastního pozitivního obrazu jako velkého evropského panovníka. Obrazů Karla IV. vzniklo v následujících dobách několik; odlišovaly se podle toho, jaké náboženské, politické a národní zájmy se podílely na jejich vytvoření a udržování.
Tradiční obraz Karla IV., převzatý Československou republikou, byl deformován propagandou nacistického okupačního režimu ve smyslu pojetí Karla IV.jako německého císaře, aby se spolupodílel na zdůvodňování oprávněnosti integrace českých zemí do třetí říše.

Karolinum1

Komunistický režim zahrnul pozitivní hodnocení Karla IV. do oficiální koncepce výkladu dějin; tato obnovená sláva ovšem šla ruku v ruce s účelovou ideologickou manipulací. Veřejností je Karel IV. stále vnímán jako velká historická osobnost, která v sobě spojuje národní význam s významem evropským.
Výstava Druhý život Karla IV. se koná v křížové chodbě pražského Karolina a vstup pro veřejnost je zdarma. Projekt vznikl ve spolupráci Univerzity Karlovy s Národní galerií a s Národním technickým muzeem

Karolinum3

Karolinum zblízka
Karolinum je národní kulturní památka, symbol Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. Památka náleží pražské univerzitě od roku 1383, kdy syn zakladatele univerzity, král Václav IV., získal pro kolej jeden z nejvýstavnějších staroměstských paláců. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 jako sídlo nejen pražským profesorům, ale kolej se stala slavnostním shromaždištěm univerzity a rezidencí rektora, akademických představitelů a úřadů. Renesanční úpravy nezanechaly na tváři Karolina větších stop. Novou podobu mu dala velká barokní přestavba, kterou provedl v letech 1715 až 1718 architekt František Maxmilián Kaňka. Největší změnu prodělala budova Karolina v minulém století, kdy architekt Jaroslav Fragner provedl v letech 1945 až 1959 rozsáhlou rekonstrukci areálu, která byla dokončena vytvořením čestného nádvoří se slavnostním vstupem.  Poslední rekonstrukce z let 1996 – 1997 je dílem architekta Tomáše Šantavého.

Karolinum2www.cuni.cz

(Foto: autor)



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

SKUPINA KRAUSBERRY SLAVÍ: JEDENATŘICET LET S JEDENATŘICETI PECKAMI

kraus200Zaplaťpánbůh za některé vyhazovy! Kdyby nemusel Martin Kraus odejít z kapely Bluesberry, asi by nevznikla kapela Krausber ry. Scéna české populární hudby by byla ochuzena o energií nabitou, originální skupinu, o písničky jako třeba Vlakem na Kolín, S...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Miloš Hořejš: Protektorátní Praha jako německé město

protektorpraha perexNová kniha historika Miloše Hořejše, vydaná ve spolupráci s Technickým muzeem v Praze, nabízí ucelený vhled do zamýšlených, avšak jen ojediněle realizovaných urbanistických plánů na přeměnu české metropole. Čtenáři i vědci vyhle...

Z archivu...


Literatura

Vstupte s Davidem Rakerem do Údolí mrtvých

Údolí mrtvých, perexO knihách Tima Weaver jsem slyšela jen samou chválu. Proto bylo jasné, že tohoto autora nutně musím vyzkoušet. Jakmile jsem uviděla Údolí mrtvých, bylo rozhodnuto. Právě teď je čas na naše seznámení. A jak tohle randez vo...

Divadlo

Rudolf Hrušínský v obrazech všedních i nevšedních

hrus200Divadlo Na Jezerce otevřelo unikátní výstavu z cyklu „Paměť divadla a filmu“, která připomíná nedožité 95. narozeniny velkého českého herce Rudolfa Hrušínského. „ Na Jezerce“ jsou k vidění jak jeho fotografie z divadla a natáčení, tak i dosud nepublikovan...

Film

Babycall (Chůvička) aneb když už realitu od představ nerozeznáme

Babycall22 200V těchto lednových dnech jde do českých kin film „Babycall“, který v norsko-německo-švédské koprodukci natočil režisér Pål Sletaune. Získal za něj řadu ocenění a nominací – ceny Amanda Award, Gérardmer Award...