Pravěcí lidé na Moravě: Dolní Věstonice – Pavlov

Pravěcí lidé na Moravě: Dolní Věstonice – Pavlov

Tisk

dolni-vestonice-pavlovJiří A. Svoboda, odborník přes paleontologii a pravěk lidstva, již potřetí nahlíží pod příkrov dávných věků, aby dnešnímu čtenáři, jak a v jakém duchovním obzoru žili naši dávní předchůdci. Nejprve sepsal mimořádně poučené Počátky umění, poté následovali Předkové a nyní se představuje knihou zasvěcenou konkrétním archeologickým nalezištím na Moravě: DOLNÍ VĚSTONICE - PAVLOV. Pokud snad ctěnému čtenářstvu tyto názvy nic neříkají, mělo by si aspoň ze školy pamatovat dějepisnou informaci o sošce věstonické Venuše...

Ano, právě mezi populaci věstonických pravěkých lovců (ale také umělců) se Svoboda vydává s mimořádným zaujetím, rozhodnut ci nejnázorněji přiblížit životní podmínky této populace, nucené se vyrovnávat s daleko drsnějšími přírodními podmínkami, než jaké si dnes dokážeme představit. Však také případné rekonstrukce, kdy dobrovolníci se pokusili žít v přibližně týchž podmínkách, jsou toliko přibližné a spíše zkoumající, jak vyráběny a užívaný mohly být tehdejší nástroje, ať již určené k opracovávání nebo lovu.

Knihu rozdělenou do dvanácti kapitol uvozuje stručné připomenutí, jak se po celém světě posléze rozšířil jediný lidský druh - Homo sapiens. Když jeho zástupci z Afriky a Blízkého východu pronikli i do nehostinných končin Evropy, narazili tam na tamní domorodce, geneticky odlišné, robustní neandrtálce. Sotva lze vytušit, jak se odvíjely vzájemné vztahy, ale neandrtálci vcelku rychle mizí ze scény. Byli vybiti či se prostě nedokázali přizpůsobit? Každopádně zástupci Homo sapiens posléze zabydleli celou Evropu (i přilehlé kontinenty). Obsadili také území, později nazvané Pavlovskými vrchy.

dolni-vestonice2

Tamní naleziště jsou známa již několik staletí. Někdejší nálezci kosterních pozůstatků, zajisté hluboce zbožní, se podivili, cože nalezli, a věřili, že našli pozůstatky po jednorožcích, obrech a jiných předpotopních potvorách. Nezapomínejme, že tehdy převládalo doslovné čtení bible, z jejíž údajů badatelé odvozovali, že náš svět není nijak starý - tak pět tisíciletí. Teprve po vzniku samostatné republiky se rozvinul cílený, až do současnosti trvající průzkum těchto lokalit, který poskytl více či méně uspokojivé odpovědi na řadu otázek, ale současně další otázky nastolil. Dočteme se o práci důležitých badatelů: o Karlu Absolonovi, Assienu Bohmersovi (za německého protektorátu), Bohuslavu Klímovi a nakonec samotném autoru knihy.

Další kapitoly přibližují časové rozvrstvení (období zhruba před čtyřiceti až dvaceti tisíci lety) - zkoumaly se zbytky ohnišť, pylová zrna i sprašové souvrství, hravě překřtěné na Kalendář věků. Také se věnují proměnám krajiny, vlastnostem půdy a na základě kosterních pozůstatků i zvířatům, která danou oblast obývala. Samozřejmě mezi nimi nechyběli ani mamuti. A Svoboda pozvolna přechází k lidem, kteří se tam usídlovali. Přesně popisuje jednotlivé části pravěkých sídlišť, vymezuje polohu hrobů.

dolni-vestonice1

Autor podrobně shrnuje dosavadní výzkumy, jejichž výsledky byly často roztroušeny v odborných časopisech. Zkoumá každodenní život dávných populací, hledaje analogie a paralely s arktickými oblastmi, se starými kulturami Mongolska a Číny. Všímá si možných pravidel lovecko-sběračské společnosti, zamýšlí se nad přítomností a umístěním ohně, nad oděvem a obuví, nad obydlími. Probírá způsoby obživy, lov, ale třeba také kuchyni. A to všechno lze experimentálně ozkoušet (a zaznamenat kamerou).

Cenným doplňkem zasvěcených výkladů jsou početné barevné fotografie, mapy a rozličné schematické náčrty jak z moravských nalezišť, tak z exotických afrických i asijských lokalit, roztroušené po celé knize, a zejména názorné rekonstrukce, jak mohlo vyhlížet dávné osídlení, do čeho se lidé zabalovali, jaké chatrče si stavěli.

Jiří A.Svoboda: Dolní Věstonice – Pavlov.
Vydala Academia, Praha 2016, 400 stran.
Hodnocení: 100 %

Foto: kniha


http://www.academia.cz/dolni-vestonice-pavlov.html


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Romantikem jsem byl a zůstávám jím, říká divadelní a televizní herec Josef Vrána

josef vrana200I když má za sebou téměř čtyřicet let u divadla, je Josef Vrána rovněž vyhledávaným filmovým a televizním hercem, jehož určitě znáte. Jednou z divadelních novinek je komedie britského dramatika Davida Lodge Bez zábran, kde hraje slavného au...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Zapomenutá dominanta Jinonic se mění na originální bydlení

jinonicky dvur 200Téměř vesnická atmosféra, příroda na dosah a zároveň veškerý komfort velkoměsta. To jsou ve zkratce pražské „staré“ Jinonice. Jejich dominantou býval po staletí Jinonický zámeček, který nyní prochází citlivou rekonstrukcí. Po jejím...

Z archivu...


Literatura

Kladivo na čaroděje udeřilo již po osmé a vznikla tak Pekelná šleha

sleha perexNakladatelství Epocha nám přináší další díl knižní seriálu akční městské fantasy s týmem netradičních detektivů, kteří bojují proti nadpřirozeným silám a zvráceným bytostem. Co se odehrává v osmém příběhu a jak to na čtenáře působí, se dočtete v n...

Divadlo

Převychová farář neonacistu, nebo neonacista faráře?

adamova jablka perexFarář Ivan (Jacob Erftemeijer) je prototyp vzorného křesťana. Ve všem vidí jen to dobré a vůbec nepochybuje o tom, že Bůh při něm stojí a pomáhá mu. Proto na faře poskytuje útočiště osobám ve výkonu alternativního trestu ...

Film

Fichtelberg vypráví příběh mladého rytíře

Fichtelberg nataceni 00Do konce října natáčí režisér Šimon Koudela podle vlastního námětu a scénáře film Fichtelberg. Vypráví příběh mladého rytíře – sirotka, který se hnán touhou po lásce a uznání vydává na cestu, odkryje kriminální k...