Poměr populace České republiky ke šlechtě je dán několika historickými paradigmaty – situací po Bílé Hoře; nacionalismem devatenáctého století a především komunistickou propagandou po roce 1948, která v sobě spojila nejen jí vlastní odpor k aristokracii jako „vykořisťující třídě“, ale také nacionalismus a šovinismus.
Že nic není černobílé, dokazuje nová kniha Zdeňka Hazdry s názvem Šlechta ve službách Masarykovy republiky, s podtitulem Mezi demokracií a totalitními režimy. Vyšla jako 12. svazek edice Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska v nakladatelství Lidové noviny a zajímavostí je, že tentokrát není svazek věnován dějinám konkrétního rodu, jak je v edici obvyklé, ale dosud ve větší míře neprobádanému tématu – vztahu příslušníků aristokracie k nově vzniklé Československé republice.
Jedná se vlastně o knižní verzi autorovy disertační práce, obhájené v prosinci 2013 na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde vystudoval Katedru historie se specializací na moderní dějiny. Snaží se v ní zjistit motivaci vedoucí příslušníky někdejšího šlechtického stavu pro vstupování do služeb republiky, která de facto šlechtu jako takovou neuznávala a k tomu ji ještě po právní stránce zrušila, a jak se to odrazilo na jejich životech.
Hazdra se uvedenému tématu věnuje do hloubky mnoho let a na publikaci je to znát. Nesnaží se o černobílé vidění a na základě důkladného studia dostupných pramenů dokazuje, že ne všechny šlechtické rody na našem území smýšlely protičesky a že ti druzí mnohdy viděli v podpoře německé, konkrétně nacistické, politiky možnost odčinění pozemkové reformy, která je citelně zasáhla na majetku, a také zrušení šlechtických titulů.
Autor rozdělil knihu na dvě části. V první – nazvané Z výsluní na okraj společnosti – česká šlechta v první polovině 20. století (1918–1945/1948) – po teoretické stránce plasticky přibližuje situaci, ve které se ocitla česká aristokracie po skončení první světové války. Jako správný historik nestojí a priori na žádné straně „nepřátel“. Snaží se nalézt pravdivý obraz tehdejší skutečnosti. Popisuje politické ovzduší i reakce šlechty na změny poměrů. Připomíná, že některé rody se hlásily k Čechám po topografické, nikoli nacionální stránce, což vadilo přívržencům jazykového dělení, tj. přístupu Josefa Jungmanna („Čech je ten, kdo česky mluví“) a také, že to byla šlechta, která sepsala prohlášení věrnosti československé republice (texty přidány jako příloha publikace) v období zvýšeného ohrožení republiky a počátku války. Upozorňuje na její příslušníky v odboji proti nacismu, aniž by opomíjel kolaboranty z jejích řad. Závěrečná kapitola první části si pak všímá postavení šlechty po skončení války.
Autor publikace se tématu věnuje už mnoho let a uspořádal i několik tematických výstav
Druhá část publikace, která dala název celé knize, tedy Šlechta ve službách Masarykovy republiky, popisuje vztah mezi příslušníky aristokracie a státní moci, potažmo přímo s představitelem státu Tomášem Garrigue Masarykem. Na konkrétních případech tak přibližuje vztah hraběcího rodu Bořek-Dohalských z Dohalic, knížete Františka Schwarzenberga, Maxmiliána Erwina knížete Lobkovicze a Jindřicha hraběte Kolowrat-Krakowského.
Jedná se o publikaci potřebnou a ideologicky nezatíženou. Autor fundovaně popisuje a hodnotí.
Knihu doplňují unikátní fotografie, často ze soukromých archivů.
Autor: Zdeněk Hazdra
Název: Šlechta ve službách Masarykovy republiky (Mezi demokracií a totalitními režimy)
Nakladatel: NLN, s. r. o. Nakladatelství Lidové noviny
Rok vydání: 2015
Počet stran: 334
ISBN: 978–80–7422–337–2
Hodnocení: 100 %
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Lucie Hlavinková, která se poprvé proslavila knížkou pro děti, je patronkou naší literární soutěže, která právě skončila a čeká na vyhlášení svých vítězů. Lucie nám na sebe prozradila, jak se stala spisovatelkou, čemu se nejraději v...
Nezisková organizace Post Bellum už téměř 20 let vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Jejím stěžejním projektem je sbírka Paměť národa, která obsahuje vzpomínky konkrétních osobností, fotografie, deníky a další dokumenty ...
Yoram Hazony (*1964) je filosof a politolog, představitel národně konzervativního hnutí, které vidí jako nezbytnou podmínku k přežití západní demokracie. Zejména požaduje oživení staletých právních, náboženských a kulturních tradic...
Dny 26. - 30. července budou na Zámku Pardubice opět patřit divadelnímu festivalu Pernštejnlove. Pardubický divadelní open air vstupuje do 7. ročníku naplno, návštěvníci se mohou těšit na desítku divadelních produkcí, divadlo pro děti i...
Bývalo dobrým zvykem, že karlovarský filmový festival uváděl rozsáhlé přehlídky slavných tvůrců evropských i mimoevropských, takže zájemci se tak mohli v uplynulých letech seznámit s reprezentativním průřezem celoživotního odkazu takových osobností, jako by...