Situace v Protektorátu Čechy a Morava byla vážná. Po atentátu na říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha se stav v zemi ještě přiostřil. Tato doba je v historii známá pod pojmem „heydrichiáda“. Kdo rozhodl o atentátu, kdo jej provedl a jaké byly následky, sleduje ve své knize H. G. Haasis, ve které se zároveň snaží vyvrátit letité mýty.

Heydrich, v době atentátu, zastupující říšský protektor, to v dětství neměl lehké. Nepatřil zrovna k oblíbencům, z řad svých vrstevníků byl často šikanován. Proto se upnul ke sportu, ve kterém nakonec vynikal a ve kterém platily výsledky a nic jiného.

Svou kariéru začal u námořnictva, k nacistické straně ho dovedla jeho žena Lina. Heydrich nelenil a začal se v rámci strany angažovat, až se stal 3. mužem SS. Heydrich byl pro své policejní a bezpečnostní funkce jako kovaný, jelikož vynikal svou podezřívavostí, kvůli které před ním byli na pozoru i další z předních osobností SS. Autor velice trefně v knize používá označení „inženýr hrůzy.“

Když Heydrich přesídlil na pražské Hradčany, pěstoval v sobě přesvědčení, že protektorátu přišel pomoci a Češi ho milují. Ve své zcela zcestné představě nepomýšlel na to, že by se proti němu mohl někdo postavit. V Anglii se ale v té době osnovaly plány na jeho odstranění.

Jan Kubiš a Jozef Gabčík při odletu z Anglie neměli přesné informace. Už při vstupu do protektorátu nastaly problémy, jelikož nebyli vysazeni v Praze, ale u Plzně. S tímto se při plánování nepočítalo a tak museli improvizovat. Když se dostali díky různým kontaktům a odbojovým skupinám do Prahy, čekala je několikaměsíční příprava.

Během jejich pražského pobytu nesměli o svém úkolu mluvit. Stále jim pomáhala síť lidí z různých odbojových skupin. Plány na atentát se vykrystalizovaly poté, co se Heydrich se svou rodinou přestěhoval z Hradčan do Panenských Břežan. Po dlouhodobých pozorováních padlo rozhodnutí, že atentát bude proveden v poměrně nepřehledné ostré zatáčce v Libni. Situaci parašutistům usnadňovalo to, že Heydrich jezdil bez ochranky a navíc v otevřeném voze.

Dokončení operace Anthropoid bylo stanoveno na 27. května 1942. V tento den se proti minulým sledováním Heydrich o hodinu na svém příjezdu zpozdil. Tento osudný den se ke Gabčíkovi s Kubišem připojil ještě Josef Valčík, který zrcátkem signalizoval přijíždějící auto s protektorem.

V tu chvíli začíná operace, která je plná nečekaných zvratů. Když chce Gabčík na projíždějícího Heydricha vystřelit, zbraň nereaguje. K činu musí přistoupit Kubiš, který do auta vhazuje ruční granát. Ten zasáhne kolo, ale i tak je Heydrich zraněn. Chce po útočníkovi vystřelit, ale ve své naivní představě o milujících Češích doplatí na to, že zbraň nemá nabitou.

Autor přípravy, samotný atentát, ale i hledání parašutistů vykresluje do velmi podrobných detailů, a tak máte možnost se s touto zásadní událostí z naší historie seznámit velice zblízka. Velice působivě je popsáno i několikahodinové obléhání kostela, ve kterém byli parašutisté ukryti a kde si nakonec proti stonásobné převaze policistů a vojáků ve chvíli, když už nebylo možno se bránit, vzali život.

Jsou zde zařazena i svědectví pamětníků atentátu po válce, které byly dosti zkreslené, a tak se některé informace zřejmě už nikdy stoprocentně nedozvíme. Velké škody také napáchala komunistická vláda, která se k této záležitosti odmítala vyjadřovat. V každém případě kniha přináší na jednom místě veškeré dostupné údaje, a tak, pokud vás tato část druhé světové války zajímá, máte v ruce opravdovou studnu znalostí.

Smrt v Praze/Tod in Prag. Das Attentat auf Reinhard Heydrich
Autor: Hellmut G. Haasis
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Prostor
Rok vydání: 2015
Počet stran: 232
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: www.kosmas.cz
www.eprostor.com

< Předchozí		Další >