V raném evropském středověku - zhruba od 8. do 11. století - se postrachem přímořské Evropy stali skandinávští nájezdníci, později zvaní Vikingové. Lze je považovat za severskou větev Germánů, ve své době nejčastěji nazývaných Normany, Dány nebo Varjagy. Ohrožovali nejen pobřeží, obratně pronikali i proti proudu řek do evropského vnitrozemí.
Plenili Irsko i britské ostrovy, západní Evropu, z jihu pronikali do Itálie, ze severu se řítili do nynějšího Ruska. Dokonale zvládli skvěle stavbu lodí i mořeplavectví, schopni se dokonce vydávat na daleké plavby. Osídlili třeba Grónsko a dávno před Kryštofem Kolumbem dopluli do severní Ameriky, kde se díky dočasnému oteplení udrželi, byť ve vysilujících bojích s místním obyvatelstvem, po několik století.
Vědce odjakživa zajímalo, proč Vikingové s takovou krvelačnou zuřivostí - a jejich krutost budila hrůzu i v té nepochybně drsné době - útočily na každou překážku, která se před nimi vyskytla. Dobývali a ničili kláštery stejně jako města, přepadali kupecké karavany. Nepřízni počasí vystavená políčka (sedláci byli svobodní!) možná nedokázala v chladné Skandinávii uživit narůstající počet obyvatelstva, ale věrohodnějším zřejmě bude brutálními domácími mýty živená válečnická touha, spojená s neomezeným kořistěním nejen potravin, ale také cenností, s vymáháním tučného výkupného za krátkodobý a nejistý mír.
Avšak i Vikingové se pozvolna civilizovali, přijímali křesťanství a získávali první svaté (svatý Olaf), usazovali se na ovládaných územích (ve Francii, Irsku, Anglii...), stabilizovali "mateřské" státy (Dánsko, Norsko, Švédsko), dokonce bojovali mezi sebou. Feudálové normanského původu - ostatně ve Francii dodneška nalezneme kraj zvaný Normandie - se začali angažovat v (cel)evropské politice, podíleli se třeba na první křížové výpravě do Palestiny. Lze bez velké nadsázky tvrdit, že Vikingové poničili starý svět, aby spoluvytvářeli nový, jehož nedílnou součástí se stali.
Vikingové sice nakonec přestali být postrachem Evropy, ale hrůzostrašné zvěsti o jejich výpravách daly vzniknout početným pověstem, živily sebevědomí Skandinávců v dobách, kdy se jim příliš nevedlo. Vikinská mytologie získala romantický rozměr, přitahovaly idealizované dějiny. Že za druhé světové války vstupovali švédští dobrovolníci do nacistické divize SS zvané Vikingové, je ovšem již jiná kapitola.
Před zájemci o bližší poznání éry Vikingů, jejich krvavých skutků, zvyků a kultury se otevírá široké pole různorodých pohledů, ať již se jedná o početná románová zpracování této problematiky, odborná pojednání nebo třeba filmy. Když pominu početná díla z rodu fantasy, rád bych upozornil hlavně na rozsáhlé, zpola vážné, zpola humorné vyprávění, jaké Frans G. Bengtsson vtělil do Zrzavého Orma. A ještě rozpustilejší vhled uplatnil britský historik Terry Deary v knihách Darební Vikingové a Loupežné vikinské výpravy. Leckterou historku z nich použil i televizní seriál Děsivé dějiny, inspirovaný právě Dearym a vysílaný Českou televizí.
Vikingové přitahovali rovněž filmaře. A opět nalezneme díla žánrově rozdílná. Vedle napínavých dobrodružných historek, někdy trochu naivně klišovitých a vypravěčsky zastaralých, protože vznikly před více než půlstoletím (Dlouhé lodi Vikingů), jindy naopak dbajících na věrohodnost reálií a celkovou drsnost podání (nynější seriál Vikingové).
Avšak nalezneme i humorné průhledy. Jeden v podobě Erika Vikinga natočil Terry Jones, kdysi člen slavné skupiny Monty Python. A pak také nelze pominout animovanou historku Asterix a Vikingové, kde nepřemožitelný galský hrdina hravě drtí severské protivníky. Proti kresleným Galům neměli ani hrůzostrašní Vikingové nejmenší šanci...
Hroziví Seveřané u nás pronikli i do divadla, byť příznačně dětského - brněnská Polárka kdysi uvedla Dobrodružství malého Vikinga, liberecká loutková scéna Naivní divadlo nabídla adaptaci Zrzavého Orma. Zájemci se dokonce mohou seznámit s komentovanou prohlídkou výstavy věnované Vikingům, jak ji přichystalo Britské muzeum. V rámci (přímých) přenosů ji lze spatřit také v českých kinech, pražská kina Světozor, Aero a Oko nabízejí v rámci aeroškoly i školní představení...
www.kultura21.cz/spolecnost/10262-festival-skandinavskeho-domu-vikingove
Foto: www.blogs.toorakcollege.vic.edu.au, www.giantbomb.com, img4.wikia.nocookie.net , www.cs.wikipedia.org
| < Předchozí | Další > |
|---|
Pečovatelskou službu Kvalitní podzim života není třeba dlouze představovat. Již přes dva roky se tým paní ředitelky Lenky Klestilové s obrovskou láskou a péčí stará o seniory v přilehlém okolí Vestce. Stejně jako v předešlých letech, tak i konec loňskéh...
U příležitosti 700. výročí narození Karla IV. připravilo Národní technické muzeum výstavu s názvem Civitas Carolina aneb Stavitelství doby Karla IV. Prostor výstavy se stane staveništěm, ve kterém budou ukázány dobové stavební profese a techniky. Výstava b...
Cenné svědectví doby přináší kniha s názvem Korespondence Janouch/Vaculík. Unikátní dopisy pocházejí z archivu Nadace Charty 77 a dokumentují vztah dvou intelektuálů, jaderného fyzika a spisovatele, jejichž...
Letošní významné výročí sta let od narození Jana Skácela neoficiálně uzavře 15. 12. 2022 ve Studiu Marta inscenace studentů Divadelní fakulty JAMU Překrásná je nepotřeba nářku. Autorský počin re...
Již v druhém, přepracovaném vydání se ke čtenářům dostává kniha MASOVÁ MÉDIA. Jan Jirák a Barbara Köpplová ji pojali jako učebnici, kterou uspořádali do pěti přehledně rozčleněných kapitol, opatřených množstvím krátkých podkapitolek věnovaných ...