Reklama
Banner

Muzeum romské kultury v Brně: Na olympijských hrách reprezentovali Česko také romští sportovci

Email Tisk

romove perexBox a gymnastika jsou hlavní disciplíny, ve kterých vynikají romští sportovci. Někteří reprezentovali naši zemi také na olympijských hrách. Jejich osudy představí výstava v Muzeu romské kultury v Brně.

 

 

Za Československo a Českou republiku nastoupili na olympijských hrách v minulosti také sportovci romské národnosti. Vůbec prvním byl Miroslav Šandor, boxer, který se v Moskvě v roce 1980 umístil sedmnáctý. Početnější romské zastoupení ve složení boxeři Stanislav Tišer a Miroslav Toráč a gymnastka Dana Gažiová (dnes Beránková) mělo vyrazit o čtyři roky později do Los Angeles. Bojkot ale jejich sen zhatil.

„Každý sportovec, který to dělá vrcholově a hodně se nadře, má za cíl olympiádu,“ vzpomíná dnes Dana Gažiová – Beránková. „Bohužel nás tam stát nepustil. To mě nejvíc mrzí za tu kariéru, protože druhá olympiáda, ta už je pro gymnastku hodně daleko,“ poznamenává a dodává, že nejen ona politické rozhodnutí oplakala.

romove 1Dana Beránková dnes (foto:Lenka Grosmannová)

Další generace romských sportovců tak nastoupila až za samostatnou Českou republiku – do Atlatnty v roce 1996 odjeli dva boxeři, Ľudovít Plachetka a Pavol Polakovič. Oba se umístili kuriózně na devátém místě.

Všechny tyto a další osudy veřejnosti představí výstava SVĚT BEZ HRANIC. ROMOVÉ A SPORT.

„Romský sport v minulosti i dnes je neprobádanou oblastí. Rozhodli jsme se proto ukázat tyto příběhy obrovského množství nadaných a cílevědomých osobností, z nichž několik se dostalo až na olympijské hry,“ říká kurátorka výstavy Jana Poláková. Výstava představí i nejmladší generaci a možná budoucí olympioniky, například jedenáctiletého Patrika Kroščena z Bohumína, šestinásobného juniorského mistra Evropy v kick-boxu.

Výstava Svět bez hranic. Romové a sport
bude k vidění v Muzeu romské kultury od 20.března do 21.září. 

O Muzeu Romské kultury
Historie Muzea romské kultury sahá do roku 1991, kdy bylo založeno z iniciativy romských intelektuálů jako nevládní nezisková organizace. Od 1. 1. 2005 se Muzeum romské kultury stalo státní příspěvkovou organizací. Muzeum spravuje fondy tradičních řemesel a profesí, vybavení interiéru, oděvu a šperku, výtvarného umění, písemného materiálu, plakátů a pozvánek, audio, foto a videodokumentace aj.  Pořádá řadu veřejných akcí – každoroční Muzejní noc, přednášky a besedy, módní přehlídky, koncerty či videoprojekce či slavnostní křty knih a hudebních nosičů (nejen) vlastní produkce aj. Pro děti z okolí muzea je po několik dní v týdnu připraven program v Dětském muzejním klubu; školní děti a mládež mohou využít animační programy k výstavám.

http://www.rommuz.cz/

Zdroj foto v úvodu: archiv Dany Beránkové


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Krušnohoří usiluje o zápis na seznam UNESCO

krus 200Krušnohoří, dvacátým stoletím poničený region, ale také vzácný příklad krajiny po staletí spoluutvářené těžební činností usiluje o zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Koordinátorem přípra...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Duel – jako seznamovat se s jednotlivými figurkami na šachovnici

duel 200Arnaldur Indridason připravil pro čtenáře kriminální případ, který kromě samotného vyšetřování nabízí i vhled do historie, ať už Islandu v první polovině dvacátého století, ale připomíná i slavný šachový duel z roku 1972, kdy proti sobě usedli Bobby Fis...

Dalším hitem brněnského Buranteátru je bezpochyby Pán s kaméliemi

pan s kameliemi plakat 200Říkáte si, že vás nemůže v divadle nic překvapit? Chcete od večera stráveného ve společnosti lidí jdoucími za kulturou něco víc než samotný děj představení a jde vám i o celkový zážitek, než o pouhý dojem ze shlédnuté...

Evoluce: Krotitelé sci-fi hmyzu

altFilm Evoluce se od svého vzniku v roce 2001 těší stálé oblibě a nezestárnul dodnes. I na béčkové počítačové animaci totiž můžeme vidět, jak by se život vyvíjel, kdyby nešlo o náhodu, ale jakýsi akcelerovaný záměr.

...
Dobrá úroda Vladimíra Merty

vladimir merta dobra urodaNikdo v zemi nikoho je první album pozoruhodné hudební formace probuzené po dvaceti letech. Kapela Dobrá úroda umožnila neohebnému písničkáři Vladimíru Mertovi, aby své písně nav...