Krátký život snů Emy Destinnové

Email Tisk

destinova 200V souvislosti se zahájením multimediální výstavy Ema Destinnová – Vita Somnium Breve vám přinášíme text Františka Laudáta, který přibližuje životní cestu této pěvecké hvězdy.



REPORTÁŽ O ENERGII, VELKÉM TALENTU, HVĚZDNÉ KARIÉŘE NEVDĚKU A SMUTNÉM KONCI

Emilie Pavlína Kittlová se narodila o půlnoci mezi 26. a 28. únorem 1878 v Kateřinské ulici č.5 v Praze. Už v raném mládí byla plná energie. Svými alotriemi a divokým temperamentem se brzo stala známou v širokém okolí. Ta divoká Kittlova holka šla na nervy kdekomu, vzpomínal jednou Jaroslav Kvapil. Nejvíce tím trpěla matka, která byla od přírody křehká a musela se starat o chod početné domácnosti. Zastání malá Emilka naopak nacházela v otci Emanuelovi, po kterém zřejmě neklidnou povahu zdědila.

Pětiletou dívku svěřil otec armádnímu kapelníkovi Nechvílemu, který ji vyučoval hře na housle. Vojenská autorita na Emilku zjevně platila. V osmi letech se stala žačkou profesora Ferdinanda Lechnera a otec si již vysnil hvězdnou kariéru mladé houslistky. Ve čtrnácti letech však doktor Lechner rozpoznal geniální pěvecký talent Emanuelovy dcery. Zásadní zlom nastal, když mladá slečna začala navštěvovat hodiny soukromého zpěvu u Marie Loewe–Destin. K budoucí hvězdné kariéře neméně přispělo i následné studium v dramatické škole Národního divadla u vynikající pedagožky Otylie Sklenářové–Malé.

destinova 2

Přes nesporný talent a osobní šarm v citové oblasti vycházela slečna Kittlová naprázdno. Byla panovačná, lásku brala jako zábavu. To se jí vymstilo poměrně brzy. Naplnilo se Mussetovo „On ne badine pas avec l“amour“. Když se opravdu zamilovala do syna školníka z karlínské reálky Jindřicha Vodílka, vztah skončil nezdarem a mladou Emilku to poznamenalo na celý život. Pokusila se dokonce o sebevraždu. Další životní karamboly už řešila „pouhou“ rezignací.

Pokusy o pěveckou kariéru v Praze skončily fiaskem. Ani se nechce věřit, že by ředitel Šubert v Národním divadle nerozpoznal talent mladé adeptky. V jeho hrubém odmítnutí se spíše zračila pomsta, bez ohledu na důsledky. Obdobně sžíravý byl i její pokus v Drážďanech. Rozhodující bylo, že oba karamboly mladou Emilku neodradily. Po náhodném setkání v Karlových Varech s pianistou Emilem Sauerem se vydala rovnou do hudebního srdce tehdejší opery do Berlína. Ani tam se ještě nevyhnula nepříjemné epizodě. V atmosféře tří neúspěchů, ztráty matky a krachu lásky, vsadila na kartu nejvyšší: berlínskou Dvorní operu. 19. července 1898 Emilka přijala umělecké jméno Ema Destinnová a vystoupila v Mascagniho aktovce Sedlák kavalír. Toho večera svět objevil novou hvězdu.

Nemá až tolik smysl vypočítávat, s kým a kde Ema vystupovala a v jakých rolích. Svět ležel Emě u nohou stejně, jako početné zástupy obdivovatelů. Rozhodujícím klíčem k úspěchu byl její hlas, který neměl kazu. „Poutala na něm temná barva, která činí soprán dráždivým, zejména, je-li přechod do výšek přirozený a vysoké tóny dostatečně svítí. A hlavové tóny Eminy zněly jako z nebe. Přitom byl celý rozsah ideálně vyrovnán bez znatelného předělu rejstříků a zpěv se opíral o dech, takže působil dojmem snadnosti. Dokonalá technika sloužila fyzicky krásnému hlasu, který měl v sobě něco nadzemsky čistého a tím víc překvapoval dramatickým výrazem, jakmile vyjadřoval vášeň“, napsal kdysi Václav Holzknecht.

destinova 1

V roce 1913 Ema sklízela hvězdné úspěchy s díly českých skladatelů, zejména Bedřicha Smetany. Narůstající tlak ve společnosti už byl citelný. Bohužel, nespoutaná energie našla svoji realizaci ve světové válce. Vždycky se ráda a nedočkavě vracela domů. Její vztah k rodné zemi byl až nostalgicky zoufalý. 21. dubna 1916 tlak nevydržela, ukončila angažmá v New Yorku a přes mnohá varování sedla na loď směr domov. Zde ji čekala policejní mašinerie mocnářství, zničená kariéra v zámoří a osudové místo zbytku jejího života – Stráž nad Nežárkou.

Válka skončila, sen o samostatné republice se stal skutečností. Svět však nabral nový směr, někdo by řekl možná, úprkem k další válce. Směr, ve kterém Ema svoje místo už nenacházela. Velká a suverénní Ema se dostala do područí malých lidí. Ztroskotalo i její překotné manželství s Josefem Halsbachem.

Samota, nenaplněná láska, zklamání z lidí lemovaly poslední etapu jejího života. Nikomu nestála za pomoc, uznání a pochopení. Dokud budeš šťasten, budeš oplývat přáteli. Jakmile se kolem tebe setmí, zůstaneš sám. 28. ledna 1930 přišla smrt. Honosný pohřeb v Praze už nebyl pro ni, ale pro špatné svědomí tehdejší společnosti. Sotva by o něj při její povaze stála.

František Laudát

destinova banner

Více o výstavě ZDE

Zdroj: http://www.nrpraha.cz/


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Čtěte také...

Podřipské muzeum vzpomíná na svého zakladatele

podripske muzeum 200V těchto dnech uplyne 80 let od smrti historika a národopisce Karla Rozuma. Všestranný muž byl jedním ze zakladatelů Podřipského muzea v Roudnici nad Labem. A právě tam můžete nyní zhlédnout výs...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jídlem proti rakovině

jidlemprotirakovine 200Ucelená kuchařka, věnovaná velmi aktuálnímu tématu stravování v období léčby diagnostikovaného rakovinného onemocnění i po jeho ukončení, na našem knižním trhu dlouho chyběla. Vzhledem k t...

Divadlo

Balada pro banditu po ostravsku

altDo divadla se chodí na 3D představení plné přehrávání a emocí. I když bývá kino lepší, jsou hry, kvůli kterým stojí za to divadlo navštívit. Jednou z takových je prověřená klasika Balada pro banditu.

 

...

Film

Je to jízda - Josef Vojtek nazpíval písničku k filmu Hurvínek a kouzelné muzeum

hurvinek200Nový film Hurvínek a kouzelné muzeum vstoupí do českých kin již 31. srpna 2017.

 

 

 

...