Banner

Jak kolabují složité společnosti?

Email Tisk

200imZ minulosti známe případy říší, mnohdy i notně rozvinutých, které se rozpadly, zanikly, byť posléze je nahradily nové státní útvary. Zejména ve starověku se to dělo docela často - na území Číny a Indie, v Mezopotámii, v různých místech Evropy. Týká se to rovněž početných indiánských civilizací na americkém kontinentu. A samozřejmě sem patří asi nejznámější položka, pád říše (západo)římské. O tom všem pojednává kniha Kolapsy složitých společností, kterou v druhém vydání uvádí na trh nakladatelství Dokořán. Sepsal ji americký antropolog a historik Joseph A. Tainter.

 

Autor zkoumá široký vějíř možných příčin, ať již jsou vnější nebo vnitřní. Rozebírá vyčerpání zdrojů, dopad katastrof, špatné odhady mocenských vztahů i zničující vpády vetřelců. Nemenší pozornost ovšem věnuje také špatně řešeným či neřešeným rozporům uvnitř společnosti, ekonomickým příčinám, dokonce mysticky vnímaným faktorům.

Každý tematický oddíl uzavírá hodnocením, zamýšlí se nad hodnověrností i ověřitelností jednotlivých stanovisek.
Snaží se čtenáře dovést k pochopení kolapsu. Jednotlivé faktory nepopisuje jako stabilní a neproměnné, naopak zdůrazňuje složitý proces, na němž se podílely veškeré jmenované faktory. Naznačuje, že složitější a vyspělejší struktura společnosti ji činí zranitelnější. Mnohdy prosperuje do té doby, dokud se může obohacovat přisvojováním cizího kapitálu.

Tainter dovozuje, že uhájení územních výbojů, přestože mohou být úspěšné, se dříve nebo později ocitne na rozhraní, kdy náklady převýší zisky. Píše: "Délka hranice, kterou je třeba bránit, plocha území, jež je třeba spravovat (...), to vše brzdí další růst." (s. 169) To se nepochybně stalo osudným třeba starověké říši římské (viz připojenou mapu), jejíž západní část podlehla zkáze. Není to nijak převratné zjištění, už před mnoha desetiletími si totéž uvědomil i Karel Čapek, když psal proslulý apokryf o Archimédovi rozmlouvajícím s římským vojákem.

im

Upozorňuje, že na pádu říší se mohly podílet i okolnosti, které dnes sotva dokážeme pochopit, protože rekonstrukce dávného uvažování je velice složitá. Vezměme si Maye, kteří v jisté fázi svého vývoje opouštějí svá dosavadní sídla. Nejen pro jejich kolaps byl příznačný prudký pokles zůstavšího obyvatelstva jak co do počtu, tak co kulturnosti.

V době pádu říše římské, píše Tainter, byla většina obyvatelstva apatická ve vztahu k hrozícímu kolapsu a snad si jej i přálo, aby konečně uniklo daňovým břemenům. Měli bychom však pochopit rozdíly mezi společnostmi, které se rozkládají pomalu a které se hroutí rychle. Aby nastal kolaps v pravém smyslu slova, musí probíhat v mocenském vakuu - pokud kdokoli ze sousedství je schopen kolabující stát převzít a vnutit mu svou vůli, jedná se vlastně "jen" o změnu režimu.

Z tohoto hlediska našemu euro-americkému společenství nehrozí takto vnímaný kolaps, protože i kdyby se jako celek zhroutilo, hbitě by jej pohltily jiné expansivní síly, nejspíš islámské, ale možná také čínské. Tainter zmiňuje jako varovnou soustavu krizových prvků, najmě když se obyvatelstvo přestává identifikovat se svým státem nebo svým kulturním okruhem, protože jsou přednostně chráněny zájmy bohatých a mocných elit, protože neúměrně roste daňové zatížení a zhoršují se životní poměry. Dovolím si vznést otázku, zda sem lze také zařadit situaci, kdy se šíří parazitování jako životní styl a je zneužíván sociální záchranný systém?

Tainter se domnívá, že rovnocenné státní útvary procházejí dlouhým obdobím, kdy spirálovitě stoupají náklady na konkurenční boj a naopak klesají výnosy. Nyní nemůže zkolabovat jednotlivý stát, civilizace by se mohla rozpadnout jedině v celosvětovém měřítku. Autor uzavírá svou knihu postřehem, že "narážíme na paradox: současná, v mnohém neblahá situace, kterou všichni tolik kritizují, nám může pomoci snášet pokles mezních výnosů tak dlouho, dokud se nepodaří nalézt jeho dočasné řešení." Nalezne se?

im1

Joseph A. Tainter: Kolapsy složitých společnosti.
Přeložil Stanislav Pavlíček
Vydalo nakladatelství Dokořán, Praha 2009, 2013. 320 stran.
Hodnocení: 90 %

Foto: Dokořán, leccos.com


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 8

Partneři

Čtěte také...

Nejnovější díl Uměleckých památek obhlíží Velkou Prahu

umelecke pamatky prahaSoupisy památek na území České republiky vycházejí už po několik desetiletí - od vydání prvního čtyřdílného kompletu věnovaného Čechám nás dělí více než tři desetiletí, v 90. letech přibyla dosud nedokončená řada pojed...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Kniha není „jen“ o Romech. Lidia Ostałowska vytvořila fascinující, čtivou sondu do života mikroorganismů společnosti

Ostalowska - Cikan (1)Roky sbírala polská reportérka Lidia Ostałowska materiál, který přetavila do knihy Cikán je Cikán. Přestože látkou jejích reportáží opravdu je život romských rodin, klanů a komunit, text otázku „minorit“ dalece překračuje. I čtenář, ...

Divadlo

Divadlo VOSTO5 a režisér Jiří Havelka připravují v Baráčnické rychtě Dechovku: představení o dobronínském masakru s živou hudbou Jana Kaliny ze Sto zvířat

200divSál pražské Baráčnické rychty se stane dějištěm nové inscenace Dechovka Divadla VOSTO5, kterou připravuje na základě skutečných poválečných událostí režisér Jiří Havelka s více než dvaceti pěti herci, hudebníky a tanečníky. Mezi nimi jsou kromě členů soubo...

Film

Úkryt v ZOO – snaha chránit, i přes vlastní nebezpečí

ukryt v zoo 2 (2)„Až za mřížemi byli konečně v bezpečí.“ Příběh válečného Polska a nebezpečí, v jakém se nacházeli nejenom Židé, ale všichni obyvatelé tehdejší Varšavy, umocněné prostředím malebné ZOO, vybombardované v první den obsazení...