Jak kolabují složité společnosti?

Jak kolabují složité společnosti?

Email Tisk

200imZ minulosti známe případy říší, mnohdy i notně rozvinutých, které se rozpadly, zanikly, byť posléze je nahradily nové státní útvary. Zejména ve starověku se to dělo docela často - na území Číny a Indie, v Mezopotámii, v různých místech Evropy. Týká se to rovněž početných indiánských civilizací na americkém kontinentu. A samozřejmě sem patří asi nejznámější položka, pád říše (západo)římské. O tom všem pojednává kniha Kolapsy složitých společností, kterou v druhém vydání uvádí na trh nakladatelství Dokořán. Sepsal ji americký antropolog a historik Joseph A. Tainter.

 

Autor zkoumá široký vějíř možných příčin, ať již jsou vnější nebo vnitřní. Rozebírá vyčerpání zdrojů, dopad katastrof, špatné odhady mocenských vztahů i zničující vpády vetřelců. Nemenší pozornost ovšem věnuje také špatně řešeným či neřešeným rozporům uvnitř společnosti, ekonomickým příčinám, dokonce mysticky vnímaným faktorům.

Každý tematický oddíl uzavírá hodnocením, zamýšlí se nad hodnověrností i ověřitelností jednotlivých stanovisek.
Snaží se čtenáře dovést k pochopení kolapsu. Jednotlivé faktory nepopisuje jako stabilní a neproměnné, naopak zdůrazňuje složitý proces, na němž se podílely veškeré jmenované faktory. Naznačuje, že složitější a vyspělejší struktura společnosti ji činí zranitelnější. Mnohdy prosperuje do té doby, dokud se může obohacovat přisvojováním cizího kapitálu.

Tainter dovozuje, že uhájení územních výbojů, přestože mohou být úspěšné, se dříve nebo později ocitne na rozhraní, kdy náklady převýší zisky. Píše: "Délka hranice, kterou je třeba bránit, plocha území, jež je třeba spravovat (...), to vše brzdí další růst." (s. 169) To se nepochybně stalo osudným třeba starověké říši římské (viz připojenou mapu), jejíž západní část podlehla zkáze. Není to nijak převratné zjištění, už před mnoha desetiletími si totéž uvědomil i Karel Čapek, když psal proslulý apokryf o Archimédovi rozmlouvajícím s římským vojákem.

im

Upozorňuje, že na pádu říší se mohly podílet i okolnosti, které dnes sotva dokážeme pochopit, protože rekonstrukce dávného uvažování je velice složitá. Vezměme si Maye, kteří v jisté fázi svého vývoje opouštějí svá dosavadní sídla. Nejen pro jejich kolaps byl příznačný prudký pokles zůstavšího obyvatelstva jak co do počtu, tak co kulturnosti.

V době pádu říše římské, píše Tainter, byla většina obyvatelstva apatická ve vztahu k hrozícímu kolapsu a snad si jej i přálo, aby konečně uniklo daňovým břemenům. Měli bychom však pochopit rozdíly mezi společnostmi, které se rozkládají pomalu a které se hroutí rychle. Aby nastal kolaps v pravém smyslu slova, musí probíhat v mocenském vakuu - pokud kdokoli ze sousedství je schopen kolabující stát převzít a vnutit mu svou vůli, jedná se vlastně "jen" o změnu režimu.

Z tohoto hlediska našemu euro-americkému společenství nehrozí takto vnímaný kolaps, protože i kdyby se jako celek zhroutilo, hbitě by jej pohltily jiné expansivní síly, nejspíš islámské, ale možná také čínské. Tainter zmiňuje jako varovnou soustavu krizových prvků, najmě když se obyvatelstvo přestává identifikovat se svým státem nebo svým kulturním okruhem, protože jsou přednostně chráněny zájmy bohatých a mocných elit, protože neúměrně roste daňové zatížení a zhoršují se životní poměry. Dovolím si vznést otázku, zda sem lze také zařadit situaci, kdy se šíří parazitování jako životní styl a je zneužíván sociální záchranný systém?

Tainter se domnívá, že rovnocenné státní útvary procházejí dlouhým obdobím, kdy spirálovitě stoupají náklady na konkurenční boj a naopak klesají výnosy. Nyní nemůže zkolabovat jednotlivý stát, civilizace by se mohla rozpadnout jedině v celosvětovém měřítku. Autor uzavírá svou knihu postřehem, že "narážíme na paradox: současná, v mnohém neblahá situace, kterou všichni tolik kritizují, nám může pomoci snášet pokles mezních výnosů tak dlouho, dokud se nepodaří nalézt jeho dočasné řešení." Nalezne se?

im1

Joseph A. Tainter: Kolapsy složitých společnosti.
Přeložil Stanislav Pavlíček
Vydalo nakladatelství Dokořán, Praha 2009, 2013. 320 stran.
Hodnocení: 90 %

Foto: Dokořán, leccos.com


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

RENÁTA LUCKOVÁ


redaktorka

    je fotografka, novinářka, moderátorka a koučka. V autorské dvojici s Pavlem Veselým organizovali a moderovali mnoho akcí. Vedla rozhovory s různými významnými osobnostmi – podnikateli, manažery, politiky, diplomaty, s lidmi z kultury a dalšími. Její fotografie a texty byly publikovány např. v Katolickém týdeníku, na webových stránkách Arcibiskupství pražského, Historická šlechta, Svět úspěšných, v kulturní a hospodářské revue Fragmenty, v časopise Naše rodina, v tiskové agentuře MediapressServis, v časopise Policista, Český bratr, Překvapení aj. Absolventka VŠE a UK. Má zkušenosti v oblasti PR, reklamy a marketingu, ale i v oblasti  firemních financí, personálního řízení a andragogiky.

    Spolu s Pavlem Veselým jsou autoři knihy "Setkání s Dominikem kardinálem Dukou OP", která vyšla k jeho 70-tým narozeninám, kde publikovala i své fotografie.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 40

Čtěte také...

Dějiny nové moderny

Dejiny 200Na přelomu 19. a 20. století se definitivně rozlamovaly staré jistoty, hlásila se o slovo nová průbojná generace, která svůj program vtělila do Manifestu české moderny - podepsali jej představitelé kritiky (např. F.X.Šalda), tak um...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Zander podruhé a lépe

bratr hostPřiznávám, že první kniha Joakima Zandera pro mě nebyla úplně třešinkou na dortu. Propagace obrovská, očekávání tedy vysoké, výsledek byl horší, než jsem předpokládala. Nicméně mě to neodradilo se Zanderovi znovu podívat na zoubek a vyplatilo se!

Divadlo

Divadelní Flora zahájila předprodej,láká na evropské umělce i domácí špičku

divadelni flora plakat 200Přesně za jedenáct dní začíná v Olomouci jedna z největších tuzemských divadelních událostí – Divadelní Flora. Koná se letos posedmnácté a nabízí širokou škálu produkcí, na které si mohou diváci zajis...

Film

Filmy projektu 100 pro rok 2016 slavnostně odhaleny. Startujeme Sedmi statečnými

projek200Asociace českých filmových klubů, iniciátor i realizátor Projektu 100, dnes slavnostně zveřejnila filmy pro rok 2016. Návštěvníci kin se opět mohou těšit „na velké filmy na velkém plátně“, tedy na pět snímků z následujících programových bloků: americk...