Reklama
Banner
Banner

Jak kolabují složité společnosti?

Email Tisk

200imZ minulosti známe případy říší, mnohdy i notně rozvinutých, které se rozpadly, zanikly, byť posléze je nahradily nové státní útvary. Zejména ve starověku se to dělo docela často - na území Číny a Indie, v Mezopotámii, v různých místech Evropy. Týká se to rovněž početných indiánských civilizací na americkém kontinentu. A samozřejmě sem patří asi nejznámější položka, pád říše (západo)římské. O tom všem pojednává kniha Kolapsy složitých společností, kterou v druhém vydání uvádí na trh nakladatelství Dokořán. Sepsal ji americký antropolog a historik Joseph A. Tainter.

 

Autor zkoumá široký vějíř možných příčin, ať již jsou vnější nebo vnitřní. Rozebírá vyčerpání zdrojů, dopad katastrof, špatné odhady mocenských vztahů i zničující vpády vetřelců. Nemenší pozornost ovšem věnuje také špatně řešeným či neřešeným rozporům uvnitř společnosti, ekonomickým příčinám, dokonce mysticky vnímaným faktorům.

Každý tematický oddíl uzavírá hodnocením, zamýšlí se nad hodnověrností i ověřitelností jednotlivých stanovisek.
Snaží se čtenáře dovést k pochopení kolapsu. Jednotlivé faktory nepopisuje jako stabilní a neproměnné, naopak zdůrazňuje složitý proces, na němž se podílely veškeré jmenované faktory. Naznačuje, že složitější a vyspělejší struktura společnosti ji činí zranitelnější. Mnohdy prosperuje do té doby, dokud se může obohacovat přisvojováním cizího kapitálu.

Tainter dovozuje, že uhájení územních výbojů, přestože mohou být úspěšné, se dříve nebo později ocitne na rozhraní, kdy náklady převýší zisky. Píše: "Délka hranice, kterou je třeba bránit, plocha území, jež je třeba spravovat (...), to vše brzdí další růst." (s. 169) To se nepochybně stalo osudným třeba starověké říši římské (viz připojenou mapu), jejíž západní část podlehla zkáze. Není to nijak převratné zjištění, už před mnoha desetiletími si totéž uvědomil i Karel Čapek, když psal proslulý apokryf o Archimédovi rozmlouvajícím s římským vojákem.

im

Upozorňuje, že na pádu říší se mohly podílet i okolnosti, které dnes sotva dokážeme pochopit, protože rekonstrukce dávného uvažování je velice složitá. Vezměme si Maye, kteří v jisté fázi svého vývoje opouštějí svá dosavadní sídla. Nejen pro jejich kolaps byl příznačný prudký pokles zůstavšího obyvatelstva jak co do počtu, tak co kulturnosti.

V době pádu říše římské, píše Tainter, byla většina obyvatelstva apatická ve vztahu k hrozícímu kolapsu a snad si jej i přálo, aby konečně uniklo daňovým břemenům. Měli bychom však pochopit rozdíly mezi společnostmi, které se rozkládají pomalu a které se hroutí rychle. Aby nastal kolaps v pravém smyslu slova, musí probíhat v mocenském vakuu - pokud kdokoli ze sousedství je schopen kolabující stát převzít a vnutit mu svou vůli, jedná se vlastně "jen" o změnu režimu.

Z tohoto hlediska našemu euro-americkému společenství nehrozí takto vnímaný kolaps, protože i kdyby se jako celek zhroutilo, hbitě by jej pohltily jiné expansivní síly, nejspíš islámské, ale možná také čínské. Tainter zmiňuje jako varovnou soustavu krizových prvků, najmě když se obyvatelstvo přestává identifikovat se svým státem nebo svým kulturním okruhem, protože jsou přednostně chráněny zájmy bohatých a mocných elit, protože neúměrně roste daňové zatížení a zhoršují se životní poměry. Dovolím si vznést otázku, zda sem lze také zařadit situaci, kdy se šíří parazitování jako životní styl a je zneužíván sociální záchranný systém?

Tainter se domnívá, že rovnocenné státní útvary procházejí dlouhým obdobím, kdy spirálovitě stoupají náklady na konkurenční boj a naopak klesají výnosy. Nyní nemůže zkolabovat jednotlivý stát, civilizace by se mohla rozpadnout jedině v celosvětovém měřítku. Autor uzavírá svou knihu postřehem, že "narážíme na paradox: současná, v mnohém neblahá situace, kterou všichni tolik kritizují, nám může pomoci snášet pokles mezních výnosů tak dlouho, dokud se nepodaří nalézt jeho dočasné řešení." Nalezne se?

im1

Joseph A. Tainter: Kolapsy složitých společnosti.
Přeložil Stanislav Pavlíček
Vydalo nakladatelství Dokořán, Praha 2009, 2013. 320 stran.
Hodnocení: 90 %

Foto: Dokořán, leccos.com


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

IVETA SVOBODOVÁ

spisovatelka

Film:


DÍTĚ BRIDGET JONESOVÉ

Do kina jsem vyrazila s obavami. Byla jsem druhým dílem dokonalé Bridget dost zklamaná a tak jsem čekala spíš nastavenou kaši. Nedělala jsem si velké naděje. Uběhla spousta let, hlavní protagonisté zestárli a Hugh Grant dokonce odmítl spolupráci na třetím pokračování. Také se dost dlouho odkládalo natáčení a ladil se scénář. O to víc jsem byla překvapená, že jsem se dvě hodiny bavila a ostatní v sále také. Už ani nevím, kdy naposled jsem slzela smíchy. Renée Zellweger, Colin Firth a Patrick Dempsey byli prostě fantastičtí a skvěle jim sekundovala sarkastická gynekoložka v podání Emmy Thompson. Ta se také podílela na scénáři, režie se opět se ctí chopila, tak jako u prvního dílu, Sharon Maquire. Jestli se chcete pobavit a uvolnit se, nenechte si ujít Dítě Bridget Jonesové, opravdu to stojí za to.

Banner

Anketa


Partneři

Čtěte také...

Místní jména, tělo, duše a smrt

Academia 200Z desítek publikací, které Academia každý měsíc vydává, mě zaujaly dva tituly, které jsou sice rozdílné svým zacílením, avšak spojuje je schopnost čtenáře oslovit, a to jak zaujetím, tak svědomitostí autorů, vysokoškolských pedagogů. První se n...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Dražíme zbytky jednoho výjimečného vztahu, nebojte se přihodit!
ImagePoprvé, podruhé, potřetí… Prodáno! Z katalogu aukční síně Strachan & Quinn výmluvně nazvaného Významné artefakty a osobní předměty ze sbírky Lenore Doolanové a Harolda Morrise. Knihy, ob...
Komedie s Drábkem

drabek perexPřiznám se, že jsem si své dojmy z premiéry hry Jedenácté přikázání aneb Mucholapka nechala pořádně uležet. Ne snad, že bych byla tak líná anebo vytížená, ale ona je to s tím režisérem Drábkem prostě těžká práce. Je totiž jiný a ...

Thrillerová Carrie z roku 1976 má co říci i dnes

200filmNovela Carrie má pro kariéru mistra literárního hororu Stephena Kinga zcela zásadní význam. Díky jejímu komerčnímu úspěchu mohl rezignovat na učitelské řemeslo a začít se plně věnovat psaní, což se později ukázalo jako vynikající volba. Vzhledem ke zmiňov...

Nechť Moonspell nikdy nevymřou

moonspell 200Podmaniví gotičtí melancholici z Portugalska v březnu vydali nové album, kterým chtějí konkurovat jejich minulé – a kritiky opěvované – dvojdesce Alpha Noir/Omega White. Povedlo se jim překonat úspěchy z minula a zamířit ke hvězdám?