Banner

Otroctví v Novém světě

Email Tisk

otroctvi v novem svete 200Pod dojmem stále živých hrůz, které vyhřezly ve 20. století, ať již diktované rasově, etnicky nebo třídně, ustupují do pozadí neméně děsivé jevy, které se děly v předešlých časech, často po celá dlouhá staletí. Avšak ty vstoupily do dějepisných učebnic jako cosi vzdáleného a odtažitého, co už přestalo oslovovat. Patří mezi ně také otroctví: nebyly na něm založeny jen antické společnosti, až do nedávna - v historickém měřítku - z něho těžily evropské mocnosti ve svých koloniálních državách, kde přetrvávalo i poté, co získaly samostatnost. Nyní se touto problematikou zabývá Markéta Křížová v knize Otroctví v Novém světě od 16. do 19. století.

Autorka hned v úvodu upozorňuje, že se zdrží morálního hodnocení zkoumaného jevu z pozic dnešního pojetí lidských práv a lidské důstojnosti. Otroctví kvetlo v dobách, kdy demokracie platila jen pro svobodné občany - a nikoli pro bytosti, které nebyly považovány za plnohodnotného člověka, a tudíž jim lidská práva ani nepříslušela. Antika považovala otroka za pouhý výrobní nástroj a křesťanství otrocký úděl převzalo, když vyzývalo otroky, aby své pány poslouchali s uctivou pokorou.

Ani průkopníci novodobých lidských svobod a ideje rovnosti, ať již je nalézáme v Nizozemí nebo ve Spojených státech, nebrali otroky v potaz, z jejich pohledu nebyli lidmi. Například Thomas Jefferson, jenž v americkém Prohlášení nezávislosti hodlal pranýřovat britského krále za podporu otroctví, sám vlastnil několik stovek otroků obdělávajících jeho rodinné plantáže. (s.230-231)

Ve středověké i novověké Evropě se rozšířilo pojetí otroka jako cizince, odlišného „od nás“ svým vzhledem, zvyky i vírou, tedy zejména africké černochy - a bylo uplatněno téměř výhradně v zámořských územích, které evropské státy (Španělsko, Portugalsko, Francie, Anglie, Nizozemí...) ovládaly. Závislost kolonií na otrocké práci se zvyšovala a tehdy také začal růst dovoz „černého zboží“ z Afriky. Pracovní určení bylo jednoznačné: plantáže na obdělávání náročných plodin, například třtinového cukru nebo bavlny.

otroctvi v novem svete 1

Čekal je bezprávný osud pracovního nástroje, do něhož majitel investoval peníze, a tudíž neměl zájem na jeho zbytečném porouchání. Pokud ovšem otroci odmítali podřídit se svému údělu nebo se dokonce bouřili, čekalo je, jak Křížová uvádí, utínání prstů, končetin, kastrace či utýrání hladem a žízní v železných klecích vystavených na veřejném prostranství, což byly ne snad běžné, ale rozhodně nijak vzácné tresty ukládané černým otrokům. (s.111) A zmiňuje leckteré paradoxy: například v Jižní Americe se leckteří kněží stavěli proti zotročování Indiánů... a navrhovali jejich nahrazení černochy.

Do amerických kolonií připlulo v průběhu dějin – podle autorčina odhadu - přinejmenším 11 milionů černých otroků, nepočítaje v to ztráty během plavby. Jejich „sociální smrt“ (termín Křížové) začínala únosem nebo zajetím v nitru afrického kontinentu a strastiplným přesunem k pobřeží. Vzájemně znepřátelené a spolu válčící domorodé kmeny se pro obchodníky staly bezednou zásobárnou „černého zboží“. Z četných dokladů o poměrech na plantážích vyplývá, že většina otroků umírala před dosažením padesátého roku věku a po velkou část svého života měla podlomené zdraví, že existovala obrovská dětská úmrtnost.

otroctvi v novem svete 2

I osvícený majitel, jenž požadoval, aby se s otroky zacházelo humánně, přiznává, že „černoši mají takový odpor k práci, že jsme je k ní skoro nikdy nebyli schopni přinutit jinak než nátlakem, dokonce i ty, kteří byli k práci vychováni.“ (s.144) Bezvýchodná situace je mnohdy hnala do povstání a vzpour, zpravidla brutálně potlačených. Jen málokde se vzbouřenci - zejména v málo přístupných oblastech - udrželi po delší dobu, jen výjimečně si vymohli uznání nezávislosti (roku 1804 vznikla černošská republika Haiti).

Křížová sepsala publikaci velice čtivou, přehlednou, spolehlivou v předestření historických údajů a zejména dobového myšlenkového kontextu, aniž by zabředávala do soucitného rozhořčení nad krutým osudem otroků. Probírá v chronologickém uspořádání jednotlivé koloniální državy, od španělských a portugalských kolonií v Jižní Americe až po Spojené státy: ty se jako vzor demokracie osamostatnily od anglické nadvlády na sklonku 18.století, avšak ke zrušení otroctví došlo až o bezmála století později, a to ještě zásluhou občanské války.

otroctvi v novem svete 3

Autorka oživuje početnými ilustracemi i mapami, do svého výkladu vkládá typem písma odlišené pasáže. V nich přibližuje některé výmluvné detaily, ať již se jedná o jedince spjaté s otroctvím, kteří o něm zanechali důležitá pojednání, nebo různé jevy s ním související, vysvětlení termínů, úryvky ze zpráv a jiných dokumentů. Nechybějí ani zmínky o soudobém literárním zpracování otroctví (Chaloupka strýčka Toma, Dobrodružství Huckleberryho Finna), o pozůstatcích otrocké éry přežívajících do současnosti (karneval v Riu de Janeiru), o „roztančeném“ prožívání křesťanské věrouky, o hudebních aktivitách (reggae), o jazykových odlišnostech. Dočteme se, že ne všichni černí obyvatelé Ameriky se s africkými kořeny ztotožňovali, značná část se spíše pokoušela co nejrychleji vřadit do většinové společnosti.

Je jen škoda, že autorka více pozornosti nevěnovala právě druhotné (sebe)reflexi otrocké minulosti, její případné mytizaci, jak se odráží zejména ve filmovém zpracování. Podle prý autobiografické románové ságy Kořeny vznikl stejnojmenný seriál. Ovšem přístupy se různí: nalezli bychom pohledy romantické (brazilský snímek Sinha Moca) a naivně dobrodružné (němečtí Otrokáři, nejnověji americký western Nespoutaný Django), ale také výpovědi modelově předvádějící porobené obyvatelstvo jako oběť mocenských svárů koloniálních velmocí (italský Ostrov v ohni) nebo soudní drama (americký Amistad). A známe rovněž polohu podobenství, jak dokládá kubánská Poslední večeře. Každopádně bezprávné postavení otroků rezonuje podnes…

otroctvi v novem svete obalka
Markéta Křížová: Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století.
Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2013, 350 stran.
Hodnocení: 90%

Foto: kniha, www.fineartamerica.com, www.picsbox.biz, www.national-geographic-cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 13

Partneři

Čtěte také...

Festival muzejních nocí zakončí Pražská muzejní noc

altLetošní osmý ročník u veřejnosti velmi oblíbených muzejních nocí byl slavnostně zahájen již 18. května 2012 v Novém Jičíně. Od tohoto data, které od roku 1977 připomíná Mezinárodní den muzeí, probíhají muzejní noci v řad...

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Pobaví Muže 18+ miniaturní příručka?

muz18 perexVzala jsem do ruky tenkou knížku malého formátu jenom proto, že mě zaujala červená obálka a netradiční čtvercový formát. Muž 18+ s dovětkem Co už nemusí řešit je celkem vtipně pojatá publikace. Je sympaticky malá a ...

Divadlo

Cube: hudba, obraz a pohyb v kostce. Laterna magika přichází s novým projektem

laterna magica 200Laterna magika připravuje novou inscenaci, která vychází z programové řady LaternaLAB – laboratoře určené k výzkumu možností, jaké Laterna magika jako druh divadla nabízí. Tvůrci tak dostávají prostor vyzkoušet nové postupy i kombina...

Film

The Artist: němý film roku 2012
ImageSnímek The Artist, který natočil francouzský režisér Michel Hazanavicius, má už v této chvíli na svém kontě tři Zlaté glóby a deset nominací na Oscara. Jakkoli výmluvné mohou oficiální vizitky být, nejdůležitějším f...