Reklama

ELINKA - historická elektrická dráha z Tábora do Bechyně slaví 110 let

Email Tisk

elinka bechyne 200Je červen roku 1903 a na železniční trať spojující jihočeský Tábor a Bechyni vyráží elektrický vlak českého konstruktéra Františka Křižíka. Tato událost se významně zapsala do historie železniční dopravy nejen v českých zemích, ale i v bývalém Rakousko-Uhersku.

 

 

Již od sklonku 19. století usilovali Bechyňští o zavedení železničního spojení města s Táborem s možností napojení do Týna nad Vltavou a Vodňan. To byl také důvod, proč vzniklo Družstvo bechyňské dráhy, které získalo brzy přízeň vlády i zemského sněmu. A tak již v roce 1896 rozhodl sněm království Českého převzít záruku nad stavbou elektrické dráhy z Tábora do Bechyně.

Přibližně ve stejné době podnikal své pokusy s elektrickým pohonem na železnici známý „český Edison“ František Křižík, který širokou veřejnost vytrvale a houževnatě přesvědčoval o výhodách, které přináší moderní elektrická doprava.

Po společném úsilí Družstva a firmy Křižík bylo na sklonku roku 1900 vydáno povolení k vypracování projektu železniční trati na elektrický provoz. Složitá jednání byla nakonec v dubnu roku 1902 korunována úspěchem; udělením koncese na stavbu dráhy s elektrickým pohonem, spojující města Tábor a Bechyně. Koncese mimo jiné stanovila, že stavba má být hotova do konce roku 1904, nicméně zemský výbor nakonec rozhodl o posunutí termínu zprovoznění železnice již na polovinu roku 1903.

Stavbu se podařilo dokončit v termínu; první zkušební jízda se uskutečnila 1. června roku 1903. Následovaly nezbytné komisionelní prohlídky všech zařízení a po jejich skončení byl dne 21. 6. 1903 slavnostně zahájen pravidelný provoz. První elektrifikovaná dráha tehdejšího Rakousko-Uherska tak spatřila světlo světa. Zahájení provozu železnice se zúčastnila řada významných osobností tehdejšího veřejného a společenského života.

Myšlenka prodloužit stávající trať až do Týna nad Vltavou a Vodňan již ovšem realizována nebyla. Až do roku 1928 končila trať na levém břehu Lužnice v dnešním prostoru starého nádraží.

elinka bechyne

Ve své době to byla jediná dráha v celém Rakousko-Uhersku, která ani alternativně nepočítala s parním provozem. To, že byla trať postavena pro provoz čistě elektrický, však není pouze zásluha stavebního družstva, ale i firmy Křižík, která vyvinula nemalé úsilí na to, aby co nejširší veřejnost o výhodách a přednostech této moderní dopravy přesvědčila.

Hlavním argumentem bylo podstatné zlevnění stavby, použití lehčích a tedy i levnějších hnacích vozidel, zvýšení počtu zastávek a téměř žádné zemní práce. Naopak oproti běžnému parnímu provozu bylo nutné vybudovat pevná trakční zařízení, včetně napájecí stanice (elektrárny u řeky Lužnice). Pro napájení trati Křižík zvolil třívodičový systém 2x700 V stejnosměrných, přičemž středním vodičem byla kolejnice. Trolejové vodiče byly zavěšeny na dřevěných branách; celá trať byla napájena z elektrárny v Táboře. Výrobu elektrické energie zajišťovala tři dynama, která byla poháněna parními stroji. Pro případ poruchy parního stroje či dynama byla v elektrárně umístěna sada akumulátorů, která zajišťovala jízdu vlaku.

Trať měřila celkem 23 km a měla nejvyšší stoupání 41 promile. Nejmenší použitý poloměr oblouku činil 125 m. Dopravu zajišťovaly zpočátku dva elektrické motorové vozy; vozovou část vyrobila firma Ringhofer na Smíchově, elektrickou výbavu dodala firma Křižík v Karlíně. Vozy byly vytápěné a měly elektrické osvětlení. V roce 1905 byl dodán další vůz a v roce 1908 pak ještě jeden vůz.

Maximální rychlost vlaku byla stanovena na 25 km/hod., v obloucích 15 km/hod. Jízdní doba byla 1,08 a 1,15 hod., podle druhu vlaku. Jeden z vozů v roce 1940 vyhořel a byl nahrazen vozem, na jehož konstrukci se podílely firmy Škoda a Královopolská Brno.
V roce 1931 bylo započato s rekonstrukcemi vozů, které prováděla firma Škoda Plzeň. Cílem bylo zmodernizování interiéru vozů, zvýšení jejich výkonu a v neposlední řadě příprava vozidel na provoz po nově rekonstruované trati, která proběhla v roce 1938; její parametry odpovídaly tehdejšímu evropskému standardu. Trolej byla nově zavěšena na ocelových sloupech.

Technicky zajímavý úsek představoval již začátek dráhy v Táboře, kde bylo vybudováno přemostění řeky Lužnice. U mostu byla postavena elektrárna, která zajišťovala proud pro dráhu. Posledním technickým oříškem bylo překlenutí řeky Lužnice v Bechyni. Teprve v roce 1928 byla trať prodloužena až do města a vystavěno nádraží. Technické zajímavosti se nacházejí i po celé délce trati. První vůz vyjel na trať dlouhou 24 km dne 1. června roku 1903.

Ačkoliv byl provoz na trati modernizován, i dnes nabízí možnost romantického cestování. V letní sezóně se mohou návštěvníci svézt historickým vlakem Bechyňkou proti proudu času.

elinka bechyne2

Zdroj foto: mestobechyne.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JUDr. JITKA LENKOVÁ


nar. 20. ledna 1963, obchodní manažerka, Kozoroh (a skoro Vodnář), ascendent ve Štíru,v čínském horoskopu Tygr (ten vodní, ze všech Tygrů nejhodnější), v indiánském Vydra

  • pochází z Tábora, žije ve středočeské obci Statenice, OSVČ, je hlavně publicistka, inzertní manažerka (a poradenství všeho druhu - nevíte si rady, zeptejte se tady :-) )
  • s K21 spolupracuje od 7. 7. 2017, protože tady prý může zúročit své pracovní zkušenosti ve prospěch dobré věci a ve společnosti skvělých lidí, to znamená v pohodě
  • zrovna teď se chystá druhý dotisk její knihy Tajemná místa Česka, takže to bude celkem náklad 11 tisíc výtisků, což je na naše poměry víc než slušné
  • Jitka je milovnicí koček, odchovala 4 koťata, která kočka prvorodička vrhla venku na zahradě a která tam také strávila první měsíc svého života (zastřešila je jako vykopávky). Jitka říká, že je zřejmě jediná, kdo pěstuje kočky na záhoně,což asi hovoří za vše
  • Jitky motto je jednoznačné: Karma je zdarma
  • navíc mé podnikatelské zásady: 1. jít cestou nejmenšího odporu, 2. priority - stanovovat, držet se jich a přehodnocovat, 3. zaměnitelnost
  • když v projektu jeden segment nefunguje nebo nevyjde, hledat náhradu, 4. udělej to hned!, 5. kdo se ani nepokusí, vzdává to rovnou
Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 23

Čtěte také...

Jak se měnila naše jména i příjmení v průběhu věků

vyvoj vlastnich jmen200Poutavá a křivolaká je historie našich jmen, zvláště pak příjmení. V časech od nás vzdálených více než tisíciletí, kdy převažovaly latinské písemnosti, se s českými výrazy často setkáváme v latinizovaném pře...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Staré křivdy musí být odčiněny

kalypsoS norským spisovatelem Ingarem Johnsrudem se mohli čtenáři seznámit v jeho prvotině Vídeňské bratrstvo. Nyní nakladatelství Host přichází s druhým pokračováním série s vyšetřovatelem Fredrikem Beierem a opět si užijeme cestování ve dvou časových rovinách....

Divadlo

Divadelní start ve Zlíně se blíží. Připomene Tomáše Baťu, rozdá ceny Aplaus a pobaví premiérou Příběhů obyčejného šílenství

Divadlo ZlinNová 67. sezona Městského divadla Zlín se rozjede s humorem. V sobotu 8. září večer se uskuteční ve Velkém sále premiéra Příběhů obyčejného šílenství, kterou si nenechá aujít ani autor Petr Zelenka

Film

Jak si vytváříme mýty: Ztraceni v Mnichově

Ztraceni perexZpola mystifikační, zpola demystifikující komedie Petra Zelenky ZTRACENI V MNICHOVĚ, na jejíž výrobě se podílela též Česká televize, vzbudila největší poprask nikoli svým tvarem či příběhem, nýbrž téměř předná...