Banner

ELINKA - historická elektrická dráha z Tábora do Bechyně slaví 110 let

Email Tisk

elinka bechyne 200Je červen roku 1903 a na železniční trať spojující jihočeský Tábor a Bechyni vyráží elektrický vlak českého konstruktéra Františka Křižíka. Tato událost se významně zapsala do historie železniční dopravy nejen v českých zemích, ale i v bývalém Rakousko-Uhersku.

 

 

Již od sklonku 19. století usilovali Bechyňští o zavedení železničního spojení města s Táborem s možností napojení do Týna nad Vltavou a Vodňan. To byl také důvod, proč vzniklo Družstvo bechyňské dráhy, které získalo brzy přízeň vlády i zemského sněmu. A tak již v roce 1896 rozhodl sněm království Českého převzít záruku nad stavbou elektrické dráhy z Tábora do Bechyně.

Přibližně ve stejné době podnikal své pokusy s elektrickým pohonem na železnici známý „český Edison“ František Křižík, který širokou veřejnost vytrvale a houževnatě přesvědčoval o výhodách, které přináší moderní elektrická doprava.

Po společném úsilí Družstva a firmy Křižík bylo na sklonku roku 1900 vydáno povolení k vypracování projektu železniční trati na elektrický provoz. Složitá jednání byla nakonec v dubnu roku 1902 korunována úspěchem; udělením koncese na stavbu dráhy s elektrickým pohonem, spojující města Tábor a Bechyně. Koncese mimo jiné stanovila, že stavba má být hotova do konce roku 1904, nicméně zemský výbor nakonec rozhodl o posunutí termínu zprovoznění železnice již na polovinu roku 1903.

Stavbu se podařilo dokončit v termínu; první zkušební jízda se uskutečnila 1. června roku 1903. Následovaly nezbytné komisionelní prohlídky všech zařízení a po jejich skončení byl dne 21. 6. 1903 slavnostně zahájen pravidelný provoz. První elektrifikovaná dráha tehdejšího Rakousko-Uherska tak spatřila světlo světa. Zahájení provozu železnice se zúčastnila řada významných osobností tehdejšího veřejného a společenského života.

Myšlenka prodloužit stávající trať až do Týna nad Vltavou a Vodňan již ovšem realizována nebyla. Až do roku 1928 končila trať na levém břehu Lužnice v dnešním prostoru starého nádraží.

elinka bechyne

Ve své době to byla jediná dráha v celém Rakousko-Uhersku, která ani alternativně nepočítala s parním provozem. To, že byla trať postavena pro provoz čistě elektrický, však není pouze zásluha stavebního družstva, ale i firmy Křižík, která vyvinula nemalé úsilí na to, aby co nejširší veřejnost o výhodách a přednostech této moderní dopravy přesvědčila.

Hlavním argumentem bylo podstatné zlevnění stavby, použití lehčích a tedy i levnějších hnacích vozidel, zvýšení počtu zastávek a téměř žádné zemní práce. Naopak oproti běžnému parnímu provozu bylo nutné vybudovat pevná trakční zařízení, včetně napájecí stanice (elektrárny u řeky Lužnice). Pro napájení trati Křižík zvolil třívodičový systém 2x700 V stejnosměrných, přičemž středním vodičem byla kolejnice. Trolejové vodiče byly zavěšeny na dřevěných branách; celá trať byla napájena z elektrárny v Táboře. Výrobu elektrické energie zajišťovala tři dynama, která byla poháněna parními stroji. Pro případ poruchy parního stroje či dynama byla v elektrárně umístěna sada akumulátorů, která zajišťovala jízdu vlaku.

Trať měřila celkem 23 km a měla nejvyšší stoupání 41 promile. Nejmenší použitý poloměr oblouku činil 125 m. Dopravu zajišťovaly zpočátku dva elektrické motorové vozy; vozovou část vyrobila firma Ringhofer na Smíchově, elektrickou výbavu dodala firma Křižík v Karlíně. Vozy byly vytápěné a měly elektrické osvětlení. V roce 1905 byl dodán další vůz a v roce 1908 pak ještě jeden vůz.

Maximální rychlost vlaku byla stanovena na 25 km/hod., v obloucích 15 km/hod. Jízdní doba byla 1,08 a 1,15 hod., podle druhu vlaku. Jeden z vozů v roce 1940 vyhořel a byl nahrazen vozem, na jehož konstrukci se podílely firmy Škoda a Královopolská Brno.
V roce 1931 bylo započato s rekonstrukcemi vozů, které prováděla firma Škoda Plzeň. Cílem bylo zmodernizování interiéru vozů, zvýšení jejich výkonu a v neposlední řadě příprava vozidel na provoz po nově rekonstruované trati, která proběhla v roce 1938; její parametry odpovídaly tehdejšímu evropskému standardu. Trolej byla nově zavěšena na ocelových sloupech.

Technicky zajímavý úsek představoval již začátek dráhy v Táboře, kde bylo vybudováno přemostění řeky Lužnice. U mostu byla postavena elektrárna, která zajišťovala proud pro dráhu. Posledním technickým oříškem bylo překlenutí řeky Lužnice v Bechyni. Teprve v roce 1928 byla trať prodloužena až do města a vystavěno nádraží. Technické zajímavosti se nacházejí i po celé délce trati. První vůz vyjel na trať dlouhou 24 km dne 1. června roku 1903.

Ačkoliv byl provoz na trati modernizován, i dnes nabízí možnost romantického cestování. V letní sezóně se mohou návštěvníci svézt historickým vlakem Bechyňkou proti proudu času.

elinka bechyne2

Zdroj foto: mestobechyne.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Evropa na rozcestí

evropa200Vysokoškolský profesor STANISLAV KOMÁREK je biolog, avšak jeho postřehy o stavu nynější civilizace a jejích vyhlídkách do budoucna jsou mnohdy výstižnější nežli mudrování rozličných politologů, historiků a podobných expertů. Nesvazují jej tudíž žád...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Kam se poděla Laura?

laura 200Severské detektivky vám na našich stránkách představujeme pravidelně. Tentokrát se podíváme do finského malého městečka Palokaski, které zasáhlo zmizení středoškolačky Laury. První kniha ze série, za kterou stojí autorská skupina pod jménem J. K. Johan...

Divadlo

A zase ten Havel!

200divV poslední době mívám někdy dojem, že snad každý chce hrát Havla. Možná je to jen taková móda, možná se pletu a vidím přízraky. Snad proto se mne, když jsem dostala pozvánku na premiéru Havlovy Audience, zmocnily nemalé pochyby. Pražský soubor vinohradskéh...

Film

Dvojí tvář Jima Carreyho v Masce
ImageFilm Maska byl ve své době (1994) opravdovým hitem. Kombinací zvláštních a dost vtipných obličejů, které umí dělat tak dobře snad jen Jim Carrey, a počítačové grafiky se z ušlápnutého bankovního úředníčka stal...