Reklama
Banner
Banner

Co bychom měli vědět o životě našich předků

Email Tisk

predci jarolimova200Dlouhou dobu byla minulost nazírána průzorem "velkých dějin" - skrze panovníky či jinak proslulé osobnosti, skrze války a bitvy, skrze povstání, skrze útlak všelikého druhu. Byla to minulost naplněná bezpočtem letopočtů, jmen a údajně zásadních událostí. Je dobře, že historici si konečně začali také všímat toho, jak žili úplně obyčejní lidé ve městech i na vesnici, čím se zabývali, jak se stravovali, jakými se vyznačovali zvyky. A je chvályhodnou zásluhou Stanislavy Jarolímkové, že odborná pojednání převedla do přístupnější "lidové kuchařky". Svou práci rozvrhla do dvou knížek - Co možná nevíte o životě našich předků (od počátků až k nástupu Habsburků na český trůn roku 1526) a Co ještě nevíte o životě našich předků (zachycuje habsburskou monarchii i různé etapy samostatné republiky).

Obě knihy, řazené nikoli po časové ose, nýbrž "hnízdovitě" podle jednotlivých témat, se skládají z patnácti kapitol v obou případech stejně nazvaných - zkoumají tytéž jevy v dějinném průřezu, samozřejmě v nezbytném zjednodušení, ale přitom přehledně a výstižně. Některé termíny či jevy pak ještě v samostatných odstavečcích speciálně vysvětluje, aby čtenář zbytečně netápal, přidává i zajímavosti shrnuté do několika vět jako "Co ještě stojí za zmínku".

Též si vypomáhá úryvky z literárních děl, aby přiblížila jednotlivé, dnes mnohdy jen obtížně představitelné jevy (mnohdy se odvolává třeba na Jindřicha Šimona Baara). Stejnou službu ve snaze dosáhnout optimální názornosti poskytuje i množství perokreseb, které nachystal Štěpán Zavadil. Coby první vhled řekněme do "nedějin" české společnosti tyto publikace zajisté obstojí. Mohou posloužit i jako pomůcka pro základní a střední školáky.

predci jarolimova ukazka2

Autorka nás zavede na nejrůznější místa, přiblíží všeliké, i dnes zaniklé profese, nahlédne do zákrutů lidské duše, do svědomí, do náboženství (příslušná kapitola nese nanejvýš výstižný název - Modli se, pracuj a nezapomeň platit). Takže se postupně vypravíme do sféry zemědělství, obhlédneme, jak se choval dobytek, jak se zasívalo a sklízelo obilí. Ale stejně nahlédneme za hradby měst - existovala královská, horní a poddanská. Seznámíme se s rozvrstvením společnosti od jejích nejvyšších míst po ty nejubožejší jedince.

Lidé ve všech dobách nějak bydleli, avšak podoba obydlí se měnila, a to jak v průběhu věků, tak v závislosti na místních zvyklostech. Pisatelka přibližuje nejen zevnějšek domů, ale čtenáře zavádí i do jejich nitra, všímá si jejich uspořádání, zkoumá, jak a na čem lidé třeba spali, jak to bylo s dodržováním čistoty - vždyť už odedávna se říkávalo "čistota, půl zdraví". Popisuje nábytek, probírá druhy topenišť. A nahlíží rovněž do hrnce a zjišťuje, co kdy lidé jedli, jak se měnily jejich chutě. Nechybí ani uspořádávání soukromého, rodinného života, třeba uzavírání sňatků, po dlouhou dobu výhradně církevních.

predci jarolimova ukazka

Knihy se soustředí rovněž na společenské aspekty: zabývají se stavem školství i přístupem k němu (například ženy si vysokoškolské vzdělání vyvzdorovaly až na přelomu 19. a 20. století). Stručně je připomenut vývoj českého jazyka, ale také léčebné postupy, ať již vycházely z pověr a zaříkávání, z modliteb nebo z reálných medicínsky ověřených prostředků. Některé epidemie byly přitom mimořádně zhoubné - třeba mor. Povinné bývaly i odvody do vojenské služby, která bývala velice dlouhá, v některých obdobích dokonce doživotní. Bojování přitom prošlo křivolakým vývojem, bývalo výsadou rytířů, jakkoli i ty dokázaly porazit obyčejné selské šiky (jako za husitských válek), bojovali námezdní žoldnéři, od 18. století byli do armády nuceně naháněni mladí poddaní.

Nalezneme rovněž kapitoly věnované vězeňství a (kulhajícímu) právu, též se dočteme o způsobech a proměnách cestování, i když poddaný lid připoutaný k půdě poddanstvím i robotou se mohl stěží vypravit dál než za pověstná humna. A konečně obě knihy končí přiblížením zábav našich předků: jak se zpívalo a tancovalo, jaké se držely oslavy, jak se hrálo v kostky i jiné (hazardní) hry, jak se hrálo divadlo, jaké se pěstovaly sporty. A také se dovíme, jaké zábavy přinesl rozvoj techniky - třeba pohyblivé obrázky, ať již je sledujeme kdekoli, patří už celé století k největším atrakcím, jimiž trávíme volný čas. Ostatně i volný čas patří k vymoženostem moderního věku…

Stanislava Jarolímková vytčený úkol zajisté zvládla, předestřela poutavé panorama všední existence v dávných časech i dobách, od nichž nás dělí třeba jen desetiletí. A pro zájemce, kteří by se chtěli dovědět další podrobnosti, kteří by chtěli hlouběji nahlédnout do "nedějin", přichystala soupisy literatury, z níž čerpala. Poskytnou hojnou inspiraci k další četbě.

predci jarolimova
Stanislava Jarolímková: Co možná nevíte o životě našich předků
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Praha 2013
247 stran

Stanislava Jarolímková: Co ještě nevíte o životě našich předků
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Praha 2013
255 stran 

predci jarolimova2

Hodnocení: 100 %

Foto: www.albatrosmedia.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Čtěte také...

100 let od prohlášení Luhačovic za místo léčebné

pozlo200Oslava 100. výročí od prohlášení Luhačovic za místo léčebné proběhne v neděli 14. června v Pozlovicích. Na počest hraběte Otto Serényiho projde Jurkovičovou alejí k přehradě historický průvod, zahrají Jazzzubs Zlín, okrašlovací spolek Calma představí d...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Jak Králičí válečníci prohrávají s Divokými kočkami

KV 1Knihu o divokých králíčcích napsala ve svých jedenácti letech Kristýna Pokorná a loni za ni získala Zlatý oříšek, cenu, která je udělována deseti nejnadanějším dětem z České republiky. Je jistě obdivuhodné, když dívka v tak mladé...

Divadlo

Lávka River Stage: nový rozměr divadla

Lavka River StagePosledního červencového dne startuje již třetí ročník originálního divadelního projektu na řece Vltavě Lávka River Stage. Pódium na hladině řeky, noční osvětlení a zajímavé vizuální zážitky už mají svou tradic...

Film

Zlomené město

200filmNew York coby město hříchu, kráska v nesnázích a cynický policajt s temnější minulostí. Allen Hughes ve svém novém snímku křísí klasické atributy americké drsné školy.

...