Co bychom měli vědět o životě našich předků
Reklama
Banner

Co bychom měli vědět o životě našich předků

Email Tisk

predci jarolimova200Dlouhou dobu byla minulost nazírána průzorem "velkých dějin" - skrze panovníky či jinak proslulé osobnosti, skrze války a bitvy, skrze povstání, skrze útlak všelikého druhu. Byla to minulost naplněná bezpočtem letopočtů, jmen a údajně zásadních událostí. Je dobře, že historici si konečně začali také všímat toho, jak žili úplně obyčejní lidé ve městech i na vesnici, čím se zabývali, jak se stravovali, jakými se vyznačovali zvyky. A je chvályhodnou zásluhou Stanislavy Jarolímkové, že odborná pojednání převedla do přístupnější "lidové kuchařky". Svou práci rozvrhla do dvou knížek - Co možná nevíte o životě našich předků (od počátků až k nástupu Habsburků na český trůn roku 1526) a Co ještě nevíte o životě našich předků (zachycuje habsburskou monarchii i různé etapy samostatné republiky).

Obě knihy, řazené nikoli po časové ose, nýbrž "hnízdovitě" podle jednotlivých témat, se skládají z patnácti kapitol v obou případech stejně nazvaných - zkoumají tytéž jevy v dějinném průřezu, samozřejmě v nezbytném zjednodušení, ale přitom přehledně a výstižně. Některé termíny či jevy pak ještě v samostatných odstavečcích speciálně vysvětluje, aby čtenář zbytečně netápal, přidává i zajímavosti shrnuté do několika vět jako "Co ještě stojí za zmínku".

Též si vypomáhá úryvky z literárních děl, aby přiblížila jednotlivé, dnes mnohdy jen obtížně představitelné jevy (mnohdy se odvolává třeba na Jindřicha Šimona Baara). Stejnou službu ve snaze dosáhnout optimální názornosti poskytuje i množství perokreseb, které nachystal Štěpán Zavadil. Coby první vhled řekněme do "nedějin" české společnosti tyto publikace zajisté obstojí. Mohou posloužit i jako pomůcka pro základní a střední školáky.

predci jarolimova ukazka2

Autorka nás zavede na nejrůznější místa, přiblíží všeliké, i dnes zaniklé profese, nahlédne do zákrutů lidské duše, do svědomí, do náboženství (příslušná kapitola nese nanejvýš výstižný název - Modli se, pracuj a nezapomeň platit). Takže se postupně vypravíme do sféry zemědělství, obhlédneme, jak se choval dobytek, jak se zasívalo a sklízelo obilí. Ale stejně nahlédneme za hradby měst - existovala královská, horní a poddanská. Seznámíme se s rozvrstvením společnosti od jejích nejvyšších míst po ty nejubožejší jedince.

Lidé ve všech dobách nějak bydleli, avšak podoba obydlí se měnila, a to jak v průběhu věků, tak v závislosti na místních zvyklostech. Pisatelka přibližuje nejen zevnějšek domů, ale čtenáře zavádí i do jejich nitra, všímá si jejich uspořádání, zkoumá, jak a na čem lidé třeba spali, jak to bylo s dodržováním čistoty - vždyť už odedávna se říkávalo "čistota, půl zdraví". Popisuje nábytek, probírá druhy topenišť. A nahlíží rovněž do hrnce a zjišťuje, co kdy lidé jedli, jak se měnily jejich chutě. Nechybí ani uspořádávání soukromého, rodinného života, třeba uzavírání sňatků, po dlouhou dobu výhradně církevních.

predci jarolimova ukazka

Knihy se soustředí rovněž na společenské aspekty: zabývají se stavem školství i přístupem k němu (například ženy si vysokoškolské vzdělání vyvzdorovaly až na přelomu 19. a 20. století). Stručně je připomenut vývoj českého jazyka, ale také léčebné postupy, ať již vycházely z pověr a zaříkávání, z modliteb nebo z reálných medicínsky ověřených prostředků. Některé epidemie byly přitom mimořádně zhoubné - třeba mor. Povinné bývaly i odvody do vojenské služby, která bývala velice dlouhá, v některých obdobích dokonce doživotní. Bojování přitom prošlo křivolakým vývojem, bývalo výsadou rytířů, jakkoli i ty dokázaly porazit obyčejné selské šiky (jako za husitských válek), bojovali námezdní žoldnéři, od 18. století byli do armády nuceně naháněni mladí poddaní.

Nalezneme rovněž kapitoly věnované vězeňství a (kulhajícímu) právu, též se dočteme o způsobech a proměnách cestování, i když poddaný lid připoutaný k půdě poddanstvím i robotou se mohl stěží vypravit dál než za pověstná humna. A konečně obě knihy končí přiblížením zábav našich předků: jak se zpívalo a tancovalo, jaké se držely oslavy, jak se hrálo v kostky i jiné (hazardní) hry, jak se hrálo divadlo, jaké se pěstovaly sporty. A také se dovíme, jaké zábavy přinesl rozvoj techniky - třeba pohyblivé obrázky, ať již je sledujeme kdekoli, patří už celé století k největším atrakcím, jimiž trávíme volný čas. Ostatně i volný čas patří k vymoženostem moderního věku…

Stanislava Jarolímková vytčený úkol zajisté zvládla, předestřela poutavé panorama všední existence v dávných časech i dobách, od nichž nás dělí třeba jen desetiletí. A pro zájemce, kteří by se chtěli dovědět další podrobnosti, kteří by chtěli hlouběji nahlédnout do "nedějin", přichystala soupisy literatury, z níž čerpala. Poskytnou hojnou inspiraci k další četbě.

predci jarolimova
Stanislava Jarolímková: Co možná nevíte o životě našich předků
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Praha 2013
247 stran

Stanislava Jarolímková: Co ještě nevíte o životě našich předků
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Praha 2013
255 stran 

predci jarolimova2

Hodnocení: 100 %

Foto: www.albatrosmedia.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 29

Čtěte také...

Katolické přechodové rituály v českých zemích v "dlouhém" 19. století

obálka bgSnad každá univerzita má i nakladatelství, kde vydává nejpozoruhodnější práce svých studentů, doktorandů a vyučujících. Výjimkou není ani univerzita pardubická: právě nyní vychází kniha KATOLICKÉ PŘECHODOVÉ RITUÁLY V ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Druhý ročník Mezinárodního festivalu malých nakladatelů bude žít překlady a autorskou knihou

200litOd čtvrtka 3. října do soboty 5. října 2013 po roce opět zaplní jihočeský Tábor stovky přátel dobré knihy z řad knižních profesionálů, nakladatelů, spisovatelů, knihovníků, ale i široké veřejnosti. Druhý ročník festivalu se zaměří na autorskou obrazovou kni...

Divadlo

Pavilon

pavilon200Divadlo DISK uvede 16. prosince 2016 světovou premiéru autorské inscenace PAVILON. Na jejím vzniku se podílejí studenti DAMU ze 4. ročníku katedry alternativního a loutkového divadla.

...

Film

Václav Marhoul dokončil druhou fázi natáčení filmu Nabarvené ptáče

ptace 1Skončila druhá z celkového počtu sedmi etap natáčení adaptace světového bestselleru Jerzy Kosińského Nabarvené ptáče v režii Václava Marhoula. V první polovině června štáb pracoval nejdříve na Slovensku, konkrétně pak na lokacích u řeky Váh, poté  v br...