Historie vzniku kalendáře

Historie vzniku kalendáře

Email Tisk

historie kalendareNa otázku kolikátého je dnes, je jednoduchá odpověď, stačí mít po ruce kalendář, diář či mobil apod. Už od základní školy si pamatujeme, že rok má 365 dní a že jsou i smolaři, kteří se narodili 29. února a tak mají narozeniny jen jednou za čtyři roky, protože jen jednou za čtyři roky má rok o jeden den více a bralo se to jako fakt. Ovšem proč se Velká říjnová revoluce, slavila až v listopadu, to mnohým z nás zamotalo hlavu.

Vrátíme-li se proti toku času až do nejstarších dob lidské společnosti, tak zjistíme, že v těch dávných dobách bylo rozdělení času vnímáno jako dar bohů. Lhostejno na kterém území člověk žil, mu zpočátku stačilo rozdělení na den a noc. S opuštěním převážně loveckého způsobu života spojené s neustálým stěhováním za lovnou zvěří, se začala hledat obživa v začínajícím zemědělství. Tam již nestačili znalosti jen z lovu, začínali se sledovat opakující se přírodní jevy. S rozvojem obchodu pak byla nutnost se domluvit i v čase a začíná rozvoj astronomie, která sleduje hlavně měsíc a jeho fáze, což bylo z hlediska pozorování nejjednodušší. Byla to činnost hlavně kněží, kteří se tím docela dobře živili. Co si nedovedli vysvětlit, to bylo způsobeno božstvy, kteří vždy požadovali bohaté oběti.

Objevují se první lunární kalendáře. Dny se začínají počítat podle prstů na jedné ruce tzv.“malý týden“, s použitím druhé ruky pak „velký týden“. Podle fáze měsíce se začíná počítat i na delší období 30 dní. Lunární kalendáře používali Babyloňané, Židé i v daleké Číně. Sedmidenní týden se začíná používat podle počtu velkých nebeských planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Slunce a Měsíc). Podle pohybu Slunce se předvídalo střídající se roční období a vznikají sluneční kalendáře. Vzniká i další nutnost, získané informace zaznamenávat. Vědci se domnívají, že původně se počítalo podle zářezů do nějaké větve zejména u pastevců.

Podle dochované báje asi z roku 512 př.n.l. se při válečném tažení perského krále Dereia I. proti Skytům použil tzv. uzlíkový kalendář. Báje vypráví, že k překonání řeky Dunaj bylo nutno „vybudovat pontonový most“, který vojsko potřebovalo i na cestu zpět. Ochránci mostu dostali řemínek s šedesáti uzly, z nichž každý den, jeden z nich byl rozvázán. Pokud do rozvázání posledního uzle se vojsko nevrátí, most měl být zničen. Podle báje se dobyvatelé vrátili před rozvázáním posledního uzle.

historie kalendare

Zářezy či uzle nebyly tím nejpřesnějším měřením a tak se začaly studovat zvláštnosti pohybu Slunce a Měsíce. Začíná se používat i pojem „Nový rok“, ale jednotlivé národy měly začátek nového roku stanoven odlišně, vždy podle jejich nejdůležitějších období. Pro Egypt to bylo rozvodňování Nilu, v Indii podle monzunů, u obyvatelstva živící se rybolovem podle tahů ryb. Ale nebylo to jen podle nejdůležitějšího období. Mnozí vládci si prosadili začátek nového roku, podle svého převzetí vlády. A to nejen v dávné minulosti. V době Francouzské buržoazní revoluce (21.9.1792) padla nejen monarchie ale i gregoriánský kalendář(neboli řehořský). A tak Nový rok tehdy začal 22.9. 1792 a kalendář byl ateistický, což pobouřilo římskokatolickou církev, používal se 13 let. Krátce byl znovu obnoven v době Pařížské komuny v roce 1871 ale jen na dva měsíce. Zajímavostí tohoto kalendáře bylo, že od 17.9. do 22.9. byl každý den svátkem a tak 17 byl svátek Genia, 18 svátek Práce a 20 svátek Odměn.

Lidská činnost neprobíhá podle pohybu hvězd, ale podle Slunce, které prochází dvanácti souhvězdími (zvěrokruh). Tehdejší hvězdáři podle obratu slunce poznali, že v jarní a podzimní rovnodennosti není stejné a tak si vypomáhali i třináctým souhvězdím Hadonošem.

Podstatou každého kalendáře se stávají astronomické jevy, střídání dne a noci, proměny měsíčních fází a střídavá roční období. Zjištěné znalosti těchto základních jednotek určovaly a určují měření času, sluneční den, lunární měsíc a sluneční rok. Tak jak v průběhu času se používala přesnější měření, se délka těchto jednotek upřesňovala.

historie kalendare

Astronomie byla dominantou kněží a ti neměli vždy zájem svá upřesnění „publikovat“. V 18 století byl nalezen dekret krále Ptolemaia III. (238 př.n.l.), ve které se předepisuje každé čtyři roky doplnit o 5 dní jako oslavu svátku Evergétových bohů. Důvod je zřejmý, veškeré oslavy s obětováním bohům přinášely zisky nejen kněžím, ale i vladařům. Tím docházelo chybám proti tropickému roku, což je jednotka času, za kterou Země oběhne Slunce. Čas se počítá na vteřiny a jeden tropický rok má 365,242 dní. Pro běžný rok to nic neznamená, ale z pohledu delšího časového období už jsou to vážné časové nesrovnalosti. Když v Egyptě začaly používat od roku 26 př. n. l. Kopský kalendář se stejnou délkou jako Juliánský, ale s jinými pravidly v přestupnosti (v Egyptě se používal až do 70 let minulého století) tak ten je vlastně o 283 let mladší, tedy podle něho je teprve 17 století , v Číně zase jsou již v pátém tisíciletí. A takových rozdílů mezi kalendáři je celá řada. Ve starém Řecku měl každý stát svůj vlastní kalendář a Nový rok začínal v době letního slunovratu. Události se datovaly podle nastupujících „správců země“ později podle Olympiád (kolem roku 776 př. n. l.).

Lunární islámský kalendář má Nový rok každý rok jinak (mezi prosincem a únorem) nezávisle na Slunci. Muslimský se neváže na roční doby, nejsložitějším byl Starožidovský měsíční kalendář, který vycházel s osvobození Židů z egyptského zajetí a navíc Nový rok nesměl začínat v neděli, ve středu a v pátek (rok tedy mohl mít až 385 dní). Začínal v roce 3761 př.n.l. a v přepočtu na gregoriánský je nutno odečíst 3760. V Číně to neměli kněží jednoduché, byli odpovědni za předpověď zatmění slunce, pokud se spletli, přišli o hlavu. Ve svých nejstarších kalendářích používaly již roční přírodní cykly, délku roku 365 dní a 12 měsíců již v dobách tisíce let před naším letopočtem. Znali a používali tropický rok tak přesně, že se od dnešních poznatků odlišuje jen o 24 vteřin, inu byla v sázce vlastní hlava.

Všechny kalendáře v dávných dobách měly jedno společné, vycházely ze sledování vesmírných těles a jejich opakování. Střídání světla a tmy určilo základní časovou jednotku, tedy jeden den. Nebeský Měsíc od úplňku k úplňku svým cyklem zase určoval měsíc. Také Slunce se v průběhu roku objevovalo v odlišných polohách a tak vzniklo dělení na roky. Starověké civilizace se snažily rok rozdělit na stejné části, ale polohy vesmírných těles se ve stejný den v dalším roce lišily, musely tak k pravidelným měsícům přidávat další různě dlouhá období k srovnání kalendářního času s časem astronomickým. Bylo tak postupováno dlouho, až do doby vlády Gaiuse Juliuse Caesara (46 př. n. l.), který dokázal prosadit nový kalendář juliánský. V době pobytu v Egyptě poznal i jejich kalendář, který měl 365 dní, 12 měsíců po 30 dnech a ten poslední o 5 dní více a vycházel jen z oběhu slunce. Jeho výhoda byla dvojí, zachycoval všechna roční období a byl zcela nezávislý na lidech a jejich libovůli. Návrhem reformy pověřil matematiky, hvězdáře i filozofy. Při přechodu na nový kalendář měl ten „dosluhující“ 445 dní. K rozšíření nového kalendáře přispělo i právě se šířící křesťanství. Podle tohoto kalendáře docházelo jednou za čtyři sta let k odchylce 3 dnů, ale v 16 století se kalendář opožďoval skoro o 10 dní (9,809 dne) a církev byla nucena ve prospěch správného stanovení velikonoc zasáhnout, aby jarní svátky nezasáhly do práce v zemědělství. Tridentský koncil souhlasil v roce 1563 s myšlenkou reformy kalendáře a v době pontifikátu papeže Řehoře XIII, vzniká kalendář gregoriánský či řehořský (1582). Nejdůležitější byly dvě změny a to, že po juliánském čtvrtku 4.10.1582 následuje hned gregoriánský pátek 15.10.1582 a přestupný rok je jednou za čtyři roky, je-li rok dělitelný 4 na celé číslo a zároveň bylo i několik výjimek např. je-li rok dělitelný 100 není přestupný. Prosadit zkrácení měsíce o 10 dní bylo v praxi velkým problémem, což si uvědomoval i papež sám. Nepostupoval jen po své linií, ale osobním vysvětlovacím dopisem určeným všem tehdejším vládcům žádal o pomoc (nakonec sami to známe, když dochází k přechodu na letní čas a to se jedná pouze o hodinu). Nejprve uspěla reforma v silně katolických zemích , v Čechách dochází ke změně z 6.1. 1584 na 17.1.1584 (výnosem Rudolfa II) na Moravě dříve. V zemích s převažující pravoslavnou církví o hodně později (církev ho ale nepřijala nikdy). V Rusku platil juliánský kalendář od roku 1700 do roku 1918 tedy vč. Říjnové revoluce, která podle gregoriánského kalendáře byla v listopadu. Řecko přijalo novou změnu až v roce 1924 a Egypt až v roce 1928.

historie kalendare

Ani gregoriánský kalendář není bez nevýhod. Předbíhá se o jeden den za 3323 roky, má čtyři různé délky měsíců. Nový rok nepřipadá na stejný den v týdnu, což znamená, že i měsíc nebo čtvrtletí může začít jakýmkoliv dnem v týdnu. Není ani stejné pololetí (181 a 184 dní) či čtvrtletí. Neexistuje shoda mezi daty a dny od týdne k týdnu, od měsíce k měsíci nebo rok od roku. Čím hlouběji do historie, tím je obtížnější zjištění a náročnější nejen na počítání, ale i na logickém myšlení. Existuje sice stoletý kalendář, kde si člověk může poměrně jednoduše zjistit, jaký den byl a bude v určitém datu ale jen od roku 1901 až do roku 2036.

Matematici Univerzity v Marylandu už představili nový kalendář, který by odstranil nevýhody gregoriánského kalendáře, a lze jen doufat, že nebude v život uveden brzy. Pro ekonomiku a plánování bude možná přínosem, ale pro lidi? Vždyť letošní vánoční svátky s třemi dny dovolené se nám můžou prodloužit až do Nového roku a to stojí za to, nebo ne?

Zdroj: S.I. Selešnikov „Člověk a čas“
Zdroj foto: internet



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Čtěte také...

Chalupy v Čechách na historických stavebních plánech

chalup 200Stavební plány byly zkoumány zejména na úrovni šlechty nebo majetného měšťanstva, což byly vrstvy, které si mohly dovolit pořízení majestátní reprezentativní budovy či budov. Stavby vznikající na vesnici byly z toho hlediska opomíjeny, ostatně badate...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Co by se lidé mohli a měli naučit o umírání a o smrti

o smrti a umirani200Dnes jsem nezvolila zrovna radostné téma, nicméně stále více lidí cítí potřebu umět si poradit v situaci, kdy se v jejich blízkém okolí nebo přímo u nich objeví závažná nemoc, navíc v terminálním stádiu. Na tuto situaci nejsme ni...

Divadlo

CIKÁNI JDOU DO NEBE

cikani200Severočeské divadlo uvede v pátek 12. června v 19.00 hodin premiéru muzikálu Cikáni jdou do nebe. Příběh je naplněn hlubokou životní moudrostí a nádhernými melodiemi inspirovanými původním romským folklorem.

...

Film

Snímek MUSTANG (režie Deniz Gamze Ergüvenová) má nominaci na Oscara

MUSTANG200Film Mustang režisérky Deniz Gamze Ergüvenové, který byl vybrán, aby oficiálně reprezentoval Francii na Oscarech, dnes postoupil mezi pět snímků nejužšího výběru na cenu Americké filmové akademie v kategorii Nejlepší zahraniční film. Oscarová ceremo...