Živá minulost Františka Grause
Banner

Živá minulost Františka Grause

Email Tisk


ZM perexHistorik František Graus (1921-1989) je mimořádně zajímavou, byť bezdůvodně podceňovanou osobností našeho dějepisného bádání. Začínal jako zapřísáhlý přívrženec stalinistického, zploštěle třídního náhledu, jak dokládají dvojsvazkové Dějiny venkovského lidu v Čechách, avšak záhy prochází vystřízlivěním. Přestává věřit v zářnou komunistickou budoucnost, v době reformního vzedmutí roku 1968 se netají svou skepsí, završenou jednak účastí na sborníku Naše živá a mrtvá minulost, kam napsal úvodní, jakoby programovou stať, jednak následnou emigrací po vpádu „spřátelených“ vojsk. Usazuje se ve švýcarské Basileji, kde se stává profesorem středověkých dějin. Vycházejí mu (německy psané) knihy o tomto období, jednu z nich – nazvanou ŽIVÁ MINULOST – nyní nalezneme na knihkupeckých pultech i v českém překladu.

 


Už její podtitul „Středověké tradice a představy o středověku“ leccos napovídá o výsledném zacílení. Zabývá se nejen českým prostředím, ale v širším náčrtu obepíná celý středoevropský prostor se zahrnutím říše Karla Velikého i nástupnických území. Přitom neváhá vysledovat provázanost středověkého dění až k antickým kořenům, když římská moc sahala i do dnešní Francie. Dokonce si klade otázku, do jaké míry se dnešní Francouzi mohou považovat za potomky Galů (čehož se také dotýkají původně komiksové příběhy o Asterixovi, zpopularizované početnými animovanými i hranými adaptacemi).

ZM stredovek


Graus hledá kořeny historického povědomí a kulturní paměti vůbec, předcházeje tak dnes tak módní bádání o místech a utváření dějinné paměti. Na mnoha příkladech z českých, německých i francouzských dějin ukázal, jak i v moderní společnosti je středověký odkaz živý a zejména dnes, v časech masivní muslimské migrace, aktualizovaný více než kdy jindy.  Nelze jej přehlížet, protože nás stejně dostihne, ať již v pozitivním či negativním vymezení.


Postupně prozkoumává jednotlivé okruhy spjaté se středověkou státností – všímá si, jak si jednotlivé národy vymezovaly pověsti o svém příchodu, o místních světcích a zakladatelích panovnických rodů. Tak probírá nejen legendy o původu Čechů, ale také Franků, Bavorů a Sasů, dotýká se posvátných osobností (v tuzemsku svatého Václava), zabývá se mytizací dějin, ať již prostřednictvím podvrhů nebo pravých rukopisů. A také se dotýká potenciálně symbolických „osvobozeneckých“ dějů a jejich představitelů (husitství a Žižka v Čechách, Jana z Arku ve Francii, Vilém Tell ve Švýcarsku). Popisuje rovněž výmluvné jednotlivosti, třeba jak se v průběhu staletí měnilo pojetí i vyznění půvabného milostného příběhu o knížeti Oldřichovi a krásné pradleně Boženě. A připojuje poznámku, že podobně pojednané vyprávěnky nalezneme i jinde v Evropě.

ZM stredoveka Praha


Živá minulost prozrazuje autorovu detailní obeznámenost s bezpočtem pramenů (českých, německých, francouzských), které prostudoval, neméně obšírná je znalost soudobé literatury o příslušných tematických okruzích. Však také téměř polovinu více než čtyřsetstránkové knihy zabírají poznámky, jejichž pomocí dokládá zdroje, z nichž čerpal, a vkládá do nich rozšiřující či upřesňující postřehy. Českému vydavateli lze jedině vytknout, že nezohlednil pro čtenáře důležitou okolnost: některá důležitá díla v knize zmíněná jen v originálním znění (např. od Dubyho, Blocha, Le Goffa a jiných) byla vydána také česky.


Doslov přibližující osobnost i odkaz Františka Grause sepsal Martin Nodl – a snad si mohl lépe ohlídat korektury svého textu (viz tiskové chyby na straně 408). Nodl stručně shrnul Grausovy pohnutky, pramenící z poznání, že nastala krize historického myšlení, neboť sami historikové si uvědomili, že tradiční obraz minulosti jej již mrtvý.  Kdysi úzká vazba mezi dějepisectvím a národním hnutím se totiž vytratila. Graus se v Živé minulosti pokusil naznačit východisko, který nacházel v nastolení mezinárodního kontextu.  A ponechává na čtenáři, aby sám rozhodl, zda srovnání tradic malého českého národa s tradicemi velkých národů, francouzského a německého, působí provokativně.

ZM obalka

František Graus: Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku.
Přeložil Jan Dobeš.
Doslov napsal Martin Nodl.
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2017. 432 stran.
Hodnocení: 90 %

Foto: www.cz-praha.eu

www.retrobibliothek.de

www.argo.cz


www.kosmas.cz/knihy/214243/ziva-minulost/


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 36

Čtěte také...

Historický kamenný most projde opravou


most rabstejn 200Historický kamenný most v Rabštejně na Plzeňsku, který byl postaven před téměř 700 lety, projde kompletní opravou. Financovat ji bude Plzeňský kraj, práce by měly být hotové za osm měsíců.

...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Útěk z Berlína: smutné dobrodružství židovské dívky

Útěk z BerlínaNa podzim loňského roku se v Terezíně konala vzpomínková tryzna u příležitosti 70. výročí zahájení deportací českých a moravských Židů a současného vzniku terezínského ghetta. Akce se zúčastnila i dnes devadesátiletá Margot Friedlanderová, pamě...

Divadlo

Vánoční speciál Letní Letné: Nový divadelně akrobatický projekt Loser(s) součástí Lední Letné

letn 200Originální představení Loser(s), v podání akrobatů a performerů, které bylo součástí Letní Letné, se přesouvá do zimního vyhřívaného šapitó. Za projektem stojí vítězové soutěže Česko Slovensko má talent – akrobatické duo DaeMen, i když v přestavení ...

Film

Zastav se a nepřežiješ: honička plná adrenalinu

zastav a neprezijesFilm Zastav se a nepřežiješ (2006) je originální honička plná adrenalinu. Jde v ní totiž o to, aby měl hlavní hrdina neustále zaděláno na problém, jinak mu selže tělo a zemře.

...