KRAJINY PROSTŘENÝCH I PRÁZDNÝCH STOLŮ I.

Email Tisk

hostina200Čtenáře přitahuje pátrání, co vlastně jídávali naši předkové v minulosti nedávné i vzdálené, a to napříč sociálními i stavovskými vrstvami. Řada publikací na toto téma již vyšla, upozorním aspoň na Magdalenu Beranovou a její spis Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, leckdy experimentálními pokusy zjišťující možnou stravu, a Milenu Lenderovou, jež do knihy Z dějin  české každodennosti zpracovala kapitolu o stravování zejména měšťanských rodin v “dlouhém“ 19. století. Lenderová se jako jedna z editorek rovněž podílela na nedávno vydané publikaci Pardubické univerzity KRAJINY PROSTŘENÝCH I PRÁZDNÝCH STOLŮ I.

 

Ve čtrnácteru příspěvků (některé jsou ponechány ve slovenském znění) prozkoumali jejich autoři stravu a stolování napříč staletími, napříč evropským prostorem, napříč nejrůznějšími prostředími. Ostatně podtitul knihy přesně postihuje zacílení – evropská gastronomie v proměnách staletí.  Některé studie si všímají poměrů na šlechtických dvorech – u hornoslezských knížat, uherské šlechty, ale třeba také na císařské (rakouské) ambasádě v Petrohradu. Jistě se vyskytovaly rozdíly, avšak společným byl důraz na (sebe)prezentaci, kdy absence či nedostatek čehokoli žádoucího či předpokládaného mohly být vnímány jako prvek narušující důstojnost postavení i moci. Dokonce i zdánlivé vojenské ležení, jak dokazuje rozměrný obraz nacházející se v drážďanské Obrazárně starý mistrů, mohlo posloužit jako dějiště přepychové hostiny.

Aby bylo možné přiblížit složení a průběh určitých stravovacích poměrů, je nezbytným požadavkem, aby se dochovalo dosti archivních materiálů – jídelníčky, recepty, hmotnostní vyčíslení užitých potravin a nápojů, účty za nakupované zboží.  Proto patří mezi z tohoto hlediska nejdostupnější položky, které si vedly – řečeno dnešním termínem – organizace. Třeba taková armáda, ať již se jednalo o „mírová“ vojenská ležení nebo přímo válečný konflikt. Máme zde tudíž prozkoumánu vojenskou stravu v průběhu 19. století, ale právě tak dopad první světové války na stravovací zvyklosti v rámci celé takto postižené společnosti. Docela výstižně jeden z textů hned ve svém názvu oznamuje „Kdo si v létě nesušil ovoce a houby, bude v zimě sušit hubu.“

hostina

Tematický rozptyl článků je ještě širší: seznámíme se s proměnami svatebního stolování v dlouhém období 19. věku a první části století následujícího (ovšem jen v městském prostředí), vypravíme se do školních jídelen a obhlédneme, jak se tam děti a mládež (pokud si nenosily jídlo z domova) stravovaly´v období socialismu – není ovšem příliš pochopitelné, proč vhled není doveden až posledních dnů režimu, nýbrž jen do roku 1980. Schází tudíž poslední desetiletí jeho existence. Jinou prozkoumávanou oblastí je průnik gastronomických zásad do odborného školství (což jako by chronologicky předcházelo předchozí stati, když výklad je tentokrát uzavřen rokem 1948, kdy se komunisté zmocnili vlády).  Jinou probíranou oblastí je vytváření představ o zdravé životosprávě, a to na pozadí soudobých lékařských věd včetně nekonvenčních léčebných směrů.

Konečně se můžeme začíst do úvah o dostupnosti i užívání dlouho exklusivních či přímo luxusních potravin, mezi které patřívala i sůl – z její těžby (v dnes polské) Věličce profitoval samotný panovník rakouského mocnářství. Přiřadit lze průzkum obchodu s kořením a jižními plody v raně novověké Praze, tedy orientačně v 16. století – málokdo dnes tuší, že třeba exotické koření se tehdy prodávalo v lékárnách. A už tehdy bylo známo falšování cenného a drahého zboží, určeného nejen aristokratickým kruhům, ale také bohatému měšťanstvu. Nádavkem nechybí ani zamyšlení, jak učená literatura téhož období vnímala a posuzovala takové výstřední pochutiny, jakými jsou dnes běžné káva, čaj a čokoláda.

Krajiny prostřených i prázdných stolů lze tudíž označit za sborník, do něhož byly sesypány nejspíš příležitostné, čtivě napsané texty, které vlastně nic nespojuje, vyznačují se značným tematickým i metodologickým rozptylem.  Vynechávají ovšem vesnické prostředí, kam zatím nikdo nepohlédl.  Protože se však jedná o první díl zamýšleného cyklu odborných pojednání o gastronomii, snad se v dalších částech dočkáme i výprav do jiných sfér, než kam byly dosud směrovány.

 

Blanka Jedličková, Milena Lenderová, Miroslav Kouba, Ivo Říha (eds): Krajiny prostřených i prázdných stolů I.

Vydala Univerzita Pardubice, 2016. 344 stran

Hodnocení: 70 %

Foto: kniha, www.stoplusjednicka.cz

hostina2


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Čtěte také...

Druhý nejstarší pražský most se dočká opravy

Viadukt200Správa železniční dopravní cesty opraví Negrelliho viadukt; půjde o druhou celkovou opravu mostu v jeho historii, dlouhé přes 160 let. Viadukt vede z Karlína do Holešovic a je jedním ze čtyř pražských železničních mostů přes Vltavu.  Oprava se dotkn...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Pema Chödrön: Žít s lehkostí

zit s lehkosti 200Je těžké přijímat dynamičnost života, tvrdí autorka. Ve skutečnosti tím má na mysli, že je nutné se naučit přijímat život především tím, že je NEJISTÝ. Že v něm jen velmi těžko najdeme klid, oázy klidu – a když ano, tak jen dočasně. ...

Divadlo

Komediomat začal novou sezónu zostra!

komediomat atomPrázdniny se přehouply a nejen ve Zlíně začala nová divadelní sezóna. Právě v rámci ní se v Baťově městě opět ukázala improvizační show Komediomat, která sice bojovala s hranicí morálnosti, ale o to byla vtipnější.

Film

Publicistický thriller ze současnosti: Čtvrtá mocnost

ctvrta mocnost200Do českých kin vstupuje německý koprodukční snímek Čtvrtá mocnost. Jeho autor Dennis Gansel, režisér mezinárodně oceněného filmu Náš vůdce (Die Welle, 2008), se opět vrací k tematice p...