Banner

KRAJINY PROSTŘENÝCH I PRÁZDNÝCH STOLŮ I.

Email Tisk

hostina200Čtenáře přitahuje pátrání, co vlastně jídávali naši předkové v minulosti nedávné i vzdálené, a to napříč sociálními i stavovskými vrstvami. Řada publikací na toto téma již vyšla, upozorním aspoň na Magdalenu Beranovou a její spis Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, leckdy experimentálními pokusy zjišťující možnou stravu, a Milenu Lenderovou, jež do knihy Z dějin  české každodennosti zpracovala kapitolu o stravování zejména měšťanských rodin v “dlouhém“ 19. století. Lenderová se jako jedna z editorek rovněž podílela na nedávno vydané publikaci Pardubické univerzity KRAJINY PROSTŘENÝCH I PRÁZDNÝCH STOLŮ I.

 

Ve čtrnácteru příspěvků (některé jsou ponechány ve slovenském znění) prozkoumali jejich autoři stravu a stolování napříč staletími, napříč evropským prostorem, napříč nejrůznějšími prostředími. Ostatně podtitul knihy přesně postihuje zacílení – evropská gastronomie v proměnách staletí.  Některé studie si všímají poměrů na šlechtických dvorech – u hornoslezských knížat, uherské šlechty, ale třeba také na císařské (rakouské) ambasádě v Petrohradu. Jistě se vyskytovaly rozdíly, avšak společným byl důraz na (sebe)prezentaci, kdy absence či nedostatek čehokoli žádoucího či předpokládaného mohly být vnímány jako prvek narušující důstojnost postavení i moci. Dokonce i zdánlivé vojenské ležení, jak dokazuje rozměrný obraz nacházející se v drážďanské Obrazárně starý mistrů, mohlo posloužit jako dějiště přepychové hostiny.

Aby bylo možné přiblížit složení a průběh určitých stravovacích poměrů, je nezbytným požadavkem, aby se dochovalo dosti archivních materiálů – jídelníčky, recepty, hmotnostní vyčíslení užitých potravin a nápojů, účty za nakupované zboží.  Proto patří mezi z tohoto hlediska nejdostupnější položky, které si vedly – řečeno dnešním termínem – organizace. Třeba taková armáda, ať již se jednalo o „mírová“ vojenská ležení nebo přímo válečný konflikt. Máme zde tudíž prozkoumánu vojenskou stravu v průběhu 19. století, ale právě tak dopad první světové války na stravovací zvyklosti v rámci celé takto postižené společnosti. Docela výstižně jeden z textů hned ve svém názvu oznamuje „Kdo si v létě nesušil ovoce a houby, bude v zimě sušit hubu.“

hostina

Tematický rozptyl článků je ještě širší: seznámíme se s proměnami svatebního stolování v dlouhém období 19. věku a první části století následujícího (ovšem jen v městském prostředí), vypravíme se do školních jídelen a obhlédneme, jak se tam děti a mládež (pokud si nenosily jídlo z domova) stravovaly´v období socialismu – není ovšem příliš pochopitelné, proč vhled není doveden až posledních dnů režimu, nýbrž jen do roku 1980. Schází tudíž poslední desetiletí jeho existence. Jinou prozkoumávanou oblastí je průnik gastronomických zásad do odborného školství (což jako by chronologicky předcházelo předchozí stati, když výklad je tentokrát uzavřen rokem 1948, kdy se komunisté zmocnili vlády).  Jinou probíranou oblastí je vytváření představ o zdravé životosprávě, a to na pozadí soudobých lékařských věd včetně nekonvenčních léčebných směrů.

Konečně se můžeme začíst do úvah o dostupnosti i užívání dlouho exklusivních či přímo luxusních potravin, mezi které patřívala i sůl – z její těžby (v dnes polské) Věličce profitoval samotný panovník rakouského mocnářství. Přiřadit lze průzkum obchodu s kořením a jižními plody v raně novověké Praze, tedy orientačně v 16. století – málokdo dnes tuší, že třeba exotické koření se tehdy prodávalo v lékárnách. A už tehdy bylo známo falšování cenného a drahého zboží, určeného nejen aristokratickým kruhům, ale také bohatému měšťanstvu. Nádavkem nechybí ani zamyšlení, jak učená literatura téhož období vnímala a posuzovala takové výstřední pochutiny, jakými jsou dnes běžné káva, čaj a čokoláda.

Krajiny prostřených i prázdných stolů lze tudíž označit za sborník, do něhož byly sesypány nejspíš příležitostné, čtivě napsané texty, které vlastně nic nespojuje, vyznačují se značným tematickým i metodologickým rozptylem.  Vynechávají ovšem vesnické prostředí, kam zatím nikdo nepohlédl.  Protože se však jedná o první díl zamýšleného cyklu odborných pojednání o gastronomii, snad se v dalších částech dočkáme i výprav do jiných sfér, než kam byly dosud směrovány.

 

Blanka Jedličková, Milena Lenderová, Miroslav Kouba, Ivo Říha (eds): Krajiny prostřených i prázdných stolů I.

Vydala Univerzita Pardubice, 2016. 344 stran

Hodnocení: 70 %

Foto: kniha, www.stoplusjednicka.cz

hostina2


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 8

Partneři

Čtěte také...

Děda, diaprojekce, zvuková instalace a výstava fotografií připomínají téma mezigeneračního míjení

deda perexVýstava fotografií a audiovizuální instalace Děda, které proběhnou souběžně v Komunikačním prostoru Školská 28 a v Galerii E připomínají téma mezigeneračního míjení.

 

...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Středověk jako pestrá doba v literatuře

stredovek200Křest knížky Františka Kalendy Vraždy ve znamení hvězdy se uskutečnil v nakladatelství Dobrovský na pražském Václavském náměstí. Kniha, vydaná nakladatelstvím Vyšehrad, čtenáře zavádí na dvůr Karla IV. a do ulic staré Prahy krátce po morové ráně...

Divadlo

Z malého brouka v hlavě velké divadlo

brouk v hlave 200Městské divadlo Zlín se derniérou rozloučilo s hrou Brouk v hlavě, ve které v dvojroli exceluje Pavel Vacek, a nejen on.

...

Film

Vysvlečená zpověď Johany Rubínové

altŽila, byla jednou jedna Johana Rubínová, která se rozhodla, že si bude psát deník. Psala o sobě, přátelích, problémech, průšvizích, trapasech, šlápnutích vedle, pokusech, omylech a tak vůbec o bouřlivém životě náctiletých. Psala, psala a co osud nec...