Banner

Západ, nebo východ

Email Tisk

zapad nebo vychod200Čeští intelektuálové již od dob národního obrození s oblibou řešívali, kam český národ vlastně patří. Zda by se podle společného (slovanského) původu měl přimknout k Rusku, případně k bolševickému Sovětskému svazu jako předvoji komunismu, nebo zda s ohledem na vyznávané demokratické tradice míří na Západ. Představy, že by naše republika mohla tvořit jakýsi most mezi oběma těmito světy, se vždy ukázaly být krajně iluzorními – zvláště když ani z jedné strany o to žádný zájem nebyl zpozorován. Velmi názorně tříbení názorů dokládá objemná, Petrem Hlaváčkem editovaná publikace ZÁPAD, NEBO VÝCHOD, shrnující desítky příspěvků (případně vhodně vybraných úryvků z nich), napsaných v rozmezí 1918 - 1948.

Hlaváček také sepsal úvodní kapitolu, v níž mapuje, jak Češi v posledních staletích hledali své místo v Evropě. V rychlém sledu zde probere koncepce Palackého, Schauera (ještě by mohl být zmíněn i Havlíček Borovský) až dění v samostatné republice. Do čtyř oddílů rozvržené texty pak odrážejí pnutí v domácí politice i tlaky mezinárodního dění, vystřídají se autoři všeho možného smýšlení, vzdělání i profesí. Nalezneme jak jména známá, která bychom si měli pamatovat ze školy (v kladném i záporném slova smyslu), tak osobnosti pohřbené příkrovem zapomnění a někdy i prokletí. Také si uvědomíme, jak se z leckterých radikálních komunistů stali za německého protektorátu stejně radikální kolaboranti s nacistickým režimem.

Takže si můžeme přečíst řekněme státotvorné úvahy Masarykovy či Benešovy, ale také filosofický nadhled například Klímův či Rádlův, nechybějí ani židovské projekty. Ostatně ve 20. letech se řešila nová tvář poválečné Evropy, sílily panevropské tužby. Například sociální demokrat Jaromír Nečas si již tehdy uvědomoval nástrahy komunistické i fašistické diktatury (prezentované tehdy ještě nikoli Hitlerem, nýbrž Mussolinim), jejichž příznaky se rozlézaly po celé Evropě, a obracel se k USA jako vzoru pro případné Spojené státy evropské, postavené na demokratických principech.

Ve 30. letech se začínaly stahovat mraky, nacistické Německo, byť nacházelo své vlivné obdivovatele, krátkozrace v něm vidící hráz proti bolševismu, ve Francii či Anglii, dávalo vcelku zřetelně najevo své úmysly. Pozoruhodný je názorový obrat třeba takového Emanuela Moravce, jenž se z hlasatele odporu proti nacistickému Německu (jak to ukázal jeden díl z televizního cyklu historických rekonstrukcí v Českém století) proměnil v jeho stoupence. Roku 1936 však ještě promýšlel hledání spojenců v předpokládaném konfliktu s nacisty. Napsal tehdy vskutku prorocky, že likvidace Československa by Německu umožnila vpadnout do Polska, nemluvě o případné smlouvě sovětsko-německé, která by pro Polsko znamenala katastrofu.

zapad nebo vychod1

Složitost situace dokládají třeba názory Rudolfa I. Malého, jenž jako katolický myslitel spatřoval záchranu v obrozeném katolicismu, jak to nacházel ve fašistické Itálii – a věřil, že tamní systém lze ve výrazně národoveckých (protiněmeckých) obrysech přenést do Československa. Když vstoupila v platnost mnichovská ujednání, završená o půl roku později vznikem Protektorátu Böhmen und Mähren, na rozervaném státě se přiživili nejen Němci, ale také Maďaři a Poláci, jak ukazuje připojená mapa.

Válečná i těsně poválečná epocha mají společnou konstantu: pisatelé navrhují, aby se český národ přimknul k mocnostem, které ozařují budoucí spásný vývoj – nejdříve je to nacistické Německo, poté bolševické Rusko. Uvědomíme si třeba, co na počátku války – v době kdy platil sovětsko-německý pakt, tedy do června 1941 – hlásali komunisté. Zařazena je třeba stať Julia Fučíka psaná právě v tomto období. Avšak přečteme si rovněž výplody předních kolaborantů s okupační mocí, opět s Emanuelem Moravcem v čele.

Stalinově říši coby jednomu z vítězů v druhé světové válce, vnímanému jako rozhodující osvoboditel z německého područí, byla ovšem přisouzena „vedoucí úloha“ daleko spontánněji. Po roce 1945 (a před únorem 1948) je již každému pisateli jasné, že roli Sovětského svazu pominout, tím méně zpochybnit nemůže, ať již zastává jakékoli stanovisko. Právě tehdy se vynořuje idea Československa jakési spojnice mezi Východem a Západem - text Václava Černého se tak přímo nazývá. Seznámíme se s diplomaticky opatrnými formulacemi Jana Masaryka i s postoji Pavla Tigrida na jedné straně. A na druhé straně vylézají hlasatelé stalinistického komunismu: Zdeněk Nejedlý, Ladislav Štoll a v posledku i Klement Gottwald…

 

Petr Hlaváček (ed.): Západ, nebo Východ

Vydala Academia, Praha 2016. 839 stran.

Hodnocení: 100 %

Foto: kniha, www.palba.cz

zapad nebo vychod2



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Slovenská popová diva Marcela Laiferová oslaví v létě kulaté narozeniny

marcela laiferova perexNeuvěřitelné kulaté životní jubileum oslaví v létě jedna z nejoblíbenějších slovenských zpěvaček Marcela Laiferová, které v minulých dnech vyšel na CD výběr 20 NAJ II. Album navazuje na úspěšnou "jedničku", která vyšla...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jdou Vánoce, ten zlatý čas…

pohadky vanocniho zvonku kozik albatrosUž za měsíc zazvoní zvoneček, rozzáří se stromeček, rozjasní se oči dětí a nastane rozbalování dárků. Budou tady Vánoce. Pro Františka Kožíka prý kouzelné slovo. Alespoň to říká jeho...

Divadlo

Jak vnímáme divadlo v divadle i mimo ně

scenologie valentaVětšina knih o divadle zkoumá, jak se divadlo tvoří - nedávno byly na těchto stránkách probírány například dvě Hyvnarovy knihy o herectví. Nyní následují další dva svazky, nahlížené ovšem jakoby z opačné strany: sledují, jak diva...

Film

Podivínský Tim Burton se vrací do kin s Temnými stíny

altTim Burton patří k nejosobitějším režisérům celého Hollywoodu. Jeho filmy vždy oplývají zvláštním kouzlem a jsou fanoušky velmi očekávány. Podobně tomu je i u jeho nejnovějšího počinu, fantasy komedie Temné stíny.