Banner

(Někteří) věrni zůstali

Email Tisk

sluzb200Poměr populace České republiky ke šlechtě je dán několika historickými paradigmaty – situací po Bílé Hoře; nacionalismem devatenáctého století a především komunistickou propagandou po roce 1948, která v sobě spojila nejen jí vlastní odpor k aristokracii jako „vykořisťující třídě“, ale také nacionalismus a šovinismus.


Že nic není černobílé, dokazuje nová kniha Zdeňka Hazdry s názvem Šlechta ve službách Masarykovy republiky, s podtitulem Mezi demokracií a totalitními režimy. Vyšla jako 12. svazek edice Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska v nakladatelství Lidové noviny a zajímavostí je, že tentokrát není svazek věnován dějinám konkrétního rodu, jak je v edici obvyklé, ale dosud ve větší míře neprobádanému tématu – vztahu příslušníků aristokracie k nově vzniklé Československé republice.
Jedná se vlastně o knižní verzi autorovy disertační práce, obhájené v prosinci 2013 na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde vystudoval Katedru historie se specializací na moderní dějiny. Snaží se v ní zjistit motivaci vedoucí příslušníky někdejšího šlechtického stavu pro vstupování do služeb republiky, která de facto šlechtu jako takovou neuznávala a k tomu ji ještě po právní stránce zrušila, a jak se to odrazilo na jejich životech.
Hazdra se uvedenému tématu věnuje do hloubky mnoho let a na publikaci je to znát. Nesnaží se o černobílé vidění a na základě důkladného studia dostupných pramenů dokazuje, že ne všechny šlechtické rody na našem území smýšlely protičesky a že ti druzí mnohdy viděli v podpoře německé, konkrétně nacistické, politiky možnost odčinění pozemkové reformy, která je citelně zasáhla na majetku, a také zrušení šlechtických titulů.
Autor rozdělil knihu na dvě části. V první – nazvané Z výsluní na okraj společnosti – česká šlechta v první polovině 20. století (1918–1945/1948) – po teoretické stránce plasticky přibližuje situaci, ve které se ocitla česká aristokracie po skončení první světové války. Jako správný historik nestojí a priori na žádné straně „nepřátel“. Snaží se nalézt pravdivý obraz tehdejší skutečnosti. Popisuje politické ovzduší i reakce šlechty na změny poměrů. Připomíná, že některé rody se hlásily k Čechám po topografické, nikoli nacionální stránce, což vadilo přívržencům jazykového dělení, tj. přístupu Josefa Jungmanna („Čech je ten, kdo česky mluví“) a také, že to byla šlechta, která sepsala prohlášení věrnosti československé republice (texty přidány jako příloha publikace) v období zvýšeného ohrožení republiky a počátku války. Upozorňuje na její příslušníky v odboji proti nacismu, aniž by opomíjel kolaboranty z jejích řad. Závěrečná kapitola první části si pak všímá postavení šlechty po skončení války.

sluzb9

Autor publikace se tématu věnuje už mnoho let a uspořádal i několik tematických výstav


Druhá část publikace, která dala název celé knize, tedy Šlechta ve službách Masarykovy republiky, popisuje vztah mezi příslušníky aristokracie a státní moci, potažmo přímo s představitelem státu Tomášem Garrigue Masarykem. Na konkrétních případech tak přibližuje vztah hraběcího rodu Bořek-Dohalských z Dohalic, knížete Františka Schwarzenberga, Maxmiliána Erwina knížete Lobkovicze a Jindřicha hraběte Kolowrat-Krakowského.
Jedná se o publikaci potřebnou a ideologicky nezatíženou. Autor fundovaně popisuje a hodnotí.
Knihu doplňují unikátní fotografie, často ze soukromých archivů.

Autor: Zdeněk Hazdra
Název: Šlechta ve službách Masarykovy republiky (Mezi demokracií a totalitními režimy)
Nakladatel: NLN, s. r. o. Nakladatelství Lidové noviny
Rok vydání: 2015
Počet stran: 334
ISBN: 978–80–7422–337–2
Hodnocení: 100 %

( 1 hlas )

https://www.nln.cz/knihy/slechta-ve-sluzbach-masarykovy-republiky-mezi-demokracii-totalitnimi-rezimy/


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Mars a Venuše zahájily na Pražském hradě Rok renesanční šlechty

mars 01Výstavou Mars a Venuše zahájil v Obrazárně Pražského hradu Národní památkový ústav Rok renesanční šlechty. Výstava s podtitulem Umění manýristických dvorů ve sbírkách Národního památkového ústavu bude pro veřejnost otevřena do 30. dubna.

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Sara Gruenová: Na břehu jezera

na brehu jezera 200Na břehu jezera bude ta příšera, chtělo se mi vtipkovat ještě několik stran poté, co jsem začala číst tuto téměř čtyřsetstránkovou bichli a propadala hrůze z toho, jakáže snobská a lochneská příšernost mě čeká. Až když jsem byla a...

Divadlo

Strakonický dudák

svanda dudak200Divadlo D21 uvede Strakonického dudáka poprvé ve čtvrtek 30. května od 19:30. Režisér Peter Chmela a dramaturg Jiří Roth uvedou představení v původním jazyce, avšak velmi rezonující se současným svět...

Film

KINO KABARET odhalil místo promítání

Kino kabaret 200Už 23. března 2015 se uskuteční zážitkové promítání utajeného filmu. Na svědomí to bude mít nový studentský projekt KINO KABARET, který pořádají studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně z Fakulty multimediálních komunikací. Pořadatelé a...