Banner

CARE: Polozapomenutá poválečná pomoc v Československu

Email Tisk

care 200Dobová fotografie zachycuje Františka Bergera z pražského Břevnova s manželkou a čtyřmi dětmi. Bergerovi měli celkem sedm potomků a všichni z nich po válce trpěli tuberkulózou. Také proto se stali jubilejním 50 000. příjemcem potravinové pomoci od organizace CARE a Daniel Benedict, předseda československé pobočky, jim tenkrát přišel slavnostně předat dvacetikilový balík s potravinami. Těchto balíků bylo v Evropě v letech 1946–1950 rozdáno na 100 milionů a mířily vždy za těmi nejpotřebnějšími rodinami. České prameny však o této humanitární pomoci ze zámoří mlčí. Nebýt několika fotografií a dokumentů v archivu CARE a svědectví českých pamětníků, upadla by zřejmě v zapomnění úplně. Důvod je prostý a lze jej shrnout dvěma slovy: Marshallův plán.

Po skončení druhé světové války slýchali lidé ve Spojených státech amerických zprávy o hladovějících dětech v Evropě, což vyvolalo vlnu solidarity. Výsledkem bylo založení organizace CARE, která začala distribuovat do Evropy balíky potravinové pomoci. 11. května 1946 dorazila první zásilka do přístavu Le Havre ve Francii a v červenci už měla organizace skladiště a kanceláře v jedenácti evropských zemích. Centrála pro střední Evropu se nacházela ve Vídni a balíky byly distribuovány i do tehdejšího Československa, kde byly rozděleny potraviny v hodnotě přes 32,8 milionu korun.

 care 1
Daniel Benedict, předseda československé pobočky CARE, předává jubilejní 50 000. balík pomoci rodině Bergerových z Břevnova.

První balíky mimo jiné obsahovaly maso, kukuřičné lupínky, konzervovanou zeleninu, cukr, kakao, kávu, kondenzované mléko, máslo, sýr, mýdlo a žvýkačky. Během března 1947 byl do výbavy doplněn med, čokoláda, sušené ovoce a vejce v prášku, od dubna byly do Evropy dodávány také textilní balíky obsahující deky a od srpna pak speciální kojenecké zásilky či balíky s nářadím.

Protože se tyto balíky pomoci posléze staly součástí Marshallova plánu, který Československo kvůli politickému převratu odmítlo, byla činnost CARE na konci 40. let v Československu ukončena. Novodobá česká historie o působení CARE v Československu prakticky nic neví, zřejmě vlivem socialistické cenzury byly zmínky o poválečné humanitární pomoci důsledně eliminovány. Jedním z mála dochovaných pramenů je proto archiv organizace, několik fotografií v databázi České tiskové kanceláře  a ojedinělé vzpomínky českých příjemců pomoci, které přetrvaly sedmdesát let. „Balík CARE dostala moje matka v létě 1946, protože jsem byl poloviční sirotek – otec se nevrátil z koncentračního tábora. V balíku bylo asi 15 kilo velice vítaných potravin, které v té době nebyly k sehnání buď vůbec, nebo pouze na potravinové lístky. Pro balík jsme šli na poštu oba; jeden by ho totiž unesl jen obtížně,“ vzpomíná pan Otto Musil z Prahy 10, který patřil k příjemcům balíků pomoci.

Organizace CARE se do České republiky znovu vrátila v roce 2007, kdy byla v Praze opětovně zřízena pobočka této dnes již mezinárodní humanitární sítě. Česká CARE se vedle humanitárních a rozvojových projektů snaží také mapovat vzpomínky pamětníků československé pomoci. Patří k nim i ta, o kterou se podělil pan Musil: „Je to už 70 let, tehdy mi bylo jedenáct, dnes je mi 81 let. Některé věci rychle zapomeneme a jiné zůstávají v paměti. Já dodnes živě vzpomínám na první čokoládu, kterou jsem poprvé ochutnal, na poněkud zvláštní konzervu s vepřovým v jablečné omáčce nebo na „věčné“ mýdlo ze zásob US Army, které nám vydrželo několik let.“
 

care 2
Obsah dobového balíku CARE, který byl ve druhé polovině čtyřicátých let posílán do Evropy.

Dnes, po 70 letech existence, patří CARE k největším nevládním organizacím na světě. Pomáhá v oblastech zasažených přírodními katastrofami a v rámci rozvojových projektů pracuje pro svět plný naděje, tolerance a sociální spravedlnosti. Při všech činnostech zohledňuje jako nejvyšší princip pomoc k soběstačnosti. Organizace klade zvláštní důraz na práci s ženami a dívkami, protože rovnost pohlaví a udržitelný hospodářský rozvoj spolu neodmyslitelně souvisejí. V tomto ohledu se CARE zaměřuje na vzdělávání dívek, podporu drobného podnikání žen a komunitních spořicích skupin, ale také na neméně důležitou osvětu mužů.

V roce 2015 působila organizace CARE v 95 zemích světa a v rámci 890 projektů zaměřených na základní zdravotní péči, vzdělání, potravinovou bezpečnost, zlepšení přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením, rozšíření ekonomických příležitostí, přípravu obyvatel na dopad klimatických změn či obnovu komunit po katastrofách pomohla více než 65 milionům lidí. CARE také dodnes distribuuje balíky, které kromě potravin mohou obsahovat rovněž léky, nářadí, semínka, přikrývky a ohřívače nebo hygienické potřeby. Vedle toho symbolický balík pomoci představují například zemědělská školení, v nichž se lidé v rizikových oblastech učí, jak předcházet erozi půdy či kterak se připravit na sucho, nebo psychosociální služby v uprchlických táborech v Africe a na Blízkém Východě. Dnešní CARE balíky tak mají mnoho rozmanitých podob, podobně jako je bezpočet tváří a příběhů pomoci po celém světě.

care
Foto: Archiv CARE
 


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Čtěte také...

Restaurátoři opraví Hrobku českých králů

hrobka200Správa Pražského hradu kompletně zrekonstruuje Hrobku českých králů. V ní jsou pohřbeni třeba Karel IV., jeho manželky, Václav IV., nebo Rudolf II.   

...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Štědrovečerní pohádka v knižní podobě

duchnadzlato perexVánoce už jsou sice dávno passé, ale na naladění a znovu připomenutí vánoční atmosféry není nikdy pozdě. A nic nenavodí lépe pohodovou atmosféru Vánoc tak jako kouzly, humorem a láskou prošpikovaná pohádka čtená dětem před spaním. 

Divadlo

Balada pro banditu po ostravsku

altDo divadla se chodí na 3D představení plné přehrávání a emocí. I když bývá kino lepší, jsou hry, kvůli kterým stojí za to divadlo navštívit. Jednou z takových je prověřená klasika Balada pro banditu.

 

...

Film

Hole, bagy, míčky a zběsilé třískání kolem sebe aneb záchrana pověsti golfisty

altFilm Zelený svět z roku 1996 je dnes už klasickým ztvárněním jednoho sportovce a jeho velkých snů. Aby to nebylo tak jednoduché, hraje v něm Kevin Costner svou typicky zabedněnou roli, a tak není o různé životní karamboly při sledování příběhu nouze.  

...