Reklama
Banner

Nová výstava Od plamene k LEDu je věnovaná vývoji elektrického světla

Email Tisk

ledVýstava v pražském Národním technickém muzeu se zabývá historickým vývojem světelných zdrojů; pozornost soustřeďuje na prezentaci elektrického osvětlení. Základ výstavy tvoří ukázka světelných elektrických zdrojů ze sbírky NTM, pocházejících především z druhé poloviny 19. a z 20. století, tj. obloukových a žárovkových světelných zdrojů. Vystaveny jsou světelné zdroje, které dokládají důležité mezníky vývoje, ale i další kuriózní předměty. Výstava současně přibližuje významné osobnosti, které svými objevy udávaly tomuto odvětví lidské činnosti směr, z českých vynálezů dílo Františka Křižíka, ze zahraničních osobností pak Thomase Alvy Edisona.

 


První náznaky umělého elektrického osvětlení souvisejí s experimenty s elektřinou na samém počátku 19. století, které položily základy dvěma pozdějším směrům vývoje elektrického světla. Experimenty s elektrickým obloukem daly vzniknout obloukovým a později výbojovým zdrojům světla, pokusy se žhavením drátu přešly ve vývoj žárovek.
Obloukové zdroje světla měly zpočátku rychlejší vývoj než žárové, jednalo se však o elektromechanicky poměrně složitá zařízení. Pro české země je obloukovka srdeční záležitostí díky osobě Františka Křižíka. Na výstavě mohou návštěvníci vidět konstrukci první pokusné Křižíkovy obloukovky z roku 1878.
Pokusy, které vedly k praktickému použití žárovky lze datovat do druhé poloviny 19. století. Žárovky se až do konce 19. století vyráběly pouze s uhlíkovým vláknem; na výstavě je jich z tohoto období představena celá řada. Návštěvníci zde naleznou žárovku vyrobenou v Křižíkově továrně již v roce 1884; raritou je vystavená žárovka s uhlíkovým vláknem se zobrazením Fr. Josefa I. a Viléma II. z období před první světovou válkou. Kuriózním předmětem je Geisslerova trubice v podobě koruny, která sloužila pravděpodobně pro reklamní účely ve 20. letech.
Kovy se při výrobě světelných zdrojů začaly používat s nástupem 20. století. Žárovka s wolframovým vláknem se stala společníkem člověka na celé století. Mezi vystaveným žárovkami s wolframovým vláknem nalezne návštěvník také ty meziválečné, které byly určeny do přístrojů pro lékařské účely nebo do promítacích přístrojů. Zajímavým exponátem je speciální majáková vysokovýkonná žárovka s wolframovým vláknem o příkonu 10000 W používaná v USA v 70. a 80. letech 20. století.
Na výstavě zdobí vitríny halogenové žárovky, xenonové výbojky, doutnavky, zářivky, vývoj elektrických zdrojů je zmapován komplexně. Interaktivní část výstavy představuje prezentace žárovek LED. V současnosti probíhá velice rychlý vývoj světelných diod, o kterých se můžeme domnívat, že nahradí žárovky i výbojky a oba směry vývoje elektrických světelných zdrojů se tak spojí.
Výstava je umístěna v Malé galerii v expozici Architektury, stavitelství a designu a potrvá od 17. února 2016 do 4. září 2016.


Hodnocení 85%, tisková zpráva Národního technického muzea, www.ntm.cz 


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Čtěte také...

PŘEDJAŘÍ: JAK SE U NÁS ŽILO V LETECH 1963-1967

predjari200Série sborníků o éře komunistického režimu dospěla svým zacílením do druhé půle 60. let. Jeden z předchozích jsme recenzovali – viz http://www.kultura21.cz/film/12341-kniha-ceskoslovensko-v-letech-1954-1962-...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Modré okenice

motto 200Miluji povídky. Dobře napsané povídky, a to nehovořím o gramatické úpravě. Musím je přečíst jedním dechem a vědět, co jsem vlastně četla. Potřebuji zažít ten pocit sounáležitosti s postavami daného děje. Žel, tady jsem ten pocit neměla. Nejspíš je to ...

Divadlo

Cirkus Cirkör, Cahin Caha a Cirk La Putyka připravují pro Letní Letnou společný projekt Lacrimae

Unikátní představení, které se jindy a jinde nebude již opakovat, připravují pouze pro letošní Letní Letnou tři přední evropské soubory z oblasti nového cirkusu – Cahin Caha z Francie, Cirkus Cirkör ze Švédska a <...

Film

Každý věříme v nějakého strýčka z Ameriky

strycek z amerikyFilmovou tvorbu Alaina Resnaise, letos již devadesátiletého, odjakživa provází zájem o formální experiment a nejednoznačnost výkladu, v posledních letech prolnutý do průzkumu divadelního tvaru. Důležitým mezníkem se...