Reklama
Banner

Byl opravdu Terezín rájem mezi lágry?

Email Tisk

terezin perexO druhé světové válce se píše dodnes – romány nebo vzpomínkové knihy, studie. Revolver Revue se podařilo vůbec poprvé knižně vydat vzpomínky Susanne Fall, která prožila dva roky v Terezíně a své zkušenosti z tamního koncentračního tábora sepsala krátce po návratu z války, dlouhá léta je upravovala a dnes si je můžeme přečíst i my.

Asi nemusíte být odborníky na druhou světovou válku, abyste věděli, že Terezín měl mezi dalšími koncentračními tábory na všech územích výjimečné postavení. Byl to „ukázkový“ tábor, který sloužil k případným návštěvám a jediný, do kterého nacisti povolovali vstup i jiným lidem, než svým vlastním. Autorka ve své knize popisuje, co se všechno dělo během návštěvy zástupců ze švýcarského Červeného kříže, jejichž jeden člen se na určitou dobu přestěhoval za brány Terezína, aby sledoval dění v něm, i když už bylo poměrně pozdě. Ale teď po pořádku.

Susanne Fall dostala se svou matkou rozkaz k transportu v březnu roku 1943, v době, kdy v Osvětimi fungovalo tamní krematorium nepřetržitě celé dny, a svět ještě nevěděl o největší vražedné masové mašinérii. Susanne, tehdy jednadvacetiletá dívka, se odchodu do tábora nezalekla, měla v sobě mladistvý elán, který nepřipouštěl možnost konce – válka i její nástrahy se prostě musí přežít a byl zde i silný závazek k její matce, i pro ni musela být silná.

Postavení Susanne bylo ale o dost odlišné od jiných vězňů – měla v terezínské židovské samosprávně mnoho známých a tak se vyhnula trestům za „průsery“. Několikrát se i s matkou ocitla na seznamech k transportům na východ, o kterých se začalo tušit, že znamenají jistou smrt, ale zásahy výše postavených osob a snad i samotného osudu dokázaly, že obě pokaždé vyvázly a válku až do jejího konce prožily ve zdech Terezína.

terezin

Většina nedávno publikovaných (auto)biografií pochází od přeživších z Osvětimi a obvykle jsou sepsány s dlouholetým odstupem. Kniha Susanne Fall ale vznikla krátce po návratu domů z Terezína, ale prošla mnohými úpravami. Sama pak přiznává, že popisuje Terezín, jaký ani možná nebyl, s jistou naivitou a mladistvým nadhledem. Výjimečný je i použitý jazyk – Fall dokáže popsat i to nejhorší dění poetickým a vznešeným jazykem. Historická fakta a údaje upřesňuje Anna Hájková v doslovu.

V době, kdy se náš svět může ocitnout jedním špatným krokem ve válce, je dobré si připomenout, kam až lidská lhostejnost a touha prosadit svůj názor, může vést. Proto čtěte, přemýšlejte a nenechávejte se strhnout panikou a propagandou.

Přečtěte si také naši recenzi na knihu Adama Drdy ze stejné edice Revolver Revue.

Terezín, ráj mezi lágry
Autor: Susanne Fall
Žánr: memoár
Nakladatelství: Revolver Revue
Rok vydání: 2015
Počet stran: 96
Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: kosmas.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Od doby Karla IV. k dnešnímu Jablonci

karel200Rok 2016 se nese ve znamení výročí 700 let od narození Karla IV.  Nicméně v Jablonci nad Nisou si zároveň připomínají, že právě za jeho vlády, před 660 lety, se o Jablonci objevuje první písemná zmínka. Na město pak byl Jablonec povýšen přesně před 150...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Noe v Komixu

Noe perexU příležitosti premiéry filmu Noe byl vydán i komiksový příběh. Na scénáři spolupracoval i hlavní tvůrce filmu Darren Aronofsky. Spolu s ním scénář napsal i Ari Handel. Výtvarné zprac...

Z Žítkovských bohyní na jevišti mrazí

bohyne perexRomán Žítkovské bohyně způsobil v českých literárních vodách poprask a následně brázdil český literární rybník od ocenění k ocenění. Bylo jen otázkou času, kdy se tohoto románu chytne někdo, kdo se jej bude snažit převést na fi...

Film Stroj času prošel zkouškou času

200 filmStarodávný film Stroj času (1960) je tehdejším Oscarovým snímkem. Dějí se v něm totiž naprosto neuvěřitelné věci. Když pomineme, že byla v té době televize už jakousi samozřejmostí, i tak byl pro lidi nejvíce fascinující prostý pohyb vteřinové ruč...

Písničky nejen do hospody

hospoda 200Čtyřicet osm písniček, které najdete v tomto zpěvníku s názvem Písničky nejen do hospody, se ukázalo i pro mě jako nepostradatelný pomocník. ...