Reklama
Banner
Banner

Byl opravdu Terezín rájem mezi lágry?

Email Tisk

terezin perexO druhé světové válce se píše dodnes – romány nebo vzpomínkové knihy, studie. Revolver Revue se podařilo vůbec poprvé knižně vydat vzpomínky Susanne Fall, která prožila dva roky v Terezíně a své zkušenosti z tamního koncentračního tábora sepsala krátce po návratu z války, dlouhá léta je upravovala a dnes si je můžeme přečíst i my.

Asi nemusíte být odborníky na druhou světovou válku, abyste věděli, že Terezín měl mezi dalšími koncentračními tábory na všech územích výjimečné postavení. Byl to „ukázkový“ tábor, který sloužil k případným návštěvám a jediný, do kterého nacisti povolovali vstup i jiným lidem, než svým vlastním. Autorka ve své knize popisuje, co se všechno dělo během návštěvy zástupců ze švýcarského Červeného kříže, jejichž jeden člen se na určitou dobu přestěhoval za brány Terezína, aby sledoval dění v něm, i když už bylo poměrně pozdě. Ale teď po pořádku.

Susanne Fall dostala se svou matkou rozkaz k transportu v březnu roku 1943, v době, kdy v Osvětimi fungovalo tamní krematorium nepřetržitě celé dny, a svět ještě nevěděl o největší vražedné masové mašinérii. Susanne, tehdy jednadvacetiletá dívka, se odchodu do tábora nezalekla, měla v sobě mladistvý elán, který nepřipouštěl možnost konce – válka i její nástrahy se prostě musí přežít a byl zde i silný závazek k její matce, i pro ni musela být silná.

Postavení Susanne bylo ale o dost odlišné od jiných vězňů – měla v terezínské židovské samosprávně mnoho známých a tak se vyhnula trestům za „průsery“. Několikrát se i s matkou ocitla na seznamech k transportům na východ, o kterých se začalo tušit, že znamenají jistou smrt, ale zásahy výše postavených osob a snad i samotného osudu dokázaly, že obě pokaždé vyvázly a válku až do jejího konce prožily ve zdech Terezína.

terezin

Většina nedávno publikovaných (auto)biografií pochází od přeživších z Osvětimi a obvykle jsou sepsány s dlouholetým odstupem. Kniha Susanne Fall ale vznikla krátce po návratu domů z Terezína, ale prošla mnohými úpravami. Sama pak přiznává, že popisuje Terezín, jaký ani možná nebyl, s jistou naivitou a mladistvým nadhledem. Výjimečný je i použitý jazyk – Fall dokáže popsat i to nejhorší dění poetickým a vznešeným jazykem. Historická fakta a údaje upřesňuje Anna Hájková v doslovu.

V době, kdy se náš svět může ocitnout jedním špatným krokem ve válce, je dobré si připomenout, kam až lidská lhostejnost a touha prosadit svůj názor, může vést. Proto čtěte, přemýšlejte a nenechávejte se strhnout panikou a propagandou.

Přečtěte si také naši recenzi na knihu Adama Drdy ze stejné edice Revolver Revue.

Terezín, ráj mezi lágry
Autor: Susanne Fall
Žánr: memoár
Nakladatelství: Revolver Revue
Rok vydání: 2015
Počet stran: 96
Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: kosmas.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Čtěte také...

Břevnovský klášter slaví výročí

br perexPrvní mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili před 1020 lety, roku 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje od břevna, které l...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Velmi aktuální Merde po evropsku

merde 200„Jeden Brit v Bruselu. Dvě Francouzky. A opravdu velká kupa merde.“ To je malá upoutávka nacházející se na přebalu této velmi aktuální knihy od britského humoristy Stephena Clarka.

...

Divadlo

Zlínské divadlo chystá oslavy jubilejní 70. sezony

zlin200Šansonový galavečer, novou pohádku pro děti, ale i znovuotevření nyní již nekuřáckého divadelního klubu Dílna – to vše připravila zlínská scéna na úvod své nové, jubilejní 70. sezony. Jedinečným šperkem, který začátek významného divadelního roku ozdobí, bude premiéra Prodané nevěsty...

Film

Oceňovaní filmoví tvůrci Šlajer, Štindl a Špaček začali natáčet film o dospívání s názvem Místa

Nový snímek oceňovaných filmových tvůrců nese název Místa a hlavní roli v něm sehraje dospívání, láska a pomsta. mista 200Spojení osobností producenta Vratislava Šlajera, scenáristy Ondřeje Štindla a režiséra Radima Š...