Reklama
Banner

Skrýš vydala po 70 letech poklady

Email Tisk

Poklady 200K unikátnímu odkrytí skrýše z roku 1945 došlo v úterý 28. července v Libouchci na Ústecku. Místní rodák Rudi Schlattner informoval obecní úřad, že v budově mateřské školy jsou pod střechou ukryty předměty, které zde jeho rodina zanechala po skončení války. Za účasti liboucheckého starosty, ředitelky mateřské školy, archeologa z Archeologického ústavu Akademie věd a dvou zaměstnanců Muzea města Ústí nad Labem byly předměty vyzvednuty a odvezeny do ústeckého muzea. O jejich dalším osudu se bude jednat v příštích dnech.


Dům, ve kterém se dnes nachází mateřská škola, nechal v letech 1928–1929 jako rodinnou vilu postavit otec Rudiho Schlattnera, jenž byl zámožným obchodníkem. Po skončení 2. světové války, kdy byl zahájen odsun německého obyvatelstva, ukryla rodina Schlattnerových do skrýše pod střechou domu větší množství předmětů. Ukrývání byl tehdy přítomen i třináctiletý Rudi.

„Mysleli jsme si, že se do našeho domu po čase zase vrátíme,“ vzpomíná na důvody, které je k tomu vedly. Do svého rodného domu se však mohl podívat až po 70 letech a bez nároku na vrácení ukrytých věcí. Na existenci skrýše upozornil, aby se předměty jeho rodiny neztratily nebo nezničily. Měl by mezi nimi být například obraz děčínského malíře Josefa Stegla a další umělecká díla. Rozbalování a určování předmětů bude otázkou několika týdnů nebo měsíců.  Bude také nutné vyřešit majetkoprávní otázku nálezu. Pravděpodobně náleží nalezené předměty jakožto konfiskát státu, který by měl určit, která instituce o ně bude pečovat. Muzeum města Ústí nad Labem o tom bude jednat s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Takto ucelený nález předmětů ukrytých německým obyvatelstvem po válce je v rámci Ústecka zcela ojedinělý a pro naše sbírky by byl velkým obohacením,“ říká ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Poklady 1

Výjimečnost nálezu je ještě podtržena podrobnými informacemi, které jsou k němu k dispozici. Pokud mu to zdravotní stav dovolí, chtěl by se Rudi Schlattner účastnit identifikace jednotlivých předmětů. „Ke každému předmětu tak můžeme získat z první ruky podrobné informace a silný osobní příběh,“ dodává kurátor Tomáš Okurka.


Samotné nalezení skrýše přitom nebylo vůbec jednoduché. Díky vstřícnosti starosty Libouchce a ředitelky mateřské školy byl panu Schlattnerovi umožněn vstup do podkroví budovy, odkud byla skrýš přístupná. Je ovšem pochopitelné, že po 70 letech pro něj bylo obtížné najít přesné místo úkrytu, který se nacházel za vnitřním obložením střechy. „Pan Schlattner oklepával kladívkem jednotlivá prkna, ale všechna zněla stejně. Potom tedy zkoušel mezi prkny najít provázek, kterým se prkna u skrýše měla povolit. Trvalo to hodně dlouho, už jsme si mysleli, že skrýš byla odhalená při opravě střechy a nic nenajdeme. Ale pak najednou provázek našel. Když potom chvíli za provázek tahal, povolil dvě prkna, za kterými se objevila skrýš plná věcí,“ vzpomíná na dramatické chvíle Tomáš Okurka. Jak se ukázalo, nacházel se úkryt v klenbě vikýře. „Vlezl jsem tam a začal vyndávat věci. Bylo neuvěřitelné, kolik se toho do tak malého prostoru vešlo. Trvalo to přes hodinu, než jsme všechno dostali ven,“ pokračuje další kurátor z ústeckého muzea Jiří Preclík.

Poklady 2

Celkem bylo ve skrýši ukryto přes 100 balíčků a různých nezabalených předmětů. Mezi nimi se nacházely například lyže, slamáky, svazek ramínek na šaty nebo celé ročníky novin. „Byli jsme nejprve trochu překvapeni, jak obyčejné věci si tehdejší majitelé domu schovali do skrýše. Jsme zvědavi, co najdeme v balíčcích. I kdyby se ale jednalo o běžné každodenní předměty, mají díky okolnostem tohoto nálezu mimořádnou historickou hodnotu,“ dodává Tomáš Okurka.

http://www.muzeumusti.cz/



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Devět století od založení kladrubského kláštera

Kladruby200Benediktinský klášter v Kladrubech slaví letos 900 let od svého založení. Významnými mezníky oslav jsou dvě události – navrácení zrestaurované mariánské koruny na hlavní oltář klášterního chrámu a zpřístupnění jižní klášterní zahrady veřejnosti.

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


A já pořád kdo to tluče – promyšlená románová prvotina Radky Denemarkové
ImageAčkoli se jedná o její první román, v knize A já pořád kdo to tluče (2005) prokázala Radka Denemarková mimořádné spisovatelské schopnosti i nemalé...
Služky - První inscenace sezony 2015-16 v BuranTeatr Brno

Sluzky 200BuranTeatr hraje po mnoha různých stěhováních už několik let na Sokolském stadionu v Brně. Má tam své stabilní zázemí, má tam své diváky, o které díky pestré a nápadité nabídce inscenací nikdy nemá nouzi. Stejně tak bylo plno i na první premiéře sez...

Jak spolu prchali princezna a budoucí písař

princ 200Z trojice nových pohádek, které přichystala Česká televize, spatříme jako první Princeznu a písaře, a to ve stědrovečerním čase. O den později následuje Kdyby byly ryby a na druhý svátek vánoční se můžeme těšit na slovenský příspěvek Láska na vlásk...

Helena Vondráčková a David Deyl opět spolu na jednom pódiu

david helena 200První duet Kousek tvého já spolu natočili před jedenácti lety, ale na koncertním jevišti se potkali teprve až před třemi lety u příležitosti impozantního turné Heleny Vondráčkové. Tehdy si přizvala jako hosta mladého zpěváka Davida Deyl...