Reklama

PŘEMYSL ORÁČ SE VRÁTIL DOMŮ A BYL PŘIVÍTÁN S NÁLEŽITOU POMPOU

Email Tisk

Povesti 200Staré pověsti české ožívají v Ústeckém muzeu ve spolupráci s Národním muzeem Praha, jejichž poslední expozicí před uzavřením se tak prodlužuje život až do ledna příštího roku. Ústečtí muzejníci se na tuto událost připravovali dlouhé měsíce. Už patří k tradicím, že minipivovar Na Rychtě připraví k jejich velkým výstavám nový druh piva. Tentokrát, podle legendy o Přemyslu a jeho zasazené otce z lískového prutu, je pivo s oříškovou příchutí. Nakonec je historicky doloženo, že stadické „lískáče“ byly pravidelnou součástí královské kuchyně i u Karla IV.

 

Obětní rituál spojený s pokřtěním piva Oráč proběhl ve Stadicích, u pomníku Přemysla Oráče na královském poli. Sám Přemysl se toho nezúčastnil, ale měl zdatné zastoupení v historikovi Martinu Krstkovi, kurátoru připravované výstavy, který nejprve sám pivo ochutnal z tradičního volského rohu a teprve po odsouhlasení jeho kvality ulil zbytek na půdu královského pole pro spojení s posvátným místem.

Povesti 1


I slavnostní zahájení výstavy se neslo v tradičně v humorném duchu a slavnostní projevy tak byly přerušovány výbuchy smíchu zaplněného císařského sálu. To když praotec Čech vysvětloval, jak to tehdy vlastně bylo a co různí kronikáři, písmáci či spisovatelé zatajili či záměrně zkomolili. Ústečtí patrioti pak neopomněli zdůrazňovat, že Přemysla si přisvojoval kde kdo, přitom patří sem k nám potomkům Lemuzů.  Velké návštěvnosti okamžitě využil kurátor Martin Krsek a vyhlásil, že bylo právě založeno Bratrstvo Přemysla Oráče, vyznačující se účesem „Přemák“ který zdobil jeho hlavu. Dále místo lýkových střevíců byly povoleny pantofle a okamžitě také do Bratrstva zařadil všechny stojící přítomné, se zdůrazněnou povinností platit řádně příspěvky.

Povesti 6


Pak se už ve vestibulu muzea shromáždil lid na slavnostní uvítání Přemysla Oráče. A byly to docela napnuté chvíle, když přes sklo vstupních dveří bylo vidět volky, kterým se viditelně vstoupit dveřmi nechtělo. Ale Přemysl je dokázal ukočírovat a byl přivítán slavnostní fanfárou ze Smetanovy Libuše a slovy : „Vítej konečně doma a přestřihni slavnostní pásku k otevření výstavy na tvou počest připravenou.“ Přemysl na to děl jako vládce „Na to tady mám své voly“. Po přestižení pásky a sundání volských hlav, bylo vidět, že ani nejvyšším představitelům muzeí humor a recese nechybí.

Povesti 5


Legenda o Stadicích a Přemyslu Oráči se traduje již od 12. století a i když se zatím nepodařilo ji potvrdit, ale ani vyvrátit, je jisté, že právě toto místo mělo pro naše předky velký význam. Lokalita Stadic patří mezi nejbohatší archeologická naleziště ústeckého regionu a byla osídlena podle nalezených artefaktů již od doby kamenné. Také lípa, posvátný strom Slovanů, zaujímala v jejich životě důležitou roli a má svou významnou pozici i na výstavě.  

Jednotlivé expozice, mimochodem na centimetry rozvržené, provází návštěvníka jednotlivými pověstmi a připomínají Kroka a jeho dcery, Bivoje, i to, proč si Libuše vybrala Přemysla Oráče za svého manžela. A také Dívčí válku, pověst o Křesomyslu a Horymírovi, Luckou válku s legendou o Strabovi, či o Durynkovi a Neklanovi a všechny staré pověsti až do doby začínajícího křesťanství. Vše podrobně a srozumitelně popsáno (i v německém jazyce). Tlumené a jen bodové osvětlení u jednotlivých exponátů vyvolává tajuplnost, která k těmto pověstem patří. Je zajímavé pozorovat a porovnávat, jak malíři rozdílně vnímali a zvěčnili ve svých vyobrazeních tuto dobu a její představitele. Pozorný návštěvník objeví i vysílačku Libuši v Ležákách a připomene si, jak to s touto vesničkou a lidmi v době II. světové války bylo. Není také bez zajímavosti, že i StB používala pro své agenty krycí jména i z těchto dávných časů. A které bylo nejčastější, na to odpověď na výstavě také najdete.

Povesti 3

 

Výstava je doplněna archeologickými nálezy z té doby a u jedné z vitrín můžete přemýšlet, zda ty dvě vrtané kosti mohly sloužit jako brusle. Můžete také obdivovat ptáky a zvěř, která v u nás tehdy žila, včetně svázaného kance. Je tam toho k vidění i poučení hodně. Zastavíte-li se u starého písmáka, v jehož pozadí jsou listy lípy, na každém z nich si můžete přečíst jména známá i neznámá, která o těchto dávných dobách psala, i když většina zná tyto dějiny z pera Aloise Jiráska. 

A pokud se někomu nelíbí rozhodnutí praotce Čecha na hoře Říp? Tak ten má možnost na interaktivní mapě jeho rozhodnutí změnit a najít pro Čechy místo jinde a podívat se, co to s Evropou pak udělá. Nebo si nechat vybrat počítačem nové starodávné jméno a pak si přečíst, komu patřilo. Těch zajímavostí je tam celá řada, nejen pro dospělé, ale  i pro děti. A ke kterému kmenu patříte? Mapa kmenových území to napoví, viz http://www.moraviamagna.cz/mapky/m_ckmeny.htm a můžete se ke svému kmeni i zapsat.

Povesti 4


Muzeum využilo nejen místnosti, ale i přilehlé chodby, a to nejen jejich zdi, ale i podlahy, takže i když výstavu navštívíte opakovaně, zjistíte, že je možné mnoho zajímavostí přehlédnout.

Kdo nestihl navštívit výstavu v Praze, má teď jedinečnou šanci to napravit v Ústí nad Labem.


Foto: Ústecké muzeum a autorka

www.muzeumusti.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Čtěte také...

Nahlédněte do dechberoucích zámeckých interiérů


zamky perexNakladatelství Lidové noviny přišlo s naučnou knihou o zámeckých interiérech, která vás provede jejich proměnami od konce 16. století do prvních dekád 19. století, především v českém prostředí. Nejezdíte na prohlídky zámků? Možná začnete.

...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Domov pro Marťany Martiny Drijverové

altKnížka Martiny Drijverové, která vyšla poprvé před čtrnácti lety, čekala už tehdy dlouhých osm let na své vydání. Obava nakladatele, že rodiče nebudou chtít, aby si děti četli o chlapci postiženém mentální chorobou, se však nenaplnila ...

Divadlo

Kontroverzní malé feministky pobavily brněnský Kabinet Múz

Minifemini 200Kulturní sdružení Napříč.cz je skupina odvážných a především umělecky nadaných lidí, kteří se snaží společně vytvořit alternativu k současnému tradičnímu konzumnímu proudu umění a zábavy. Toto sdružení předvedlo v rámci osla...

Film

Král televizních příběhů František Filip

filipVraťme se do časů, kdy byla televize zásobena vynikajícími scénáři Jaroslava Dieta, Jiřího Hubače a dalších, kterých se posléze ujali mistři svého řemesla a pod jejich vedením vznikly ty nejlepší české seriály a televizní filmy. Tento krásný výlet do minul...