Reklama
Banner

MĚSTSKÁ OBRAZÁRNA. To nejlepší z galerie v Litomyšl!

Email Tisk

Obrazarna 200I tak by se mohla nazvat expozice MĚSTSKÉ OBRAZÁRNY, která představí ty nezajímavější obrazy, ale také neskutečný příběh galerie založené v roce 1925. Slavnostní otevření expozice, které byla udělena záštita starosty města – pana Radomila Kašpara, se uskuteční v sobotu 9. května v 17.00 na arkádách druhého patra Státního zámku Litomyšl. Úvodní slovo pronese PhDr. Michal Šimek, kurátor výstavy.

 


Litomyšlská galerie dokázala během své 90leté existence shromáždit více než 2 000 uměleckých děl, mnoho z nich můžeme zařadit mezi špičky českého výtvarného umění 19. a 20. století. Její pomyslné základy byly založeny na snaze vytvořit výstavní síň prezentující díla místních rodáků, toho nejvýznamnějšího – Julia Mařáka, profesora na pražské akademii a zakladatele české moderní krajinomalby, či Antonína Dvořáka, jednoho z důležitých představitelů žánrové malby u nás.

O rychlý rozvoj galerie se ve 30. letech zasloužil její ředitel Václav Drbohlav a purkmistr Litomyšle František Lašek, kteří se nezdráhali oslovit již tehdy uznávané malíře, do sbírek galerie se tak dostala díla Františka Tichého, Otokara Kubína, Jana Zrzavého a mnoha dalších. Do osudů galerie však posléze zasáhly nepříznivé historické události – 2. světová válka, znárodnění i doba normalizace, během které sbírky přečkávaly v zuboženém stavu, uložené v nevyužívaných místnostech zámku, kam i zatékalo.

Nové, šťastnější období se pro litomyšlskou sbírku začíná psát po roce 1989. Snahu o obnovení tradiční městské obrazárny v prostorách zámku aktivně podporuje vedení města v čele s Miroslavem Brýdlem. Pod odborným vedením Heleny Zemanová dochází k systematickým nákupům a doplňování sbírkového fondu, jsou získána díla – Václava Boštíka, Bohdana Kopeckého Ludmily Jandové a dalších. Obrazárna se slavnostně otevírá v roce 2000.

Obrazarna


Současná badatelská činnost odkryla mnoho překvapivých informací. Návštěvník se tak v nové expozici mimo jiné dozví o způsobu a době akvizic (nákupů a darů) vystavených děl. Připomenuta jsou zde jména velkorysých zapůjčovatelů, kteří galerii od jejích počátků podporovali – Jaroslav Beyr, Arnošt Egert či Josef Lásko.

Expozice také vzdává dík nejvýznamnějším mecenášům, jež galerii, respektive Litomyšli, věnovali velkorysé dary. Jedná se především o sourozence Albertovy (87 děl), Josefa Portmana (téměř 200 děl), Arne Laurina (kolem 200 děl), manželé Matičkovi (více než 90 děl) a sochaře Olbrama Zoubka (více než 100).

Současná expozice obrazárny chce prezentovat díla umělců spjatých s Litomyšlí a jejím okolí, často však přesahující svým významem mnohonásobně hranice regionu (J. Mařák, A. Dvořák, M. Švabinský, J. Matička, B. Kopecký, L. Jandová), ale i zpřístupnit díla velikánů českého umění (J. Čapek, E. Filla, J. Zrzavý, J. Lada, V. Preissig, J. Preisler, J. Váchal J. Panuška, A. Kalvoda, aj.).

Z dnešního pohledu je totiž až neuvěřitelné, že Litomyšl – „malé město východních Čech“ – dokázala získat a uchovat výtvarná díla takovéto kvality. Výstava, která návštěvníkovi umožní zhlédnout průřez nejen historií galerie, ale i moderních dějin českého umění, potrvá do 30. září.

K výstavě jsou připraveny KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY s kurátorem výstavy, PhDr. Michalem Šimkem
v sobotu 13. června, od 14 hod.
v sobotu 25. července, od 14 hod.
a v neděli 20. září, od 14 hod.

Komentované prohlídky pro školní skupiny a další zájemce je možné objednat e-mailem: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , nebo telefonicky: 733 680 951

Facebook: www.facebook.com/#!/mestskagalerie.litomysl


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Hledat

Mimísek 5

Partneři

Čtěte také...

Historie české rally

 

Rally 200Pokud vás zajímá pohled do minulosti automobilových soutěží, měli byste zbystřit, jelikož na pultech knihkupectví můžete nalézt knihu, která se právě historií české rally zabývá.

...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Batman versus Černá rukavice

batman rip 200Do města Gothamu dorazilo nové zlo. Joker motá Batmanovi hlavu, protože to tajemství zná, ale nehodlá mu ho prozradit. Za vším má stát Černá rukavice. Batman ale ani zdaleka netuší, kdo neb...

Divadlo

Divadelní zpracování slavného večerníčku Krkonošské pohádky

KRAKONOS PEREXSpisovatelka Božena Šimková pochází z Podkrkonoší. Je autorkou televizních, rozhlasových a divadelních pohádek, z nichž nejznámější je Krkonošská pohádka – večerníček, kniha. Liberecké Šaldo...

Film

Diagnózy času nabídnou projížďku dějinami českého filmu

diagnoza casu obalka 200Dějiny národních kinematografií mají zpracovány snad v celé Evropě, jen v České republice na ně čekáme marně. Přitom Československý filmový ústav (předchůdce dnešního Národního filmového archivu) práce na nich započal př...