Kolektivní paměť obecně i na konkrétním příkladu

Email Tisk

pamet perexJednoduše řečeno: není vlastně důležité, jak se ta či ona událost odehrála, ale jak si ji pamatujeme, jak ji vnímáme, případně jaký vznikl obecně uznávaný obraz této události. Počítaje v to i památná místa tuto událost připomínající. V tomto kontextu není valného rozdílu mezi pomníčky rozesetými u silnic, aby připomínaly tragickou dopravní nehodu, a třeba náhledem na Komenského vyhnanecké osudy. Blíže o tom všem pojednává jak kniha Kolektivní paměť (opatřená dovětkem K teoretickým otázkám), tak obsáhlý sborník Figurace paměti, věnovaný J. A. Komenskému v kulturách paměti 19. a 20. století, jak praví podtitul.

První jmenovaná publikace vysvětluje, odkud povstala koncepce kolektivní paměti, probírá soudobé teorie a přibližuje též historikův přístup k paměti a historickému vědomí. Z pera Miroslava Hrocha se dovíme, že historické vědomí jako téměř nekonečný soubor informací a představ o minulosti má dvě krajní polohy: na jedné straně kritický historický náhled a proti němu mýtus, vágní povědomí, že v minulosti se "cosi" stalo.

pamet

Důležité a svým způsobem varovné jsou další studie, najmě ta, která se věnuje politice paměti jako nástroji manipulace a morálky. Nicolas Maslowski tu zkoumá téměř orwellovské téma, nakolik se kontrola paměti stává mocenským nástrojem při kontrole společnosti. Další příspěvek Zuzany Kubišové upozorňuje na blízkou souvislost mezi kolektivní pamětí a národní identitou. To třeba vysvětluje oboustranně protikladná stanoviska k česko-německému (a nyní např. k česko-romskému) soužití, kdy se ukazuje, že tatáž událost nebo tentýž jev mohou být vnímány zcela odlišně.

Paměť, a to ani ta kolektivní, ovšem neexistuje jakoby ve vzduchoprázdnu, je nějak sdělována, nabývá nějakých vypravěčských struktur. Tomu se věnují poslední příspěvky, ať již zkoumají paměť a narativitu, nebo se obracejí ke (roz)vzpomínání na vlastní minulost v autobiografiích. A sami se můžeme zamýšlet, nakolik se kolektivní paměť drolí a rozpadá do individualizovaných segmentů, nakolik ji poznamenává zapomínání, jak může na jedné straně osvobozovat a na druhé probouzet (skrytá) traumata - a zda poskytuje nějaké ponaučení pro budoucnost.

Sborník o Komenském nestuduje Komenského život a čin, nýbrž se soustředí na konstrukty, jaké o něm vytvářela další staletí. Nastupuje zde jeho národnostní i náboženské přivlastnění skrze nejrůznější aktualizace, diktované zájmy a potřebami předminulého i minulého století. Přivlastnit si jej chtěli Češi i Němci, hlásilo se k němu dělnictvo, byl vnímán jako bojovník za vzdělání. A také byl zavrhován: zejména katolická církev jej i po třech staletích podezírala z rozkladného vlivu.

pamet Komensky1

Zajímavé a přínosné jsou stati, které zkoumají literární reprezentaci Komenského, kdy se literatura stává jakýmsi symbolickým systémem, skrze který se autoři vyslovují ke své době. Ovšem takto mohla být aktualizována i samotná Komenského díla, zvláště pak v souvislosti se vznikem samostatného československého státu. Nástrojem společné sdílené paměti byla tvorba konkrétních obrazů - interpretací Komenského osobnosti (poutník, světlonoš, učitel národů atd.) i zjednodušování složitých kontextů i významů do hutné, snadno srozumitelné zkratky.

pamet komensky

Stejná slova lze vztáhnout rovněž k výtvarnému pojednání, také k sochařství, kdy i Komenského portrét se ocitá v průsečících mezi autenticitou, politikou a metaforou. A samozřejmě lze přidat divadelní a filmové proměny - včetně pojetí Otakara Vávry, jenž Komenského ve velkofilmu Putování Jana Amose dovedl na práh "vědeckého" ateismu. Bohužel tu není ani náznakem rozebrána struktura, pojetí a dopad tohoto prorežimního díla, spíše se popisují okolnosti jeho vzniku, uvádění i ohlasů. A zcela vynechána je početná televizní tvorba, která se Komenským zabývala opakovaně jak v dokumentech, tak hraných inscenacích (Truchlivý mír, Světlo z temnot, Bude-li mi jíti přes údolí stínu smrti, Via lucis).

Pamet Putovani Jana A

Nicolas Maslowski, Jiří Šubrt a kol.: Kolektivní paměť. K teoretickým otázkám.
Vydalo Karolinum, Praha 2014. 320 stran.

Hodnocení: 100 %

Lenka Řezníková a kol.: Figurace paměti. J.A.Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století.
Vydalo Scriptorium, Praha 2014. 508 stran

Hodnocení: 80 %

Foto: knihy, Česká televize

( 2 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Čtěte také...

Holešov bude usilovat o titul Historické město roku 2016

Holesov200V letošním ročníku soutěže bude o titul Historické město roku 2016 usilovat město Holešov, reprezentující Zlínský kraj.                      ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Vůně antikvariátů

altAntikvariáty. Tak trochu jiný svět, který se otevírá se vstupem do místností s horami knih, se specifickou vůní a zvláštním klidem. Čas se v tu chvíli stává nedůležitým a starosti běžných dnů zůstanou venku. Objevovat taj...

Divadlo

Muzikál Romeo a Julie 2014

Romeo a Julie 2014 200 Na muzikál Romeo a Julie 2014 jsem se těšila o to víc, protože jsem pár týdnů před premiérou dělala rozhovor s jedním z autorů, Jiřím Barešem a také s představitelkou chůvy, Veronikou Zelníčkovou. Oba byli ...

Film

MFF Jeden svět míří do Zlína, už víte co vás čeká?

jeden svet 200Zlínští milovníci dokumentárních filmů, pozor! Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět bude již brzy ve Zlíně. Festival proběhne v kulturním institutu Alternativa od 4. do 6. dubna a ponese se v duchu tématu – ...