Banner

Tajemství Hedvábné cesty

Email Tisk

Hedvabna stezka 200V Ostravě byla zahájena těsně před Vánocemi další ze série unikátních výstav, tentokrát zaměřená na historii hedvábné stezky, s názvem „Od Alexandra k Tamerlánovi“ (s podtitulem „Válečná tažení na Hedvábné cestě“).

 

 

Vernisáž výstavy začala na pódiu vánočně vyzdobeného ostravského Masarykova náměstí, neformálně, v rámci dalšího předvánočního programu. Pořadatelé, Mgr. Petr Klučina, CSc. a kurátor výstavy PhDr. David Majer, nám představili výsledky své čtyřleté práce a pozvali nás na vernisáž v Ostravském muzeu. Připomněli, že Hedvábná cesta propojovala v průběhu staletí různé důležité i méně významné státy a civilizační oblasti a umožnila dálkovou výměnu zboží i myšlenek, projevila se v oblasti kultury a umění, náboženského přesvědčení (rozšíření buddhismu, islámu či křesťanství), v předávání vědeckých poznatků a technologií (jako např. výroba hedvábí, papíru, střelného prachu atd.). Rovněž umožnila přesuny vojsk. Válečné události v této oblasti měly přímý dopad na dějiny Evropy včetně našeho území. Připomněli, že legendární Jantarová stezka, procházející Evropou z jihu na sever, je vlastně protažením Hedvábné cesty do střední a severní Evropy. Díky Jantarové stezce vznikla i samotná Ostrava v místě brodu přes řeku Ostravici. Autoři výstavy tak ujasnili důvod, proč situovali tuto výstavu do Ostravského muzea.

Hedvabna stezka 1


Po tomto úvodním představení jsme se, navnaděni, přesunuli do prostor Ostravského muzea, kde jsme si mohli svým vlastním tempem prohlédnout vystavované exponáty, povykládat si s autory výstavy a jejich hosty a vnímat slavnostní atmosféru. A že bylo na co se dívat! Kolegiu autorů se podařilo formou výpůjček shromáždit řadu jedinečných předmětů, maket, map atd. Spolupracovalo s nimi zhruba 130 institucí z dvaceti států světa. Podařilo se jim tak poprvé zpracovat komplexní dějiny Hedvábné cesty na pozadí válečných událostí. Mohli jsme tak spatřit mramorovou podobiznu Alexandra Velikého v podobě Hérakla se lví kůží přes hlavu, část hrobové výbavy tráckého válečníka z Čatalky v Bulharsku z 1. – 3. století, luxusní památky z doby čínské dynastie Tchang, staromaďarský poklad z Nagyszentmiklós, korunovační meč uherských králů, modely části Velké čínské zdi, hradeb Konstantinopole, opevněné karavanseráje z území dnešního Jordánska či opevněné strážní věže z Ázerbájdžánu atd. Tyto modely vytvořili pro ostravskou výstavu třebíčtí modeláři Stanislav Vrška a Eva Pokorná.

Hedvabna stezka 2


Při prohlídce jsem si uvědomila, kolik práce se za touto překrásnou výstavou skrývá. Ale taky to, že lidé jsou fascinováni válkami a někteří jsou kvůli slávě a bohatství schopni obětovat životy mnoha lidí, způsobovat bolest, trýznit, rozsévat hrůzu. Představovala jsem si, jak nepříjemné muselo být celodenní nošení brnění a přileb, odkrývajících často pouze oči, nošení těžkých zbraní atd. Vystavené exponáty mají skutečně vypovídající hodnotu. Milovníky historie tato výstava určitě potěší. Výstava potrvá až do konce února 2015 a rozhodně stojí za návštěvu. Autorům patří velké poděkování.

Hodnocení: 100 %

http://www.silk-road-az.com/1/aktuality/vystava-od-alexandra-k-tamerlanovi-valecna-tazen_i-na-hedvabne-ceste
Foto: www.silk-road-az.com

( 8 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Čtěte také...

„Krmě – jídlo – žrádlo“ aneb co jsme za císaře pána jedli?

vystava krme jidlo zradlo cyklus monarchieNárodopisné muzeum Praze připravilo další výstavu z cyklu Monarchie. Výstava Krmě – jídlo – žrádlo je v pořadí již třetí vý...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jak dnes probíhá bitva o samotnou „duši Ruska“?

znicim jim zivot 200V posledních letech se na českém trhu vyrojila řada titulů věnovaných osobnosti současného ruského prezidenta či vztahu Ruska k Západu. Nyní vychází publikace, která se z tohoto scénáře vymyká – ZNIČÍM JIM ŽIVOT. Putinova válka s ...

Divadlo

Zlínské divadlo zažije Vzpouru nevěst

Vzpoura200Láska je hezká věc, ale řízek je řízek. Takový je podtitul nové inscenace Městského divadla Zlín Vzpoura nevěst. Jakkoli zní pragmaticky, půjde o svěží komedii, a to nejen o ženách a nejen pro ženy. Hru pro zlínské divadlo ...

Film

Zkrocení slizkých duchů

altFilm Krotitelé duchů byl uveden už v roce 1984, a přestože se o podobných příbězích u nás tenkrát téměř nevědělo, vznikl v podstatě jako odpověď na tehdy už velmi různorodé filmy o hrdinech. Krotitelé duchů jsou jiní ...