Reklama

Kniha o všem, co souvisí s církví

Email Tisk

Cirkev 200Je chvályhodné, že vedle mnohdy vysoce odborných pojednání vycházejí i popularizační, příručkové, ale přitom nijak zprimitivnělé práce věnované dějinám. Alena a Vlastimil Vondruškovi rozpracovali pro nakladatelství Vyšehrad sedmidílný projekt nazvaný Průvodce českou historií, kde hodlají i laického čtenáře srozumitelně seznamovat se životem v minulosti. A to i v tom případě, že zapomněl všechno, co se ve škole naučil. Dosud vydali svazky týkající se jednak města, jednak vesnice (psali jsme o nich zde - http://www.kultura21.cz/historie/9219-vysehrad-pruvodce-ceskou-historii-mesta-vesnice-recenze), nyní přichází na řadu Církev.

Autoři skutečně nepředpokládají čtenářovy valné znalosti (ale měl by umět aspoň číst a netápat ve slovech cizího původu). Každý použitý termín, každou tematickou oblast ve stručnosti, ale výstižně osvětlí nejen textem, ale i pomocí mnoha barevných obrázků. Svůj výklad začínají šířením křesťanství od prvopočátků až někam k osvícenství, kterým bohužel končí. Určitě by bylo zajímavé sledovat, co se s náboženstvím i církvemi dělo dál, kdy a jak nastal odklon směrem k bezvěrectví.

Další tematický oddíl se týká církevních staveb, jak mohutných (kostely a kláštery), tak drobných (kaple, křížová cesta). Shrnuje nejen jejich proměny v závislosti na různých uměleckých stylech, ale také si můžeme počíst ve slovníčku nejčastějších termínů se stavebnictvím souvisejících. Dovíme se také, proč vznikaly, což například v případě morových sloupů nebo božích muk nemusí být každému zřejmé.

Cirkev kasule

Budovy ovšem nemusíme obdivovat a poznávat toliko zvenčí, budeme zavedeni i do jejich vnitřků. Vondruškovi popisují členění chrámového prostoru, přibližují výzdobu stěn i stropu. A pak probírají jednotlivá příslušenství, někdy užívaná podnes (oltář, zpovědnice), jindy hlavně v minulosti (kazatelna). Protože děti věřících záhy po narození podstupovaly křest, dochovaly se také křtitelnice, naopak v souvislosti s místy posledního odpočinku nutno upozornit na náhrobek. Mocní a bohatí byli trvale ukládáni rovnou v kostele - například Přemyslovci (první vladařský rod na českém území) v pražské katedrále sv. Víta.

Značná pozornost je věnována církevní organizaci a mocenským ambicím. Třeba papežové jako hlava katolické církve se zhruba před tisíciletím ocitli v konfliktu s císaři, vzájemně se přetahovali o to, kdo bude mít poslední slovo. Kromě papežské funkce se ovšem dovíme ledasco o dalších hodnostářích, o biskupech, kardinálech, obecně o kněžství a také o územní správě.

Další rozsáhlý oddíl věnují Vondruškovi řeholním řádům, probírají nejdůležitější z nich (např. benediktiny, kteří se ve Valdštejnské jízdárně dočkali speciální výstavy - viz http://www.kultura21.cz/vytvarne-umeni/10795-valdstejnska-jizdarna-otevri-zahradu-rajskou-vystava). Další kapitoly věnují proměnám bohoslužby, liturgickým předmětům. Vysvětlí, jak se to má s hostií a s pitím mešního vína (věřící ovšem po zpovědi přijímali jen hostií, teprve husité zavedli přijímání "pod obojí"). Následuje výklad, jak se nazývají jednotlivé součásti oblečení, které kněží na sebe berou při mši či jiných obřadech. A všimneme si magického čísla sedm: vyskytuje se sedm hlavních hříchů i sedm ctností, existuje rovněž sedm křesťanských svátostí.

Cirkev oltar

A na několika posledních stránkách Vondruškovi připomenou, že od katolického směru, v některých obdobích jediného povoleného vyznání, se odštěpila rozličná protestantská hnutí, u nás zrozená husitským hnutím - utrakvisté, kališníci, jednota bratrská, luteráni. Ale i mezi nimi plály nesváry a přesvědčení, že ten či onen má jediný patent na rozum.

Co napsat závěrem? Jako čtenářsky příjemný úvod do dané problematiky lze knihu jednoznačně doporučit.

Alena a Vlastimil Vondruškovi: Církev.
Vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha 2014. 200 stran.

Hodnocení: 90 %

Foto: kniha, www.wiki.rvp.czwww.cms-kh.cz

www.ivysehrad.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Čtěte také...

Když Václav Hájek z Libočan bájil

200histRoku 1760 uspořádali konšelé královského města Písku honosné oslavy tisíciletého výročí jeho založení, aniž tušili, že podlehli šalebné mystifikaci. Vycházeli totiž z autoritativní zmínky Václava Hájka z Libočan, učiněné v jeho Kronice české (1541). V...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Nevěru tolerovat nebo řešit razantně?

200litRomán od Táni Keleové-Vasilkové „Druhá“ mě zase jednou přiměl k zamyšlení, jak bych se zachovala na místě hlavní hrdinky. V kostce je to klasický a obvyklý až skoro okoukaný příběh. Hlavní hrdinka Alena žije spokojený život na mateřské dovolené s dvěma mal...

Divadlo

Letní scéna Divadla Ungelt

Již poosmé si mohou příznivci divadla vychutnat komorní letní scénu Divadla Ungelt na hradčanském Novém světě. Divadlo, které patří k nejznámějším a především k nejpopulárnějším u nás, zařadilo do letního programu dvě oblíbené hry, jednu premiéro...

Film

Kritiky očekávaný film Dítě číslo 44 míří do kin

44 perexFilm Dítě číslo 44 s podtitulem Jak najít vraha v zemi, kde vraždy neexistují, se točil před dvěma lety v Praze a také v dalších českých městech. Na natáčení se významně podílelo pražské filmové studio Barrandov, kde v...