Reklama
Banner

Skladba znějící již 180 let

Email Tisk

Fidlovacka 200Když Barbora Špotáková přebírala zlatou medaili na letošním Mistrovství Evropy, tak na její počest se hrála česká hymna, kterou česky a procítěně zpíval britský herec a komik Michael Fenton Stevens. Zpívání hymen různých států v jejich jazyce, je jeho koníček. Některé hymny jsou modlitbami národů, ať to byla ta na zachování habsburské monarchie, ruského cara či anglické královny. Ta naše je úplně jiná.


Píseň slepého houslisty Mareše, kterou napsal Josef Kajetán Tyl s hudbou Františka Škroupa, byla uvedena v předvánoční době v roce 1834 ve hře Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka, fraška se žádných úspěchů nedočkala. Po jedné repríze pomalu upadala do zapomenutí, ale píseň Kde domov můj si začala žít svůj vlastní život. Získala si mezi lidem velkou oblibu a brzy se zařadila mezi vlastenecké písně. S českými emigranty se dostala i do zámoří. Byla překládána do cizích jazyků a také měla stovky parafrází. Nebyla to žádná bojovná píseň, ještě v revolučním roce 1848 se spíše zpívalo Hej, Slované. Dokonce byla po roce 1848 dána na „index“ a za její uvedení následoval trest.  Lidé však při této písni smekali, později i vstávali. Češi hymnu potřebovali a Jan Neruda požádal Bedřicha Smetanu, aby jí složil. Ten to odmítl se slovy „…až doposud píseň Kde domov můj, jest hymnou českého lidu, nechmež ji zpívati tak dlouho, pokud našemu lidu jiná do srdce nevnikne“. 

Fidlovacka 1

Rozhodující dobou pro přijetí písně jako národní hymny byla v dobách I. světové války, kdy jí zpívali vojáci na frontě. V roce 1917 uvedlo Vinohradské divadlo Fidlovačku s velkým úspěchem a počet repríz se vyšplhal až na sedmdesátku. Píseň se slepým Marešem zpívalo celé divadlo. Zpívala se i 28. října 1918 při vyhlášení republiky  a jak uvádí Slavomil Hubálek, známý psycholog ve své knize „Zpovědník vrahů“ jeho babička vždy při hymně stála i když jí slyšela  jen z rádia. Ale toho památného 28. října při zaznění hymny na Václavském náměstí v Praze, nejen ona, ale všichni kolem klečeli a přísahali.

Fidlovacka 2


 Se vznikem Československa se přidává slovenská část „Nad Tatrou se blýská“.  Znovu vystává názor ke změně hymny. I T.G.Masaryk byl změněně nakloněn a řekl: „Máme dnes hymny dvě, a bylo by lépe, když bychom měli jen jednu, která by se hodila všem, bez rozdílu národností“. Žádná nová verze se však neujala. V roce 1933 byly vyhlášeny oficielní překlady do němčiny a maďarštiny. Během protektorátu se přidávala německá, od padesátých let sovětská.  V roce 1990 byla hymna Kde domov můj zakotvena jako státní symbol do ústavy.

Fidlovacka 3


A co řekl o naší hymně Brit Stevens, kterého jsme mohli slyšet jí zpívat? „Zjistil jsem, že je to nádherná píseň. Líbí se mi, že je to hymna, ve které se vypráví o hledání vlasti a ne o tom, jak všechny ostatní porazíte a podříznete jim krky. Tahle hymna je o hledání domova a o jeho přírodních krásách“.
Proto pomáhá lidem už 180 let.

Prameny: Státní hymna ČR v proměnách doby  Gabriel Gössel
                  ISPORT.cz 15.8.2014
Foto: Wikipedie


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Ochrana památek nově

pama200Vláda schválila návrh zákona o ochraně památkového fondu. Nahradit má stávající zákon o státní památkové péči, pocházející z roku 1987. Dosud platný zákon je již podle Ministerstva kultury zastaralý.

...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Je záhodno se přimlouvat za dnešní dobu?

burian primluva za dnesni dobu 200Hektická doba, celý den v poklusu, v hlavě jen pracovní záležitosti, tak vypadá život mnohých z nás. Tak nějak se vytrácí čas se pozastavit nad věcmi a jevy, které nás obklopují, vytvářejí kulisy naše...

Představení Informátoři Farmy v jeskyni v divadle Ponec – 21. a 22. 9.

Informatori 200Co je vlastně korporace? Kam až sahá její moc? Tyto otázky kladou Informátoři, nejnovější představení Farmy v jeskyni.
Soubor fyzického divadla Farma v jeskyni, který letos slaví 12 let své existence, uvede 21. a 22. září v divadle Pon...

Petr Zelenka natáčí nový film Ztraceni v Mnichově

Ztraceni v Mnichove 200Režisér Petr Zelenka, tvůrce divácky úspěšných komedií Knoflíkáři, Rok ďábla a  Příběhy obyčejného šílenství se po sedmi letech vrací s novým snímkem podle vlastního námětu a  scénáře

Nečekaná spojení

SOLITERI 200Co má společného Bob Dylan s hercem Pavlem Landovským? Jak by se asi tvářil Lou Reed, kdyby zaslechl českou verzi svého velkého hitu Perfect Day? Nejen na tyto dvě, ale i na řa...