Reklama
Banner

Skladba znějící již 180 let

Email Tisk

Fidlovacka 200Když Barbora Špotáková přebírala zlatou medaili na letošním Mistrovství Evropy, tak na její počest se hrála česká hymna, kterou česky a procítěně zpíval britský herec a komik Michael Fenton Stevens. Zpívání hymen různých států v jejich jazyce, je jeho koníček. Některé hymny jsou modlitbami národů, ať to byla ta na zachování habsburské monarchie, ruského cara či anglické královny. Ta naše je úplně jiná.


Píseň slepého houslisty Mareše, kterou napsal Josef Kajetán Tyl s hudbou Františka Škroupa, byla uvedena v předvánoční době v roce 1834 ve hře Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka, fraška se žádných úspěchů nedočkala. Po jedné repríze pomalu upadala do zapomenutí, ale píseň Kde domov můj si začala žít svůj vlastní život. Získala si mezi lidem velkou oblibu a brzy se zařadila mezi vlastenecké písně. S českými emigranty se dostala i do zámoří. Byla překládána do cizích jazyků a také měla stovky parafrází. Nebyla to žádná bojovná píseň, ještě v revolučním roce 1848 se spíše zpívalo Hej, Slované. Dokonce byla po roce 1848 dána na „index“ a za její uvedení následoval trest.  Lidé však při této písni smekali, později i vstávali. Češi hymnu potřebovali a Jan Neruda požádal Bedřicha Smetanu, aby jí složil. Ten to odmítl se slovy „…až doposud píseň Kde domov můj, jest hymnou českého lidu, nechmež ji zpívati tak dlouho, pokud našemu lidu jiná do srdce nevnikne“. 

Fidlovacka 1

Rozhodující dobou pro přijetí písně jako národní hymny byla v dobách I. světové války, kdy jí zpívali vojáci na frontě. V roce 1917 uvedlo Vinohradské divadlo Fidlovačku s velkým úspěchem a počet repríz se vyšplhal až na sedmdesátku. Píseň se slepým Marešem zpívalo celé divadlo. Zpívala se i 28. října 1918 při vyhlášení republiky  a jak uvádí Slavomil Hubálek, známý psycholog ve své knize „Zpovědník vrahů“ jeho babička vždy při hymně stála i když jí slyšela  jen z rádia. Ale toho památného 28. října při zaznění hymny na Václavském náměstí v Praze, nejen ona, ale všichni kolem klečeli a přísahali.

Fidlovacka 2


 Se vznikem Československa se přidává slovenská část „Nad Tatrou se blýská“.  Znovu vystává názor ke změně hymny. I T.G.Masaryk byl změněně nakloněn a řekl: „Máme dnes hymny dvě, a bylo by lépe, když bychom měli jen jednu, která by se hodila všem, bez rozdílu národností“. Žádná nová verze se však neujala. V roce 1933 byly vyhlášeny oficielní překlady do němčiny a maďarštiny. Během protektorátu se přidávala německá, od padesátých let sovětská.  V roce 1990 byla hymna Kde domov můj zakotvena jako státní symbol do ústavy.

Fidlovacka 3


A co řekl o naší hymně Brit Stevens, kterého jsme mohli slyšet jí zpívat? „Zjistil jsem, že je to nádherná píseň. Líbí se mi, že je to hymna, ve které se vypráví o hledání vlasti a ne o tom, jak všechny ostatní porazíte a podříznete jim krky. Tahle hymna je o hledání domova a o jeho přírodních krásách“.
Proto pomáhá lidem už 180 let.

Prameny: Státní hymna ČR v proměnách doby  Gabriel Gössel
                  ISPORT.cz 15.8.2014
Foto: Wikipedie


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Vyhlášeny nové evropské pamětihodnosti

Olomouc200V Bruselu bylo vyhlášeno devět nových pamětihodností, které byly letos zařazeny na seznam míst s označením Evropské dědictví. Jednou z oceněných památek je i olomoucký hrad a Arcidiecézní muzeum. Dalšími pamětihodnostmi jsou archeologické naleziště ...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jonáš spěchá domů, ale potřebuje podporu. Spisovatelka Marka Míková a výtvarník Radoslav Valeš chystají knihu, poslední částku shánějí přes Katalyzátor.cz

Jonas 200Projekt Jonáš spěchá domů vznikl na základě spolupráce dvou autorů, výtvarníka Radoslava Valeše a spisovatelky Marky Míkové. Radoslav Valeš (jeho Děti duhového hada byly Nejkrásnější knihou roku 2000) nejprve vymyslel příběh o putování plyšového me...

Divadlo

Vězeňský kvintet

vezensky kvintet200Máj - lásky čas. Jaro je v plném květu a omamná vůně vítězství se line osvobozenými pražskými ulicemi, jež se stávají němými svědky příběhů se šťastnými konci i přívalů radosti vyvěrajících z návratů, setkávání a toliko kýžené t...

Film

Prodali, co měli, a vydali se na osmiměsíční putování Hedvábnou stezkou

nahoru a dolu hedvabnou stezkou 200Karel je advokát, Martin se živí výškovými pracemi. A oba jsou nadšení skialpinisté. Rozhodli se, že tahle záliba nyní dostane prioritu, prodali, co měli, koupili starý džíp a vydali se na osm měsíc...