Banner

Skladba znějící již 180 let

Email Tisk

Fidlovacka 200Když Barbora Špotáková přebírala zlatou medaili na letošním Mistrovství Evropy, tak na její počest se hrála česká hymna, kterou česky a procítěně zpíval britský herec a komik Michael Fenton Stevens. Zpívání hymen různých států v jejich jazyce, je jeho koníček. Některé hymny jsou modlitbami národů, ať to byla ta na zachování habsburské monarchie, ruského cara či anglické královny. Ta naše je úplně jiná.


Píseň slepého houslisty Mareše, kterou napsal Josef Kajetán Tyl s hudbou Františka Škroupa, byla uvedena v předvánoční době v roce 1834 ve hře Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka, fraška se žádných úspěchů nedočkala. Po jedné repríze pomalu upadala do zapomenutí, ale píseň Kde domov můj si začala žít svůj vlastní život. Získala si mezi lidem velkou oblibu a brzy se zařadila mezi vlastenecké písně. S českými emigranty se dostala i do zámoří. Byla překládána do cizích jazyků a také měla stovky parafrází. Nebyla to žádná bojovná píseň, ještě v revolučním roce 1848 se spíše zpívalo Hej, Slované. Dokonce byla po roce 1848 dána na „index“ a za její uvedení následoval trest.  Lidé však při této písni smekali, později i vstávali. Češi hymnu potřebovali a Jan Neruda požádal Bedřicha Smetanu, aby jí složil. Ten to odmítl se slovy „…až doposud píseň Kde domov můj, jest hymnou českého lidu, nechmež ji zpívati tak dlouho, pokud našemu lidu jiná do srdce nevnikne“. 

Fidlovacka 1

Rozhodující dobou pro přijetí písně jako národní hymny byla v dobách I. světové války, kdy jí zpívali vojáci na frontě. V roce 1917 uvedlo Vinohradské divadlo Fidlovačku s velkým úspěchem a počet repríz se vyšplhal až na sedmdesátku. Píseň se slepým Marešem zpívalo celé divadlo. Zpívala se i 28. října 1918 při vyhlášení republiky  a jak uvádí Slavomil Hubálek, známý psycholog ve své knize „Zpovědník vrahů“ jeho babička vždy při hymně stála i když jí slyšela  jen z rádia. Ale toho památného 28. října při zaznění hymny na Václavském náměstí v Praze, nejen ona, ale všichni kolem klečeli a přísahali.

Fidlovacka 2


 Se vznikem Československa se přidává slovenská část „Nad Tatrou se blýská“.  Znovu vystává názor ke změně hymny. I T.G.Masaryk byl změněně nakloněn a řekl: „Máme dnes hymny dvě, a bylo by lépe, když bychom měli jen jednu, která by se hodila všem, bez rozdílu národností“. Žádná nová verze se však neujala. V roce 1933 byly vyhlášeny oficielní překlady do němčiny a maďarštiny. Během protektorátu se přidávala německá, od padesátých let sovětská.  V roce 1990 byla hymna Kde domov můj zakotvena jako státní symbol do ústavy.

Fidlovacka 3


A co řekl o naší hymně Brit Stevens, kterého jsme mohli slyšet jí zpívat? „Zjistil jsem, že je to nádherná píseň. Líbí se mi, že je to hymna, ve které se vypráví o hledání vlasti a ne o tom, jak všechny ostatní porazíte a podříznete jim krky. Tahle hymna je o hledání domova a o jeho přírodních krásách“.
Proto pomáhá lidem už 180 let.

Prameny: Státní hymna ČR v proměnách doby  Gabriel Gössel
                  ISPORT.cz 15.8.2014
Foto: Wikipedie


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

Zábřežané si budou moci vychutnat Pravěkou hostinu

PravekaHostina perexNa jakých dobrotách hodovali naši prapředci? Jak zpracovávali potraviny, upravovali pokrmy a na čem je servírovali? Na tyto otázky odpovídá výstava Pravěká hostina. Po mimořádně ú...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Knihy Mladé fronty ve výběru projektu Velký knižní čtvrtek

ctvrt 20019. března 2015 vychází u příležitosti Velkého knižního čtvrtku dvě knihy z produkce Nakladatelství Mladá fronta, které byly zařazeny do výběru 15 knih projektu VKČ.

...

Divadlo

Divadelní zpracování slavného večerníčku Krkonošské pohádky

KRAKONOS PEREXSpisovatelka Božena Šimková pochází z Podkrkonoší. Je autorkou televizních, rozhlasových a divadelních pohádek, z nichž nejznámější je Krkonošská pohádka – večerníček, kniha. Liberecké Šaldo...

Film

Česká filmová a televizní akademie bude nadále oceňovat filmaře soškou Českého lva

cesky lev perex21. ročník výročních cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) se uskuteční pod známým názvem Český lev. ČFTA, která letos poprvé udílení výročních cen českým filmařům organizuje sama, může s potěšením oznámit, že po několikaměsíční...