Reklama

Záchrana za minutu dvanáct

Email Tisk

flo 200Kdo před pár lety viděl kostel svatého Floriána v Krásném Březně, spíše se řekl, že je to pět minut po dvanácté.  Stav této unikátní stavby, saské renesance, byl už havarijní. Přes čtyři sta let starý kostel je unikátní i v tom, že nedoznal žádné velké stavební změny. Zasáhli památkáři, objekt byl v roce 2008 zařazen mezi Národní kulturní památky a získali dotace na opravu. Předpokládá se, že náklady budou činit 34 milionů korun.  Stavební obnova započala v roce 2011-2013, kdy se řešilo zejména odvlhčení kostela, snížení okolního terénu, obnova omítky v interiéru, elektroinstalace, vitráže, fasády i obnova přilehlého hřbitůvku. V současné době se restauruje šesti metrový oltář z počátku 17 století.

 

Jak historické prameny dokládají, stavba byla uskutečněna v letech 1597-1606, majitelem panství Rudolfem z Bünau, šlechticem a luteránem z Míšně.  Původně již zahájená stavba kostela byla na základě stížnosti katolíků přerušena a dostavba povolena s podmínkami a tak místo kostela byla pouze zámecká kaple a kněz musel dojíždět ze Saska. Pro veřejnost již jako kostel svatého Floriána byl přístupný až od roku 1897.

flo 1

 

Kaple byla původně věnována Panně Marií a k tomu byl přizpůsoben interiér. Zajímavě řešená síťová klenba se vzdutými kápěmi připomíná ohnutý renesanční kazetový strop a byla pravděpodobně upravena na již vystavěné zdivo. Ve stycích žeber jsou umístěny dřevěné zlacené růžice. Autorství této klenby a empor se přisuzuje Hansi Bogemu z Pirny. Empory jsou ve dvou výškových úrovních, horní byla určená šlechtě a spodní sloužícím. Samostatnou část kostela tvořila mohutná zvonová věž se šnekovitým schodištěm, po kterém se vstupovalo i do prostor nad klenbou kostela, který byl využíván pro světské účely (škola, knihovna, archiv?). V makovici věže byly zavěšeny renesanční zvony z roku 1601 z dílny saského zvonařství Hilgerů. 

flo 2

Jeden byl přetaven v kanon a nahrazen v roce 1924, na který se složili veteráni z války, ale byl také rozbit s ostatními v roce 1999 a prodán do sběru.  Dnes jsou nahrazeny novými s výzdobou obrazů od Albrechta Dürera – Panna Marie (1514) - Marie, svatý Florián (1515)-Florián a Kristus na kříži (1521)- Kalvárie o váze 180,102 a 58 kg zvoní každou neděli. Ve všední den je slyšet pouze dva z nich. Jsou z dílny zvonařské firmy Manoušků, největší zvon má ladění do G, střední do fis2, nejmenší ais2.
Vnější i vnitřní úprava odpovídá stylu saské renesance a do vybavení interiéru se výrazně promítá luterská náboženská orientace – oltáře, kazatelny, křtitelnice, epitafy (krátké texty).
Šestimetrový bohatě zdobený oltář z roku 1606 je z pískovcového korpusu, doplněný mramorovými prvky, zdobený alabastrovými reliéfy ze života Ježíše Krista. Ústředním reliéfem je Strom Jesse, otce krále Davida, tedy rodokmen Krista, což nebývá v kostelech běžné.  Ve středu je reliéf Poslední večeře, po stranách Zvěstování Panně Marií a Narození Krista.  V kartuších Klanění tří králů a Křtu Kristova. V nástavcích oltáře jsou scény Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení doprovázené evangelisty Markem a Matoušem. Na vrcholu je skupina Krista soudce s Pannou Marií a svatým Janem. Autorem sochařské výzdoby Tobias Lindner z Freiburgu. V současné době na oltáři pracují restaurátoři.

flo 3


 Na dřevěné kazatelně z roku 1604 truhláře Konráda Seiferta, byl soubor 17 alabastrových reliéfů s pašijovými výjevy, které s malovanou skříní varhan z té doby, byly kolem roku 1900 věnovány ústeckému muzeu poslední majitelkou panství.
V průběhu staletí docházelo k dílčím úpravám jako za majitele Johanna Ludwiga Richarda Cavriana v 17 století. Výrazné změny byly v roce 1783, kdy došlo k sesuvu půdy kolem kostela, což si vyžádalo radikální změny i v interiéru, kdy bylo nutno zvýšit podlahu a upravit komunikační systém v interiéru lodi. Naši předkové si dokázali všeho vážit, když se zvyšovaly podlahy, tak co se muselo vysadit, zase se muselo nasadit.

flo 4


Další  úpravy prováděli majitelé panství Malvína a Heinrich Kolowrat –Krakovský-Novohradský. Dřevěná kazatelna byla nahrazena kamennou v neorenesančním duchu, ale byl ponechán renesanční dřevěný klobouk s andílky nad  kazatelnou. Také došlo k výměně varhan v roce 1896. Po roce 1901 bylo zavedeno plynové osvětlení a další úpravy. Na severní zdi byla umístěna v roce 1924 pamětní deska padlým v I. světové válce. V té době byla řešena zvýšená vlhkost zdiva, způsobená navyšováním okolního terénu. Objektu byla věnována po roce 1945 minimální pozornost, od roku 2012 se započalo  generální restaurování do podoby, jakou měl v 18 století. Fotografie hraběte Chotka z Velkého Března z této doby jsou umístěné na malé výstavce, aby návštěvník měl porovnání s dnešní realitou, protože i původní vitráže oken byly zničeny při výbuchu skladu v roce 1945. Kostel má i nové hodiny, které ve zkušební době brzy přestaly jít – zloděj přesekl a ukradl, elektrický kabel.

flo 5


V roce 1788 byl založen hřbitov, který byl také renovován i když všechny kovové prvky musely být nahrazeny kvůli zlodějům kovu plastovými.
Pozorný návštěvník si také všimne dvou soch před kostelem, z nichž u sv. Nepomuka (původně stál na mostě) si vypomohli podstavcem od sv.Václava, jak lze přečíst z vytesaného písma položeného naležato , protože právě o  takovou velikost pískovce potřebovali sochu zvednout, aby byla ve stejné výši, jako Ecce Homo s židovským pláštěm.
Kostel po dokončení oprav bude sloužit Římsko-katolické církvi, ke kulturním akcím a počítá se i s návštěvnickým režimem. Zatím je možno si ho prohlédnout po předchozím objednání a prohlídka opravdu stojí zato.

Prameny :  NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem 2010 – kolektiv
                    Collegiumbohemicum.cz články strana 292-3

Foto :  Národní památkový úřad, Otisdavis rajce, autorka

http://www.npu.cz/uop-ul/florian/      


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Banner

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 26

Čtěte také...

LIPANY 1434 - Bitva, která se nesmazatelně zapsala do paměti národa i učebnic dějepisu

bitva200Bitva u Lipan byla rozhodující a závěrečnou bitvou husitských válek. Samotné bitvě, však předcházelo neúspěšné obléhání města Český Brod vojsky Panské jednoty.  

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

„Spalovač mrtvol“ Juraj Herz se nechal rozpitvat a vydává autobiografii

herz 200Ačkoli režisér Juraj Herz (1934) natočil minimálně tři filmy, které se dají považovat za to vůbec nejlepší, co kdy v Československu a následně Česku vzniklo, nebývá u tzv. československé nové vlny zmiňován mezi prvními a dost často se uvádí až někdy ve d...

Divadlo

Je tanec vaše vášeň? Pak vás zveme na TANCESSE 2012

altV květnu 11.-13. května Brno opět ožije tancem a pohybem.  Již počtvrté se sem sjedou soubory z nejrůznějších končin republiky.  Zahraniční hostem festivalu bude soubor z Polska Akro Dance Theatre Torun. Festival pořádá

Film

Byl Koniáš jen synem své doby?

temno obalka 200Postava jezuity Antonína Koniáše, nejen v 18. století proslulého ničitele kacířské literatury, odedávna vzbuzuje vášně spojené s výrazně negativním hodnocením. Když se některý veřejný činitel chová "nekulturně" (třeba o...