Reklama
Banner

Jak si žil přemyslovský dvůr?

Email Tisk

prem 200Do nedávna se dějepisné publikace s oblibou zabývaly hlavně udatnými i zbabělými skutky slavných osobností, ulpívaly na líčení válek a jejich důsledků, promýšlely hospodářské proměny či dokonce sváry mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Nyní se konečně můžeme začíst i do pojednání, která přibližují, jak lidé v minulosti žili, jak se oblékali, pili a jedli, jaký byl jejich duchovní obzor, jaké vyznávali zvyky a jakým ideálům se kořili. Přesně to bezmála třicítka autorů zkoumá v knize Přemyslovský dvůr, když dopodrobna přibližuje jednotlivé aspekty související s první českou panovnickou dynastií.

 

S větším či menším zestručněním se dovíme v podstatě všechno, co by mohlo s panovnickým prostředím souviset - na základě dochovaných pramenů hmotných i literárních, také na základě srovnání s obdobnými poměry v zahraničí vyvstává plastický obraz nejurozenější vrstvy. A také se dovtípíme, že ani písemně zaznamenané údaje z dávných kronik nelze nahlížet dnešníma očima a přisuzovat jim nynější významy. Je vždy potřeba vnořit se do dávno odváté doby, abychom pochopili tehdejší mravy a z nich plynoucí chování.

Tak třeba obdivný údaj dávného kronikáře o tom, že jeden vladař miloval jiného mocnáře jako svou duši, že dokonce i v noci setrvávali pospolu, ani v nejmenším nevypovídá o nějaké homosexualitě. Jednalo se totiž o bezvýhradně duchovní spříznění, protože stejnopohlavní tělesné obcování (jakož i jiné sodomitské zločiny, což byl vlastně jakýkoli sex, který nesloužil k početí nového života), ba pouhé pomyšlení na něco takového, se rovnalo smrtelnému hříchu a věčnému zatracení. Ostatně praktikovaná homosexualita je dodnes leckde trestná, nemluvě o tom, že snad všechna náboženství se s ní jen obtížně vyrovnávají.

Kniha o přemyslovském dvoře se dotýká rozličných aspektů nejen dávného uspořádání, ale rovněž našich znalostí či jen domněnek o nich. Probírá se panovnická rodina i lidé kolem ní, ať již se jednalo o šlechtice nebo církevní hodnostáře, všímá si postavení žen i dětí. Zmínky padnou o kuchyňském umění, o nákupech vzácného (a tudíž drahého) zboží, probleskne péče o zdraví a často magický přístup k němu. Také se vynoří svět dvorské lásky, svět turnajů a zábav. Avšak pozornost se upne i na posvátné obřady (korunovace), jakož na rodinné slavnosti všeho druhu, od křtin přes zásnuby a sňatky až k pohřbům.

prem 1

 

Do toku jednotlivých výkladů vstupují - v nenápadném barevném odlišení celé strany - drobné postřehy o jednotlivostech (třeba o svatbě Elišky Přemyslovny nebo o tom, jak se ve středověku vnímalo stáří) i ukázky dobových písemností, často instrukcí, pokynů, ale také poezie, aby doplnily načrtávaný obraz dávné minulosti. Často se jedná o unikátní texty u nás dosud nepublikované. A k tomu přistupuje i grafické řešení jednotlivých stránek - při jejich okrajích je ponecháván prázdný prostor, příležitostně vyplňovaný informačně hutnými popisky k připojeným fotografiím, zpravidla neméně unikátním. Kvalitní barevný tisk pak umocňuje nejen estetický požitek z celé knihy.

Přehledně i výstižně psaným kapitolám Přemyslovského dvora bych vytkl dva neduhy. Ten první se týká toho, že se autoři soustředí zejména na poslední Přemyslovce obdařené již královskou korunou a vládnoucí státu aspirujícímu na postavení středoevropské mocnosti, ačkoli historicky doložení příslušníci tohoto rodu se rozpínají v období mezi devátým a čtrnáctým stoletím, takže lze předpokládat, že se výrazně proměňovaly rovněž poměry vládnoucí u panovnického dvora. Chápu, že pro sklonek přemyslovského věku se dochovalo nejvíce dokladů, avšak přece jen bych očekával aspoň pokus nastínit proměny, jakými přemyslovský dvůr prošel v průběhu staletí.

Druhou pochybu bych vztáhl k absenci takříkajíc "druhého života" Přemyslovců. Nedovíme se totiž nic o tom, jak byli v budoucnu posuzováni a vykládáni, ať již budeme mít na mysli historické bádání nebo třeba odraz v uměleckém ztvárnění, najmě v literatuře a ve filmu. Ono zpřítomnění by zajisté bylo neméně zajímavé - a když už padne zmínka o homosexualitě, vztažená k soudnímu přelíčení s anglickým bouřlivákem Ocarem Wildem na sklonu 19. století, jistě by se obdobné spojnice vedoucí až k dnešku uplatnily i u dalších témat

prem 2

 

Dana Dvořáčková-Malá, Jan Zelenka a kolektiv: Přemyslovský dvůr.
Ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR vydalo Nakladatelství Lidové noviny v roce 2014. 627 stran.

Hodnocení: 80%

Přemyslovský dvur od Nakladatelství Lidové noviny

Foto: kniha, www.paleografie.org


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Náročná rekonstrukce synagogy v Českém Krumlově úspěšně skončila

Synagoga1

V Českém Krumlově skončila rekonstrukce jedné z významných památek ve městě, místní židovské synagogy. Synagoga, jejíž pozemek čítá 883 m² a zastavěná plocha je 505 m², sehrála v historii města významou roli.

...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Rozsvěcejte lampy aneb Lampáři se vrací

lampar 200Druhý díl úspěšné fantasy série Tetování krví s podtitulem Lampář se konečně dočkal opětovného vydání. V brzké době vyjde zcela nové třetí pokračování od D. M. Cornishe, proto rozhodně není na škodu si připomenout staršího bratříčka.

Ježek a sněhulák aneb když zimní spánek nahradí hřejivé přátelství

jezek a snehulak 200Závěrečná sobota zlínského divadelního festivalu Setkání Stretnutie patří tradičně dětem, dětským představením a divadelnímu rodinnému pikniku. Letos počasí festivalu nepřálo a offprogram se nemohl odehrávat v š...

Je balet Labutí jezero prokletý?
ImagePříběhů s rozdvojováním osobnosti na její hodnou a zlou složku vzniklo dost (počínaje pány Jekyllem a Hydem) - stejně jako historek o ničivě spalující síle umění, jemuž člověk, ať je tvoří nebo interp...
Rosie - členové zkompromitováni bez kompromisů

rosie perexRosie, velmi originální kapela. Tak trochu jsem si lámala hlavu jak uchopit dané téma: napsat něco o jejich videoklipu Barová, který nám byl představen v neděli 9.2. od 19:03 na Fajn Rock TV a následovně od 20:00 na