Reklama
Banner

Jak si žil přemyslovský dvůr?

Email Tisk

prem 200Do nedávna se dějepisné publikace s oblibou zabývaly hlavně udatnými i zbabělými skutky slavných osobností, ulpívaly na líčení válek a jejich důsledků, promýšlely hospodářské proměny či dokonce sváry mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Nyní se konečně můžeme začíst i do pojednání, která přibližují, jak lidé v minulosti žili, jak se oblékali, pili a jedli, jaký byl jejich duchovní obzor, jaké vyznávali zvyky a jakým ideálům se kořili. Přesně to bezmála třicítka autorů zkoumá v knize Přemyslovský dvůr, když dopodrobna přibližuje jednotlivé aspekty související s první českou panovnickou dynastií.

 

S větším či menším zestručněním se dovíme v podstatě všechno, co by mohlo s panovnickým prostředím souviset - na základě dochovaných pramenů hmotných i literárních, také na základě srovnání s obdobnými poměry v zahraničí vyvstává plastický obraz nejurozenější vrstvy. A také se dovtípíme, že ani písemně zaznamenané údaje z dávných kronik nelze nahlížet dnešníma očima a přisuzovat jim nynější významy. Je vždy potřeba vnořit se do dávno odváté doby, abychom pochopili tehdejší mravy a z nich plynoucí chování.

Tak třeba obdivný údaj dávného kronikáře o tom, že jeden vladař miloval jiného mocnáře jako svou duši, že dokonce i v noci setrvávali pospolu, ani v nejmenším nevypovídá o nějaké homosexualitě. Jednalo se totiž o bezvýhradně duchovní spříznění, protože stejnopohlavní tělesné obcování (jakož i jiné sodomitské zločiny, což byl vlastně jakýkoli sex, který nesloužil k početí nového života), ba pouhé pomyšlení na něco takového, se rovnalo smrtelnému hříchu a věčnému zatracení. Ostatně praktikovaná homosexualita je dodnes leckde trestná, nemluvě o tom, že snad všechna náboženství se s ní jen obtížně vyrovnávají.

Kniha o přemyslovském dvoře se dotýká rozličných aspektů nejen dávného uspořádání, ale rovněž našich znalostí či jen domněnek o nich. Probírá se panovnická rodina i lidé kolem ní, ať již se jednalo o šlechtice nebo církevní hodnostáře, všímá si postavení žen i dětí. Zmínky padnou o kuchyňském umění, o nákupech vzácného (a tudíž drahého) zboží, probleskne péče o zdraví a často magický přístup k němu. Také se vynoří svět dvorské lásky, svět turnajů a zábav. Avšak pozornost se upne i na posvátné obřady (korunovace), jakož na rodinné slavnosti všeho druhu, od křtin přes zásnuby a sňatky až k pohřbům.

prem 1

 

Do toku jednotlivých výkladů vstupují - v nenápadném barevném odlišení celé strany - drobné postřehy o jednotlivostech (třeba o svatbě Elišky Přemyslovny nebo o tom, jak se ve středověku vnímalo stáří) i ukázky dobových písemností, často instrukcí, pokynů, ale také poezie, aby doplnily načrtávaný obraz dávné minulosti. Často se jedná o unikátní texty u nás dosud nepublikované. A k tomu přistupuje i grafické řešení jednotlivých stránek - při jejich okrajích je ponecháván prázdný prostor, příležitostně vyplňovaný informačně hutnými popisky k připojeným fotografiím, zpravidla neméně unikátním. Kvalitní barevný tisk pak umocňuje nejen estetický požitek z celé knihy.

Přehledně i výstižně psaným kapitolám Přemyslovského dvora bych vytkl dva neduhy. Ten první se týká toho, že se autoři soustředí zejména na poslední Přemyslovce obdařené již královskou korunou a vládnoucí státu aspirujícímu na postavení středoevropské mocnosti, ačkoli historicky doložení příslušníci tohoto rodu se rozpínají v období mezi devátým a čtrnáctým stoletím, takže lze předpokládat, že se výrazně proměňovaly rovněž poměry vládnoucí u panovnického dvora. Chápu, že pro sklonek přemyslovského věku se dochovalo nejvíce dokladů, avšak přece jen bych očekával aspoň pokus nastínit proměny, jakými přemyslovský dvůr prošel v průběhu staletí.

Druhou pochybu bych vztáhl k absenci takříkajíc "druhého života" Přemyslovců. Nedovíme se totiž nic o tom, jak byli v budoucnu posuzováni a vykládáni, ať již budeme mít na mysli historické bádání nebo třeba odraz v uměleckém ztvárnění, najmě v literatuře a ve filmu. Ono zpřítomnění by zajisté bylo neméně zajímavé - a když už padne zmínka o homosexualitě, vztažená k soudnímu přelíčení s anglickým bouřlivákem Ocarem Wildem na sklonu 19. století, jistě by se obdobné spojnice vedoucí až k dnešku uplatnily i u dalších témat

prem 2

 

Dana Dvořáčková-Malá, Jan Zelenka a kolektiv: Přemyslovský dvůr.
Ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR vydalo Nakladatelství Lidové noviny v roce 2014. 627 stran.

Hodnocení: 80%

Přemyslovský dvur od Nakladatelství Lidové noviny

Foto: kniha, www.paleografie.org


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Kam se poděly vzácné univerzitní insignie?

insignie perexInsignie Univerzity Karlovy jsou odznaky, vyjadřující důstojnost a starobylost příslušné instituce. Vzhledem ke své nevyčíslitelné historické hodnotě jsou pečlivě střeženým majetkem každého z vysokých učení. Při slavnostním ceremoniálu pr...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Scrutonov sprievodca vínom a životom

scr200Myslíte si, že máte vzťah k vínu? Určite sa mýlite!

...
Bratři Bubeníčkové přivezou do Plzně choreografii inspirovanou filmem Piano z prostředí Nového Zélandu i maorské kultury

bubenic200Na pozvání Evropského hlavního města kultury 2015 přijíždí do Plzně slavný baletní soubor Les Ballets Bubeníček Jiřího a Otta Bubeníčkových. 18., 19. a 20. července uvedou oba bratři v Novém divadle DJKT svůj letošní nový program, ve kterém vysto...

Velká jízda za tornády

torn 200Film V oku tornáda (2014) je o městě Silverton, kde se během pár dní objeví spousta tornád. Akční snímek je o jízdě v autech, lítání v autech a odfukování lidí i s budovami.

...
JARMILA ŠULÁKOVÁ opouští světla ramp
ImageRockeři - naléte si sklénku!

Ne, nezbláznila jsem se. Jen jsem si včera poslechla v televizi oznámení, které jednou muselo přijí...