Reklama
Banner

Jak si žil přemyslovský dvůr?

Email Tisk

prem 200Do nedávna se dějepisné publikace s oblibou zabývaly hlavně udatnými i zbabělými skutky slavných osobností, ulpívaly na líčení válek a jejich důsledků, promýšlely hospodářské proměny či dokonce sváry mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Nyní se konečně můžeme začíst i do pojednání, která přibližují, jak lidé v minulosti žili, jak se oblékali, pili a jedli, jaký byl jejich duchovní obzor, jaké vyznávali zvyky a jakým ideálům se kořili. Přesně to bezmála třicítka autorů zkoumá v knize Přemyslovský dvůr, když dopodrobna přibližuje jednotlivé aspekty související s první českou panovnickou dynastií.

 

S větším či menším zestručněním se dovíme v podstatě všechno, co by mohlo s panovnickým prostředím souviset - na základě dochovaných pramenů hmotných i literárních, také na základě srovnání s obdobnými poměry v zahraničí vyvstává plastický obraz nejurozenější vrstvy. A také se dovtípíme, že ani písemně zaznamenané údaje z dávných kronik nelze nahlížet dnešníma očima a přisuzovat jim nynější významy. Je vždy potřeba vnořit se do dávno odváté doby, abychom pochopili tehdejší mravy a z nich plynoucí chování.

Tak třeba obdivný údaj dávného kronikáře o tom, že jeden vladař miloval jiného mocnáře jako svou duši, že dokonce i v noci setrvávali pospolu, ani v nejmenším nevypovídá o nějaké homosexualitě. Jednalo se totiž o bezvýhradně duchovní spříznění, protože stejnopohlavní tělesné obcování (jakož i jiné sodomitské zločiny, což byl vlastně jakýkoli sex, který nesloužil k početí nového života), ba pouhé pomyšlení na něco takového, se rovnalo smrtelnému hříchu a věčnému zatracení. Ostatně praktikovaná homosexualita je dodnes leckde trestná, nemluvě o tom, že snad všechna náboženství se s ní jen obtížně vyrovnávají.

Kniha o přemyslovském dvoře se dotýká rozličných aspektů nejen dávného uspořádání, ale rovněž našich znalostí či jen domněnek o nich. Probírá se panovnická rodina i lidé kolem ní, ať již se jednalo o šlechtice nebo církevní hodnostáře, všímá si postavení žen i dětí. Zmínky padnou o kuchyňském umění, o nákupech vzácného (a tudíž drahého) zboží, probleskne péče o zdraví a často magický přístup k němu. Také se vynoří svět dvorské lásky, svět turnajů a zábav. Avšak pozornost se upne i na posvátné obřady (korunovace), jakož na rodinné slavnosti všeho druhu, od křtin přes zásnuby a sňatky až k pohřbům.

prem 1

 

Do toku jednotlivých výkladů vstupují - v nenápadném barevném odlišení celé strany - drobné postřehy o jednotlivostech (třeba o svatbě Elišky Přemyslovny nebo o tom, jak se ve středověku vnímalo stáří) i ukázky dobových písemností, často instrukcí, pokynů, ale také poezie, aby doplnily načrtávaný obraz dávné minulosti. Často se jedná o unikátní texty u nás dosud nepublikované. A k tomu přistupuje i grafické řešení jednotlivých stránek - při jejich okrajích je ponecháván prázdný prostor, příležitostně vyplňovaný informačně hutnými popisky k připojeným fotografiím, zpravidla neméně unikátním. Kvalitní barevný tisk pak umocňuje nejen estetický požitek z celé knihy.

Přehledně i výstižně psaným kapitolám Přemyslovského dvora bych vytkl dva neduhy. Ten první se týká toho, že se autoři soustředí zejména na poslední Přemyslovce obdařené již královskou korunou a vládnoucí státu aspirujícímu na postavení středoevropské mocnosti, ačkoli historicky doložení příslušníci tohoto rodu se rozpínají v období mezi devátým a čtrnáctým stoletím, takže lze předpokládat, že se výrazně proměňovaly rovněž poměry vládnoucí u panovnického dvora. Chápu, že pro sklonek přemyslovského věku se dochovalo nejvíce dokladů, avšak přece jen bych očekával aspoň pokus nastínit proměny, jakými přemyslovský dvůr prošel v průběhu staletí.

Druhou pochybu bych vztáhl k absenci takříkajíc "druhého života" Přemyslovců. Nedovíme se totiž nic o tom, jak byli v budoucnu posuzováni a vykládáni, ať již budeme mít na mysli historické bádání nebo třeba odraz v uměleckém ztvárnění, najmě v literatuře a ve filmu. Ono zpřítomnění by zajisté bylo neméně zajímavé - a když už padne zmínka o homosexualitě, vztažená k soudnímu přelíčení s anglickým bouřlivákem Ocarem Wildem na sklonu 19. století, jistě by se obdobné spojnice vedoucí až k dnešku uplatnily i u dalších témat

prem 2

 

Dana Dvořáčková-Malá, Jan Zelenka a kolektiv: Přemyslovský dvůr.
Ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR vydalo Nakladatelství Lidové noviny v roce 2014. 627 stran.

Hodnocení: 80%

Přemyslovský dvur od Nakladatelství Lidové noviny

Foto: kniha, www.paleografie.org


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Banner

Hledat

Mimísek 16

Partneři

Čtěte také...

Noam Chomsky a jeho disidentství

chomsky perexI ve vysokém věku provokující americký myslitel Noam Chomsky, jenž nedávno zavítal i do našeho státu (a leckoho tu naštval svými výroky, jimiž umenšoval trpitelství místního disentu v dobách komunistického režimu), sice z...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Baletky v modrém
ImageLidské osudy dokážou být pěkně propletené. Blanka Kubešová to ví velmi dobře a její nový román na této spletitosti staví. Na spletitosti i náhodě. Sledujeme společně s ní osudy dvou třicátn...

Divadlo

Přípravy prvního ročníku Noci divadel jsou v plném proudu

200divVíce než 80 souborů a divadel z 21 českých a moravských měst se rozhodlo zapojit do projektu Noc divadel 2013. Sobota 16. listopadu 2013 se tak stane dnem otevřených divadel a výjimečných zážitků. Akce proběhne souběžně v 11 evropských zemích – poprvé také...

Film

Školák natočil film, pojede s ním soutěžit do Hollywoodu

Vycpana duse 200Teprve čtrnáctiletý školák Jan-Karel Pavlík z Prahy natočil film, se kterým pojede v listopadu soutěžit na festival studentských snímků do Hollywoodu. Úspěch začínajícího filmaře zaujal i minist...