Škarohlíd by mohl namítnout, že ocenění určených pro domácí audiovizuální tvorbu je nějak moc - vedle Českých lvů jsou to Trilobiti, dále ceny filmové kritiky a nyní též Zlatí ledňáčci udělovaní festivalem Finále Plzeň. Jeho letošní, již sedmadvacátý ročník se uskuteční ve dnech 27. dubna až 3. května 2014 a ledňáčci vyletí rovnou čtyři - jeden určený pro hrané a animované filmy, druhý pro dokumenty a zbývající dva si rozdělí televizní tvorba, a to jednak komediální, jednak dramatická. Tomu odpovídá i trojice mezinárodních porot, které budou jednotlivé segmenty bedlivě zkoumat. A navíc budou uděleny nestatutární ceny, například divácká nebo dvě ocenění zaštítěná Asociací českých filmových klubů.

Plzeňské Finále lze směle nazvat společným česko-slovenským podnikem, protože v něm jsou uvedeny snímky (ne všechny ovšem soutěží) z obou republik kdysi tvořících společný stát. Novinkou je ovšem zařazení televizních sekcí, v nichž se utkají přes dvě desítky pořadů, divákům již zpravidla důvěrně známé - stejně jako u filmových titulů je také zde podmínkou, aby již měly premiéru, tedy byly odvysílané.

Kromě "oficiálního" programu však pořadatelé nabídnou i speciální projekce řekněme výroční, věnované především význačným umělcům slavícím v těchto dnech kulaté životní jubileum. Nevešli se ovšem všichni, kdož by si to zasloužili - takže si účastníci Finále připomenou jedině Juraje Herze (Sladké hry minulého léta), v danou chvíli předsedu jedné z porot, dále Věru Plívovou-Šimkovou (Lišáci, Myšáci a Šibeničák) a rovněž Miroslava Ondříčka, kameramana světového věhlasu, jenž se proslavil nejen spoluprací s Milošem Formanem.

Od něho Finále uvede tři žánrově odlišná díla, která v zahraničí natočil s jinými neméně váženými režiséry – Andersonovu anglickou tragikomedii Šťastný to muž (je to střední část i u nás známého triptychu, tvořeného dále filmy Kdyby... a Nemocnice Britannia, spojeného touž postavou ztvárněnou Malcolmem McDowellem) a dále dva americké snímky - jak Nicholsovo drama o politické aktivistce Silkwoodová, u nás kdysi uvedené ve verzi zkrácené o celých 40 minut, tak Čas probuzení od Penny Marshallové, která se v něm zabývá vážným zdravotním postižením. I v těchto titulech se setkáme se slavnými herci: se Streepovou, Cher, De Nirem...

Není to ovšem jedné, co Finále, rozprostraněné do celkem pěti projekčních sálů, jakoby navíc nabídne. Zájemci se budou moci seznámit rovněž s průřezem současné slovinské kinematografie, ve zvláštním uvedení se představí poněkud mimoběžné, svérázné české filmové produkty, ať již je snímek Hany, během tří nocí natočený v jednom dlouhém, nepřetržitém záběru, nebo záznam manipulativní jevištní show Jaroslava Duška Čtyři dohody. Přidány jsou dvě televizní předpremiéry (Osmy, Poslední cyklista - viz snímek) a rovněž několik koprodukčních děl vzniklých ve spolupráci s někým jiným než obvyklým Slovenskem. I když v některých případech se zdá, že ona spolupráce nebyla ani tak tvůrčí jako spíše technické, takže ve výsledku se spíše jedná o realizaci pouhé zakázky ze zahraničí.

Poslední cyklista

Nemravy mezi diváky jistě potěší trojice komponovaných pořadů nazvaná Filmy s hvězdičkou. Prozradí, že nejen filmaři se snažili, ale také dokonce i v televizi občas vznikla nějaká ta "čuňačinka". A konečně pro diváky, které ani bezpočet pohyblivých obrázků neudolá, jsou určena autorská čtení, například Ireny Duskové, Jáchyma Topola nebo Jana Nováka. Z bohaté nabídky letošního Finále tedy každý může vybrat, co jej (snad) osloví a potěší.

Lze dozajista počítat s tím, že všechny čtyři Ledňáčky nějaká díla obdrží, šanci má nepochybně původně televizní, ale posléze do filmové podoby sestřižená Hořící keř, avšak domnívám se, že poroty by se neměly nechávat svazovat nikde nepsanou povinností nějaký titul bezpodmínečně ocenit. Jaké by bylo krásné, kdyby občas žádný film neocenily, protože si takovou poctu žádný nezaslouží. Stále klesající úroveň hrané i dokumentární tvorby (nemluvě o televizní, u jejíž soutěžní nabídky postrádám Případy 1. oddělení, asi nejkvalitnější „veřejnoprávní“ počin letošního roku) by si to zajisté zasloužila. O filmy umělecké - nebo spíše pseudoumělecké - diváci valný zájem nemají a produkty takzvaně zábavné se vyznačují někdy až otřesně pokleslým řemeslem.

Hořící keř

Protože srovnání s úspěšnější minulostí vždy potěší (a připomínka jednotlivých roků ze slavných 60. let, jak se praktikovalo na uplynulých ročnících Finále, takové srovnání nabídla), dovolím si vznést svůj skromný návrh: což takhle zařadit připomínku let končících na stejnou číslici jako právě konané Finále? Takže v příštím roce (2015) by mohla být vybrána dávno zapomenutá, ale přitom unikátní dílka z let dávno minulých (1915, 1925, 1935, 1945... až 2005). Ujišťuji, že diváci by lapali po dechu a valili bulvy, protože třeba existuje filmík, jistěže kýčovitý a dnes směšný, který ovšem obsahuje bez nadsázky děsivé dokumentární záběry, v jakou obludu se mění člověk pod náporem neléčených pohlavních chorob...

Finále Plzeň

Koná se od 27. dubna do 3. května 2014

Bližší údaje a program: www.festivalfinale.cz (Finále Plzeň, Dominikánská 3, 301 00 Plzeň)

Foto: Finále Plzeň, HBO, Česká televize

< Předchozí		Další >