Banner

Vyšla výpravná monografie o Jiřím Brdečkovi

Email Tisk

brdecka perexNení pochyb, že noblesní, jemně ironický kreslíř, výtvarník, scenárista a zejména režisér animovaných filmů Jiří Brdečka (1917-1982) se trvale zapsal do dějin české kinematografie. Do diváckého povědomí vstoupil díky nápaditým, parodicky stylizovaným "hláškám", které jako (spolu)scenárista nachystal do podnes populárních veseloher jako Císařův pekař - Pekařův císař, Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech. O jeho privátním životě i umělecké dráze pojednává výpravná publikace Jiří Brdečka. 

 

 

Kniha, jejíž vydání iniciovala a řadu textů do ní napsala jeho dcera Tereza Brdečková, dnes vážená filmová kritička a teoretička, patří k pozoruhodným vydavatelským projektům, pečlivě nachystaných do posledního písmenka. Opírá se o množství unikátních fotografií, přetiskuje kreslené vtipy, ilustrace, písemné dokumenty, ukázky z dopisů i záznamy zasedání na Barrandově. 

bedecka 1

A hlavně poskytuje velký prostor pro vlastní Brdečkovy texty, ať již se jedná o průřez filmovými kritikami, které psal v těsně poválečném období (než komunisté začali diktovat, jak a o čem se má psát), komentáře vlastní tvorby či zamýšlení nad specifikou animované tvorby. Ale možná mohly být zařazeny i vzpomínky Pod tou starou lucernou, které samostatně vyšly před dvěma desetiletími a o nichž málokdo ví. 

Kniha je rozčleněna do deseti kapitol, na většině z nich se podílela Tereza Brdečková. Ona připravila úvodní studii, zpola vystavěnou na osobních vzpomínkách a zážitcích, zpola na pokusu poodstoupit od subjektivního náhledu a otcův portrét i dobu, v níž musel existovat, načrtnout z pozice nezaujatého badatele. Je tudíž rozdíl mezi pasážemi, kde mluví o otci, a těmi místy, kde se vynořuje (pan) Brdečka. Dlužno říci, že obě roviny se jí daří sloučit do přijatelné koláže. 

brdecka

Vytvořená podobizna je vrstevnatá a vyhýbá se mýtotvorné idealizaci, stačí si přečíst úryvek z Brdečkova dopisu napsaného v roce 1970 emigrantu Vratislavu Blažkovi: "Tohle je mi jasné: vyjma nepatrné hrstky hrdinů, myslím těch opravdových, budeme nakonec všichni zase kolaborovat a jde jen o to, aby tato kolaborace byla vkusná a nepodřezávala jiným krk. Ale to všechno má ještě daleko jemnější odstíny, o nichž si, dá-li Pámbú, my dva pohovoříme osobně, anžto jako ten vkusný kolaborant se možná tu a tam dostanu ven." 


brdecka fJiří Brdečka byl mužem mnoha zájmů, celoživotně jej však přitahoval svět westernu (dokonce s jedním svým námětem kontaktoval George Roye Hilla, režiséra Butche Cassidyho a Sundance Kida). Vydal knížku o skutečných osudech lidí na Divokém západě, avšak do povědomí vstoupil zejména  Limonádovým Joem. Příběh vznikal jako čtivo na pokračování, v roce 1944 se dočkal první dramatizace, jeho stopy nalezneme v animované Árii prérie (1949). V polovině 50. let jej Oldřich Lipský (jenž o desetiletí později natočí proslulou filmovou verzi) znovu uvede na divadle, načež následují další čtyři desítky rozličných jevištních ztvárnění. Limonádový Joe, zpravidla vycházející z filmové verze, se tak zařadil mezi nejhranější kusy - a to netušíme, zda se uchytil rovněž v zahraničí, neboť to už Milena Vojtková, autorka příslušné kapitolky, pominula. 

Kniha přibližuje jednotlivé Brdečkovy aktivity: Jan Šulc a Adam Hoffmeister napsali texty o knižních ilustracích i volné kresbě, krátkometrážní tvorbě se vedle Jiřího Kubíčka obšírně věnuje italský historik Giannalberto Bendazzi, jenž jeho přínos zhodnotil již ve svých fundamentálních dějinách celosvětového animovaného filmu, u nás bohužel dosud nevydaných. Jan Šulc obhlíží Brdečkův literární (i čtenářský) odkaz. Cenný je oddíl zpřístupňující korespondenci: Brdečka se spřátelil s pozoruhodnými osobnostmi, namátkou s Jiřím Trnkou, Janem Werichem, Adolfem Hoffmeistrem, s filmovým historikem Myrtilem Frídou, a vyměňoval si s nimi početné dopisy. 

A konečně musím zmínit pečlivě sestavenou filmografii, o kterou se zasloužil lexikograf Miloš Fikejz - nalezneme v ní všechny hrané i animované filmy, na nichž spolupracoval nebo které sám režíroval, dokonce i scénáře nerealizovaných projektů. Z Fikejzova soupisu jednoznačně vyplyne, že se Brdečka sice podílel na řadě hraných (nejen komediálních, i vážných) filmů, spolupracoval s režiséry jako Vojtěch Jasný, Jiří Weiss a zejména Oldřich Lipský, ale jeho domovem zůstávala vždy animace. 

Zbývá vyslovit jediné politování: že ke knize nebylo přidáno DVD s Brdečkovými nejvýznamnějšími tituly, které dokládají jeho talent: Vzducholoď a láska, Jak se člověk naučil létat, Slóvce M, Špatně namalovaná slepice, Metamorfeus, Do lesíčka na čekanou... Prostě: ani sebevíce slov a výkladů nenahradí zážitek z osobního seznámení s tím či oním dílem. 

Tereza Brdečková, Jan Šulc (eds.): Jiří Brdečka

brdecka o

Vydalo nakladatelství Arbor vitae, Řevnice 2013, 348 stran. 
Hodnocení: 100% 

Foto: kniha, Česká televize, www.mic.hranet.cz



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Talebova Antifragilita prověří houževnatost čtenáře

Antifragilita perexKniha amerického akademika a investičního poradce Nassima Nicholase Taleba klade, jak je u autora zvykem, řadu provokativních otázek, především ale opět dochází k závěrům, které mohou bez nadsázky zm...

Divadlo

Inženýr Prokop otřásá divadelním světem

krakatit 200Karel Čapek si stále drží status nejhranějšího českého dramatika. Ať už sám, nebo ve spolupráci s bratrem Josefem totiž vytvořil dramata, jež svými náměty neztrácejí na aktuálnosti. I přes široký výběr z Čapkových dramat se n...

Film

Šmakova dračí poušt je úrodná na velkolepé akční scény a speciální efekty

elfka perexAkce a zas jen akce, Peter Jackson ždímá Tolkienova Hobita dokonale a posouvá humorně laděnou fantasy pohádku do rozbředlých vod amerických akčních velkofilmů.  Obecně se dá říci, že ve světě filmu platí jednoduché pravidlo. Úspěch rovná se peníze a...