Reklama
Banner
Banner

Proměny filmového vyprávění

Email Tisk

film perexPro vnímavější diváky narozené dříve než v 80. letech nebývají vrcholem filmového umu ani tak ohromující trikové efekty a formálně bezchybná klipovitá vypravěčství, nýbrž soustředěná výpověď o světě, v němž žijeme. Filmaři se odjakživa pokoušeli "něco" sdělit i vedle toho, že chtěli rovněž pobavit, avšak asi nejsilněji se tato tendence projevovala v sérii "nových vln", které se od sklonku 50. let šířily Evropou i zámořím. Tehdy se také - oproti dosavadnímu stavu - proměnila prezentace příběhů. Tím vším se zabývá Jan Svoboda v knize Proměny filmového vyprávění

 

Jan Svoboda (1940) oslovuje čtenáře už plných pětapadesát let, první velkou studii - pojednávala o polské kinematografii - otiskl, když mu bylo pouhých devatenáct. Svá mnoholetá bádání zužitkoval v odborných statích i jednotlivých publikacích. Třeba v knize Skladba a řád zpracoval celoživotní odkaz dokumentaristy, pedagoga a také filmového teoretika Jana Kučery. Ale mihnul se také v několika filmech (O slavnosti a hostech, Žert), které vznikly právě v období jemu nejmilejším, v druhé půli 60. let. 

Proměny filmového vyprávění vznikly uspořádáním původně vysokoškolských přednášek a jistá přehledovost je v nich patrná. V knize rozčleněné do tří kapitol se nejprve zabývá vypravěčským uspořádáním, které významných posunů doznalo právě v 60. letech - leckdy až protikladném nasměrování. Na ploše zhruba třiceti stran probere základní atributy, fabuli a syžet, archetypy a vzorce vyprávění, vznáší otázku, zda film se rozprostírá mezi dramatem a epikou. 

Vymezuje, že moderní vypravěčství se tehdy rozvětvilo na "vnější" proud života a do psýchy člověka obrácené dění lidského nitra. A přibližuje, odkud přicházely rozhodující podněty, ať již pocházely od spisovatelů nebo teoretiků. Upozorňuje, že nastala krize takzvaně "velkých příběhů", nahrazených každodenností, všedností, ba dokonce zdánlivou banalitou.  Pak následuje stručná procházka styly slavných režisérů té doby, často italských, ale také francouzských, anglických, ale také východoevropských včetně ruských, velestručně se dotkne také československých reálií. Každému tvůrci autor věnuje nanejvýš tak čtyři, pět stran povšechných charakteristik. Zařazuje některá slavná jména (Fellini, Antonioni, Gopdard, Resnais, Anderson, Saura, Rocha, Angelopoulos, Jancsó, Pintilie, ale také Forman, Hanák, Jireš...), zatímco jiná naopak pomíjí - ale sotva pochopíme princip právě takovéhoto rozhodnutí. 

film laskyFormanova komedie Lásky jedné plavovlásky patřila v 60. letech
k celosvětově nejznámějším českým filmům

Autor jen málokdy dospívá k nějakým zásadnějším zjištěním, většinou opakuje a sumarizuje dobře známé, navíc zestručněné údaje. Pozornost upíná zpravidla jen na skupinku vybraných filmů nebo i na jediný titul. Ani náznakově neřeší, zda kdysi novátorské postupy skutečně přežily svou dobu nebo zda přestaly komunikovat, jak se stalo například Godardovi. 

Jan Svoboda vysvětluje nejen dobové teoretické koncepce, ale pokouší se svou práci zaštítit i právě módními metodologickými hledisky, zejména se odkazuje - ale toliko odkazuje - na neoformalismus Bordwella a Thompsonové. Má sklon zvolené období absolutizovat, když píše, že ve vývoji filmové tvorby během šedesátých let nově exponovala i zásadní a trvalá problematika realismu. A uzavírá citátem Bertolda Brechta: "Pravý pokrok vychází z nesnesitelnosti určité skutečnosti a stanoví si za cíl ji změnit." 

Zbývá doplnit, že část závěrečné třetí kapitoly otiskl časopis Film a doba. 

 

Jan Svoboda: Proměny filmového vyprávění

film obalka

Vydala Akademie múzických umění, Praha 2013.
Počet stran: 143
Hodnocení: 70% 

Foto: AMU, Česká televize 



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JANA SEMELKOVÁ

šéfredaktorka týdeníku Naše rodina a jednatelka JaS nakladatelství, s.r.o

Kniha:


knihy od JIŘÍHO HOLUBA, FREDERIKA BACKMANA

Je velice těžké z řady knížek, které kolem mne jsou, vybrat jedinou. Miluji knihy Jiřího Holuba a v poslední době jsem se zcela nepokrytě zamilovala do románů Frederika Backmana. Poměrně mladý Švéd dokonale ve svých příbězích vystihuje myšlení zkušených lidí, kteří jsou ve světě upřednostňujícím mládí najednou ztraceni. Mají pocit, že je už nikdo nepotřebuje, jenže se ukáže pravý opak. Tedy Muž jménem Ove vás zprvu naštve, vrátíte se k němu a nakonec ho budete milovat. Kniha Tady byla Britt-Marie ukáže, jak se postavit nepřízni osudu. Stanete se fanoušky fotbalu a uklízení, ani nebudete vědět jak. V té třetí – Babička pozdravuje a omlouvá se – prožijete dobrodružnou cestu malé dívenky za jakýmsi pokladem. Připravila ji pro ni umírající babička a vlastně jí pomohla vyrovnat se se smrtí. Tři krásné příběhy se vyznačují laskavým humorem i sžíravou ironií, jsou plné života a víry, že to s námi, lidmi, není úplně špatné… Moje tipy tedy zní: cokoli od Holuba nebo Backmana a nebudete litovat.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Dokáže láska opravdu zvítězit nad krutými pravidly víry?

kavarnicka uvodkaKavárnička – to je místo, kde se setkáváme s přáteli, kde si můžeme dát něco lahodného, kde si odpočineme. Ale co když je ta kavárnička v Kábulu? Hlavním městě Afgánistánu, do kterého zatíná drápy Talibán a bombové útoky nejsou žádnou v...

Nový počin souboru Kašpar: Baterka Miki

baterka miki 200Divadlo v Celetné má na kontě další premiéru. V úterý 19. února divadelní soubor Kašpar odehrál poprvé v České republice monodrama Baterka Miki. Hra z pera současné francouzské spisovatelky je neotřele pojaté vyprávění. Není ovšem na...

Pád impéria: Byzantská říše
ImageBouře, hurikány, zemětřesení, tajfuny, záplavy i ničivá sucha se stávají stále častější součástí naší každodenní reality. Co se to s naší planetou děje? Přírodní katastrofy zastínily i teroristické útoky. Sv...
Highway 61 Jazz & Blues Club - Chantel McGregor

chant200Bez mučení se přiznám, že o této kytarové „čarodějnici“ z anglického hrabství West Yorkshire, narozené v Bradfordu zhruba před čtvrt stoletím, jsem toho moc nevěděl.  Když ale na síti pročítáte její hudební historii, tak při zjištění co vše stihla ve...