Šmakova dračí poušt je úrodná na velkolepé akční scény a speciální efekty
Banner

Šmakova dračí poušt je úrodná na velkolepé akční scény a speciální efekty

elfka perexAkce a zas jen akce, Peter Jackson ždímá Tolkienova Hobita dokonale a posouvá humorně laděnou fantasy pohádku do rozbředlých vod amerických akčních velkofilmů.  Obecně se dá říci, že ve světě filmu platí jednoduché pravidlo. Úspěch rovná se peníze a vyprodaná kina. S tím souvisí i fakt, že podle této jednoduché logiky je nutné filmovou látku vytěžit až do mrtě. Dá se říci, že Peter Jackson v nejnovějším díle své středozemské kalvárie potvrdil toto pravidlo dokonale.

 

 

Všichni sice dobře ví,že Jackson točí filmy pro anonymní masu diváků lačnících po velkolepých akčních scénách a speciálních efektech, pokud tedy pomineme jeho začátky s Braindead či Vesmírnými kanibaly. Na druhé straně to, jak tento pravděpodobně doživotní vlastník monopolu na filmové adaptace Tolkienových knih zatočil s Hobitem zvedne ze židle i nejednu smířlivější dušičku. Pána prstenů vzhledem k celkově akčnějším a dospělejšímu charakteru literární předlohy, skousli snad všichni. Ale točit v podobném duchu i Hobita, který je ve své podstatě spíše takovou mírumilovnou pohádkou pro děti, to už je poněkud silná káva.

Není se ale čemu divit. Komerce vládne filmovému světu a prodeje táhne hlavně akce a hvězdné obsazení. To vše by se pak mělo, pokud chceme hovořit o úspěchu na úrovni, zabalit do lákavého trojrozměrného kabátku. A jak jinak přitáhnout do kin mladší generaci neseznámenou s jemnou poetikou Tolkienova literárního světa než na provařený obličejíček Orlanda Blooma. Pravověrný fanoušek Středozemě tak musí stisknout zuby a zamáčknout slzu nostalgie. A to především nad tím, že spíše než věrné převedení Tolkienovy knižní prvotiny na filmová plátna připomíná Jacksonův Hobit akční prequel k filmovému Pánu prstenů.

Stejně jako v případě svého předchůdce obsahuje i Šmakova Dračí poušt celou řadu vedlejších dějových linek a přidaných postav, po kterých byste v knižní předloze pátrali marně. V konečném důsledku nejnovější Hobit představuje poměrně obsáhlý úvod zasazující události předcházející pouti společenstva za zničením prstenu do širších souvislostí Tolkienova univerza. Do hry se tu tak vrací nejen lesní čaroděj Radagast známý z prvního dílu, ale i Sauron. Obě postavy jsou ale nakonec pevnou součástí Tolkienova světa a představují dobrou záminku pro to natáhnout děj poměrně útlé knížečky na třídílnou trilogii. Zamrzí snad jen to, že stejně jako v případě Pána prstenů, kde se Jackson rozhodl ostentativně ignorovat postavu Toma Bombadila, podobným způsobem zpracovává i Mědeda, jehož úloha v celém příběhu je v podstatě odbyta několika nic neříkajícími scénami. Jackson si zkrátka Tolkiena upravuje jak se dá k nevoli skalních Tolkienových fanoušků marně plačících nad McDonaldizací jejich oblíbeného spisovatele.

Avšak ani v tom, co si Jackson vytyčil, se jeho snímku nedaří působit více než pouze uspokojivým dojmem. Snad by ani nevadilo, že je Jacksonova Středozemě generickým fantasy světem v mnohém doslova připomínajícím nastavovanou kaši z převařeného Pána prstenů, která je divákům servírována stále do kola až do vymření i těch posledních zbývajících mozkových buněk. Problémem je však spíše Jacksonova snaha vytěžit z potenciálu literární předlohy co nejvíce ve snaze natočit akční blockbuster, který by ve svém důsledku připomínal a snad i překonal jeho středozemskou prvotinu..

Tam, kde se mu nedostává literárního základu, Jackson zapojuje inovaci. Především pak sází na akci a skřety kosícího Legolase, jehož akrobatické kousky vám zcela určitě přivodí nejeden ironický úsměv. Z Tolkienovy pohádky se tak jakoby mávnutím kouzelného proutku stává akční groteska strhávající literární předlohu do šedi filmové průměrnosti, v níž všudypřítomná vata nahrazuje obsah. Tento dojem nemůže zvrátit ani rozvíjející se emotivní vztah mezi trpaslíkem a elfkou, který s veškerým respektem k Tolkienovu světu působí nemístným a chvílemi až trapným dojmem. A taková je i Středozemě nahlížená očima Petera  Jacksona, průměrná, zbavená originality a mystiky. Ve své konečné podobě tak spíše než obdivovaný vzor zakladatele fantasy žánru připomíná degenerovaný odvar z jeho současných forem.

smakova Hpoust

Warner Bros, Entertaiment s.r.o.


 

Rozhovor

„Ohrožený druh“ Trancer se po deseti letech vrací na scénu na parníku Tyrš

trancer 200Před deseti lety hrál po pražských klubech (tehdy jste ho mohli ještě někde zaznamenat pod pseudonymem Pán ostenů), vybudoval si poměrně slušné jméno a trancovými sety bavil mnoho fanoušků a tanečníků. Pak se ale z ničeho nic ztratil a věnoval se...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Tlumočník je kvalitní roadmovie o životě dvou starců

7c7deb1031a39ad78df4b7052ea5 r16 9 w720 h405 geb89bd32ff8411e7adc2ac1f6b220ee8Legenda českého filmu Jiří Menzel přichází v novém dramatu Tlumočník. Po jeho boku se objeví přední rak...


Literatura

Pekáč buchet slupnete jako malinu

pekac buchet 200Pekáč buchet je v pořadí čtvrtá kniha, která spisovatelce Kateřině Petrusové vychází v Nakladatelství Fragment. Nezabývá se žádnými vážnými tématy, ale dokáže ženám nabídnout přesně to, co chtějí. Pekáč buchet je klasická love story, kt...

Divadlo

THE IMPRO BIG BAND - unikátní improvizační show poprvé v Praze

big band„Sound painting“ je znakový jazyk, který se využívá k vytváření zcela improvizovaných scén v reálném čase a který kombinuje různé umělecké disciplíny. „Dirigent“ má k dispozici různé znaky, kterými řídí skupinu umělců, a jejichž prostřednictvím vytváří a skládá ...

Film

Opět se pořádá přehlídka 3Kino


3Kino logoPřehlídka 3Kino, v Praze zpřístupňující (vedle českých příspěvků) u nás téměř neznámou současnou tvorbu polskou a maďarskou, každým rokem nabobtnává. Ve dnech 10. až 15. října 2019 obsadí vedle tradičního projekčního sálu v Atlasu také dvě ve...