V posledních letech se zdálo, že záslužný klubový Projekt 100, který od roku 1995 každoročně pořádá Asociace českých filmových klubů, zajde na úbytě. Postupně se sice podařilo tradici oživit aspoň několika tituly, i když původní myšlenka zpřístupňovat u nás hlavně díla dosud málo známá či zcela nedostupná vzala za své. V roce 2014 se příznivci kvalitní filmové podívané mohou těšit na čtyři snímky, vesměs restaurované a digitalizované.

Projekt 100 slavnostně zahájí premiéra bezeslovného, jen podmanivou minimalistickou hudbou podepřeného dokumentárního eseje Godfreye Reggia Koyaanisqatsi. Mimořádný (audio)vizuální zážitek si budou moci první diváci dopřát už 30. ledna v pražském kině Světozor. Počin je to jistě záslužný, jen si dovolím vyslovit podezření, že nedávné uvedení tohoto snímku na DVD už jistě uspokojilo leckterého zájemce, i když možnost spatřit tento skvost na velkém plátně je zajisté lákavá.

Poté budou následovat, další tři klasické, smad lze říci legendární díla, která v mnohém ovlivnila světovou kinematografii. Z české produkce to bude oscarový debut Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky, který se stal nejnovější odškrtnutou položku v seznamu českých filmů, čekajících na restaurační práce a digitalizaci. Jistě k němu vyjde o sborník zasvěcených textů, jak se tomu stalo i v minulých letech u Všech dobrých rodáků a Hoří, má panenko. Tragikomický, odheroizovaný, a přitom nesmírně laskavý a něžný pohled na zdánlivě všední dění na jednom venkovském nádražíčku za německé okupace dodnes uchvacuje bravurně zvládnutým vypravěčským uchopením.

Zbývající dvě díla dorazí z Ameriky. Kubrickovo sci-fi 2001: Vesmírná odysea ukázalo, jaké nebetyčné možnosti v sobě skrývá dosud podceňovaný žánr, jaké závažné postřehy o lidských tužbách i počítačové logice lze vyslovit. Velké plátno opět dovolí ocenit slavné pasáže, ať již je to „vesmírný“ balet nebo surreálný průlet do nové reality. Ani si přitom neuvědomíme, že dnes se tento v lecčems prorocký snímek odehrává vlastně už v minulosti, která se přitom dosudn nenaplnila…

Konečně posledním titulem bude jiný kultovní film Pulp Fiction – Historky z podsvětí. Dosáhl mimořádné popularity obratným, byť hýřivě okázalým spojením banality, cynismu i humorných příhod, které se mohou přihodit i v mordýřském prostředí. Právě pohled na násilí jako počínání nejen běžné, ale také okouzlující, lákavě bizarní a místy i žertovně smolařské spustil bezpočet napodobujících následovníků, i když jen málokterý dosáhl oné vyváženosti jako tento film. Budeme tedy moci znovu spatřit, jak to všechno před dvěma desítkami let začalo…

Co k nové nabídce Projektu 100 dodat? Organizátoři se prozatím zaštiťují prověřenými tituly, které mají jedinou vadu: už se v českých kinech i televizích hrály, jsou všeobecně známé a vesměs dostupné na DVD či jiných nosičích. Podezírám Ivu Hejlíčkovou, programovou ředitelku Asociace českých filmových klubů, že sází na stoprocentní jistotu. V opačném případě by se přece musela poohlížet po jiných zásadních příspěvcích do dějiny světové kinematografie, které se Česku širokým obloukem vyhnuly - namátkou jen ze 70. let jmenuji alespoň Bertolucciho společenskou fresku Dvacáté století, Angelopulosova Alexandra Velikého, taktéž podnes aktuální příspěvek k zákrutám novodobých dějin. nebo Scolovu brlohovou tragikomedii Oškliví, špinaví a zlí, možná ještě morbidnější celý Pulp Fiction. Dočkáme se někdy?

Foto: Asociace českých filmových klubů, Česká televize