Reklama
Banner

Spolu s filmem vychází i kniha o Všech dobrých rodácích

Email Tisk

200filmO co všechno se Národní filmový archiv, už nějakou dobu pod novým vedením, zasloužil? Hodlá zastavit letitý, mimořádně záslužný a svou informační šíří nenahraditelný časopis Filmový přehled, v posledním roce odsouzený živořit ve výhradně internetové podobě. Zato dál vydává pro něj zřejmě prestižní čtvrtletník Iluminace, který nejspíš čtou jen jeho autoři: jednak sotva někoho jiného okouzlí svými texty, jednak se téměř nikde neprodává. Také netuším, zda tam někdo kutá na tak zásadním úkolu, jakým jsou dějiny české kinematografie (kdo jiný by to měl zaštítit než právě NFA?). K zásluhám lze ovšem připočíst, že nachystal dvě kolektivní monografie k aktuálně renovovaným filmům - loni to byla Formanova satira Hoří, má panenko, letos přibyli Jasného Všichni dobří rodáci.

 

Asi není tajemstvím, že digitální restaurování důležitých českých filmů postupuje hlemýždím tempem jednoho titulu ročně, takže dokončení bohulibého záměru se dočkají nejspíš naši pravnuci. Co restaurování označuje? Má vyčistit jejich obraz a co nejvíce přiblížit stavu, v jakém jej mohli spatřit premiéroví diváci, nikoli jakkoli vylepšovat. Více než třísetstránkovou knihu, cele zasvěcenou Jasného veledílu o kolektivizaci vesnice (na blu-ray vychází 16. října), pečlivě editovala Briana Čechová.

film

Publikace zahrnuje sedm studií, věnovaných jak opravným pracem, tak rozboru jednotlivých aspektů s filmem souvisejících a okolnostem jeho vzniku i následných ohlasů. Dále přidává rozhovory s dosud žijícími tvůrci, najmě s Vojtěchem Jasným. Poté následují otisky vybraných statí, které se Všem dobrým rodákům věnovaly jak v době vzniku, tak v časovém odstupu. A konečně jsou přiřazeny dosud neznámé archivní materiály, které osvětlují klopotné osudy tohoto snímku. (Mimochodem se dovíme, že do kin byl uveden v červenci 1969, avšak promítat se směl pouhé tři měsíce; přesto jej stihl navštívit bezmála milion diváků.)

Záslužná je rovněž fotografická příloha a též seznam literatury, z níž autoři čerpali - seznam recenzí, kritik a rozborů Všech dobrý rodáků však není úplný, chybí nejen leckteré novinové či časopisecké ohlasy, ale marně bychom hledali sebemenší odkaz na důležitou stať Petra Slintáka, publikovanou v knize Kolektivizace venkova. Mezi uvedenými položkami sice nalezneme i lecjaké diplomové, disertační a jiné univerzitní práce, avšak opomenuta je zásadní monografie Jiřího Voráče, našeho nejpřednějšího znalce Jasného odkazu, která by ještě letos měla jeho vyjít také knižně.

Co tedy v knize nalezneme? Úvodní studie Anny Batistové a Jana Zahradníčka přiblížila pracný proces obnovy, kdy se restaurátoři museli vyrovnávat i s tím, že film byl natáčen na (kvalitnější) západní materiál, zatímco kopie určené pro promítání byly pořízeny na (podřadný) východoněmecký podklad. Rozdíl mezi původním stavem a vyčištěnou, zjasněnou podobou téhož filmového políčka zachycují dvě připojené fotografie. Avšak stejně náročné jako obnova obrazu bylo též opracování zvukové stopy.

film1

Další z autorek, Stanislava Přádná, zauvažovala nad početnými postavami, Radek Mikulka prozkoumal, čím se Jasný ve svém filmu inspiroval, jaké byly skutečné předobrazy zpodobněných událostí a jejich aktérů, zvláště v souvislosti s tamním knězem. Jan Černíček se objevně zaměřil na hudební složku, rozklenutou od dechovky k symfonické fresce. Z linie čtivých a srozumitelně psaných textů se vyděluje jedině Radomír D. Kokeš, jenž leckterému čtenáři zamotá hlavu svým modelem fikčních světů vztaženým i na Všechny dobré rodáky.

Trochu překvapí, že režijnímu rukopisu Jasného, pověstné poetizaci i epizodické struktuře vyprávění, se nevěnuje nikdo, nemluvě o případném přehodnocení z dnešního pohledu - neřeší se otázka, nakolik oslovuje nynější, mladé a minulostí nezatížené publikum, přivyklé odlišným vypravěčským postupům. Také o krácení filmu (Jan Kučera, jenž se zasloužil o konečný tvar, není uveden v titulcích filmu!) padne jen několik náhodných zmínek. Postrádám širší vhled do dobových umělecko-politických kontextů, rámovaných jak Jasného dokumentárním doplňkem k Rodákům nazvaným Česká rapsodie, tak Kachlíkovou politicky protikladnou „antitezí“ k nim O moravské zemi. Odkazuji aspoň na studii zabývající se právě touto problematikou - http://www.ustrcr.cz/cs/filmove-pohledy

Zbývá tudíž ještě upozornit na dvě víceméně sumarizační či přehledové stati, které mapují jednak vznik a distribuční osudy filmu (Lukáš Skupa), jednak jeho mediální přijetí (Jaromír Blažejovský). Dovíme, že z téměř jednomyslně příznivého, někdy až zbožnělého ohlasu (byť se shodou na omylném obsazení Waldemara Matušky do jedné z hlavních rolí) vybočují rozpačité, „třídně“ založené stati Jana Klimenta, předního normalizátora z Rudého práva, jenž kupodivu hledá i kladné rysy a navíc se staví proti zákazu (oba jeho články sborník přetiskuje), a poté diskuse rozvířená v brněnském deníku Rovnost.

O obém se Blažejovský rozepisuje, zato zcela pomíjí další odmítavé stanovisko, sepsané Emanuelem Mandlerem pro časopis Tvář - i když v tomto případě si nejsem jist, zda se za obviněním z kýčovitosti neskrývá pouhá póza, nutkání za každou cenu se protivit převažujícímu názoru, jak ostatně lze u leckterých recenzentů vypozorovat podnes...

P.S: V připojeném seznamu na „vyčištění“ čekajících filmů nalezneme nepochybnou klasiku (Ostře sledované vlaky, Intimní osvětlení, Obchod na korze…), avšak počítá-li se také s Kristiánem, navrhuji ještě doplnit průkopnickou Pyšnou princeznu, kterou by navíc bylo záhodné dodatečně obarvit do sytých technicolorových odstínů, aby vyhlížela opravdu pohádkově.

Briana Čechová (ed): Všichni dobří rodáci.
Vydal Národní filmový archiv, Praha 2013, 334 stran.
Film i kniha vycházejí 16. října 2013

Hodnocení: 80%

Foto: Národní filmový archiv, Česká televize


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Banner

Hledat

Mimísek 16

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Podivní podruhé a určitě ne naposled

pod 200Ještě dnes si pamatuju, jak mě uhranul plakát na první díl ve výloze knihkupectví. Podivná holčička mírně se vznášející nad zemí. A to jsem ještě netušila, že se celou knihou budou táhnout ještě podivnější příběhy na nejpodivnějších místech – kde taky ...

Divadlo

Vánoční premiéra divadla Masopust

fotoweb 200Divadelní společnost Masopust, od ledna usídlenou v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí, čeká krátce před Štedrým dnem první premiéra letošní sezóny. V režii Štepána Pácla uvede mystérium Paula Claudela Zvěstování Panny Marie.

...

Film

Stylista českých celebrit v televizi šikanuje účinkující!

Stylista TV 200Známý český vizážista, stylista a kadeřník v jedné osobě, Pavel Filandr, má vlastní televizní show Drsný Stylista. V ní se snaží o proměnu vzhledu obyčejných lidí z davu. Styl, kterým je vš...