Reklama
Banner
Banner

Spolu s filmem vychází i kniha o Všech dobrých rodácích

Email Tisk

200filmO co všechno se Národní filmový archiv, už nějakou dobu pod novým vedením, zasloužil? Hodlá zastavit letitý, mimořádně záslužný a svou informační šíří nenahraditelný časopis Filmový přehled, v posledním roce odsouzený živořit ve výhradně internetové podobě. Zato dál vydává pro něj zřejmě prestižní čtvrtletník Iluminace, který nejspíš čtou jen jeho autoři: jednak sotva někoho jiného okouzlí svými texty, jednak se téměř nikde neprodává. Také netuším, zda tam někdo kutá na tak zásadním úkolu, jakým jsou dějiny české kinematografie (kdo jiný by to měl zaštítit než právě NFA?). K zásluhám lze ovšem připočíst, že nachystal dvě kolektivní monografie k aktuálně renovovaným filmům - loni to byla Formanova satira Hoří, má panenko, letos přibyli Jasného Všichni dobří rodáci.

 

Asi není tajemstvím, že digitální restaurování důležitých českých filmů postupuje hlemýždím tempem jednoho titulu ročně, takže dokončení bohulibého záměru se dočkají nejspíš naši pravnuci. Co restaurování označuje? Má vyčistit jejich obraz a co nejvíce přiblížit stavu, v jakém jej mohli spatřit premiéroví diváci, nikoli jakkoli vylepšovat. Více než třísetstránkovou knihu, cele zasvěcenou Jasného veledílu o kolektivizaci vesnice (na blu-ray vychází 16. října), pečlivě editovala Briana Čechová.

film

Publikace zahrnuje sedm studií, věnovaných jak opravným pracem, tak rozboru jednotlivých aspektů s filmem souvisejících a okolnostem jeho vzniku i následných ohlasů. Dále přidává rozhovory s dosud žijícími tvůrci, najmě s Vojtěchem Jasným. Poté následují otisky vybraných statí, které se Všem dobrým rodákům věnovaly jak v době vzniku, tak v časovém odstupu. A konečně jsou přiřazeny dosud neznámé archivní materiály, které osvětlují klopotné osudy tohoto snímku. (Mimochodem se dovíme, že do kin byl uveden v červenci 1969, avšak promítat se směl pouhé tři měsíce; přesto jej stihl navštívit bezmála milion diváků.)

Záslužná je rovněž fotografická příloha a též seznam literatury, z níž autoři čerpali - seznam recenzí, kritik a rozborů Všech dobrý rodáků však není úplný, chybí nejen leckteré novinové či časopisecké ohlasy, ale marně bychom hledali sebemenší odkaz na důležitou stať Petra Slintáka, publikovanou v knize Kolektivizace venkova. Mezi uvedenými položkami sice nalezneme i lecjaké diplomové, disertační a jiné univerzitní práce, avšak opomenuta je zásadní monografie Jiřího Voráče, našeho nejpřednějšího znalce Jasného odkazu, která by ještě letos měla jeho vyjít také knižně.

Co tedy v knize nalezneme? Úvodní studie Anny Batistové a Jana Zahradníčka přiblížila pracný proces obnovy, kdy se restaurátoři museli vyrovnávat i s tím, že film byl natáčen na (kvalitnější) západní materiál, zatímco kopie určené pro promítání byly pořízeny na (podřadný) východoněmecký podklad. Rozdíl mezi původním stavem a vyčištěnou, zjasněnou podobou téhož filmového políčka zachycují dvě připojené fotografie. Avšak stejně náročné jako obnova obrazu bylo též opracování zvukové stopy.

film1

Další z autorek, Stanislava Přádná, zauvažovala nad početnými postavami, Radek Mikulka prozkoumal, čím se Jasný ve svém filmu inspiroval, jaké byly skutečné předobrazy zpodobněných událostí a jejich aktérů, zvláště v souvislosti s tamním knězem. Jan Černíček se objevně zaměřil na hudební složku, rozklenutou od dechovky k symfonické fresce. Z linie čtivých a srozumitelně psaných textů se vyděluje jedině Radomír D. Kokeš, jenž leckterému čtenáři zamotá hlavu svým modelem fikčních světů vztaženým i na Všechny dobré rodáky.

Trochu překvapí, že režijnímu rukopisu Jasného, pověstné poetizaci i epizodické struktuře vyprávění, se nevěnuje nikdo, nemluvě o případném přehodnocení z dnešního pohledu - neřeší se otázka, nakolik oslovuje nynější, mladé a minulostí nezatížené publikum, přivyklé odlišným vypravěčským postupům. Také o krácení filmu (Jan Kučera, jenž se zasloužil o konečný tvar, není uveden v titulcích filmu!) padne jen několik náhodných zmínek. Postrádám širší vhled do dobových umělecko-politických kontextů, rámovaných jak Jasného dokumentárním doplňkem k Rodákům nazvaným Česká rapsodie, tak Kachlíkovou politicky protikladnou „antitezí“ k nim O moravské zemi. Odkazuji aspoň na studii zabývající se právě touto problematikou - http://www.ustrcr.cz/cs/filmove-pohledy

Zbývá tudíž ještě upozornit na dvě víceméně sumarizační či přehledové stati, které mapují jednak vznik a distribuční osudy filmu (Lukáš Skupa), jednak jeho mediální přijetí (Jaromír Blažejovský). Dovíme, že z téměř jednomyslně příznivého, někdy až zbožnělého ohlasu (byť se shodou na omylném obsazení Waldemara Matušky do jedné z hlavních rolí) vybočují rozpačité, „třídně“ založené stati Jana Klimenta, předního normalizátora z Rudého práva, jenž kupodivu hledá i kladné rysy a navíc se staví proti zákazu (oba jeho články sborník přetiskuje), a poté diskuse rozvířená v brněnském deníku Rovnost.

O obém se Blažejovský rozepisuje, zato zcela pomíjí další odmítavé stanovisko, sepsané Emanuelem Mandlerem pro časopis Tvář - i když v tomto případě si nejsem jist, zda se za obviněním z kýčovitosti neskrývá pouhá póza, nutkání za každou cenu se protivit převažujícímu názoru, jak ostatně lze u leckterých recenzentů vypozorovat podnes...

P.S: V připojeném seznamu na „vyčištění“ čekajících filmů nalezneme nepochybnou klasiku (Ostře sledované vlaky, Intimní osvětlení, Obchod na korze…), avšak počítá-li se také s Kristiánem, navrhuji ještě doplnit průkopnickou Pyšnou princeznu, kterou by navíc bylo záhodné dodatečně obarvit do sytých technicolorových odstínů, aby vyhlížela opravdu pohádkově.

Briana Čechová (ed): Všichni dobří rodáci.
Vydal Národní filmový archiv, Praha 2013, 334 stran.
Film i kniha vycházejí 16. října 2013

Hodnocení: 80%

Foto: Národní filmový archiv, Česká televize


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Vrhněte se s Janem Rádlem do vod První republiky

Inspektor Radl 200Mladý novinář Marek Skřipský přichází s originální retro kriminálkou, která se odehrává v období mezi první a druhou světovou válkou. Kniha Případy inspektora rádla vyšla v nakladatelství Moba. Období První republiky přitahuje i po ...

Divadlo

Vzájemná inspirace ve vršovickém divadle Mana

divadlo mana200V úterý 11. října se v divadle Mana (v pražských Vršovicích) uskuteční večer poezie, hudby a výtvarného umění. V rámci grantového projektu Jako Fénix, který podpořila Městská část Praha 10 Zásobník projektů. Akce probíhá v Husově sboru v h...

Film

Festival LA PELÍCULA uvede novinku s Penelope Cruz, zaměří se na baskické filmy i snímky Latinské Ameriky

pelic9V únoru bude českými a moravskými kiny opět znít španělština. Festival La Película zamíří mezi 16. a 29. únorem do Prahy, Brna, Hradce Králové a Ostravy a nabídne výběr toho nejzajímavějšího z aktuální španělsky mluvených kinematografií. Diváci se tentok...