Banner

Spolu s filmem vychází i kniha o Všech dobrých rodácích

Email Tisk

200filmO co všechno se Národní filmový archiv, už nějakou dobu pod novým vedením, zasloužil? Hodlá zastavit letitý, mimořádně záslužný a svou informační šíří nenahraditelný časopis Filmový přehled, v posledním roce odsouzený živořit ve výhradně internetové podobě. Zato dál vydává pro něj zřejmě prestižní čtvrtletník Iluminace, který nejspíš čtou jen jeho autoři: jednak sotva někoho jiného okouzlí svými texty, jednak se téměř nikde neprodává. Také netuším, zda tam někdo kutá na tak zásadním úkolu, jakým jsou dějiny české kinematografie (kdo jiný by to měl zaštítit než právě NFA?). K zásluhám lze ovšem připočíst, že nachystal dvě kolektivní monografie k aktuálně renovovaným filmům - loni to byla Formanova satira Hoří, má panenko, letos přibyli Jasného Všichni dobří rodáci.

 

Asi není tajemstvím, že digitální restaurování důležitých českých filmů postupuje hlemýždím tempem jednoho titulu ročně, takže dokončení bohulibého záměru se dočkají nejspíš naši pravnuci. Co restaurování označuje? Má vyčistit jejich obraz a co nejvíce přiblížit stavu, v jakém jej mohli spatřit premiéroví diváci, nikoli jakkoli vylepšovat. Více než třísetstránkovou knihu, cele zasvěcenou Jasného veledílu o kolektivizaci vesnice (na blu-ray vychází 16. října), pečlivě editovala Briana Čechová.

film

Publikace zahrnuje sedm studií, věnovaných jak opravným pracem, tak rozboru jednotlivých aspektů s filmem souvisejících a okolnostem jeho vzniku i následných ohlasů. Dále přidává rozhovory s dosud žijícími tvůrci, najmě s Vojtěchem Jasným. Poté následují otisky vybraných statí, které se Všem dobrým rodákům věnovaly jak v době vzniku, tak v časovém odstupu. A konečně jsou přiřazeny dosud neznámé archivní materiály, které osvětlují klopotné osudy tohoto snímku. (Mimochodem se dovíme, že do kin byl uveden v červenci 1969, avšak promítat se směl pouhé tři měsíce; přesto jej stihl navštívit bezmála milion diváků.)

Záslužná je rovněž fotografická příloha a též seznam literatury, z níž autoři čerpali - seznam recenzí, kritik a rozborů Všech dobrý rodáků však není úplný, chybí nejen leckteré novinové či časopisecké ohlasy, ale marně bychom hledali sebemenší odkaz na důležitou stať Petra Slintáka, publikovanou v knize Kolektivizace venkova. Mezi uvedenými položkami sice nalezneme i lecjaké diplomové, disertační a jiné univerzitní práce, avšak opomenuta je zásadní monografie Jiřího Voráče, našeho nejpřednějšího znalce Jasného odkazu, která by ještě letos měla jeho vyjít také knižně.

Co tedy v knize nalezneme? Úvodní studie Anny Batistové a Jana Zahradníčka přiblížila pracný proces obnovy, kdy se restaurátoři museli vyrovnávat i s tím, že film byl natáčen na (kvalitnější) západní materiál, zatímco kopie určené pro promítání byly pořízeny na (podřadný) východoněmecký podklad. Rozdíl mezi původním stavem a vyčištěnou, zjasněnou podobou téhož filmového políčka zachycují dvě připojené fotografie. Avšak stejně náročné jako obnova obrazu bylo též opracování zvukové stopy.

film1

Další z autorek, Stanislava Přádná, zauvažovala nad početnými postavami, Radek Mikulka prozkoumal, čím se Jasný ve svém filmu inspiroval, jaké byly skutečné předobrazy zpodobněných událostí a jejich aktérů, zvláště v souvislosti s tamním knězem. Jan Černíček se objevně zaměřil na hudební složku, rozklenutou od dechovky k symfonické fresce. Z linie čtivých a srozumitelně psaných textů se vyděluje jedině Radomír D. Kokeš, jenž leckterému čtenáři zamotá hlavu svým modelem fikčních světů vztaženým i na Všechny dobré rodáky.

Trochu překvapí, že režijnímu rukopisu Jasného, pověstné poetizaci i epizodické struktuře vyprávění, se nevěnuje nikdo, nemluvě o případném přehodnocení z dnešního pohledu - neřeší se otázka, nakolik oslovuje nynější, mladé a minulostí nezatížené publikum, přivyklé odlišným vypravěčským postupům. Také o krácení filmu (Jan Kučera, jenž se zasloužil o konečný tvar, není uveden v titulcích filmu!) padne jen několik náhodných zmínek. Postrádám širší vhled do dobových umělecko-politických kontextů, rámovaných jak Jasného dokumentárním doplňkem k Rodákům nazvaným Česká rapsodie, tak Kachlíkovou politicky protikladnou „antitezí“ k nim O moravské zemi. Odkazuji aspoň na studii zabývající se právě touto problematikou - http://www.ustrcr.cz/cs/filmove-pohledy

Zbývá tudíž ještě upozornit na dvě víceméně sumarizační či přehledové stati, které mapují jednak vznik a distribuční osudy filmu (Lukáš Skupa), jednak jeho mediální přijetí (Jaromír Blažejovský). Dovíme, že z téměř jednomyslně příznivého, někdy až zbožnělého ohlasu (byť se shodou na omylném obsazení Waldemara Matušky do jedné z hlavních rolí) vybočují rozpačité, „třídně“ založené stati Jana Klimenta, předního normalizátora z Rudého práva, jenž kupodivu hledá i kladné rysy a navíc se staví proti zákazu (oba jeho články sborník přetiskuje), a poté diskuse rozvířená v brněnském deníku Rovnost.

O obém se Blažejovský rozepisuje, zato zcela pomíjí další odmítavé stanovisko, sepsané Emanuelem Mandlerem pro časopis Tvář - i když v tomto případě si nejsem jist, zda se za obviněním z kýčovitosti neskrývá pouhá póza, nutkání za každou cenu se protivit převažujícímu názoru, jak ostatně lze u leckterých recenzentů vypozorovat podnes...

P.S: V připojeném seznamu na „vyčištění“ čekajících filmů nalezneme nepochybnou klasiku (Ostře sledované vlaky, Intimní osvětlení, Obchod na korze…), avšak počítá-li se také s Kristiánem, navrhuji ještě doplnit průkopnickou Pyšnou princeznu, kterou by navíc bylo záhodné dodatečně obarvit do sytých technicolorových odstínů, aby vyhlížela opravdu pohádkově.

Briana Čechová (ed): Všichni dobří rodáci.
Vydal Národní filmový archiv, Praha 2013, 334 stran.
Film i kniha vycházejí 16. října 2013

Hodnocení: 80%

Foto: Národní filmový archiv, Česká televize


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KAMILA PĚTRAŠOVÁ

redaktorka K21, PR manažerka UPM v Praze

Jestli se o mně něco dá říct, tak že jsem knihomol. A proto bych na tomto místě doporučila několik autorů, kteří mi dělají nejčastěji společnost. Zaměřuji se především na severskou krimi, a tak pokud hledáte nějaký tip a rádi se trochu bojíte, podívejte se v knihkupectví nebo v knihovně na jména: Dan T. Sehlberg, Samuel Bjork, Carl-Johan Vallgren, Kristina Ohlsson, Camila Läckberg, Gard Sveen, Jens Lapidus. Určitě se hodně z vás těší na pokračování příběhu Lisbeth Salanderové, na kterém pilně pracuje David Lagercrantz. Pro případ, že byste chtěli okusit spíše severský humor – Jonas Karlsson a Lars Vasa Johansson jsou správnou volbou. Pokud jste fanoušci severu a knihy vám nestačí, sledujte aktivity Skandinávského domu. Pro divadelní večer doporučuji hru Švandova divadla na Smíchově Zabít Johnnyho Glendenninga – jestliže vám nevadí peprná slovíčka nebo výstřely. Jako PR manažerka Uměleckoprůmyslového musea v Praze nemohu opomenout krásnou expozici Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží a komorní Galerii Josefa Sudka, která sloužila jako Sudkův byt, až do jeho smrti – zažijte pravý genius loci.

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 12

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Stoprocentní lahůdkový guláš

200 nesserČíst švédskou detektivku je jako si uvařit guláš s úplně jiným kořením. Získá tak jinou chuť, jinou vůni a chutná znamenitě. Ovšem číst knížku Čtvrtá oběť a přitom vařit nedoporučuji, příběh vonící mořem a deštěm vás k tomu pr...

Divadlo

Hmyzí revue ve Zlaté kapličce

ze zivota hmyzu perexZáměrem alegorických děl bylo odjakživa nastavovat společnosti zrcadlo a pomocí jinotajů přesně, i když převážně skrytě, poukazovat na palčivé problémy, které jsou ve většině případů přehlíženy. Ve Zlaté kapličce se ale tvů...

Film

Rytmy + pohyb + světlo = futurismus

rytmy perexNakladatelství Arbor vitae nabídlo již několik mimořádných publikací, hodnotných jak textově, tak přetiskem mnohdy unikátního obrazového doprovodu. Týkají se jak jednotlivých osobností (Jan Švankmajer, Jiří Brdečka), tak uměleckých směrů, napříkl...