Reklama
Banner

Příjemná atmosféra a sedm nejlepších krátkých filmů za poslední čtvrtrok na Future Shorts Brno

Email Tisk

future shorts film200Aligátor místo pejska v bytě, somálští rybáři, kteří k lovu používají samopaly nebo překvapivé odhalení původu jednoho filmařského loga. Ano, tohle je Future Shorts a poprvé i v Brně!

 

 

Při slově festival se mi vybaví obří letní akce plné lidí, hudby a kempování. Takže něco velkého. Ale festival krátkých filmů nic velkého nebylo. Promítalo se v artové kavárně Trojka v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Velice příjemné prostředí, kde u vstupného v hodnotě 80 Kč, nabízeli pořadatelé občerstvení v podobě domácích placiček plněných špenátem a s sebou do promítacího sálu jste si klidně mohli vzít pivko nebo víno a to normálně ve skle, žádné plastové kelímky.

future shorts film1

Akce byla poprvé v Brně a plně v kompetenci celou věc měli šikovní studenti místní FAMU. Což bylo příjemné, člověk se cítil spíš součástí kolektivu než divákem nebo účastníkem festivalu, který má přesně vymezené hranice a harmonogram. Když jsem si bez hranic šel pro vstupenku, všechno proběhlo hladce. Dostal jsem otisk černého prasátka na ruku jako vracečku, protože se normálně sedělo v kavárně, kde všichni ještě popíjeli a pokuřovali a taky mi vstřícná slečna dala program. Vrátil jsem se ke stolu a snažil se ho alespoň trochu nastudovat. Půl hodinky jsem si v něm četl a v hlavě se mi rýsovala představa posloupnost snímků a taky jsem si vyčlenil filmy, které mě podle programu zaujaly. Po přesunu do promítacího sálu, po výborné placičce a lahodném pivečku jsem do ruky dostal další program a spolu s ním hlasovací lístek. Paráda. Všechno bylo jinak. Moje plánování se rázem stalo úplně zbytečným. Rezignoval jsem na jakoukoliv další studii a řekl jsem si, že se nechám překvapit. Filmy byly pouze přeházené a šly přesně podle nového programu, který jsem už samozřejmě nečetl, protože studovat něco dvakrát a bez výsledku by mě už asi malinko dopálilo.

Promítalo se na plátno z data projektoru připojeného na normálním notebooku, který byl pravděpodobně jedné studentky, která jej také obsluhovala. Ač to může vypadat amatérsky, ve skutečnosti šlo o dobře připravený večer. I když technika dvakrát selhala a první přestávka musela být o něco dřív, vznikla nakonec i druhá, neplánovaná přestávka, která byla ještě delší než kdokoliv čekal. Muselo dojít k většímu zásahu do techniky než pouhý restart, ale klobouk dolů, že i na to byli ti milí studenti rozdávající domácí pirožky se špenátem připraveni.

future shorts film

Festival přinesl sedm krátkých filmů, každý návštěvník dostal hlasovací lístek pro snímek, který ho nejvíc zaujal. První dávka filmů byla opravdu skvělá. Domácí mazlíček v podobě dospívajícího aligátora, kohout Marcel, který má víc životů než kočka a našlapané švédské drama plné kuriózních situací a humoru všeho druhu. Po přestávce a občerstvení následovala hororová komedie, tříminutové hudební video, kde by jste neřekli, kolik emocí se dokáže vejít do tak krátkého času a sekaný Fishing Without Nets, po kterém následovala ona zmiňovaná druhá přestávka. Těch prvních pět minut tohoto filmu viděli všichni třikrát, než se podařilo obnovit promítání. Legrační, ale po pravdě hodně nadějný snímek, kterému chyběl lepší konec. Nebo alespoň nějaký. A pecka na závěr s názvem Lovebirds z České republiky, kdy ze začátku netušíte vůbec o co jde, následně se začnete smát, aby jste nakonec zjistili, jak hluboce jste ohromeni a vůbec netušíte, jak některé samozřejmé věci, jsou v jiném obraze totálně morbidní.

Těžko hodnotit nejlepší film, všechny byly totiž jiné. Animované, hrané, komedie, dramata i hudební klip a je těžké říct, který byl nejlepší. Je to jako kdybyste se museli rozhodnout, zda je lepší jablko nebo hruška. Obojí je ovoce, záleží pouze na vkusu. Já jsem zvolil švédské komediálně laděné drama, ale dnes bych hlasoval pro Lovebirds. Od pořadatelů z řad studentů FAMU bylo přislíbeno, že festival Future Shorts bude pokračovat a tohle byl vlastně pouhý začátek. Každého čtvrt roku se za pár korun můžete podívat na to, co se ve světě krátkých filmů narodilo a samozřejmě to bude výběr toho nejlepšího. Další termín je už v květnu, takže se máme určitě na co těšit.

Hodnocení festivalu: 85%

FB stránky: http://www.facebook.com/fsbrno

Zdroj foto: Melichar foto, Facebook



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Transsibiřská magistrála

Transsib oblka 200Miluju cestopisy. A obdivuji lidi, kteří je píšou. Projedou kus světa, aby pak ostatním podali svoje svědectví o tom, jak to chodí jinde, jací taM žijí lidé a v jakých podmínkách, v jakých kulturách, co si na sebe oblékají, jaká je...

Léto s divadlem se ve Slavičíně usazuje

leto s divadlem 200Třetím rokem připravuje Nezávislá divadelní scéna SemTamFór, ve spolupráci s Městem Slavičín, prázdninová divadelní představení pod širým nebem. Místo zaslouženého odpočinku si SemTamFór dobrovolně zrušil divadelní prázdniny a po ...

VELKOLEPÁ AUDIOVIZUÁLNÍ SHOW TITANIC LIVE ZAHÁJÍ V PRAZE SVOJI EVROPSKOU PLAVBU

Titanic 200Titanic – jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů v historii kinematografie a neméně úspěšná hudba z toho snímku ožijí společně ve strhující audiovizuální show “Titanic Live”, která zamíří ze světové premiéry v lo...

Zakladatel a ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš vybral skutečné hudební skvosty

Již dvanáctým rokem se na severu Čech - v České Lípě, okolních obcích a dokonce i kousek za hranicemi, koná Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Letošní zahajovací koncert otevře pomyslné brány festivalu již 20.září vystoupením houslového virtuosa Václava Hudečka a komorního souboru Barocco sempre giovane.

...