Reklama
Banner

Když musí tvrďák do školky

Email Tisk

policajt ze skolky200Film Policajt ze školky (1990) ve své době ukázal, že i typicky akční hrdina jako Arnold Schwarzenegger musí jednou za život řešit problém, který má většina z nás. I královny musí chodit na záchod a se zbraní v ruce se nedá mávat před každým, koho na ulici potkáte.

 

 

John Kimble je policajt z protidrogového, který se věnuje pátrání po těch největších mafiánech. Je oddaný své práci, povinnosti a znechucený ze spousty běžných lidských starostí. Aby se podobný člověk jednou za život podíval na místo, jakým je obyčejná mateřská školka, k tomu už je třeba pořádný důvod.

Bezcitný vrah a zločinec Crisp má v jedné takové školce svého ztraceného syna. A jakmile se konečně dozvídá, kde je, jde si pro něj. Kimble se svou policejní partnerkou tomu mají přirozeně zabránit, nicméně akce neprobíhá tak snadno, jak by možná měla.

Jde o jeden z mála dobrých filmů, ve kterém se nenásilnou formou prezentuje vztah rodičů ke svým dětem a obecně lidí k rodině jako takové. Autoři příběhu si očividně položili jednu otázku. Kam bychom mohli vecpat zažraného workoholika, který je oddaný své kariéře? Do mateřské školky!

policajt ze skolky1

Kimble by normálně takovou akci odmítnul. Ale jeho kolegyni začalo být z nenadání hrozně zle a právě mají hlídat malého syna zločince, po kterém jde už čtyři roky. Phoebe se mu omlouvá a sem tam přispěje nějakou dobrou radou, ale je jasné, že zvládnout partu nedisciplinovaných malých dětí nebude pro policajta tak jednoduché.

Akční hrdina Arnold Schwarzenegger nehraje jenom ve filmech, kde je to samý pompézní výbuch. Kolem ucha mu nemusí prosvištět každou vteřinu několik kulek, aby byla jeho role zajímavá. Od jisté doby se začal soustředit i na rodinnou komedii. Malí prcci s ním ve škole začínají cvičit a on z toho vyloženě šediví. Nedá se říct, že by byli nějak extra nároční, ale vidět namakanou vazbu nervóznět při opečovávání malých dětí určitě rozesměje nejednu mámu.

Jenže John Kimble má v záloze jeden plán. Malé děti nejsou do určitého věku vůbec samostatné, a tak je příhodné, že ze své třídy udělá „policejní školku.“ Pochoduje kolem dětí s píšťalkou a vymýšlí poučné hry, které děti zaměstnají. A zatímco na Kimbla ostatní učitelky a mámy dráždivě mrkají, akčnímu detektivovi se začíná jeho role vychovatele pomalu líbit.

policajt ze skolky2

Zažíváme tak celou řadu hezkých scén, kdy se dětem i vychovateli Kimblovi daří. Číhající drama v podobě zločince Crispa však na sebe nenechá dlouho čekat. Svého syna hledal moc dlouho a ihned poté, co jej pouštějí na podmínku z vězení, si pro něj s pistolí v ruce také hodlá jít.

Prostředí v kruhu rodiny bývá vždy hlavně o dětech a jejich výchově. Někdo bez rodiny nedokáže žít a někomu zase připadá život vedle uječených malých smradů zbytečný a příliš komplikovaný. Detektiv Kimble si však přes svou tvrdou náturu k nim nakonec našel svou cestu. Možná mu začalo připadat, že ochrana zákona před zločinci má něco společného i s lidmi, kteří ještě nedorostli a na svou roli v životě teprve čekají.

policajt ze skolky plakat


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Jak průkopníci umírání hledají smysl života

Hovory k sobe perexObavy ze smrti nebo z umírání pocítí na své pouti životem snad každý člověk. Někteří lidé pocítí úzkost tak velikou, že si s ní nevědí rady a vyhledají pomoc psychoterapeuta. Irvin D. Yalom ve své nové knize opět otevírá téma ps...

Farma v jeskyni na jevišti Nové scény i na živo v ulicích

sclavi 200Na jeviště Nové scény Národního divadla se za pár dnů vrací inscenace Sclavi – Emigrantova píseň, ale s členy souboru fyzického divadla Farma v jeskyni se můžete setkat i naživo pod širým nebem. V neděli 26. června se čtyři protagonisté inscenace v...

RODINA JE ZÁKLAD STÁTU aneb Když lesk peněz zahluší svědomí
ImageScénárista a režisér Robert Sedláček (známe od něho díla jako Pravidla lži, Muži v říji, Největší z Čechů) umělecky dospěl. Jeho nejnovější snímek Rodina je základ státu (2011) se dotý...
Vypsaná fixa naladila lidi dobrou náladou Vánoc a ta se drží ještě dnes

vypsana-fixa 200Život je legrační a někdy se to potká. Co? Čtyři kluci ze San Piega ve městě, co podporuje kulturu. Kdo chtěl vypadnout za garsonky, jít z jeskyně ven a cejtit jak moc hoří nespoutaným plamenem se rozhodně 20. ...