Reklama

Konečně jsme se dočkali knihy hovorů s Ermannem Olmim

Email Tisk

rozhovory olmi elrmannoItalské režiséry známe útržkovitě, a navíc spíše ty z dřívějších dob - Rosselliniho, De Siku, Felliniho, Antonioniho, Pasoliniho. Zajisté k nim můžeme přiřadit také Ermanna Olmiho, jakkoli setrvává v jejich stínu. Zpravidla totiž nenatáčel filmy vnějškově provokující, naopak z nich prýštila smířlivost a vyrovnanost. Nejznámějším je rozlehlá venkovská kronika Strom na dřeváky (1978), odehrávající se na sklonku 19. století; zvítězila na festivalu v Cannes a připomíná ji i připojený záběr. Nyní se ke čtenářům (a také vděčným divákům) dostává kniha Ermanno Olmi - Rozhovory, která přiblíží nejen okolnosti vzniku jednotlivých děl, ale také životní zákruty samotného tvůrce, jenž loni oslavil osmdesátiny.

Je to vůbec první knížka, která u nás o Olmim vychází. Dosud z důvodů ne zcela pochopitelných - možná si jej oblíbila jeho "dvorní" překladatelka Eva Zaoralová - převažoval Fellini, o němž za poslední půlstoletí vyšlo hned několik publikací, a to včetně několika svazků se scénáři. Další filmaři (Pasolini, Rossellini, De Sica) se dočkali nanejvýš útlých brožurek a zbývající umělci (nalezneme mezi nimi jména nejvýznačnější, utvářející podobu současné italské kinematografie - Bertolucci, Scola, bratři Tavianiové...) měli prostě smůlu, nikdo si na ně ani nevzpomněl.

Filmy Ermanna Olmiho se do českých kin dostávaly nárazově: v 60. letech to byla díla ovlivněná neorealismem, civilistně prostá a zkoumající svět chudých lidí, ať již to bylo na stavbě, při nástupu do prvního zaměstnání nebo vůbec uhájení skromné existence (Čas se zastavil, Místo, Snoubenci), poté následovala více než desetiletá průrva, než jsme se seznámit s dalšími tituly (Sapéři, Strom na dřeváky, Ať žije paní).

rozhovory olmi ermanno

V posledním dvacetiletí nás však Olmi oslovuje výhradně skrz televizní obrazovku - viz Genesis nebo Sto hřebů. Určitě si z toho snímku pamatujete ony úžasné záběry se vzácnými knihami přibitými ke stolu nebo k podlaze, jak připomíná i připojené foto... Olmi, jenž několikrát zpracovával vysloveně náboženská témata, bývá mnohdy vnímán jako autor "duchovních" filmů, které mají hodně společného s křesťanskou pokorou - a nevyvrací to. Jen dodává, že je ochoten považovat se toliko za aspiranta nejen křesťanské víry, ale i ostatních náboženství, pokud slouží posvátným cílům, a nikoli získávání mocenské nadvlády.

Pro toho, kdo by chtěl nahlédnout do Olmiho myšlení, poznat, jak prosazoval své projekty, je kniha rozhovorů určena především. S Olmim rozmlouval Charlie Owens a věru, nejsou to zdvořilostní hovory. Autor je podrobně obeznámen s Olmiho tvorbou i ohlasy na ni, zjišťuje nejen, jak se rodil samotný námět, ale také se táže na různé podrobnosti a detaily, z režiséra mámí, proč upřednostnil určitý motiv na úkor jiného a tu či onu scénu natočil právě tak, jak ji natočil. A několikrát se neopomene zeptat, zda by svá díla pojednal stejně nebo jinak, kdyby dostal příležitost realizovat je znovu. Srovnává režisérovy záměry s konečným výsledkem, neustále si upřesňuje jeho náhled.

rozhovory olmi

Owens se svými dotazy zadírá do tkáně jednotlivých filmů, odkrývá skryté či ne zcela zjevné významy, ale nikdy nepostupuje hrubě či konfrontačně, neútočí ani nezpochybňuje - prostě se táže, očekávaje režisérovu spolupráci a otevřenost. V tom se hodnota výpovědí blíží jiné pamětihodné "rozhovorové" knize, a sice mnohaletým hovorům, které s americkým mistrem hrůz Alfredem Hitchcockem vedl François Truffaut, jenž předtím, než zazářil jako režisér, se uplatnil jako obávaný kritik.

Kniha je ovšem cenná i pro svou "přidanou hodnotu": obohacují ji původní české texty, které čtenáře provázejí až k Olmiho nejnovější tvorbě. Petr Slinták, jenž knihu přeložil, totiž sepsal jak rozsáhlou úvodní studii, která zasvěceně rozebírá Olmiho umělecký zjev, tak závěrečnou kapitolu, jakési post scriptum v podobě dodatečného rozhovoru s ním. Slinták se za Olmim vypravil do Itálie, aby si s ním povyprávěl o jeho názorech na film, na zpracovávaná témata a koneckonců i na české filmaře, které však Olmi nezná. Neviděl ani Formanův debut Černý Petr, který byl tuzemskými recenzenty přirovnáván právě k Olmiho Místu.

rozhovory olmi

Příbramské nakladatelství Camera obscura jako vždy zajistilo vzornou redakční práci, text je pro případ potřeby opatřen vysvětlivkami; ostatně stejnou pečlivostí se vyznačují i předešlé publikace (například o Tarkovském, Godardovi či Jarmuschovi). Takže jako samozřejmost - která ovšem vůbec samozřejmá není - přijmeme i podrobný výčet děl, na nichž se Olmi podílel, nechybí ani rejstřík a seznam literatury, která se k Olmimu vztahuje. Zvlášť cenné, protože dosud nebylo nikde zpracováno, je podchycení českých položek, ať již jsou to recenze jednotlivých filmů nebo výňatky ze scénáře.

Co ke knize ještě dopovědět? Setkání s mimořádnou osobností skýtá šanci uměnímilovnému čtenáři - a vlastně každému vnímavému člověku - zase si o něco více rozšířit vlastní obzory. Zbývá upozornit, že distribuci této výjimečné knihy, která se sotva stane bestsellerem, mohou provázet potíže. Zcela určitě by měla být k sehnání ve specializovaném knihkupectví Terryho ponožky v pražském kině Světozor, za východní hranicí ji nabídne bratislavská prodejna Slovenského filmového ústavu.

rozhovory olmi elrmanno

Ermanno Olmi - Rozhovory
Autoři: Charlie Owens, Petr Slinták
Překlad: Petr Slinták, Martina Mezírková
Vydalo nakladatelství Camera obscura, Příbram – Svatá Hora 2012. 332 stran.

Hodnocení: 100%

Zdroj foto: Camera obscura, tutankemule.net, cinefestival.blogosfere.it, slowfoodonfilm.it


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Ženská milostná poezie v almanachu Královny slz a ostružin

200litKdyž byla spisovatelka a básnířka Sylva Lauerová konfrontována s názorem, že poezie se dnes téměř neprodává, vyvolalo to u ní nejen otázku, zda je tomu skutečně tak, ale zároveň se zrodil i nápad vytvořit almanach ženské milostné poezie plný něhy, radosti a...

Divadlo

Komediomat: “Vždycky se snažíme o určitou míru kultivovanosti a inteligentní humor.”
ImageMáte rádi Whose Line Is It Anyway? Nebo českou či slovenskou Partičku? Pak si jistě rádi přečtete rozhovor s improvizační partou Komediomat, která brázdí česká divadla a přináší do nich smích, ú...

Film

Cobain – člen Klubu 27

cobain uvodkaKurt Cobain, rocková legenda, která patří do slavného Klubu 27 (Forever 27 Club), po boku Jimiho Hendrixe nebo Amy Winehouse a dalších. Mluvčí jedné generace – pozice, o kterou Cobain nikdy nestál. V novém dokumentu se otevírají dosud zamkn...