Banner

Hasičský bál jako jeviště světa

Email Tisk

hori ma panenkoDigitalizace význačných českých filmů, která divákům slibuje intenzivnější umělecký zážitek jak díky vyčištěnému obrazu, tak zásluhou sytějších barev, pokračuje sice hlemýždím tempem, ale přece jen s prokazatelnými výsledky - po úhelném historickém dramatu Marketa Lazarová a groteskně stylizovaném podobenství Sedmikrásky přišla na řadu kousavá tragikomedie Hoří, má panenko (1967).

 

Když jsem pročítal novinové ohlasy, zaujala mě snaha všude hledat trezorovou mánii tuzemských cenzorů. Tak prý i tento Formanův snímek, jak tvrdí Alena Prokopová v Lidových novinách z konce září, měl být po třech týdnech stažen z distribuce, aby se do ní vrátil teprve po pádu komunistického režimu. Ve skutečnosti se neocitl nikdy mezi díly, která byla označena za politicky nejškodlivější (jako třeba Všichni dobří rodáci nebo Žert, nemluvě o několika doopravdy trezorových titulech, které byly okamžitě zakázány a na svou premiéru čekaly celá dvě desetiletí - jako Ucho nebo Skřivánci na niti). Soupis československých filmů, vydaný ještě za komunistického režimu koncem 80. let, a tudíž sotva podezíratelný z nějakého "nadržování", uvádí až duben roku 1973 jako datum konečného stažení z kin.¨

Mezitím Hoří, má panenko stihlo spatřit na třičtvrtě milionu lidí a v květnu 1969 se dočkali i televizní diváci. Také není pravda, že by se tento snímek vrátil k divákům až po pádu komunistického režimu. V skutečnosti se začal, provázen dalšími filmy ze 60. let, promítat ještě za jeho trvání. Ani Miloš Forman nepatřil mezi tvůrce režimem vnímané jako politicky nežádoucí - vždyť i proslulý normalizační, v Rudém právu sedící kritik Jan Kliment s ním roku 1979 zveřejnil rozhovor, kde si pochvaloval, jak i jeho americká tvorba pomáhá věci pokroku. Ostatně první dva Formanovy filmy, Černý Petr a Lásky jedné plavovlásky, zůstaly v distribuci po celá 70. a 80. léta, koncem 80. let je přestavbově odvysílala i (tehdejší) Československá televize.

hori ma panenko

Pokud k Formanovu poslednímu českému filmu Hoří, má panenko mířily nějaké výtky, pohybovaly se ve sféře mravních výhrad. Zesměšňování prostých lidí a škodolibý důraz na ošklivost mu shodně vyčítali jak tuzemští ideologové, tak italský koproducent, jenž dokonce požadoval vrácení svého vkladu. Miloš Forman zjevně vyhmátl tvář nejen české maloměšťácké zatuchlosti - její duchovní ubohost, vychytralost i zlodějnu, jakkoli skrývané za vnější bodrost a zemitost, za vzhled dobrosrdečného tatíka. Zbývá doplnitt, že podobné postřehy nalezneme také v zahraničí, třeba ve francouzské (rovněž "venkovské") satiře Pirátova nevěsta, kterou jen o málo později debutovala Nelly Kaplanová.

hori ma panenko

Zvolené prostředí jedné venkovské tancovačky, kdy se má dokonce konat volba místní královny krásy, dovoluje Formanovi a jeho týmu (Ivan Passer, Jaroslav Papoušek) se podařilo v jakémsi kolektivním portrétu rozehrát směšné i dojemné pinožení početných postav, prožívajících řetězec banálních událostí. Důležitým nositelem významů jsou samozřejmě rozmluvy, skvěle postihující běžné řečové vycpávky, opakující se fráze, jejichž užívání se stalo neuvědomovanou normou. Nápaditě je rozehrán i jízlivý situační humor, okořeněný spontánním (ne)herectvím Formanových neškolených hvězd - Jana Vostrčila, Josefa Šebánka, Josefa Kolba...

hori ma panenko

Některé situace dávno vstoupily do povědomí: stačí aspoň připomenout rozmluvu o zhoubné chorobě ("i kdybys měl rakovinu jak řemen, doktor ti to nesmí říct"), na etapy členěně rozkrádání tomboly, rozpravy kolem volby královny krásy nebo mrazivě směšný výjev se starcem, jemuž za zády hoří chalupa. Ačkoli se nikoli prostí hasiči, na jejichž plese se celý příběh odehrává, nýbrž jejich náčelnictvo cítilo být dotčeno (dokonce byl do filmu včleněn vysvětlující mezititulek, že autoři je nehodlali urážet), vyprávění se jich vlastně nedotýká: film totiž glosuje samu mentalitu českého národa bez ohledu na to, kdo mu právě vládne. A nic přívětivého na ní nenachází. Právě dnes více než kdykoli jindy se tato Formanova zneklidňující jasnozřivost znovu potvrzuje.

hori ma panenko plakat

Hoří, má panenko
Československo/Itálie 1967, 69 minut
Režie: Miloš Forman
Scénář: Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer
Kamera: Miroslav Ondříček
Hudba: Karel Mareš
Hrají: Jan Vostrčil, Josef Šebánek, Josef Kolb, Josef Valnoha, František Debelka, Milada Ježková, Alena Květová
Distributor: Bontonfilm, premiéra: 27. září 2012
Hodnocení: 100%

Foto: Bontonfilm


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Punková bible pro všechny generace

punkovy prapor perexTak lze charakterizovat knihu malého rozměru, ale velkého obsahu s názvem Punkový prapor. Autorem této výpovědi je Petr B. Výškovický, který zúročil všechny nejen punkové zkušenosti a předložil tak...

Divadlo

Komediomat: “Vždycky se snažíme o určitou míru kultivovanosti a inteligentní humor.”
ImageMáte rádi Whose Line Is It Anyway? Nebo českou či slovenskou Partičku? Pak si jistě rádi přečtete rozhovor s improvizační partou Komediomat, která brázdí česká divadla a přináší do nich smích, ú...

Film

17. FESTIVAL FRANCOUZSKÉHO FILMU

FFF perexFrancouzské velvyslanectví v České republice, Francouzský institut v Praze a společnost Unifrance pořádají na podzim tradiční Festival francouzského filmu. Letošní již 17. ročník představí divákům ve spolupráci s českými distribut...