Reklama
Banner

Hasičský bál jako jeviště světa

Email Tisk

hori ma panenkoDigitalizace význačných českých filmů, která divákům slibuje intenzivnější umělecký zážitek jak díky vyčištěnému obrazu, tak zásluhou sytějších barev, pokračuje sice hlemýždím tempem, ale přece jen s prokazatelnými výsledky - po úhelném historickém dramatu Marketa Lazarová a groteskně stylizovaném podobenství Sedmikrásky přišla na řadu kousavá tragikomedie Hoří, má panenko (1967).

 

Když jsem pročítal novinové ohlasy, zaujala mě snaha všude hledat trezorovou mánii tuzemských cenzorů. Tak prý i tento Formanův snímek, jak tvrdí Alena Prokopová v Lidových novinách z konce září, měl být po třech týdnech stažen z distribuce, aby se do ní vrátil teprve po pádu komunistického režimu. Ve skutečnosti se neocitl nikdy mezi díly, která byla označena za politicky nejškodlivější (jako třeba Všichni dobří rodáci nebo Žert, nemluvě o několika doopravdy trezorových titulech, které byly okamžitě zakázány a na svou premiéru čekaly celá dvě desetiletí - jako Ucho nebo Skřivánci na niti). Soupis československých filmů, vydaný ještě za komunistického režimu koncem 80. let, a tudíž sotva podezíratelný z nějakého "nadržování", uvádí až duben roku 1973 jako datum konečného stažení z kin.¨

Mezitím Hoří, má panenko stihlo spatřit na třičtvrtě milionu lidí a v květnu 1969 se dočkali i televizní diváci. Také není pravda, že by se tento snímek vrátil k divákům až po pádu komunistického režimu. V skutečnosti se začal, provázen dalšími filmy ze 60. let, promítat ještě za jeho trvání. Ani Miloš Forman nepatřil mezi tvůrce režimem vnímané jako politicky nežádoucí - vždyť i proslulý normalizační, v Rudém právu sedící kritik Jan Kliment s ním roku 1979 zveřejnil rozhovor, kde si pochvaloval, jak i jeho americká tvorba pomáhá věci pokroku. Ostatně první dva Formanovy filmy, Černý Petr a Lásky jedné plavovlásky, zůstaly v distribuci po celá 70. a 80. léta, koncem 80. let je přestavbově odvysílala i (tehdejší) Československá televize.

hori ma panenko

Pokud k Formanovu poslednímu českému filmu Hoří, má panenko mířily nějaké výtky, pohybovaly se ve sféře mravních výhrad. Zesměšňování prostých lidí a škodolibý důraz na ošklivost mu shodně vyčítali jak tuzemští ideologové, tak italský koproducent, jenž dokonce požadoval vrácení svého vkladu. Miloš Forman zjevně vyhmátl tvář nejen české maloměšťácké zatuchlosti - její duchovní ubohost, vychytralost i zlodějnu, jakkoli skrývané za vnější bodrost a zemitost, za vzhled dobrosrdečného tatíka. Zbývá doplnitt, že podobné postřehy nalezneme také v zahraničí, třeba ve francouzské (rovněž "venkovské") satiře Pirátova nevěsta, kterou jen o málo později debutovala Nelly Kaplanová.

hori ma panenko

Zvolené prostředí jedné venkovské tancovačky, kdy se má dokonce konat volba místní královny krásy, dovoluje Formanovi a jeho týmu (Ivan Passer, Jaroslav Papoušek) se podařilo v jakémsi kolektivním portrétu rozehrát směšné i dojemné pinožení početných postav, prožívajících řetězec banálních událostí. Důležitým nositelem významů jsou samozřejmě rozmluvy, skvěle postihující běžné řečové vycpávky, opakující se fráze, jejichž užívání se stalo neuvědomovanou normou. Nápaditě je rozehrán i jízlivý situační humor, okořeněný spontánním (ne)herectvím Formanových neškolených hvězd - Jana Vostrčila, Josefa Šebánka, Josefa Kolba...

hori ma panenko

Některé situace dávno vstoupily do povědomí: stačí aspoň připomenout rozmluvu o zhoubné chorobě ("i kdybys měl rakovinu jak řemen, doktor ti to nesmí říct"), na etapy členěně rozkrádání tomboly, rozpravy kolem volby královny krásy nebo mrazivě směšný výjev se starcem, jemuž za zády hoří chalupa. Ačkoli se nikoli prostí hasiči, na jejichž plese se celý příběh odehrává, nýbrž jejich náčelnictvo cítilo být dotčeno (dokonce byl do filmu včleněn vysvětlující mezititulek, že autoři je nehodlali urážet), vyprávění se jich vlastně nedotýká: film totiž glosuje samu mentalitu českého národa bez ohledu na to, kdo mu právě vládne. A nic přívětivého na ní nenachází. Právě dnes více než kdykoli jindy se tato Formanova zneklidňující jasnozřivost znovu potvrzuje.

hori ma panenko plakat

Hoří, má panenko
Československo/Itálie 1967, 69 minut
Režie: Miloš Forman
Scénář: Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer
Kamera: Miroslav Ondříček
Hudba: Karel Mareš
Hrají: Jan Vostrčil, Josef Šebánek, Josef Kolb, Josef Valnoha, František Debelka, Milada Ježková, Alena Květová
Distributor: Bontonfilm, premiéra: 27. září 2012
Hodnocení: 100%

Foto: Bontonfilm


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


GUMIČKOVÁNÍ NENÍ JEN PRO HOLKY

GUMICKOVANI 200Někdo říká, že gumičkování je jenom pro holky. Ale já si myslím, že to není pravda. Gumičky jsou dnes všude a dá se z nich dělat tolik pěkných věcí.

 

...
Hamlet ze Švanďáku není žádná historická plačka

hamlet perexNení Hamlet jako Hamlet. O tom ví své i Švandovo divadlo na Smíchově, které od prosince 2013 uvádí na své hlavní scéně jednu z nejhranějších Shakespearových tragédií ve zcela netradičním pojetí režiséra Daniela Špinara<...

Petr Zelenka dokončuje kontroverzní „Ztraceni v Mnichově“

Ztraceni v Mnichove 200Trojnásobný  držitel Českého lva, režisér Petr Zelenka ( Knoflíkáři, Rok ďábla, Karamazovi) , dokončuje svůj nejnovější film „Ztraceni v Mnichově“, jehož příprava trvala pě...

RAGE s albem „21“ stojí za to!
ImageNedávno jsme vedli s kamarády na fóru diskusi o tom, jaká kapela, album nebo píseň nás v poslední době dostala na první poslech. (No - použili jsme poněkud jiný výraz, ale jelikož jsme na stránkách Kultura 21, musím se vyvarovat nekulturních...