Transformers: Recyklace (Resiklo)

Globální katastrofa v blízké budoucnosti přivede vetřelce, kteří ohrozí naši planetu. Crisval, bývalý plukovník, neochotný hrdina musí povstat, aby vedl skupinu pochybných bojovníků. Aby uspěli, musí bojovat s vyspělými soupeři stvořenými z recyklovaných částí zapomenutých strojů. V této válce za přežití lidí musí láska a víra být tou nejsilnější zbraní.

Jednu věc nelze DVD edici upřít, jako malá distribuční firma nemá prostředky na nákup velkých zahraničních trháků, leč nesnaží se jít klasickou cestou, tj. nakupováním levných amerických béček, ale původ jejich filmů je značně různorodý: Finsko, Švédsko – nemůže chybět ani zatracovaná Amerika – a dokonce i Filipíny, což je pro nás Středoevropany dosti exotická destinace.

Nejlépe filipínský filmový průmysl vystihují slova amerického herce Richarda Harrisona. Ten se ve své domovině neupíchl, proto se jako spousta jeho kolegů přemístil do Evropy, konkrétně Itálie, kde se na dvě dekády slušně etabloval. Ovšem poté co žánry, ve kterých se zabydlel, vyšly z módy, musel si obživu hledat jinde, zamířil tedy do Hong Kongu a hlavně na Filipíny, jejichž produkce se nejčastěji označuje jako Z-filmy (netřeba komentáře). „Spousta filmů, ve kterých jsem hrál, nemělo kompletní technický scénář, mnoho scén bylo improvizovaných, což značně přispívalo k nesouvislosti příběhu.“

Scénář je neuvěřitelný mix všech možných známých snímků z posledních 25 let, počínaje Terminátorem, pokračuje Robotem Joxem, Vetřelcem a Dnem nezávislosti konče. Tomuto snímku však chybí jejich kvality a bohužel i zábavnost. Scenárista před námi zatajuje základní informace: kdy „emzáci“ přiletěli, za jak dlouho ukázali svou pravou tvář (ve filmu je zmínka, že to nebylo hned), jak dlouho jim trvalo ovládnutí planety? Žádné odpovědi na výše položené otázky se divák nedočká. Jedinou věc, kterou je nám ochoten prozradit, je aktuální rok – 2021.

Pozemšťané nazývají (rozkošně gumové) kosmické nájezdníky Balangové a jejich lidské nohsledy Motanos, těm je v rámci „vylepšení“ vstříknuta ufounská krev, což má za následek zvýšení síly, ale i evidentní snížení inteligence, jinak si neumím vysvětlit, proč všichni Motanos stojí v přestřelkách pěkně vyrovnaní v řadě vedle sebe (úplná přehlídka), tak aby je kladní hrdinové mohli v „efektních“ zpomalených záběrech postřílet. Vůdci těchto „superlidí“ vypadají jako jedinci postižení chudokrevností se zelenými kontaktními čočkami, řadoví členové zas pro změnu jako arabští teroristé (černé šaty, šedivé utěrky omotané kolem hlavy plus velké lyžařské brýle).

Paraiso, snad poslední velká lidská enkláva. Pokud někdo očekává místo podobné tomu z Terminátora, kde zbytky obyvatel živoří v podzemních bunkrech, rozedraní, špinaví, lovící krysy na slavnostní oběd, bude nejspíše v šoku, jelikož jde o velký tovární komplex, nechybí tu rostliny, drůbež, společná vývařovna, převážnou část osazenstva tvoří pohlední, vymydlení mladí lidé, v nažehleném oblečení, rozhodně na nich nebylo vidět nějaké strádání a pokud si někdo sedne na starý bicykl, aby bylo trochu šťávy, tak si i zatrsají.

Nenamlouvejme si, že podobné nelogičnosti v ději někoho zajímají, normální člověk se podívá na obal, vidí velké roboty, a to také očekává, žádné hlubokomyslné výlevy, telenovelové herectví všech zúčastněných je mu taky ukradené, chce jen spoustu akce, velkých vraždících, střílejících robotů. I v tomto ohledu bude zklamán, akce není tolik, kolik by mělo být, není ani na extra vysoké úrovni, např. hlavní (pěkně papulatý) hrdina Crisval vytáhne zbraň, zmáčkne spoušť, lidé umírají, záblesky ze zbraní jsou domalované, jen si zvukař hned neuvědomil, že by měla být slyšet i střelba. Prvního robota uzříme až po hodině!

Jejich design, stejně jako invazních lodí, není špatný, jen provedení odpovídá průměrné videohře z přelomu milénia. U tohoto filmu si hnidopich opravdu přijde na své, třeba má nastat velký útok na Paraiso, v praxi vidíme jednoho robota a deset zakuklenců – takhle si já osobně nepředstavuji masivní útok, ale na závěr se tvůrcům podařilo kompars rozmnožit asi na 40, byť jsou někteří z nich ozbrojení fošnami, trubkami, takže proti paprskometům a pětimetrovým robotům mají velkou šanci...

Pokud vás zajímá, jaká štramanda je naše matička Země po nájezdu, tak musíme rozlišovat dvě důležitá hlediska – záběry počítačové a netrikové. První vypadá jak Dantovo peklo, zničené budovy, hořící ohně, všude samá zkáza, pokud však tvůrci natáčejí v exteriéru, omezí se na opuštěnou okresku, trochu sutě, pár hořících barelů pro efekt a pokud to scéna vyžaduje, i na nějakou tu omlácenou průmyslovou stavbu.

Takže sečteno a podtrženo, režie slabá, jakož i scénář, herci nezajímavý, kamera nudná, akce podprůměrná a triky ucházející, to není moc slavné. Málem bych zapomněl na jednu věc, jako každá správná velmoc mají i Filipíny svoje národní filmové ceny. Tento film byl nominován v 10 kategoriích (udílení proběhne 29. listopadu) a na filmovém festivalu Metro Manila získal cen šest. Jestli jsou tato vítězství oprávněná, nedokážu posoudit.

Na obranu tvůrců musím ale říct, že název, pod jakým je u nás uváděn, je pouze výsledkem tvořivosti českého distributora (původní název je Resiklo), který ho opatřil i „znamenitým“ dabingem, takže jedna postava v jedné scéně změní během pár vteřin svého dabéra, aby ho zas v další měla zpět.

Podrobnosti:

Transformers: recyklace (Resiklo)
rok vzniku: 2007

Filmový trailer