Reklama
Banner

Divoká stvoření jižních krajin: dokonalý film s dojemným a naivním poselstvím

Email Tisk

divoka stvoreni jiznich krajinV porovnání s blockbustery letošního léta trhajícími rekordy v multikinech působí Divoká stvoření jižních krajin jako blesk z čistého nebe. Celovečerní debut Benha Zeitlina, oceněný na festivalech v Cannes a americkém Sundance, vás ohromí svou upřímností a poselstvím, které vás vrátí do vašich dětských dnů.

 

 

Zdá se, že téma New Orleans na pokraji přírodní katastrofy má k Benhu Zeitlinovi poměrně blízko. Po jeho uvedení v režisérově prvním krátkém filmu Glory at sea se zde totiž opět vrací v podání jeho celovečerního debutu nazvaném Divoká stvoření z jižních krajin. Kdo by čekal syrové zpodobnění drsné reality obalené nezbytnou ekologickou agitkou, bude pravděpodobně zklamán.  Namísto toho se tu hlavní vyprávěcí formou stává metafora zprostředkovaná barvitými filmařskými postupy.  Prostředí malé komunity izolované od okolního světa vysokou protipovodňovou zdí se v Zeitlinově podání stává pouhou kulisou fantaskního světa malé hrdinky, plného palčivých a nezodpovězených otázek.

Prostřednictvím šestileté holčičky Hushpuppy žijící se svým nemocným otcem režisér diváky uvádí do surrealistického světa malého dítěte, který ostře kontrastuje s šedým a sociálně ponurým okolím. To vše obaleno  všeobjímajícím optimismem a naivitou dětské hrdinky vytváří tragikomickou atmosféru snímku, která má nejlepší předpoklady k tomu vás ohromit. Je otázkou, zdali k tomu nejvíce přispívá dětsky upřímná role hlavní hrdinky v podání talentované Quevenzhané Wallis, anebo výborné výkony některých neherců, včetně Dwighta Henryho coby hrdinčina problematického otce.  Výsledný koktejl otírající se zlehka o některá typicky americká klišé (nezávislost, tvrdohlavá neústupnost místních) působí velice dobře. Když si k tomu všemu přičtete vizuálně atraktivní záběry kamery Bena Richardsona, vychází vám snímek, který by si minimálně ti náročnější z diváků rozhodně neměli nechat ujít.

divoka stvoreni jiznich krajin

Ovšem jak to tak bývá téměř se vším, ani nejnovější  Zeitlinův snímek ověnčený vavříny z Cannes a Sundance není dokonalý. Oním pověstným kamenem úrazu Divokých stvoření z jižních krajin je samotný příběh, který začne zhruba v polovině snímku poněkud dýchavičně přešlapovat na místě, jakoby v nejistotě, kterým směrem se to vlastně má pod taktovkou režiséra vydat.  Zdá se, jako by právě v druhé části filmu došel Zeitlinovi jeho vypravěčský dech a on se namísto toho rozhodl přesunout takřka celé těžiště filmu na vizuální stránku věci. Osa filmu se tu přesouvá zcela do fantazie malé hrdinky a logicky se tak děje na úkor děje, který v závěrečné fázi začíná působit poměrně rozpačitým dojmem. Vrcholem všeho je pak hrdinčino hledání matky těsně před koncem snímku a její závěrečné rozhřešení, které působí jako poněkud narychlo nastavovaná kaše.

divoka stvoreni jiznich krajin

To vše jsou ale pouhé drobné skvrny na jinak zcela dokonalém filmu s dojemným a zároveň dětsky naivním poselstvím. Pokud si potrpíte na úchvatné, vizuálně kreativní záběry a zároveň od filmu jakoby přirozeně očekáváte i nadhodnotu v podání uměleckého přesahu, je docela dobře možné, že si Zeitlinův snímek upřímně zamilujete. Divoká stvoření z jižních krajin jsou totiž jasným důkazem toho, že i v dnešní době plné 3D technologií a speciálních efektů je stále ještě možné točit kvalitní filmy, které tuto nadhodnotu nabízejí. Je jen škoda, že jich není víc.

divoka stvoreni jiznich krajin

Divoká stvoření jižních krajin / Beasts of the Southern Wild
USA / 2012 / 92 min.
Drama
Režie Benh Zeitlin
Scénář Lucy Alibar, Benh Zeitlin
Kamera Ben Richardson
Hudba Dan Romer, Benh Zeitlin
Střih Crockett Doob, Affonso Gonçalves
Hrají Quvenzhané Wallis, Dwight Henry, Jonshel Alexander, Marilyn Barbarin, Kaliana Brower, Joseph Brown, Nicholas Clark, Henry D. Coleman a další...
Premiéra: 9. srpna 2012

divoka stvoreni jiznich krajin plakat
Zdroj foto: Aerofilms

 
.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Inspektor Zastávka vyšetřuje

zlocin200Vloni uplynulo 90 let od úmrtí jednoho z našich nejlepších malířů, Jakuba Schikanedera. V rámci připomínkových akcí, kdy byla například otevřena velká retrospektivní výstava ve Valdštejnské jízdárně, se nakladatelství Albatros připojilo se svou „troš...

Apostrof: Ženský úsměv

altPraha má za sebou již čtrnáctý ročník divadelního festivalu nezávislé a amatérské tvorby Apostrof. V Divadle Na zábradlí a v experimentálních prostorech NoD se odehrálo ve čtyřech dnech celkem devět představení. Objevily se soubory z mnoh...

Populární kultura v českém prostředí

200filmVíce než dvacet příspěvků, které mapují nejrůznější projevy rozličných kulturních odvětví (nejen) v tuzemské kotlině, shrnuje kniha Populární kultura v českém prostoru. Vydalo ji nakladatelství Karolinum a autory textů jsou zpravidla začínající badatelé z...

Metalové okénko únor

okno200Nejkratší měsíc roku utekl jako voda a my tu máme ohlédnutí za tím, co se událo ve světě metalových hvězd. Rok se nám parádně rozjíždí, máme možnost sledovat kapely, které se připravují vydat novinkový materiál, ale dovídáme se i novinky z festivalů – te...