Reklama
Banner

Norman a duchové aneb zombie komedie pro děti

Email Tisk

norman a duchove plakatKreslený film Norman a duchové nabízí spoustu charakteristických postav lidí, dětí i zombie. Skvěle je vykreslena hlavní postavička Normana Babcocka, jedenáctiletého chlapce, kterému chtějí vlasy z hlavy jakoby uletět. Nad modrýma kulatýma očima se klene široké vážné obočí a jeho komický portrét doplňují obrovské uši.

 


Narodil se nám podivín! Povídá si s duchy!

Když se v malém městečku, v Ospalé Lhotě, narodil milujícím rodičům syn Norman se zvláštní schopností, řekněme s šestým smyslem, začaly se dít podivné věci. A to mu zůstalo. Vůbec má rád horory a zombie. A rád si povídá s mrtvou babičkou.

Všichni z městečka považují jedenáctiletého Normana za podivína. A nemůžeme se tomu vůbec divit. I my se divíme, když si Norman cestou do školy povídá s duchy lidí i zvířat, se všemi, kdo nedávno odešli ze světa, které vidí jedině on, a protože se s nimi umí na lecčems dohodnout, snaží se, aby se to na veřejnosti nikdo nedozvěděl. Ale ta jeho schopnost se v aktuální velmi prekérní situaci, která později nastane, náramně hodí!

Norman se se svými kontakty s podsvětím nerad chlubí. A ve škole? Tam ho děti a spolužáci šikanují, na jeho skříňku pravidelně škrábou slovo FREAK (cvok), což Norman pravidelně po příchodu do šatny smazává. Ale není mu to nic platné. Děti jsou se svou šikanou vůči spolužákům kruté stejné na celém světě, jsou ve své nevinnosti patřičně kruté.

 


 
Norman propadá smutku  

Než se ale Norman postaví do čela místního odboje proti živým mrtvým, musí ještě kromě šikany ve škole leccos skousnout, což se stává většině dětí s nálepkou podivína a mimořádnými schopnostmi. Rodiče ho nechápou, starší sestra Courtney jím pohrdá a jediný, s kým vychází, je tlusťoch Neil, jemuž také píší po skříňce zase nápisy FATTY (tlustý), s nímž taky nikdo jiný nekamarádí, ale Neil bere šikanu s humorem mu vlastním.   

norman a duchove

Zbavíme se zombíků?  

Navíc se v městečku konají přípravy na oslavy 300. výročí procesu s čarodějnicí (rok 1712), která byla odsouzena, jak se dozvíme, nevinně, a tak to všechno vzniklo, ta kletba, která hrozí všem z Ospalé Lhoty. A kdo zachrání malé městečko, Ospalou Lhotu, když ho přepadne horda zombíků? Neohrožený hrdina se jmenuje Norman. Jeho život nabere zcela netušený směr, když mu podivínský strýc prozradí, že městečko co nevidět stihne pradávná kletba a že právě on ji může díky svým záhrobním komunikačním schopnostem zastavit. Než se Norman rozhodne, jestli se chce nebo nechce stát hrdinou, začnou mrtví vylézat z hrobů a děsit vše živé. V tu chvíli se v Normanově hlavě vylíhne nápad, jak je vrátit do stádia věčného odpočinku. Ví však, že sám to nezvládne. Jenže realizujte teoreticky dokonalý plán, když máte v partě vyděšeného tlusťocha, jeho staršího bratra, který má místo mozku svaly, sestru, která ho nepokrytě balí, a největšího sígra ze školy? A když vás kromě zombíků honí i policajti a spoluobčané, kteří právě přestali mít úctu k mrtvým?

Co můžeme ještě vidět?

Samozřejmě nechybí časté atributy amerických filmů - automobilové honičky, mluvící stromy, divoká noční bitka mezi občany, strhující podívaná na znesvářené bojůvky před muzeem, hon na zombie, bleskurychle se rozpadající povrch země (jak podle scénáře z filmu Doba ledová), dojímavý projev Normana a jeho sestry Courtney před rozlíceným davem, odpuštění všem viníkům – soudcům, kteří při procesu s údajnou čarodějnicí pochybili… love story… a to vše v akčním provedení.

norman a duchove

Jak to všechno vzniklo?

Nápad na zombie komedii pro děti se v hlavě Chrise Butlera zrodil v době, když pracoval na storyboardech na Oscara nominovaného filmu Koralína a svět za tajnými dveřmi. „Asi jako každého mě bavil seriál Scooby Doo, jen jsem chtěl, aby strašidla zůstala strašidly a nebyli to převlečení lidé. Také jsem si říkal, jaké by to bylo, kdybych si ještě někdy mohl popovídat s babičkou, a z těchto dvou linek vznikl scénář, který je strašidelný a přitom vtipný, plný dobrodružství a akce. A zároveň se v něm může každý najít,“ říká režisér a scenárista

Animace Normana a duchů.

Hlavní myšlenka filmu podle producentky Arianne Stuner spočívá v tom, že je naprosto fajn, když se člověk odlišuje od „davu“. Tím se ostatně řídili i tvůrci, kteří se v záplavě digitálně animovaných filmů rozhodli Normana natočit tradiční metodou loutkové animace, díky níž je prý 3-D efekt skutečně „bulvyrvoucí“.

norman a duchove

Co bychom si měli pod pojmem zombie představovat?

Zombie jako oživlá mrtvola (či nemrtvý) je bytost oblíbená především v hororech. Přečtěme si, co na to říká Wikipedie: jako neutrum s výslovností [zombi], používá se ale i Zombie (v češtině původně kodifikováno jako maskulinum a femininum, přičemž nejčastější je femininum a převažuje výslovnost [zombí], někdy [zombije];

Slovo zombie pochází patrně z afrického zumbi (fetiš v jazyce kikongo) nebo z nzambi (bůh v jazyce kimbundu, jiný výklad: přes luisiansko- nebo haitsko-kreolského zonbi z bantuštiny, podobné s kimbundským nzúmbe duch a do češtiny bylo přejato z angličtiny; je možné narazit i na méně častou podobu zombi. Tento termín rozšířil William Seabrook na konci 20. let 20. století ve své knize The Magic Island.

Pojem zombie se odvozuje od kultu voodoo, ve kterém označuje úplně zotročenou osobu nejčastěji pod vlivem omamných látek, slepě či nevědomě vykonávající příkazy jiného člověka, který ji ovládá. Takto byla zombie chápána v kultuře od druhé poloviny 20. let 20. století až do konce 60. let, kdy byl natočen film Geroge Romera Noc oživlých mrtvol (The Night of Living Dead, 1968), ve kterém byla zombie ukázána jako nemrtvý: mrtvola, která vystupuje z hrobu a snaží se uspokojit svou touhu po krvi pojídáním čerstvého lidského masa nebo mozku. Po úspěchu Noci oživlých mrtvol se takovýto obraz zombie rozšířil v masové kultuře a dnes už si málokdo spojuje zombie s voodoo, protože se nemrtví chápou ve stylu Romera - je možné se s nimi setkat ve filmech (následující série filmů s oživlými mrtvolami nebo současné filmy pro mládež, v nichž jsou zombie zabíjena velmi spektakulárním způsobem), v počítačových hrách (např. Resident Evil, Postal2: Apocalypse Weekend, BloodRayne, Doom 3, Stubbs the Zombie - hra, kde naopak hráč hraje za nemrtvého), RPG her (např. All Flesh Must Be Eaten - hra, ve které je hlavní myšlenkou vystupování zombie) a také v literatuře.

Nekromanti

Houf zombie v moderním hororovém filmu Zombie a podobné bytosti podle některých pověr přivolával nekromant (anglicky necromancer) a oživeným mrtvolám zadával příkazy. Stvůry byly jeho sluhy a nemohly se mu protivit, neboť byly plně v jeho moci a on byl jejich vládcem. Podle některých bylo možné nemrtvé zabít jedině useknutím hlavy anebo jakýmkoli způsobem je ničit nebo poškozovat. Některé zdroje tvrdí, že je bylo možné zabít stejně jako normálního člověka, ale že zombie byly mnohem odolnější, a bylo proto třeba mnohem většího úsilí k jejich zabití. Kdysi se tvrdilo, že nejúčinnějším způsobem, jak se zbavit nemrtvého, je zabít nekromanty, kteří je oživili. Ve chvíli jeho smrti všechny stvůry padly mrtvé k zemi.

Zombie v náboženství voodoo

Zombie, v šeru, na poli cukrové třtiny na Haiti. Podle vyjádření vyznavačů voodoo  (hlavně z Haiti a z jihu USA) kněží: hougan, mambo nebo bokor mohou zabít člověka a několik dní po jeho pohřbu jej znovu navrátit k životu. Ve skutečnosti to však není živý člověk, ale jen jeho tělo, obývané jedním z duchů smrti Guédé. Taková živá mrtvola, bez vlastní vůle, (na Haiti také nazývaná cadavre - mrtvola) je používána k různým pracím na poli a v hospodářství. Jestliže zombie požije sůl nebo něco slaného, uvědomí si, že vlastně nežije, a vrací se na hřbitov, kde se zahrabe zpátky do svého hrobu. Víra v zombie je na Haiti všeobecně rozšířená. Aby se z mrtvého nestala zombie, probodává se kůlem nebo se jim usekávají ruce a nohy. Rodina pak po pohřbu několik dní hlídá hrob.

Existuje mnoho nepotvrzených teorií týkajících se zombie; podle jedné z nich jsou to lidé, které kněží omámili narkotiky nebo jedy (např. atropinem, hyosciaminem, tetrodotoxinem).

Na Haiti je také jiný druh zombie, tzv. astrální zombie (astral), tedy ztracený duch zemřelého, který se dostane do vlivu kněze voodoo. Kněz pak drží takovou zombie zavřenou v hliněné nádobě nebo lahvi a vypouští ji jen k vykonání dílčího úkolu.

Zombie v kultuře skupiny Iron Maiden


která je známá také díky maskotovi Eddiemu, jenž se vyskytuje na téměř všech albech a singlech skupiny. Přestože na obalech je zobrazován velmi rozmanitě (například příšera vrostlá do stromu, Satan, aj.), jeho nejčastější podoba je právě podoba zombie.

Zombie (píseň)


je píseň od irské skupiny Cranberries z roku 1994 (album No Need to Argue) o nepokojích v Severním Irsku, jež se stala v mnoha zemích velmi oblíbenou; vzniklo také několik jejích coververzí.

norman a duchove plakat

Norman a duchové / ParaNorman
USA – 2012;  UIP- Universal
Scénář: Chris Butler
Režie: Chris Butler, Sam Fell
Hudba: Jon Brion
Kamera: Tristan Oliver
V českém znění hrají: Jiří Köhler, Martin Draxler, Otakar Brousek ml., Michal Holán, Terezie Taberyová    
Doporučená přístupnost: přístupný
Žánr: barevně animovaná komedie
Délka filmu:  93 min
2D i 3D Cinema
Premiéra 6. září 2012

Žebříček návštěvnosti amerických filmů podle serveru boxofficemojo.com během uplynulého víkendu -  na třetím místě se umístil animovaný film Norman a duchové s tržbami 8,5 milionu dolarů.

Závěrem

Film bych doporučila dětem až od jejich 9 až 10 let, protože si nemyslím, že by mladší diváci, odchovaní filmy typu Tom a Jerry, pochopili neustále se měnící, velmi akční zápletky s vysokými, hrozivě vypadajícími zombíky, kteří jsou navíc vykresleni v mnoha odstínech nevýrazných, především šedých barev. Děti snad mají pestré barvy rády, aspoň já si to myslím! A proto také dítko vedle mne po příchodu strašidelných zombíků spokojeně usnulo!

Zdroj foto: Bontonfilm



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Lauro, ty jsi ale číslo

laur200Čtu od malička. Jakmile jsem se naučila rozpoznávat písmenka, každou volnou chvilku jsem trávila s knížkou v ruce. Nejraději asi vzpomínám na období, kdy jsem byla sedmačkou, osmačkou a hltala holčičí romány. Každé prázdniny jsem jezdila do Hradce Králov...

Muzikál Horečka sobotní noci

200dNa konci 70. let proměnil svět v jeden velký taneční parket, o dvacet let později se stal divadelní senzací. Taková je stručná historie muzikálového fenoménu s názvem Horečka sobotní noci. Letos, tedy 15 let...

Jeden z nejlepších filmů loňského roku Počátek vychází na nosičích pro domácí kino
ImageUdělování Oscarů se blíží a s ním na náš trh pomalu, ale jistě přicházejí buď do domácích, nebo veřejných kin všichni hlavní favorité na zlaté sošky v hlavních i vedlejších kategoriích. Tako...
Do Kroměříže přijede písničkářka Radůza se zbrusu novou deskou

raduza perexJedna z nejvýraznějších hudebních osobností české scény nezahálí. Koncertní šňůra k vydání loňské desky Gaia, jejíž jednou ze zastávek bude v pondělí 18. května v 19 hodin i kroměřížský Dům kultury, zdaleka není u konce. V pátek 8. května vyc...