Šedesátá léta narušila snad všude na světě zavedené pořádky, které v kinematografii dosud panovaly. Zejména režiséři se chtěli vymanit z područí služebnosti - ať již ji zosobňovaly ideologické tlaky, jako v někdejších zemích sovětského bloku, nebo velké produkční firmy. A zajímavý byl rovněž osud největších bořitelů: právě oni hladce vklouzávali do nově vytvářených produkčních struktur a natáčeli vlastně totéž, proti čemu dříve tolik brojili. Známe to z Francie, Anglie, Japonska a v neposlední řadě rovněž z Ameriky. Tamější vývoj zachycuje kniha Petera Biskinda Bezstarostní jezdci, zuřící býci s podtitulem Jak generace sexu, drog a rokenrolu zachránila Hollywood, přičemž v graficky nepřehledném řešení názvu vystupuje do popředí hlavně slovo HOLLYWOOD.

 

Peter Biskind obhlíží dění v Hollywoodu průzorem převratných změn, které se nastartovaly na sklonku 60. let (ovšem pomíjí nezávislé aktivity zejména newyorských skupin, táhnoucí se hluboko do minulosti). Tehdy byly na velkých studiích vyvzdorovány filmy jako Absolvent nebo Bonnie a Clyde, bezmála svépomocně vzniká Bezstarostná jízda, manifest motorkářství i hippies. Nejprve se mění náhled na dosud dodržované žánrové kánony, na vlastenčení, na zdání mravopočestnosti a cenzurní zábrany, záhy přistupují změny ve vyprávění, v dokumentarizujícím příklonu k dění na ulici, kam se natáčení z původní ateliérové základny přestěhovalo.

Tehdy se vynořují jména jako Francis Coppola, George Lucas, Steven Spielberg, Terrence Malick, Martin Scorsese, Robert Altman, Mike Nichols. Právě oni se záhy stanou novými opěrami hollywoodského systému, když se prosadí na úkor "staré gardy", stejně tou dobou odcházející na odpočinek. Jistěže první díla vykazovala notnou dávku uměleckých ambicí, osobitosti a ryzího autorského rukopisu, avšak poznenáhlu - i v souvislosti s nárůstem finančních nákladů - sílilo vřazování do širokého toku bezproblémové, divácky vstřícné zábavy. Filmy Spielberga nebo Lucase to jednoznačně potvrzují, i když Spielberg si mohl dovolit natáčet i díla, řekněme, "nekomerční".

Biskind mapuje důležité milníky zejména 70. let, Kmotra, Vymítače ďábla, Špinavé ulice, Taxikáře, Hvězdné války, Zuřícího býka, Apokalypsu. Prostřídává pohled producentů i tvůrců, aby popsal jak okamžiky vzepětí, tak rozpadu složitého fenoménu zvaného Nový Hollywood. Lze jen litovat, že na okraj odsouvá osobnosti, které v té době přijely z Evropy a někdy krátkodobě, někdy trvale ovlivnily dění v Hollywoodu (Schlesinger, Antonioni, Forman, Polanski).

Připomíná i důležitou roli tisku: někteří recenzenti s rebely sympatizovali a jejich díla chválili, mezi nimi i významná kritička Paulina Kaelová. Biskind často odkazuje na její rozbory, až je mi líto, že jako přílohu neuspořádal nějaký výbor z jejích textů. Určitě by osvětlovaly leccos z tehdejšího nadšení i posunů v přemýšlení.

Co říci ke knize samé a jejímu pojetí? Patří mezi popularizační práce, vyhýbá se složitějším rozkladům a čtenáře touží upoutat, mohu-li to tak říci, hlavně drby ze zákulisí, líčením rozličných půtek a konfliktů, které leckdy ovlivnily i výsledný tvar filmů. Vyznačuje se snahou vyprávěné osudy lidí i děl jakoby dramatizovat ve stylu dojemného kýče.

Biskindův řekl bych žvatlavý přístup ke zvolenému tématu, třepotavě poletující po povrchu, odkazuje k obdobně oduševnělým výplodům, jaké u nás chrlí například časopis Cinema. Biskind sice dává do uvozovek výroky, které měli ten či onen člověk pronést, ale protože nikde nezmiňuje, odkud své citáty čerpá, jsem náchylný o nich pochybovat - zvláště pak po zkušenostech s tuzemským čtivem, kdy třeba v "monografii" o Haně Vítové si autor vymyslel celý rozhovor o jejím účinkování ve filmu, v němž tato herečka nikdy nehrála.

Biskindovu knihu do trochu hospodské češtiny převedli Iva Hejlíčková a Michal Málek, z nichž zejména druhý z překladatelů jako znalec americké kinematografie snad zaručuje správnost českých názvů i popisovaných reálií. Musím však upozornit, že nalezneme další knihy, které se věnují téže problematice, možná i vynalézavěji. Původní spisek přichystal v polovině 90. let Vladimír Hendrich a nazval ho Easy Rider & Co. A již v 70. letech se na pulty knihkupectví dostal překlad polské knihy Jerzyho Toeplitze Kam spěje nový americký film – je cenná jako bezprostřední reakce na změny v americké kinematografii, byť ji ovlivňují dobové ideologické předsudky.

Bezstarostní jezdci, zuřiví býci
Jak generace sexu, drog a rokenrolu zachránila Hollywood
Autor: Peter Biskind  
Přeložili Iva Hejhlíčková a Michael Málek
Vydala Mladá fronta v roce 2012, 448 stran
Hodnocení: 50%

Zdroj foto: Mladá fronta, buyijet.com, abcnews.go.com

< Předchozí		Další >