Reklama
Banner

Bizarní hříčka Davida Cronenberga jménem Cosmopolis

Email Tisk

comopolis pattinsonDavid Cronenberg (Moucha, Dějiny násilí, Východní přísliby) patří k jedněm z nejzajímavějších režisérů současnosti. Robert Pattinson (Twilight sága) naopak k těm nejvysmívanějším hercům z aktuální hollywoodské nabídky. Co se stane, když se tihle dva dají dohromady a natočí film? Vznikne Cosmopolis.

 

Jde o příběh mladého finančníka  Erica Parkera (Robert Pattinson), který se jednoho dne rozhodne, že ve své luxusní limuzíně dojede přes celé město ke svému oblíbenému holiči a nechá se ostříhat. Háček je v tom, že se očekává příjezd prezidenta USA a cesta bude tudíž trvat hodně dlouho, protože jeho automobil se stane objektem zájmu několika anarchistických skupin. Aby toho nebylo málo, dozví se Eric v průběhu cesty dvě zásadní informace – odhadl špatně vývoj akcií jedné asijské společnosti a tím pádem je na mizině a navíc mu o život usiluje atentátník.

Předně je nutno napsat, že Cosmopolis je zvláštní film. Jeho většina se totiž odehrává v uzavřeném a odhlučněném prostředí limuzíny a sestává ze zcela záměrně nesmyslných dialogů. To se možná může zdát jako přednost, bohužel tomu tak není. Cronenberg je výborný režisér a tady to dokazuje v každičkém záběru. Obrazová kompozice, práce s hudbou (které je tu ale minimum) a ruchy je naprosto fantastická, technicky zkrátka ta nejvyšší úroveň.

comopolis juliette binoche pattinson sarah gardon

Obří problém je právě ve scénáři. Ten vychází z kontroverzní stejnojmenné knihy (vyšla už i česky s filmovým přebalem na obálce) a je pouze sledem tu více, tu méně bizarních příhod a jak už bylo řečeno nesmyslných dialogů. Ty jsou rádoby filozofické a po pár minutách začnou nefalšovaně nudit. A ani takový mistr, jakým kanadský tvůrce nepochybně je, nedokáže celou dobu přesvědčit o tom, že by měly být zajímavé.
 
Snímku chybí cosi jako dějový oblouk. Celou dobu v podstatě čekáme na to, co se začne dít, ale nikdy se nedočkáme. Jde spíše o sled epizod, kterým chybí pointa i opodstatnění. V Parkerově limuzíně se střídají lidé, kteří nemají pro děj jakýkoli význam a absolutně nikam ho neposunou. Co je v tomto případě Cronenbergovi platné, že je výtečný filmař, když diváka bohapustě nudí.

Opakuji, že evidentní prázdnota dialogů a postav je zcela záměrná, což ale na výsledku nic nemění. Chvílemi jsem nabýval dojmu, že Cronenberg se ukájí sám nad sebou a na publikum tak trošku kašle. Celé to na mě působilo jako režisérské cvičení, které ale postrádá někoho, kdo by autora usměrnil. Stravitelnost Cosmopolis je pak jen velmi obtížná a absolutně bych se nedivil, kdyby někteří z vás v průběhu nijak dlouhé stopáže odešli v polovině ze sálu.

Cronenbergovi se nepovedl ani tah s Pattinsonem. Ten sice představě cynického byznysmena odpovídá úplně přesně a „hejskovitá“ poloha mu sedne jako ulitá, celý film sám ovšem v současnosti neutáhne. Jakmile má projevit nějaké emoce, zůstává u jediného výrazu a je dost křečovitý. Nedisponuje ani tolik důležitým charismatem a tím pádem je klíčová postava divákovi ukradená a je mu úplně jedno, co se s ní stane.

comopolis juliette binoche


Tím výčet herců končí. Ostatní, na které láká plakát a trailer (Juliette Binoche, Jay Baruchel, Paul Giamatti, Mathieu Amalric), se tu objeví jen na pár okamžiků a rozhodně nemají šanci zanechat hlubší dojem. Ten tak zůstane hodně rozpačitý.

Cosmopolis můžeme svým způsobem chápat jako totální protipól režisérovy předchozí Nebezpečné metody. Zatímco v ní má každé slovo svůj význam a i přes množství dialogů se nenudíme ani chvíli (i díky tomu, že děj se v pravou chvíli přesune jinam), zde nastává pravý opak. Veškeré promluvy slouží jen sami sobě a jsou tak rádoby filozofické, až jsou zcela prázdné. Není se tu čeho chytit a nám tak nezbývá nic jiného než nevěřícně zírat na plátno a doufat v nějaký zvrat. Ten ale nepřijde.

comopolis juliette pattinson robert

Cosmopolis je přesně ten typ filmu, o němž můžete hodiny a hodiny rozprávět a přemýšlet nad jeho významem, ve své podstatě ho ale není nutno vidět. Není ale vyloučeno ani to, že za pár let se nad ním bude další generace diváků rozplývat jako nad nejgeniálnějším dílem své doby. To ukáže až čas.

comopolis pattinson plakat

Cosmopolis / Cosmopolis
Žánr: Thriller
Režie: David Cronenberg
Scénář: David Cronenberg
Hrají: Robert Pattinson, Sarah Gadon, Jay Baruchel, Kevin Durand, Paul Giamatti, Juliette Binoche
Hudba: Howard Shore
Délka: 108 minut
Hodnocení: 50%
Česká premiéra: 9. srpna 2012
Do kin přináší Hollywood Classic Entertainment

Zdroj foto: HCE


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

EVA HOUSEROVÁ-STENGLOVÁ

spisovatelka, šéfredaktorka Klubu žen s nadhledem http://www.nezoufalky.cz

Muzikál:


MÝDLOVÝ PRINC (v pražském divadle Broadway)

Tak takhle jsem se v divadle dlouho nepobavila. Podstatou úspěchu tohoto muzikálu je jeho ryzí českost bez snahy o bombastičnost. Příběh o tom, že i když to s námi jde někdy z kopce, vždy je možné ten kopec nakonec zdolat. Účinkující vás od otevření opony až do poslední vteřiny děkovačky strhnou svým entusiasmem a předají vám energii, přesně tak, jak to má v divadle být. Mluvené dialogy se přelévají ve zpívaná a tančená čísla, nikde žádné falešné spoje a prostoje. Autor a režisér Radek Balaš prostě muzikál dokonale ovládá, Daniel Dvořák mu postavil ve vteřině proměnitelnou scénu, a Mýdlový princ tak má pravý muzikálový šmrnc. Budete si s nimi zpívat Neckářovy písničky a budete i trochu dojatí, protože před touto legendou naší populární hudby, která i přes zdravotní problémy stále září, je třeba smeknout. Tak jak to udělal i celý muzikál…

Banner

Anketa


Pacient 11

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Jesličky: Staré nové písničky – duchovní písně, které rozšíří vaše kulturní obzory

Jeslicky 200Jesličky (staré nové písničky) je velmi obsáhlé dílo autora Fridricha Bridelia, které vydal Host – vydavatelství, s.r.o., Brno v roce 2012. Úkolem této edice je pohled na rozdílná zpracování duchovních písní z několika úhlů. Najdete tady ucelen...

55 let Laterny magiky v Praze

later 200Historie Laterny magiky se začala psát na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, kdy se z nápadu režiséra Alfréda Radoka a scénografa Josefa Svobody zrodil nový divadelní fenomén. Svou stálou scénu ovšem získala až rok poté: 9. května 1959 v Praze v p...

Pí a jeho život aneb Proč začneme s tygrem komunikovat?!

pi a jeho zivotNový film „Pí a jeho život“, jehož režie se ujal oscarový Ang Lee, můžeme poprvé zhlédnout, ve 3D provedení, již pár dní před letošním Štědrým dnem. Chlapec, tygr a moře – to jsou hlavní hrdi...

Festivalové večery s koncerty: Monikino Kino a Monika Načeva s Michalem Pavlíčkem

Diváci, kteří budou během festivalu Setkání/ Stretnutie 2016 v Městském divadle Zlín unaveni divadlem, se mohou v šapitó za divadlem odreagovat u kvalitní hudby. Chystají se tam dva výjimečné koncerty. V pátek 20. května vystoupí Monika Načeva s Michalem Pavlíčkem, o den později roztančí parčík za divadlem česko-slovenské duo Monikino...