Reklama
Banner
Banner

Dějiny filmové hudby pro každého

Email Tisk

dejiny filmove hudbyV téměř každém filmu slyšíme znít hudbu, ať již pochází z nějakého zdroje, který lze v kontextu obrazu rozpoznat, nebo naopak tvoří toliko zvenčí dodávaný zvukový doprovod, který v obraze nemá žádnou reálnou oporu. Hudba je rozličná, původní - tedy psaná speciálně pro film - i převzatá, tedy samostatně existující už před vznikem filmu. Různorodé je rovněž užití hudby v kontextu filmové struktury a jejího uspořádání. O tom všem pojednává kniha Dějiny filmové hudby.

Napsal ji Mervyn Cooke a filmovou hudbu zkoumá jak s vývojovým zřetelem k více než stoleté existenci pohyblivých obrázků, tak s ohledem na jednotlivé koncepce v nakládání s hudbou, a to nejen v rámci hollywoodské (případně anglo-americké) kinematografie, ale s přesahem do dalších oblastí včetně Sovětského svazu, Indie a Japonska. S přehlednou a názornou srozumitelností přibližuje, jak se filmaři i hudební skladatelé pokoušeli vřazovat do filmu hudbu tak, aby co nejúčinněji podpořila jeho vyznění - ať již ji divák téměř nevnímal, nebo naopak maximálně poutala jeho pozornost.

Ačkoli se výskyt hudby spojuje až s příchodem zvukového filmu, tedy od sklonku 20. let, ve skutečnosti provázela celou éru předchozí kinematografie, u nás nazývané "němou", zatímco v angličtině výstižněji "silent" (tedy tichou či mlčící). Snad každé kino mělo aspoň gramofon nebo klavír, ta přepychověji i celý orchestr - a v některých případech byl k němým filmům skládán speciální hudební doprovod, který pak zněl naživo při každém promítání. Ostatně původně němé filmy, pokud byly uváděny později, získávaly i dodatečnou hudební stopu, ať již vycházející z původní partitury nebo zcela novou, někteří režiséři si dokonce skládali vlastní hudbu (například Chaplin).

dejiny filmove hudby nahravani

Cooke přibližuje a současně charakterizuje filmovou hudbu v klasickém období Hollywoodu (cca od 30. do 50. let), kdy nikoli tvůrci, ale výrobci nakonec rozhodovali o konečné podobě snímku - a v případě své nespokojenosti neváhali do něho razantně zasáhnout (tak například byl svévolně přestříhán Wellesův film Skvělí Ambersonové, 1942). Padnou zmínky o důležitých skladatelích té doby, ale také o přebírání Wagnerovy (původně operní) koncepce Gesamtkunstwerku.

dejiny filmove hudby amadeus

Její ideu působit na diváka všemi prostředky jako by až film coby syntéza obrazové, slovesné i hudební složky dokonale naplňoval. Tomu odpovídala i průběžně se linoucí "hlavní hudební témata", provázející každou z důležitých postav. Tento princip přetrvává až do současnosti, stačí si vybavit až vtíravě zapamatovatelnou ústřední melodii z příběhů Indiany Jonese, abychom ji okamžitě přiřadili k jeho představiteli Harrisonu Fordovi.

singing in the rain

Na rozdíl od Ameriky, kde psaní žánrově vhodné hudby - pro dotváření veselí, dojetí i strachu - připomínalo dobře fungující továrnu, v Evropě se prosazovalo autorsky svébytnější pojetí, zbavené primitivně ilustrativní funkce a plynoucí z úzké spolupráce mezi skladatelem a režisérem (kupříkladu Federico Fellini a Nino Rota, Sergio Leone a Ennio Morricone, Sergej Ejzenštejn a Sergej Prokofjev). Cooke obhlíží novátorské postupy, které se nejprve vynořily na samém úsvitu zvukové éry a poté se vrátily v průběhu 60. let jako doprovod různých "nových vln", pokaždé však jako součást pokusů o přehodnocující přístup k vyprávění, stačí připomenout aspoň experimentující filmy režiséra Jeana-Luca Godarda.

Záběr knihy je ovšem daleko širší: Cooke věnuje pozornost animovanému i dokumentárnímu filmu, zabývá se melodiemi převzatými, ať již se jedná o hudbu populární, zpravidla právě oblíbenou (s cílem nalákat zejména mladé publikum, jež nejvíce oslovuje), nebo klasickou, která se díky tomu tudíž šíří i mezi ty divácké vrstvy, které by ji jinak nevyhledávaly. Důležitá je zmínka o výslovném provázání hudebního rytmu s montážní skladbou filmu, jak to ve svých filmech dovedl k dokonalosti zejména Stanley Kubrick (hlavně ve filmech 2001: Vesmírná odysea a Mechanický pomeranč).

dejiny filmove hudby starci na chmelu

Cooke si všímá též filmové transpozice původně divadelních druhů jako opera, opereta či muzikál, zvláště pak v souvislosti s pěveckou i taneční stylizací, kterou doslovnost filmového zpodobnění rázem odhalí jako faleš. Rozlišuje přitom mezi užitím výňatků z hudebních děl jako součásti příběhu (byť někdy ve výrazně karikované poloze, tak je tomu třeba v komedii bratří Marxů Noc v opeře, 1935) a mezi celistvým zfilmováním samotného hudebního díla. Dnes bychom mohli navíc přidat nový fenomén, jakým jsou přímé přenosy operních představení až na plátna kin.

dejiny filmove hudby

Musím ocenit čtivost i pečlivost českého překladu (David Petrů), zvláště pak terminologickou přesnost i bezchybné "vychytání" českých distribučních názvů u filmů, které se u nás uváděly. Stejně tak si pochvalu zaslouží správně český přepis jmen původně psaných jinak než latinkou (ruských, japonských atd.), v originálu samozřejmě transformovaných do anglické podoby. Nalezneme rovněž jmenný i názvový rejstřík, který umožňuje rychlé vyhledání potřebné informace. Škoda jen, že čtenář si nemůže text porovnávat s ukázkami filmového užití hudby na přiloženém DVD, jak to mohl učinit u nedávno vydané Teorie filmu.

Je pravda, že českou (československou) kinematografii autor nejspíš nezná, protože nepadne ani jediná zmínka o Formanových raných filmech a ironizujícím užívání hudby v nich, ani třeba o Zdeňku Liškovi a jeho zásadním podílu na výsledném tvaru například Vláčilových děl. Naštěstí může případný zájemce nahlédnout do tuzemské publikace Antonína Matznera a Jiřího Pilky Česká filmová hudba, která vyšla před rovnými deseti lety, byť je více popisná a výčtová nežli analyticky zkoumavý spis Cookeův.

 

Dějiny filmové hudby
Autor: Mervyn Cooke
Překlad: David Petrů
Vydavatelé: Nakladatelství AMU a Casablanca, Praha 2011 (v knižní distribuci od července 2012). 568 stran.
Hodnocení: 100%

Zdroj foto: Casablanca, calstatela.edu, cswu.cz, last.fm, bestpage.cz
Zdroj videa: youtube.com



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JANA SEMELKOVÁ

šéfredaktorka týdeníku Naše rodina a jednatelka JaS nakladatelství, s.r.o

Kniha:


knihy od JIŘÍHO HOLUBA, FREDERIKA BACKMANA

Je velice těžké z řady knížek, které kolem mne jsou, vybrat jedinou. Miluji knihy Jiřího Holuba a v poslední době jsem se zcela nepokrytě zamilovala do románů Frederika Backmana. Poměrně mladý Švéd dokonale ve svých příbězích vystihuje myšlení zkušených lidí, kteří jsou ve světě upřednostňujícím mládí najednou ztraceni. Mají pocit, že je už nikdo nepotřebuje, jenže se ukáže pravý opak. Tedy Muž jménem Ove vás zprvu naštve, vrátíte se k němu a nakonec ho budete milovat. Kniha Tady byla Britt-Marie ukáže, jak se postavit nepřízni osudu. Stanete se fanoušky fotbalu a uklízení, ani nebudete vědět jak. V té třetí – Babička pozdravuje a omlouvá se – prožijete dobrodružnou cestu malé dívenky za jakýmsi pokladem. Připravila ji pro ni umírající babička a vlastně jí pomohla vyrovnat se se smrtí. Tři krásné příběhy se vyznačují laskavým humorem i sžíravou ironií, jsou plné života a víry, že to s námi, lidmi, není úplně špatné… Moje tipy tedy zní: cokoli od Holuba nebo Backmana a nebudete litovat.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Znáte „psí řeč“?

tenpes 200Pejskařů všude kolem nás rapidně přibývá. A taky přibývá lidí, kteří psy rádi zrovna nemají. Bojí se jich i jejich majitelů, stěžují si na hlasitý štěkot i nevítané exkrementy na chodnících. Pro obě tyto znepřátelené skupiny vychází v českém překlad...

Listopadový Den flamenka: žhavý temperament a spalující vášeň v objetí kytary i tance

flamen200Kdo zažil někdy večer v zapadlé sevillské hospodě nebo koncert legendárního Paca de Lucii či některého jiného velikána flamenka, nikdy už nezapomene na tu atmosféru. Ohnivý temperament a virtuozita se snoubí v gejzírech prudkých emocí, atmosféra by se...

Woody Allen přichází s retro duchařskou komedií Kouzlo měsíčního svitu

Kouzlo mesicniho svitu 200Hlavní hrdina filmu  - celosvětově uznávaný Stanley alias Wei Ling Soo  (Colin Firth – Deník Bridget Jones , Mamma Mia, Králova řeč) poměrně silně odkazuje  svým charakterem na „křížence“  Marka Darcyho z Deníku Bridg...

… a večer budete chtít prožít s hlasem Špinarové
ImageČtyři desítky let zpívání jsou zmapovány na vzpomínkovém trojalbu Věry Špinarové Jednoho dnes se vrátíš. Kompilaci vydal Supraphon.
...