Banner

Dějiny filmové hudby pro každého

Email Tisk

dejiny filmove hudbyV téměř každém filmu slyšíme znít hudbu, ať již pochází z nějakého zdroje, který lze v kontextu obrazu rozpoznat, nebo naopak tvoří toliko zvenčí dodávaný zvukový doprovod, který v obraze nemá žádnou reálnou oporu. Hudba je rozličná, původní - tedy psaná speciálně pro film - i převzatá, tedy samostatně existující už před vznikem filmu. Různorodé je rovněž užití hudby v kontextu filmové struktury a jejího uspořádání. O tom všem pojednává kniha Dějiny filmové hudby.

Napsal ji Mervyn Cooke a filmovou hudbu zkoumá jak s vývojovým zřetelem k více než stoleté existenci pohyblivých obrázků, tak s ohledem na jednotlivé koncepce v nakládání s hudbou, a to nejen v rámci hollywoodské (případně anglo-americké) kinematografie, ale s přesahem do dalších oblastí včetně Sovětského svazu, Indie a Japonska. S přehlednou a názornou srozumitelností přibližuje, jak se filmaři i hudební skladatelé pokoušeli vřazovat do filmu hudbu tak, aby co nejúčinněji podpořila jeho vyznění - ať již ji divák téměř nevnímal, nebo naopak maximálně poutala jeho pozornost.

Ačkoli se výskyt hudby spojuje až s příchodem zvukového filmu, tedy od sklonku 20. let, ve skutečnosti provázela celou éru předchozí kinematografie, u nás nazývané "němou", zatímco v angličtině výstižněji "silent" (tedy tichou či mlčící). Snad každé kino mělo aspoň gramofon nebo klavír, ta přepychověji i celý orchestr - a v některých případech byl k němým filmům skládán speciální hudební doprovod, který pak zněl naživo při každém promítání. Ostatně původně němé filmy, pokud byly uváděny později, získávaly i dodatečnou hudební stopu, ať již vycházející z původní partitury nebo zcela novou, někteří režiséři si dokonce skládali vlastní hudbu (například Chaplin).

dejiny filmove hudby nahravani

Cooke přibližuje a současně charakterizuje filmovou hudbu v klasickém období Hollywoodu (cca od 30. do 50. let), kdy nikoli tvůrci, ale výrobci nakonec rozhodovali o konečné podobě snímku - a v případě své nespokojenosti neváhali do něho razantně zasáhnout (tak například byl svévolně přestříhán Wellesův film Skvělí Ambersonové, 1942). Padnou zmínky o důležitých skladatelích té doby, ale také o přebírání Wagnerovy (původně operní) koncepce Gesamtkunstwerku.

dejiny filmove hudby amadeus

Její ideu působit na diváka všemi prostředky jako by až film coby syntéza obrazové, slovesné i hudební složky dokonale naplňoval. Tomu odpovídala i průběžně se linoucí "hlavní hudební témata", provázející každou z důležitých postav. Tento princip přetrvává až do současnosti, stačí si vybavit až vtíravě zapamatovatelnou ústřední melodii z příběhů Indiany Jonese, abychom ji okamžitě přiřadili k jeho představiteli Harrisonu Fordovi.

singing in the rain

Na rozdíl od Ameriky, kde psaní žánrově vhodné hudby - pro dotváření veselí, dojetí i strachu - připomínalo dobře fungující továrnu, v Evropě se prosazovalo autorsky svébytnější pojetí, zbavené primitivně ilustrativní funkce a plynoucí z úzké spolupráce mezi skladatelem a režisérem (kupříkladu Federico Fellini a Nino Rota, Sergio Leone a Ennio Morricone, Sergej Ejzenštejn a Sergej Prokofjev). Cooke obhlíží novátorské postupy, které se nejprve vynořily na samém úsvitu zvukové éry a poté se vrátily v průběhu 60. let jako doprovod různých "nových vln", pokaždé však jako součást pokusů o přehodnocující přístup k vyprávění, stačí připomenout aspoň experimentující filmy režiséra Jeana-Luca Godarda.

Záběr knihy je ovšem daleko širší: Cooke věnuje pozornost animovanému i dokumentárnímu filmu, zabývá se melodiemi převzatými, ať již se jedná o hudbu populární, zpravidla právě oblíbenou (s cílem nalákat zejména mladé publikum, jež nejvíce oslovuje), nebo klasickou, která se díky tomu tudíž šíří i mezi ty divácké vrstvy, které by ji jinak nevyhledávaly. Důležitá je zmínka o výslovném provázání hudebního rytmu s montážní skladbou filmu, jak to ve svých filmech dovedl k dokonalosti zejména Stanley Kubrick (hlavně ve filmech 2001: Vesmírná odysea a Mechanický pomeranč).

dejiny filmove hudby starci na chmelu

Cooke si všímá též filmové transpozice původně divadelních druhů jako opera, opereta či muzikál, zvláště pak v souvislosti s pěveckou i taneční stylizací, kterou doslovnost filmového zpodobnění rázem odhalí jako faleš. Rozlišuje přitom mezi užitím výňatků z hudebních děl jako součásti příběhu (byť někdy ve výrazně karikované poloze, tak je tomu třeba v komedii bratří Marxů Noc v opeře, 1935) a mezi celistvým zfilmováním samotného hudebního díla. Dnes bychom mohli navíc přidat nový fenomén, jakým jsou přímé přenosy operních představení až na plátna kin.

dejiny filmove hudby

Musím ocenit čtivost i pečlivost českého překladu (David Petrů), zvláště pak terminologickou přesnost i bezchybné "vychytání" českých distribučních názvů u filmů, které se u nás uváděly. Stejně tak si pochvalu zaslouží správně český přepis jmen původně psaných jinak než latinkou (ruských, japonských atd.), v originálu samozřejmě transformovaných do anglické podoby. Nalezneme rovněž jmenný i názvový rejstřík, který umožňuje rychlé vyhledání potřebné informace. Škoda jen, že čtenář si nemůže text porovnávat s ukázkami filmového užití hudby na přiloženém DVD, jak to mohl učinit u nedávno vydané Teorie filmu.

Je pravda, že českou (československou) kinematografii autor nejspíš nezná, protože nepadne ani jediná zmínka o Formanových raných filmech a ironizujícím užívání hudby v nich, ani třeba o Zdeňku Liškovi a jeho zásadním podílu na výsledném tvaru například Vláčilových děl. Naštěstí může případný zájemce nahlédnout do tuzemské publikace Antonína Matznera a Jiřího Pilky Česká filmová hudba, která vyšla před rovnými deseti lety, byť je více popisná a výčtová nežli analyticky zkoumavý spis Cookeův.

 

Dějiny filmové hudby
Autor: Mervyn Cooke
Překlad: David Petrů
Vydavatelé: Nakladatelství AMU a Casablanca, Praha 2011 (v knižní distribuci od července 2012). 568 stran.
Hodnocení: 100%

Zdroj foto: Casablanca, calstatela.edu, cswu.cz, last.fm, bestpage.cz
Zdroj videa: youtube.com



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 9

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Etiketa a špionáž

etik 200Nakladatelství CooBoo se může pyšnit velmi kladnými ohlasy z výběru vydávaných knih pro mládež. Jedna taková je i Etiketa & Špionáž od autorky Gail Carrigerové. Příběh o dívce z velké rodiny. O Sofronie, která se odmítá stát dámou a pro svou matku i ...

Divadlo

420PEOPLE / Ann Van den Broek - Phrasing the Pain - premiéra

phra 200Poprvé ve své historii chystá prestižní soubor současného tance 420PEOPLE premiéru 'šitou na míru' přímo od choreografky zvenčí. Inovátorka Ann Van den Broek, mimo jiné držitelka nejprestižnější holandské taneční ceny Zwaan 2008 za choreografii Co(te...

Film

Kniha následovaná filmem - Hugo a jeho velký objev
ImageOdpradávna se dětské příběhy pokoušejí čtenářovu pozornost upoutat napínavým putováním za tajuplnými poklady, vždyť kdo by neznal romány Stevensonovy nebo Verneovy - a tak můžeme postupovat třeba až k Tintino...