Reklama
Banner
Banner

Něžnost

Email Tisk

altV roce 1966 celý svět dojalo slavné francouzské milostné drama “Muž a žena“ o lásce naplňující životy ovdovělého muže a osamělé ženy. Režisér Claude Lelouch tímto něžným, vizuálně vzrušujícím filmem o lásce tak poprvé na sebe upozornil. V hlavních rolích excelovali Jean-Louis Trintignant jako automobilový závodník a herečka Anouk Aimée jako filmová skriptka. Oba prožívali romanci plnou humoru a opravdovosti, jíž se prolínaly nároky jejich kariér a rodičovství. Film „Muž a žena“ vyhrál Zlatou palmu na festivalu v Cannes, získal oscarové nominace za nejlepší ženský herecký výkon a nejlepší režii a vyhrál Cenu Akademie za nejlepší zahraniční film a nejlepší původní scénář. Je to milostný příběh své doby a všech dob. Nezapomenutelná je snad na světě nejznámější píseň o lásce, která velmi sugestivně prolíná celým filmem.

Po skoro 37 letech tak přichází do našich kin film podobného ražení, hořkosladká, a přitom romantická komedie „Něžnost“ o lásce, osudu a dalších něžnostech. Režie filmu se ujali David a Stéphane Foenkinos, kteří do hlavních rolí obsadili zkušenou francouzskou herečku Audrey Tautou (Amélie z Montmartru - 2001) a francouzského herce Françoise Damiense. Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Davida Foenkinose, který získal 10 literárních cen, byl přeložen do 21 jazyků, a prodalo se ho přes 700.000 výtisků. Snímek byl letos nominován na dvě ceny César. O hudbu se postarala Émilie Simon - známá mladá francouzská zpěvačka a skladatelka elektronické hudby, která vytvořila k filmu jakoby paralelní vesmír, který s ním je ale v perfektní symbióze.

A o čem ten film je? Nathalie (Audrey Tautou) vede spokojený život. Je mladá, krásná a má skvělého manžela. Když ale při běžeckém tréninku její milovaný muž zemře pod koly automobilu, zhroutí se jí svět. Aby unikla svým temným myšlenkám a pocitům, zaměří se výhradně na práci. Po třech letech truchlení jednoho dne ale z ničeho nic, aniž ví, proč se tak stalo, políbí toho nejnepravděpodobnějšího muže, nepříliš hezkého Švéda - svého spolupracovníka Markuse (François Damiens). To, co spolu zamilovaný pár prožívá, vyvolává mnoho otázek a zároveň i odpor u kolegů v práci. Pod vlivem své lásky spolu nakonec Nathalie a Markus utíkají pryč, aby mohl jejich vztah pokračovat a přežít.

Výběr herečky Audrey Tautou se ukázal velmi zdařilý, protože ona dokáže velmi přirozeně vyzařovat najednou sílu, křehkost i humor, dokáže zahrát silnou osobnost, kterou nezlomí současný trend mnohdy přežilých etických vztahů mezi lidmi, ani současná honba po penězích, ani autoritativní a ješitný šéf. Sama se vypracovala z divadelní uvaděčky do pozice šéfové ve velké švédské firmě, a po tragédii s manželem celé tři roky se intenzivně věnuje jenom práci, aby přehlušila bolest po milovaném muži, o kterého tak tragicky brzy přišla. Například dokáže ve dvě hodiny v noci rozesílat svým spolupracovníkům maily, a tak v kolektivu příliš oblíbená není, zatímco její přátelé, rodina a zejména její babička jí poskytují silnou oporu. Ve filmu sledujeme přerod truchlící vdovy v upjatém ohonu v normální, ze života se postupně radující se a stále krásnější ženy, jež nachází kýženou něžnou lásku u nepříliš vzhledného podřízeného kolegy Marcuse, kdy ho políbí ve své kanceláři tak nečekaně a spontánně, že i Marcus zahoří láskou k ní.

alt

Základní scénou filmu se tak stala scéna s prvním polibkem, která je velmi nečekaná, protože při ní vidíme v podstatě poprvé hlavní mužskou postavu. Podle slov režiséra Stéphane Foenkinose totiž uvidíme hlavní mužskou postavu po 30 minutách filmu a navíc zezadu, kdy překvapený Markus vášnivý polibek od Audrey nečeká a jeho údiv je tudíž nefalšovaný. On sám pak velmi nesnadno hledá cestu ke stále uzavřenému srdci Nathalie, i když ji ze začátku hned upoutal svou skromností a svým smyslem pro humor. Například na otázku Nathalie, proč se odstěhoval ze Švédska do Paříže, odpověděl bryskně, že se diví, že se neodstěhovali ze Švédska všichni Švédové, apod., a to Nathalii šťastně rozesmává. A protože podle slov autoritativního, ženatého a ješitného šéfa, který sám má o Nathalii nepříliš mravný zájem, je Marcus příliš slušňák a příliš vtipný, odesílá šéf nepohodlného soka pracovně do Stockholmu. Milenci, jež se jimi stanou až v závěru filmu, prožívají nejen při oboustranných vzpomínkách na dětství nečekané štěstí a souznění, takže se nakonec dočkáme kýženého happy endu.

Oproti současnému přívalu amerických krváků a sci-fi je tento křehký, poetický a humorný film o jedinečnosti lásky i o osobním znovuzrození určen divákům, kteří si v životě prožili v oblasti milostných vztahů již své a touží po romantických příbězích. A nečekejme však žádné nahaté ani lechtivé scény, vše totiž odpovídá názvu filmu „Něžnost“.

alt

Film do českých kin uvádí společnost D-cinema, která se stala tuzemským partnerem mezinárodní sítě SPI International. Rozšiřuje tak svoji distribuční nabídku vedle naučných a hudebních snímků na celovečerní hrané. D-cinema se také zabývá digitalizací kin a jejich audiovizuálním vybavením.

Více informací o filmu na www.dcinema.cz.
Ve stejné době navíc přichází na pulty českých knihkupectví knižní předloha - román Něžnost od Davida Foenkinose. Více informací o knize na www.argo.cz.


Něžnost /  La Délicatesse
Francie / 2011 / 108 minut
Žánr: Komedie / Romantický
Režie: David Foenkinos, Stéphane Foenkinos
Scénář: David Foenkinos
Hrají: Audrey Tautou, François Damiens a Bruno Todeschini
Premiéra v ČR: 30. června 2012
Titulky/dabing: v původním znění, české titulky
Distribuce v ČR: D-cinema

Zdroj foto: dcinema.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Cesta od žaláře k oltáři byla trnitá

od zalare k oltariPouhých 160 let uplynulo od vydání zákona, který až pětiletým těžkým žalářem (a v případě přitěžujících okolností i desetiletým) trestal "smilstvo proti přírodě", tedy pohlavní styk jednak se zvířaty, jednak s osobami téh...

Divadlo

Prohlídky s herci, výklad pro neslyšící i jízda na popelářském voze. Švandovo divadlo zve na Den otevřených dveří v rytmu Popelářů

3 Miroslav Hruska perexOblíbený Den otevřených dveří proběhne ve Švandově divadle ve čtvrtek 10. září od 9 do 19 hodin. Prohlídkový den bude tentokrát laděn podle not muzikálu Popeláři s hudbou Romana Holého. Protož...

Film

Kdo si přečte vysoce odborné filmové časopisy?

casop200Mnohé odborné časopisy, které si potrpí na přízvisko "vědecké", se honosí tím, že jsou recenzované. Nemyslí se tím, že by se na ně psaly recenze (jako je třeba tato), nýbrž že sama redakce si nechává recenzovat nabídnuté texty, aby se si tak nechala ...