Marion v New Yorku

Email Tisk

altKomedie 2 dny v Paříži, známá rovněž z televizního uvedení, zachycovala, jak americký milenec Francouzky Marion byl pro neznalost jazyka i odlišné mentality zcela ztracen v jejím rodném městě. Ve volném pokračování 2 dny v New Yorku, které nyní přišlo do kin, se přesouváme do Ameriky. Film vypráví o tom, jak se Marion, nyní již svobodná matka s malým děckem, pokouší uchytit jako fotografka v New Yorku a má navíc jiného milence - černocha Minguse, též obdařeného potomkem. Vedle rodinných nesnází však vskutku netušené trable zaviní její francouzští příbuzní, kteří ji s tatínkem v čele přijeli navštívit.

 

Režisérka Julie Delpyová opět hlavní úlohu, postavu v rozhlase zaměstnaného Minguse, svěřila Chrisu Rockovi. Opět staví na konfrontaci rozdílných životních stylů i narůstajících vztahových krizí. Hned na letišti propukne malér, když si hluční a sebestřední Francouzi chtěli propašovat početné salámy - a později vypuknou potíže kvůli marihuaně bezelstně kouřené na veřejnosti. Avšak nic z toho se nestává výraznějším předmětem zájmu (jak kdysi dávno tomu bylo v italské komedii Mortadela). Důležitější je, jak toto všechno vnímá právě Marion.

Spatříme, jak se složitě sžívá s psychicky nevyrovnanou sestrou, jejím lehkomyslným přítelem i vlastním, snad až přespříliš robustním, ba výstředním otcem (hraje ho skutečný režisérčin otec Albert Delpy). Vpád obtěžujících, neomalených příbuzných připraví Marion a Minguse o soukromí, děsí je třeba, co mohou provozovat s jejich zubními kartáčky v koupelně, odkud se linou podezřelé zvuky. Příznačné je, že se jim přestává dařit, aby vychutnali stále vzácnější intimní chvilky, i když je může vyrušovat třeba též instalatér nebo přesmíru pozorní sousedé, když se Marion při spršce výtek ohledně "zločinných cizinců" rozhodla předstírat mozkový nádor.

alt

Julie Delpyová zaujme nejen jako představitelka ústřední postavy, která se ustavičně, ale ne příliš úspěšně pokouší smiřovat a slučovat dva rozdílné světy, ale i jako autorka příběhu, sice přesmíru roztěkaného, ale přesto naplněného vtipnými, mnohdy lamentujícími postřehy. Ty vtělila zejména do početných dialogů (zvláště mezi Marion a Mingusem), které s duchaplnou nadsázkou řeší nekonečný řetězec potíží. Přes zdánlivě zklidnělou a vyrovnanou povahu i Marion občas ovládají iracionální ataky, jak se ukáže zejména v rozmluvě s výtvarným kritikem, jenž navštívil její výstavu - postupně a navzdory až lísavým předsevzetím ji začíná jakoby ovládat představa odmítavého textu a na překvapeného znalce vychrlí až agresivně svá traumata a podezírání.

Často bezmocně omlouvavé či rezignované promluvy se přitom svým uspořádáním i rozloženými akcenty, třeba o sexuálních potřebách stárnoucí ženy, blíží půvabu komedií Woodyho Allena, rovněž odečítáme tady jisté smolařství, prosakující odevšad navzdory nejlepším úmyslům. Přítomnost Minguse, posléze žádajícího odchod příbuzných z bytu, dotváří obraz vyděšené puritánské Ameriky, stále více šokované evropskými způsoby. Jazykové bariéry - stejně jako v prvním filmu - i tady vedou k trapným nedorozuměním, která dlouho trpělivý a pokorný muž mlčky polyká, než vypění v rozhodném protestu.

alt

2 dny v New Yorku předkládají napěněné, lehce plynoucí vyprávění, které občas nabídne i mírné výrazové ozvláštnění, zvláště v podobě jakési rapidmontáže, rychlého střídání záběrů, ať již rytmicky podřízené hudebnímu doprovodu (například dokumentární spleti projíždění nočním městem) či nikoli, jak tomu bylo ve stručné rekapitulaci, jak se Marion zdrcená milostnými nezdary zamilovala do vstřícného Minguse, ochotného pozorně naslouchat jejím steskům. Jiným nápadem jsou Mingusovy groteskně dotčené i nadějeplné rozmluvy s portrétem amerického prezidenta Obamy, který tu zastupuje jakousi úspěšnější většinu.

Snadno si povšimneme, že místy až rozmarná nadsázka, vtipně přibližující rozkolísané hrdinčino sebevědomí, obsahuje množství nahořklých podtónů. Ty naznačují, že uplatnění v Americe, kde vnější úspěch (viz Marioninu fotografickou výstavu) se stává rozhodující metou, není pro Evropany vždy nejschůdnější motivací. Zbývá dodat, že oba filmy, pařížský i newyorský, tvoří podnětný diptych, vnímavě zkoumající protiklady mentalit i z toho plynoucí (často nenaplněná) očekávání. A Delpyová prokázala jak znalost problému, tak filmařský um, ať již stála za kamerou či před ní.

2 dny v New Yorku (2 Days in New York)
USA/Francie 2011, 91 minut
Režie: Julie Delpyová
Hrají: Julie Delpyová, Chris Rock, Albert Delpy, Alexia Landeauová
Český distributor: EEAP
Premiéra: 31. května 2012

Hodnocení: 80%
Foto: EEAP


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA KAISEROVÁ

akademická malířka

Kniha:


PORTRÉT A HLAVA

Ráda bych se zmínila o knize Portrét a hlava, kterou jsem si koupila už podruhé, protože mi ji někdo ze žáků odcizil. Je mi to moc líto ale bohužel jsem jí neuhlídala. Jsem známá tím, že miluji encyklopedie a knihy o technice jakékoliv kresby i malby. A teď držím v ruce opravdu praktického průvodce realistickou kresbou. Já se totiž malinko vymykám některým jejím poučkám a doporučením, například od čeho začínat kreslit. Podívám se na portrét a hned mám vizi, jak jej nakreslím, tudíž je mi jedno začnu-li okem či nosem. Tato kniha je báječná i proto, že je tu hodně ukázkových portrétů. Každé oblasti hlavy je věnovaná kapitola s podrobným popisem, ukázkami a návodem, jak hlavu nakreslit přesně krok po kroku. Autor pan Martin Ševčík vytvořil portréty slavných lidí, aby přiblížil kresbu běžným studentům, které příliš nezajímají hlavy anonymních, nic neříkajících lidí. Navíc jako bonus, pokud knihu zaregistrujete na stránkách www.tajemstvíkresby.cz, získáte pracovní sešit a různé další bonusy zdarma.

Anketa

Twitter


Hledat

Na konci roku

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+


Literatura

Etiketa a špionáž

etik 200Nakladatelství CooBoo se může pyšnit velmi kladnými ohlasy z výběru vydávaných knih pro mládež. Jedna taková je i Etiketa & Špionáž od autorky Gail Carrigerové. Příběh o dívce z velké rodiny. O Sofronie, která se odmítá stát dámou a pro svou matku i ...

Divadlo

Muzikál Romeo a Julie 2014

Romeo a Julie 2014 200 Na muzikál Romeo a Julie 2014 jsem se těšila o to víc, protože jsem pár týdnů před premiérou dělala rozhovor s jedním z autorů, Jiřím Barešem a také s představitelkou chůvy, Veronikou Zelníčkovou. Oba byli ...

Film

Jak cenzura dohlížela na filmaře i ve „zlatých“ 60. letech

vadi nevadi 200Kdyby nebylo studentských prací, zpravidla disertačních, obhajovaných na vysokých školách, řada důležitých, ba zásadních knih by jednoduše chyběla – mnohá nakladatelství tak vcelku levně získávají odborně kvalitní, a přitom čtenářsky atrakt...