Reklama
Banner

Hvězdný tým Avengers udělá radost (nejen) filmovým fanouškům

Email Tisk

altPatříte-li k filmovým, případně komiksovým fanouškům, určitě víte, že Avengers jsou jedním z nejočekávanějších titulů, které se na nás v letošním roce chystají. A očekávaní nejsou malá. Spíše televizní režisér Joss Whedon tedy před sebou měl nelehký úkol. Jak si s ním poradil, se dozvíte v následujících řádcích.


 
Předně si musíme říci, kdo se do, sportovní terminologií řečeno, dream teamu superhrdinů vůbec probojoval. Vězte tedy, že na plátně uvidíte pohromadě Iron Mana, Kapitána Ameriku, Hawkeye, Thora, Hulka, Black Widow a Nicka Furyho. Posledně jmenovaný je ředitelem mírové organizace S. H. I. E. L. D., který je nucen všechny charaktery svolat dohromady, protože na Zemi se řítí velké nebezpečí. Thorův bratr Loki, kterému byla uzmuta koruna jeho rodného Asgardu, se rozhodl, že se pomstí všem smrtelníkům a obyvatele světa si podrobí k poslušnosti a stane se jejich novým vládcem. A tomu je pochopitelně potřeba zabránit. A nedokáže to nikdo jiný než právě Avengers.

Whedon (který kromě režie stojí i za scénářem) dobře věděl, že komplikovaný příběh musí v tomto případě stranou a správně vsadil na jednoduchost. V popředí se tak ocitá nesourodá skupinka různých postav, která je nucena spolupracovat. V první polovině, která je pravda trošku delší a méně záživná, musí neznalým divákům letmo představit všech sedm hrdinů (přesto doporučuji před návštěvou kina zhlédnout jejich samostatné filmy), což se mu ale logicky nemůže úplně podařit. Větší pozornost je nucen věnovat Black Widow a Hawkeyeovi, kteří se vlastního snímku dosud nedočkali. Z toho tak plyne určitá epizodičnost, které ale naštěstí nechybí náboj a slušně zvládnuté dialogy. Přesto se možná někteří z vás neubrání dojmu, že se tu moc povídá a nikam to příliš nevede. Na nudu ale rovnou zapomeňte.

Pokud budete mít z první poloviny lehce rozpačité dojmy, ta druhá vám vše bohatě vynahradí. Jakmile se začne bojovat a přejde se k akci, není nač si stěžovat. Rozpočet je vidět v každém políčku, akční scény jsou natočeny velmi slušně a přehledně, jen triky mnohdy nejsou úplně dokonalé. Závěrečná bitva v ulicích New Yorku je jedním slovem úchvatná a stojí za to si ji vychutnat se vším všudy.

alt

 

Nejvíce ale potěší to, že Whedon dokázal celý film vystavět tak, že ani jedna postava si ho nekrade celý pro sebe, což je v takové změti osobností takřka neuvěřitelné. Je ovšem pravda, že v momentě, kdy začne řádit Hulk, vás nic jiného nezajímá  a nejraději byste se koukali jen a jen na něho. Jinak má ale každý z hrdinů svou chvíli, kdy vynikne a prokáže svůj význam. Pro pravověrné fanoušky jsou to nefalšované orgie.


Tvůrci se mohou spolehnout na vynikající obsazení, v němž se vracejí všichni, kteří postavy ztvárnili už v jejich sólových snímcích. Jedinou výjimkou je Hulk (nebo spíše jeho civilní alterego Bruce Banner), jehož tu ztvárňuje Mark Ruffalo. A i on se ukázal být výtečnou volbou a ideálním představitelem. Na poměrně malém prostoru dokáže vystihnout všechny aspekty nešťastného vědce, který bojuje se svým druhým já a v obou polohách je naprosto uvěřitelný. Ostatní už vědí, co mají hrát, takže i oni jsou dostatečně charismatičtí a je vidět, že už částečně „sžití“ se svými charaktery. Za zmínku určitě stojí jediná žena v týmu, které propůjčila tvář Scarlett Johansson, která bez problému udrží krok se svými kolegy, aniž by působila směšně nebo křečovitě. Navíc Černé vdově (nebo chcete-li Black Widow) dodává potřebnou dávku sexappealu a zároveň respektu. I Tom Hiddleston jako Loki se mi líbil mnohem víc než v Thorovi a po jeho přehrávání už tu není ani stopa.

Ano, mohl bych být ještě kritičtější a upozornit na to, že některé věci nebyly úplně jasně vysvětleny a sem tam se objeví i nějaká ta logická díra, Avengers si to ale nezaslouží. Jsou přesně tou zábavou, jakou současný divák chce vidět a za níž chce utrácet své peníze. Příjemným bonusem je i to, že do rukou dostal snímek tvůrce, jenž umí napsat zábavné dialogy, ukočírovat poměrně hvězdnou hereckou sestavu, natočit slušnou akci a hlavně nedělat z diváků hlupáky, což se rozhodně počítá.

alt

Samotný snímek bych doporučoval vidět spíše ve 2D, protože třetí rozměr sice občas příjemně vynikne, ale není pro celkový výsledek nikterak zásadní. Pokud navíc nejste z Prahy a nemáte možnost jít do IMAXu, musíte se při 3D projekci smířit s českým dabingem, který tedy není špatný a dá se označit za nadprůměrný, ale originál je prostě originál. A většina hlášek zkrátka v angličtině vyzní lépe.  
 
V poněkud slabší jarní nabídce (které suverénně vévodila jen nedávno recenzovaná záměrně tupá Bitevní loď) tak působí Avengers jako zjevení. Patříte-li k příznivcům podobných filmů, nemáte jinou možnost než se vydat do kina a nechat se dvě a čtvrt hodiny nefalšovaně bavit. A vězte, že to stojí za to.    
 
Avengers / The Avengers
Žánr: Akční / dobrodružný / sci-fi
Režie: Joss Whedon
Scénář: Joss Whedon
Hrají: Robert Downey Jr., Scarlett Johansson, Jeremy Renner, Tom Hiddleston, Chris Hemsworth, Chris Evans
Stopáž: 137 minut
Hodnocení: 80%
Zdroj foto: Falcon


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Joe Hill se svým Pláštěm prozkoumává temná komiksová zákoutí

plast 200Nakladatelství Comics Centrum si po veleúspěšné sérii Zámek a klíč od Joea Hilla přichystalo další klenot z jeho prací – komiksové znázornění hororové povídky Plášť - a to hned v jedinečné deluxe edici. Pokud máte rádi neotřelé uzavřené příběhy se ...

Městské divadlo Zlín představuje retrokomedii k popukání – Charleyho tetu

cht200Zlínské divadlo uvedlo koncem listopadu premiéru anglické konverzační komedie Brandona Thomase Charleyho teta a konečně tu máme něco svěžího, neokoukaného a hlavně šíleně vtipného!

...
Prima podzim na Primě

Prima 200První srpnový den odtajnil generální ředitel Martin Konrád s programovým ředitelem Petrem Vladykou a ředitelem on-li sekce Danielem Gruntem podzimní schéma mateřské stanice Prima, kte...

Beyoncé a její nešťastné čtyřky
ImageNe, předmětem této recenze skutečně nejsou míry Beyoncé, nýbrž její poslední studiové album, jemuž dala prostý název 4. A jak již z nadpisu vyplývá, je to číslo skutečně nešťastné – Beyonc...