Ve středu 11. ledna odstartuje v kině Světozor historicky první filmový festival íránského současného filmu, který potrvá do neděle 15. ledna. Co všechno divákům přinese letošní zahajovací přehlídka zahraniční kinematografie a jak hluboko budeme moci nahlédnout do odlišné kultury?

Írán, 20. nejlidnatější a nejrozlehlejší stát není jen plný pouště či válečných konfliktů, ale také výjimečných filmových talentů. Počátky národní kinematografie jsou spojované s režisérem Abdulláhem Sepantou či poválečnými tvůrci Ismá’íl Kúšán a Farroch Ghaffárí, kteří prošlapali nesnadnou cestu současným filmařům. Tamní díla jsou totiž více ceněná v zahraničí než u domácího publika a filmový průmysl není zrovna rozkvétající odvětví. Přesto si íránská díla našla svoje místo a i český divák má konečně možnost podívat se na ucelenou přehlídku tvorby.

Festival je rozdělen do tří programových sekcí. Pro skutečné nadšence filmového světa je určena sekce krátkých filmů. V přehlídce krátkometrážních snímků představí svou tvorbu mladé naděje íránské kinematografie. Další sekce je věnovaná hlavnímu městu Teheránu. Pohlédnout do takřka osmimilionového města můžeme skrze dokumenty o graffiti či o každodenním životě v chudých čtvrtích. Svůj pohled přiblíží i Kamran Shirdel, který je považován za zakladatele íránského sociálního dokumentu.

Poslední sekcí je hraný film, který nám představí nejúspěšnější snímky posledních let. Rozhodně největším tahákem je Rozchod Naidera a Simin, který i zahájí samotný festival. Dílo natočené teprve loňský rok sklízelo ocenění po celém světě a bylo k vidění už i v Čechách na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Z festivalu Berlinale si scénárista a zároveň i režisér snímku Asgahara Farhadiho odvezl Zlatého medvěda v kategorii nejlepší film a Stříbrného medvěda za nejlepší ženský i mužský herecký výkon v hlavní roli. Tu ztvárnila Leila Hatami a jejího filmového partnera Peyman Moaadi. Uvedení na festivalu zároveň odstartuje i širší distribuce v českých kinech. Společnost Artcam vypustí snímek na filmová plátna v půlce února. Íránský kandidát na Oscara se tedy zařadí po bok amerických trháků a přiblíží se českému publiku i mimo festival. Že jde o dílo zcela výjimečné a dosti hluboké nejen naznačují filmoví kritici, ale i samotní diváci na nejednom diskusním fóru či anketním hlasování.


Rozchod Naidera a Simin ale není jediný snímek, který v sekci hraných filmů stojí za pozornost. I další počiny filmařů se věnují stěžejnímu tématu ženy, jejich vztahy a city v zemi, která má zvláštní patriarchální politiku. Například ve filmu Je to prosté nám scénárista Shadmehr Rashin přiblíží situaci ženy, která se pokouší vymanit stereotypu. Tento snímek i osobně uvede a nebude zdaleka jediný, kdo se živě představí publiku. Niki Karimi přijede se svým režisérským počinem Dnes ještě ne, kde zároveň i hraje či Kambuzia Partoni s filmem Café tranzit, vyprávějícím o vdově samoživitelce. O experimentální zážitek se postará Abass Kiarostami se svým dílem Šírin. Filmy budou promítány v originálním znění, tedy v perštině, s českými a anglickými titulky a většina filmů se dočká během festivalu opakování.

Pořadatelem festivalu je firma Tokada Productions a o mediální rozšíření se stará například časopis Respekt či Rádio 1 nebo Rádio Ethno. První ročník netradičního filmového světa se pomalu dostává do podvědomí filmových fanoušků a zájemců o východní kulturu. Doufejme, že zůstane i v paměti a snímky si najdou své diváky. Někomu možná pomohou lépe poznat Írán, jiného okouzlí unikátní umělecké pojetí. Pro českého návštěvníka kina je to pořád ale výlet do exotického prostředí a značná odlišnost od běžného konzumu. Přesto, nebo i právě proto, stojí za to se vypravit do kina a shlédnout něco, co není až zas tak spotřební. Něco, co v nás zanechá zážitek.


Zdroj foto: iranianfilmfestival.cz, kinosvetozor.cz