Filmové plakáty v průběhu věků
Banner

Filmové plakáty v průběhu věků

ImagePrvní filmoví diváci se zrodili na sklonku 19. století - a již tehdy je na projekce kraťoučkých, tehdy ještě samozřejmě němých filmečků lákaly sytě barevné plakáty, které slibovaly úžasný zážitek. A plakáty, ať již se týkají jednotlivých filmů nebo biografů, přetrvávají vlastně podnes, vycházejí jako velkoformátové plachty různých tvarů i velikostí určené k vylepení i jako propagační materiály v novinách a časopisech. Vypravme se na stručnou obhlídku jejich vývoje.


První půlstoletí dějin filmu téměř výhradně převažovalo užívání černobílého materiálu (například u nás vznikly první dlouhé barevné filmy až v roce 1947 - Špalíček a Jan Roháč z Dubé), a možná i proto plakáty hýřily sytě barevnými malbami. Zprvu převažovala litografická technika nad knihtiskem, teprve později se prosadil ofset. Snad měly takto vyvedené plakáty naznačit, že přesně takhle by vyhlížely i ony černobílé filmy, kdyby se natočily barevně. Není ovšem jisté, zda to návštěvnost nějak ovlivňovalo.

Už v meziválečném období, tedy ve 20. a 30. letech, dochází k určitému rozvrstvení výtvarného i námětového pojetí plakátů. Některé figurální malby připomínají kýčovité obrázky na obálkách podřadného čtiva, dojemných melodramat i senzačních historek. Není se čemu divit, když právě toto čtivo často posloužilo filmařům jako odrazový můstek. S nárůstem obliby prvních filmových hvězd se v centru pozornosti ocitaly právě ony - a poskytovaly první představu, jak vyhlížejí v propagovaném filmu. Jen pozvolna se projevuje vliv moderních uměleckých směrů, třeba konstruktivismu, a z toho plynoucí výtvarná stylizace: stačí si připomenout třeba Zelenkovy plakáty na filmy s Voskovcem a Werichem nebo práci se siluetou, jak ji prozrazuje plakát k Machatého filmu Ekstase.

Popisná funkce filmového plakátu dlouho přetrvává, v 50. letech navíc podepřena zvýrazněnou ideologickou funkcí - filmový plakát má tehdy nejen vábit, ale především přesvědčovat, často dominuje rudá barva pozadí. Převažují zjednodušeně a jakoby v hrubých tazích namalované obličeje optimisticky se usmívajících postav, stále se nedůvěřuje fotografii coby výchozímu podkladu. Jen pozvolna se prosazují jiné přístupy, třeba krajně zjednodušená figurální kresba, skládání geometrických plošek nebo koláž, pracuje se s různými typy písma. Cíl je jasný: na první pohled zaujmout a probudit zvědavost.

Image

V 60. letech se prosazuje výrazně autorská tvorba: někteří výtvarníci (například Karel Teissig, Milan Grygar nebo Josef Vyleťal) dospívají ke svébytnému projevu, kdy jejich pojetí plakátu už nemá téměř nic společného se zaměřením filmu. Tyto plakáty již navozují jakési autonomní představy, často nezávisle na filmovém díle, k němuž se vztahují. Jen pohleďme na Vyleťalův plakát k Felliniho Amarcordu. A ojediněle se dostaví i mezinárodní věhlas, připomenu aspoň jeden z nejpověstnějších plakátů k Bressonovu filmu Něžná. Olga Vyleťalová-Poláčková na tmavé pozadí zavěsila hlavu cele ponořenou do vlasů okroužených náhrdelníkem, z nichž vyčnívá jedině ucho. Každopádně výtvarná nápaditost filmových plakátů této doby přetrvává ještě do 70. let

Image

Po pádu komunistického režimu však nadchází útlum: k zahraničním filmům přebírají distributoři i zahraniční plakáty, jen opatřené (někdy) českými nápisy. Takže domácím výtvarníkům zbývá toliko produkce tuzemská. Plakáty se vyznačují velkým rozptylem grafického řešení, těžko bychom hledali nějaké sjednocující prvky - pokud za ně nepovažujeme odklon od ryze autorských vizí a návrat k těsnějšímu souznění s propagovaným filmem. Málokdy ovšem nalezneme výtvarný počin, který by se trvaleji vryl do paměti...

Image

Filmové plakáty však neodezněly spolu s filmem, který propagovaly, vycházejí publikace, které se jimi podrobně věnují, a Filmexport začal dokonce nabízet reprinty plakátů ve zmenšené velikosti zhruba formátu A1, mezi prvními například na pohádku Byl jednou jeden král nebo komedii Falešná kočička. Druhý život plakátů může určitě potěšit, poskytnou představu o někdejších konvencích. Dovtípíme se, čím kdysi fascinovaly, i kdyby film samotný dávno upadl v zapomnění.

Image

Zdroj foto:
www.filmexport.cz

 

Rozhovor

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Uherské Hradiště

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Startuje týden nejúspěšnějších filmů v rámci letní přehlídky BEST FILM FEST

BFF logo perex
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 12. do 18. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé poloviny roku 2018. Kinaři se rozhodl...


Literatura

Díky Mámě v kuchyni si pochutnají malí i velcí

mama v kuchyni perexNa konci října vyšla v nakladatelství CPress další kuchařka od blogerky, tentokrát od Barbory Charvátové, která od listopadu 2014 vede blog Máma v kuchyni. Tato kuchařka nese stejné jméno a podtitul S chutí pro malé i velké.

...

Divadlo

Největší příběh všech dob

Nejvetsi pribeh 200Hra Patricka Barlowa „Největší příběh všech dob“ (Greatest story ever told). Divadelní „road movie“ se vrací! Aneb všechny cesty vedou na Golgotu...

 

...

Film

Na Blu-ray u Bontonfilmu vychází fantasy Tima Burtona Střihoruký Edward

edward 200U příložitosti 25. výročí od uvedení do kin přichází Bontonfilm s blu-ray a speciální blu-ray edicí klasiky Tima Burtona Střihoruký Edward, ve které exceluje Burtonův dvorní herec Johnny Depp.

...